Běžné nemoci 

Příčiny bolesti na hrudi

Příčiny bolesti hrudi se mohou lišit od drobných problémů, jako je stres či poruchy trávení, nebo vážných problémů, jako je srdeční infarkt či plicní embolie. Konkrétní příčinu bolesti na hrudi je často obtížné správně určit.

Nalezení příčiny bolesti na hrudi může být náročné zejména tehdy, pokud jste nikdy dříve neměli žádné symptomy. Dokonce i pro lékaře může být těžké rozhodnout, zda bolest na hrudi je známkou srdečního infarktu, nebo něčeho méně závažného, jako např. poruchy trávení.

Pokud máte nevysvětlitelnou bolest hrudi, trvající déle než několik minut, měli byste spíše vyhledat lékařskou pomoc, než se snažit diagnostikovat příčinu sami.

Stejně jako u jiných náhlých nevysvětlitelných bolestí, může být i bolest na hrudi pro vás signálem, že je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Následující informace vám pomohou určit, zda je vaše bolest na hrudi záležitostí pro lékařskou pohotovost.

Infarkt

Infarkt nastane, když se ucpe tepna, která dodává kyslík do srdečního svalu. Infarkt může způsobit bolest na hrudi, která trvá 15 minut nebo déle. Infarkt však může být i tichý a nemusí přivodit žádné příznaky.

Mnoho lidí pociťuje varovné příznaky hodiny, dny, nebo i týdny předem. Prvním výstražným znamením ataky mohou být bolestivé epizody na hrudi, které začínají, když jste fyzicky aktivní, ale po odpočinku se vám uleví.

Infarkt může mít některé z následujících symptomů:

• nepříjemný tlak, pocit plnosti nebo tlaku/bolesti ve středu hrudníku, trvající déle než několik minut,
• bolest se šíří do ramen, krku nebo paží,
• točení hlavy, mdloby, pocení, nevolnost nebo dušnost.

Pokud vy nebo někdo jiný má (snad) infarkt:

• Volejte rychlou lékařskou pomoc při „těžkých“ příznacích srdečního infarktu trvajících déle než pět minut. Pokud nemáte rychlý přístup ke zdravotnické záchranné službě, zavolejte někoho, jako např. souseda nebo přítele, jenž vás odveze do nejbližší nemocnice. Řiďte sám/sama pouze v případě, že nejsou žádné jiné možnosti. Řízení vás staví do pozice osoby ohrožující ostatní účastníky silničního provozu, pokud by se váš stav náhle zhoršil.
• Užívejte pravidelně preventivně aspirin/Acylpyrin (nižší dávky) – snižuje srážlivost krve, může zlepšit průtok krve zúženou tepnou, která způsobuje infarkt. Aspirin však neužívejte, pokud jste alergičtí na kyselinu acetylsalicylovou, či máte-li problémy s krvácivostí, nebo berete další léky na ředění krve, anebo jestliže Váš lékař již dříve řekl, že jej užívat nemáte.
• Užívejte nitroglycerin, pokud je vám předepsán. Pokud si myslíte, že máte infarkt, a lékař vám již dříve nitroglycerin předepsal, vezměte si jej podle pokynů. (Neužívejte nitroglycerin někoho jiného.)
• Začněte oživovat osobu, která dostala srdeční záchvat, když řídila. Pokud je osoba s podezřením na infarkt v bezvědomí, může dispečer rychlé pomoci nebo jiný odborný lékař poradit, jak máte provádět resuscitaci (CPR). I když jste to nikdy netrénovali, můžete být rychle poučeni a začít, než dorazí pomoc. Pokud nevíte jak, začněte tvrdě a rychle se stlačováním na hrudi (v oblasti srdce) – asi 100 stlačení za minutu.

Angina pectoris

Angina pectoris je typ bolesti na hrudi nebo nepříjemné pocity způsobené sníženým průtokem krve do srdečního svalu. Angina pectoris může být buď tzv. stabilní, anebo nestabilní:

• Stabilní angina pectoris – trvalé, opakující se bolesti na hrudi, které se obvykle vyskytují při námaze.
• Nestabilní angina pectoris – náhlá nová bolest na hrudi, anebo změna ve struktuře dříve stabilní anginy pectoris, která může signalizovat hrozící infarkt.
• Angina pectoris je poměrně běžná nemoc, ale může být obtížné odlišit ji od jiných typů bolestí na hrudi, jako je např. nepohodlí trávení.

Příznaky a symptomy anginy pectoris mohou zahrnovat:

• bolest na hrudi (nebo nepříjemný pocit),
• bolest v pažích, krku, čelisti, ramenou nebo zádech, doprovázená bolestí na hrudi,
• nevolnost,
• únavu,
• dušnost,
• úzkost,
• pocení,
• závrať.

