Běžné nemoci 

„Kvalita českého školství se rozvírá“

„Hodně rodičů není spokojeno s veřejným školstvím a hledají jinou podobu školy. Mnozí rodiče alternativní školy sami zřizují," říká Vít Beran, ředitel základní školyv Kunraticích. Ta je jednou ze zařízení s alternativními prvky výuky. Žáci si tu mohou vybírat od první třídy nepovinné předměty, podílí se na samosprávě školy a nejsou hodnoceni klasickým známkováním, ale slovně. „Naší vizí je, aby se děti učili naplno a s radostí," vysvětluje ve zkratce Vít Beran.

V metropoli se dnes podle webové stránky Moderní vzdělávání nachází čtyřiadvacet alternativních škol. Další desítku navštěvují žáci poblíž Prahy. Jejich počet výrazně převyšuje nabídku podobných škol ve zbytku republiky.

Trochu jiná třída na klasickém gymnáziu

Speciální blokovou výuku nabídne od září také gymnázium Na Zatlance v Praze 5. Prozatím pro ni bude vyčleněna jedna třída. „Alternativní přístup je výsledek našeho dlouhodobého hledání, jak zefektivnit vyučování a vůbec pobyt žáků ve škole," říká ředitelka gymnázia Jitka Kmentová. U zrodu nápadu otevřít speciální třídu stojí podle jejích slov sami učitelé, kteří chtějí využít poznatky pedagogiky a psychologie a zkusit si novou formu výuky.

V praxi to bude vypadat tak, že studenti této třídy nebudou mít klasické předměty jako matematiku, fyziku a chemii zvlášť. Všechny tyto předměty budou součástí jednoho bloku nazvaného přírodní vědy. Do společného předmětu budou zahrnuty například i dějepis, literatura a společenské vědy.

Chybí výuka zaměřená na osobnost člověka

Jednotlivé bloky budou vyučovat dva učitelé. „Cílem takové výuky je ukázat svět v souvislostech a učit žáky přemýšlet o vztazích mezi různými jevy," dodává ředitelka. Novinkou ve speciální třídě bude předmět zaměřený na rozvoj osobnosti a komunikační a prezentační dovednosti nebo předmět zabývající se dobrovolnictvím.

Právě výuka zaměřená na osobnost člověka je něco, co podle kritiků současného systému školám chybí. „Jejich cílem má být vychovávat mravné lidi. Tím druhým cílem je budovat schopnosti, a to nejenom matematické, ale třeba i komunikační. A až na třetím místě jsou znalosti. Když se podívám na současnou školu, tak ta se zaměřuje na znalosti," míní respektovaný profesor matematiky Milan Hejný, který je jeden ze zastánců alternativních přístupů ve školství.

S jeho názorem se ztotožňujei ředitel kunratické základní školy. „Jaká má být role školy? Podle mě pomoci dětem orientovat se v tom, jací jsou a připravit je do života," dodává.

Některé typy alternativních škol

Waldorfská rozdělení dětí do skupinek podle temperamentu.

Montessori  ozdělení třídy do koutků, v nichž probíhá výuka. Dítě si samo volí, jakou oblast navštíví.

Začít spolu  třída je rozdělena na tzv. centra aktivity. V každém z nich se učivo vztahuje k určitému tématu a děti v nich plní zadané úkoly.

Zdravá škola  snaží se o celkově zdravou atmosféru ve škole. Spočívá na třech pilířích: pohoda prostředí, zdravé učení a otevřené partnerství.

Integrovaná tematická výuka probíhá ve věkově smíšených skupinách.

Předávat od katedry nestačí

Mnohé současné školy zůstaly v době tereziánského školství, kdy učitel dětem něco předává od katedry. Tak to ale nefunguje. Chce-li učitel naučit děti něco, co budou potřebovat pro život, musí organizovat výuku tak, aby spolupracovaly a komunikovaly, aby měly šanci obhájit si svůj názor. V Kunraticích se o to snažíme a daří se nám to. 

Ne všechno nové je dobré

Modely, které přejímáme z USA, se sem příliš nehodí a snižují úroveň celého školství. Americké škol-ství je spíše odstrašující případ. Stojí na tom, že necháme děti dělat si, co chtějí, a nesnažíme se je toho moc naučit. Shrnuto do bonmotu: ne vše, co je nové, musí být dobré a ne všechno, co je dobré, musí být nové.

Zdroj: https://prazsky.denik.cz