Běžné nemoci 

Problémem může být podle farmaceuta Végha také kombinace doplňků stravy s jinými léky předepsanými od vašeho lékaře

„Například přípravky pro podporu imunity nejsou vhodné při autoimunitních nebo revmatoidních onemocněních, třezalka by neměla být kombinována především s léky na deprese, ale může snížit účinnost i jiných léčiv, česnek a ginko biloba může ovlivňovat léky na srážlivost krve. Pokud tedy užíváte nějaké léky, před koupí konkrétních potravních doplňků se poraďte v lékárně a informujte je pokud možno co nejpodrobněji o vašem stavu a užívané léčbě,“ radí Vladimír Végh.

Pozor při užívání doplňků stravy by si měli dát i lidé s křečovými žílami. „V tomto případě nejde o kosmetický problém, ale reálné onemocnění, které při nedostatečné odborné léčbě může vést k vážným komplikacím. Jakési śamoléčení ́ve formě doplňků stravy, které ani pro léčbu nemohou být určeny, proto rozhodně není vhodné,“ varoval čtenářku doktor Végh.

V současné době najdeme na našem trhu celou řadu doplňků stravy, které se na první pohled podobají léčivým přípravkům, neboť mohou obsahovat stejnou, biologicky aktivní látku. Při bližším zkoumání ovšem narazíme na celou řadu důležitých rozdílů.

Vůbec nejdůležitější je skutečnost, že léčivý přípravek je určen pro řešení existujícího patologického stavu, zatímco doplňky stravy jsou určeny pro jinak „zdravou“ populaci.

Léčivé přípravky spadají zcela pod legislativu související se Zákonem o léčivech (378/2007 Sb.), zatímco doplňky stravy se řídí výhradně potravinářskou legislativou. To pak zcela zásadně ovlivňuje garanci kvality, účinnosti a bezpečnosti.

Účinnost doplňků stravy nikdo nekontroluje

Doplňky stravy jsou potraviny s „vysokým obsahem látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, vyrobené za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav, podávané v malých odměřených množstvích“.

„Jsou to tedy potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Nejsou určeny k léčbě či prevenci onemocnění,“ informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Uvedení doplňku stravy na trh vyžaduje pouze takzvané oznámení záměru uvádět doplněk stravy na trh ministerstvu zdravotnictví. U doplňků stravy není ale žádným orgánem posuzována jeho účinnost. Sleduje se pouze zdravotní nezávadnost, u které stačí deklarace výrobce. Výroba neprobíhá za schválených podmínek a může být kdykoliv změněna. Spotřebitel se o této změně nikdy nedozví, a proto se nekontroluje ani skutečný obsah předloženého vzorku.

Veškeré prezentované vlastnosti výrobku jsou tak záležitostí odpovědnosti výrobce a před uvedením na trh neexistují žádné kontrolní mechanizmy, které by je mohly ověřit. Jakákoliv kontrola tak probíhá až po uvedení doplňku na trh. Provádí ji stejně jako u běžných potravin Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která pravidelně varuje o doplňcích stravy obsahujících škodlivé látky, nepovolené složky apod. V praxi jsou však schopnosti této instituce velmi omezené, proto zůstává velká část doplňků stravy úplně bez kontroly.

„Zatímco základním cílem registrace léku je přinést produkt s ověřenou účinností a bezpečností, tento aspekt u doplňků stravy zcela chybí. Zjednodušeně lze tedy říci, že léčivý přípravek není považován za bezpečný, dokud to není prokázáno (tj. registrací), ale u všech doplňků stravy je bezpečnost pouze předpokládána, dokud není později prokázáno jinak,“ vysvětluje farmaceut Vladimír Végh.

Zdroj: https://ona.idnes.cz