Závažností, trváním a typem se může angina pectoris lišit. Pokud máte nové nebo měnící se bolesti na hrudi, mohou tyto nové nebo odlišné příznaky signalizovat mnohem nebezpečnější formu anginy pectoris nebo srdeční infarkt. Pokud se vaše angina pectoris zhoršuje nebo mění (stává se nestabilní), okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Plicní embolie

Plicní embolie nastává, když krevní sraženina – obvykle z žil, nohou nebo pánve –zneprostupní sklípky v plicní tepně. Plicní tkáň a tepny nemají dostatečný průtok krve, což způsobuje poškození tkáně – a obtíže pro vaše plíce, které nemohou dodat dostatek kyslíku do celého těla.

Příznaky plicní embolie mohou zahrnovat:

• náhlou ostrou bolest na hrudi, často doprovázenou dušností,
• náhlou nevysvětlitelnou dušnost, a to i bez bolesti,
• kašel, který může produkovat krví žíhané sputum,
• bušení srdce spojené s dušností,
• slabý dech,
• těžkou úzkost,
• nevysvětlitelné pocení.

Plicní embolie může být život ohrožující. Stejně jako při podezření na infarkt volejte 112 nebo rychlou lékařskou pomoc.

Aortální disekce

Aortální disekce je velmi vážný stav, kdy se vyvíjí roztržení vnitřní vrstvy aorty nebo velkých krevních cév odbočujících k srdci. Vysoký krevní tlak přepětí přes tuto trhlinu způsobí, že se vnitřní a střední vrstvy aorty oddělí (rozloží). V případě, že dojde k roztržení vnější stěny aorty, je disekce aorty obvykle fatální.

Pokud si myslíte, že disekce aorty je příčinou vaší bolesti na hrudi, vyhledejte ihned lékařskou pomoc.

Typickými příznaky jsou:

• náhlá silná bolest na prsou či v horní části zad, často popisovaná jako pocit trhání, párání nebo stříhání, který vystřeluje do krku nebo dozadu dolů,
• ztráta vědomí (mdloby),
• dušnost,
• náhlé potíže s mluvením, ztráta zraku, slabost nebo ochrnutí jedné strany těla (mozková mrtvice),
• pocení,
• slabý puls do jednoho ramene v porovnání s ostatními.

Zápal plic se zánětem pohrudnice

Časté příznaky zápalu plic se projevují bolestí hrudníku doprovázenou zimnicí, horečkou a kašlem, který může produkovat krvavý nebo páchnoucí hlen. Pneumonie a zánět pohrudnice (tj. blán, které obklopují plíce) mohou způsobit značné problémy při nadechnutí či kašlání. (Tento stav se nazývá zánět pohrudnice.)

Jedním z příznaků zánětu pohrudnice je, že bolest obvykle dočasně poleví, zadržuje však dech, anebo vyvíjí tlak na bolestivé oblasti hrudníku, a nejde přitom o srdeční infarkt.

Pokud jste v nedávné době byli diagnostikováni na zápal plic, a pak začnete mít příznaky zánětu pohrudnice, obraťte se na svého lékaře, nebo vyhledejte okamžitou lékařskou pomoc, aby zjistila příčinu vaší bolesti na hrudi. Pohrudnice sama o sobě není sice případ pro lékařskou pohotovost, ale neměli byste se snažit diagnostikovat sami.

Bolest hrudní stěny

Jedním z nejběžnějších druhů neškodných bolestí na hrudi je bolest hrudní stěny. Jedním z druhů bolesti hrudní stěny je kostochondritida. Způsobuje bolest a citlivost v okolí chrupavky, která spojuje žebra s hrudní kostí (sternum).

Kostochondritida, tlak na několika místech podél okraje vaší hrudní kosti, má často za následek značnou bolestivost těchto malých ploch. Pokud tlak prsty způsobuje podobnou bolest na hrudi, je nepravděpodobné, že jde o závažné onemocnění, jako je infarkt.

Mezi další příčiny bolestí na hrudi patří:

• napjaté svaly hrudníku z prodělané fyzické námahy nebo z nadměrného kašle,
• hrudní svalové podlitiny po menším úrazu,
• krátkodobá náhlá úzkost s rychlým dýcháním,
• peptický vřed,
• bolesti trávicího traktu, bolesti žlučníku, vředová choroba, anebo jiné bolesti, které mohou být pociťovány jako příznaky infarktu.

Zdroj: Mayo Clinic first aid…

• Kniha: Mayo Clinic Family Health Book, 4. vydání
• Kniha: Mayo Clinic Kniha domácí opravné prostředky
• Dejte dnes najít léky na zítra

Reference: FA00036, 3. února 2012, 1998–2013 Mayo nadace