REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Hepatoprotektiva z přírody – ochrana jaterních buněk

22/3

Játra jsou životně důležitý orgán. Jedná se vlastně, lidově řečeno, o chemickou továrnu v našem těle, kde dochází formou metabolických reakcí ke zpracování různých látek v organismu – tělu vlastních, přírodních látek nebo i užívaných léků. Je to proto, že portální žíla do nich přivádí všechny látky resorbované ze střeva krevní cestou, které jsou v játrech zpracovány, odbourány nebo přestavěny (transformovány) a vrací se do oběhu jaterními žilami, aby byly buď využity v organismu, nebo z něj vyloučeny.

 

Játra

Játra zásadně ovlivňují metabolismus aminokyselin, bílkovin, tuků, cukrů, škrobů, žlučových kyselin nebo dusíku. Není možno se pouštět do podrobnějšího výkladu, ale v játrech například vznikají některé aminokyseliny, mastné kyseliny, močovina, dochází ke zpracování cukrů nebo se zde vytváří žluč.

Už z tohoto stručného výčtu je vidět, že je třeba se snažit o ochranu jater. Ta jsou ohrožována působením některých negativních faktorů, jako nesprávná výživa, alkohol či nežádoucí účinky některých léků (tzv. hepatotoxicita).

Játrům, přesněji řečeno jaterním buňkám, mohou pomáhat látky označované jako hepatoprotektiva. Tyto látky mohou mít příznivý vliv na regeneraci jaterních buněk či na zpomalení některých patologických procesů při akutních či chronických jaterních chorobách. S některými z nich se můžeme setkat i v některých přírodních přípravcích.

Přírodní hepatoprotektiva

Nejznámější z přírodních látek je silymarin obsažený v rostlině ostropestřec mariánský (Silybum marianum). Tato látka jednak působí jako antioxidační činitel (chrání jaterní buňky před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí), ale může zpomalovat i některé procesy, které poškozují jaterní buňky, jako například proces fibrotizace, při kterém dochází ke zvláknění jaterní tkáně a jejímu prostoupení vazivem.

Samotný silymarin je směsí tří flavonoidů – je to silibin, silidiadin a silichristin. Klinické studie potvrdily, že silymarin může bránit vazbě různých toxinů na membránové receptory jaterních buněk (hepatocytů). Někdy je silymarin kombinován i s dalšími antioxidanty, jako jsou vitamíny A nebo E. Někteří odborníci navrhují jeho podávání jako doplněk celkové léčby alkoholického jaterního poškození, akutních a chronických hepatitid a toxického poškození jater.

Další z méně známých přírodních látek, které pomáhají chránit jaterní buňky je důležitý S-adenosyl methionin. Vědci se domnívají, že by mohla mít příznivé účinky u pacientů s primární biliární cirhózou i s jinými cholestatickými jaterními chorobami. Tedy chorobami, kdy se jedná o poruchu tvorby, sekrece a transportu žluče. Významné také je, že S-adenosylmethion je nezbytný při tvorbě glutathionu, silného antioxidantu, při jehož nedostatku dochází ke zvýšenému poškození buněk volnými radikály. Jeho podávání může zlepšit nedostatek glutathionu v organismu.

Další skupinou látek jsou esenciální fosfolipidy, které mohou urychlit regeneraci poškozených buněčných membrán. Jedná se o směs nenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny linolové a linolenové. Hrají důležitou roli (mimo jiné) při tvorbě a ovlivnění složení buněčných membrán. Mechanismus účinku spočívá v tom, zjednodušeně řečeno, že esenciální fosfolipidy pronikají do vnitřku jaterních buněk a přispívají k jejich regeneraci a podpoře buněčného metabolismu.

Esenciální fosfolipidy jsou z biologického hlediska poměrně významnou skupinou lipidů. Lipidy jsou látky tělu vlastní a jsou součástí buněčných membrán s cholesterolem, glykolipidy a bílkovinami. Fosfolipidy jsou složené z mastné kyseliny, cholinu, glycerolu a kyseliny fosforečné. Vyskytují se u všech živých tvorů – lidí, zvířat, rostlin, řas, dokonce v některých mikroorganismech.

Fosfolipidy jsou obsažené například v lecitinu, který je vlastně složen ze směsi fosfolipidů. Lecitin s obsahem fosfolipidů můžeme v našem organismu najít ve svalech, srdci, mozku, plících, játrech, ale také v krevním řečišti.

Vědci rovněž předpokládají příznivé působení na játra u látek, jako je kyselina thioktová a ornitin aspartát. Kyselina thioktová působí jako antioxidační látka a aktivuje koenzym Q10 u některých jaterních nemocí. Ornitin aspartát je dipeptid, u kterého se uvažuje o působení na syntézu glutaminu a dalších aminokyselin.

                                                                                                                 

Autor: PharmDr.Tomáš Arndt

Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz


Další články

Klebsiella

19/10

Klebsiella je rod gramnegativních bakterií z čeledi enterobacteriaceae. Na rozdíl od většiny příslušníků této čeledi jsou klebsielly nepohyblivé…

více

Těhule, pozor na pády a úrazy. Jak udržet bříško v bezpečí?

17/10

Miminko si vesele plave ve svém luxusním apartmá maminčina bříška, chráněné polštářem z plodové vody a děložní stěnou. I tak ale máte pocit, že…

více

Třezalka tečkovaná - pomáhá více nežli antidepresiva

15/10

Třezalka tečkovaná, latinským názvem Hypericum perforatum, je vesele žlutá rostlinka vyskytující se na slunných místech.

více

Jak si nesežrat planetu? Musíme jíst méně masa, jinak hrozí…

12/10

Přechod k rostlinné stravě, konec plýtvání potravinami, méně průmyslových hnojiv. To vše je podle dosud nejpodrobnější studie o dopadech produkce…

více

Otoky nohou

10/10

V případě otoků nohou jde o poměrně běžnou civilizační chorobu, při které žíly dolních končetin nedokážou dostatečně rychle odvádět krev z nohou zpět…

více

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.


Další články



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru