V rytmech country, jazzu i afrických tanců se půl roku pravidelně vlnili zdraví lidé nad 60 let a lidé s mírnou kognitivní poruchou. Vědci z výzkumné skupiny brněnského Ceitecu tak chtěli zjistit, jaký vliv na mozek má taneční terapie.
Lidé s mírnou kognitivní poruchou jsou ti, kteří mají s pamětí nebo soustředěním o něco větší potíže, než odpovídá jejich věku. Je to stav, kdy člověk ještě normálně funguje a netrpí demencí, ale existuje zvýšené riziko rozvoje třeba Alzheimerovy choroby.
Účastníkům projektu prozkoumali vědci paměť pomocí testů, vyzkoušeli jejich fyzickou zdatnost a pomocí magnetické rezonance vyšetřili mozek – strukturu i propojení určitých oblastí v mozkových sítích.
Tedy po půl roce intenzivního tanečního tréninku na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. V přepočtu šlo o hodinu tance ve středně fyzické zátěži třikrát týdně.
To, že tanec příznivě působí na fyzickou zdatnost, pro vědce příliš překvapivé zjištění nebylo. Prokázaly se však i další blahodárné účinky.
Třeba na kognitivní funkce, které kromě paměti zahrnují i koncentraci, pozornost, řeč, rychlost myšlení či schopnost pochopení informací. Vědci zpozorovali změny ve struktuře mozku.
„Zjistili jsme efekt tance na pozornost i funkce zahrnující plánování strategie. Ty se například projeví, když musíme dělat dvě věci najednou, což se promítá v každodenním životě. Zvětšil se také objem šedé hmoty, zejména spánkového a týlního laloku mozku, které jsou důležité pro sledování akcí celého těla a obličeje a pro imitaci pohybů. Jsou tedy podstatou motorického učení," líčí vedoucí výzkumu Irena Rektorová.
Výsledek? Nejen, že si zlepšení svého stavu subjektivně pochvalovali sami účastníci výzkumu, ale změny v mozku jsou také pozorovatelné. Vlivem tance dochází ke zvýšenému prokrvení mozku, tvorbě nových cév, nervových propojení a nervových buněk.
A že 60 až 90 minut dvakrát či třikrát týdně je optimální. „My jsme prokazovali, že i když lidé začnou s tancem po šedesátce, může to mít příznivý efekt na jejich mozek a mozkové funkce atento efekt se projeví již po půl roce," vysvětluje neuroložka.
Dosud se víc zkoumala třeba chůze s nordickými holemi nebo cyklistika. Tanec ale láká i kvůli měnícím se choreografiím. „Roli hraje také rytmická hudba a sociální zapojení, proto tanečně-pohybové aktivity lidé podstupovali velmi rádi. Po ukončení našeho programu se nadále scházejí, tráví společně čas a zajdou také tančit," pochvaluje si Rektorová.
Fakulta sportovních studií navíc po půlročním výzkumu vytvořila a vydala knihu s videoukázkami. Popisuje jednotlivé hodiny taneční terapie, a slouží tak jako návod například pro fyzioterapeuty, kteří by se chtěli starším lidem a pacientům s mírnou kognitivní poruchou věnovat v budoucnu.
Zdroj: https://www.idnes.cz
Úzkosti a deprese, nárůst závislostí na mobilu, PC a sociálních sítích. To jsou jen některá zjištění unikátního výzkumu o rizikovém chování žáků 2.…
víceNa podzim a na jaře není o virózy a chřipky nouze. Na vině jsou časté změny počasí, střídání teplot a návrat dětí do kolektivu. Imunita dostává…
víceAviváž nejen krásně voní. Také využíváte aviváž jen během praní? To je velká škoda, existuje totiž mnoho dalších způsobů, jak ji můžete ve vaší…
víceMakový olej je v současnosti poměrně novinka v oblasti zdravé výživy, ale je dobré o něm vědět, protože obsahuje řadu zajímavých a užitečných…
víceAčkoli jsou sluneční paprsky v omezeném množství zdraví prospěšné, pokud si jich člověk dopřává až moc, mohou naopak škodit. A u dětí to platí…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz