Žihadlo od vosy, včely nebo dokonce sršně dostal pravděpodobně už každý z nás – nejčastěji v dětství třeba na letním táboře. Zdaleka ne každý však ví, že jejich jed se značně liší. Různé chemické složení tak znamená odlišné reakce na bodnutí i různou úroveň bolesti.
Jak se bodnutí vyvarovat:
Že bolí sršní bodnutí více než to od včely nebo vosy? V tom by s námi souhlasil pravděpodobně každý, kdo někdy obě pigára dostal. O to větším překvapením je skutečnost, že sršní žihadlo je až 50× méně jedovaté než to od včely. I přesto ale bodnutí sršně bolí více, zvláštní, že?
Je to tím, že sršen je výrazně větší, a větší má tím pádem také průměr a délku žihadla. Navíc nemá zpětné háčky, takže vás může bodnout i několikrát (což platí také pro vosy, bolestivý jed ale mají jen samičky).
Oproti tomu má včela menší žihadlo, které se nedostane tak hluboko pod kůži. Neznamená to ale, že by její bodnutí byla příjemná záležitost a bylo nám pak do smíchu – co nemá ve velikosti, to dohání nejmodernějšími technologiemi.
Zaprvé obsahuje opravdu hodně jedu, což naštěstí umíme i pozitivně využít například při léčbě kloubů. Jednotlivé složky jedu si vzájemně zvyšují účinek, pracují v tzv. synergii, takže rychle vzniká bolestivý otok a alergická reakce. Zadruhé jejich žihadlo obsahuje háčky, takže zůstává v ráně a i několik minut po útoku pokračuje v pumpování jedu z jedového váčku. Bohužel, po vytržení žihadla včelka brzy umírá.
Co do bolestivosti tedy „vyhrává“ sršeň, ale už bodnutí od včelky dokáže pěkně potrápit. Nicméně účinky sršních žihadel se často až příliš démonizují, lidové moudro, že sedm bodnutí sršně zabije koně a tři člověka, je v našich podmínkách přehnané. Výjimkou je extrémně jedovatý jed obřího mandarínského sršně, kterého ale najdeme až v daleké Asii.
Sršni jsou hmyzím predátorem, živí se totiž ostatním hmyzem (například i včelami). Vidět to můžete na videu „Sršni z pekla“, které natočil National Geographic. Na něm je přesně vidět, jak sršni útočí na včelí hnízdo. Všem, které to rozesmutní, ale musíme připomenout, že i sršni jsou v přírodě „lovnou zvěří“. Za potravu je totiž považují někteří ptáci (například ťuhýk) či kudlanka nábožná, jeden z nejpozoruhodnějších lovců na Zemi.
Některé včely se také naučily bránit – na jednoho sršně se slétne několik desítek včel, které ho kmitáním křídel zahřejí nad 47 °C, což je pro něj smrtelné.
Projevy alergické reakce:
Rozdíl je i v tom, kdy žihadlo dostanete – zatímco včely nejvíce úřadují na jaře a ze začátku léta, sršni a vosy spíše až později v létě a na podzim. Pokud nejste běžně alergičtí, nemělo by to pro vás být nebezpečné, tedy pokud vás nebodne do zvlášť nebezpečných míst. Těmi máme na mysli jazyk nebo oblast krku, kde by při vytvoření otoku mohlo dojít k udušení. V těchto případech doporučujeme raději rychle vyhledat lékařkou pomoc.
Po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm jste vlastně lehce otrávení, protože jejich žihadla obsahují jed. Pro otravu organismu je to však zcela zanedbatelné množství, museli byste jich dostat desítky až stovky. Pokud bychom se měli bavit o skutečně smrtelné dávce, udává se u dospělého člověka až 500 včelích bodnutí, u dítěte cca 50. V případě takového zásahu může včelí jed stát až za selháním ledvin.
Běžná reakce na bodnutí je zvýšená bolestivost v okolí vpichu, svědění, zarudnutá pokožka a otok. Tyto příznaky by měly samy do 2 dnů odeznít, někdy to může být až do týdne.
Alergická reakce se pak liší tím, že přetrvává více než jeden den. Místo může být výrazně nateklé a provázet ji může bolest břicha, kopřivka nebo například průjem či závrať. Alergikům tak po bodnutí včelou, vosou i sršněm doporučujeme raději urychleně vyhledat lékaře, aby se nedostali do šoku.
Pokud už vás včela bodne, je důležité rychle, ale přitom opatrně vyndat žihadlo. To je totiž stále živým organismem a zabodává se stále hlouběji do kůže. Důležité je, nezmáčknout jej, neboť obsahuje jed, který byste si tím vstříkli ještě více do těla. Proto jej rychle vyškrábněte nehtem a snažte se nestisknout jedový váček na konci. To platí ale jen pro včelu – vosy a sršni ve vás žihadlo většinou nenechají a i když ano, neobsahuje jed.
Výborné je také pro ošetření použít gel s propolisem, který najdete v naší nabídce. Má totiž chladivé účinky a kromě úlevy od bolesti poslouží i třeba proti spáleninám ze slunce. Více už se ale dozvíte v článku o první pomoci na letní dovolené.
Zdroj: https://www.pleva.cz/news/vceli-vosi-a-srsni-zihadlo-ktere-boli-nejvice-a-jak-se-jim-branit
Úzkosti a deprese, nárůst závislostí na mobilu, PC a sociálních sítích. To jsou jen některá zjištění unikátního výzkumu o rizikovém chování žáků 2.…
víceNa podzim a na jaře není o virózy a chřipky nouze. Na vině jsou časté změny počasí, střídání teplot a návrat dětí do kolektivu. Imunita dostává…
víceAviváž nejen krásně voní. Také využíváte aviváž jen během praní? To je velká škoda, existuje totiž mnoho dalších způsobů, jak ji můžete ve vaší…
víceMakový olej je v současnosti poměrně novinka v oblasti zdravé výživy, ale je dobré o něm vědět, protože obsahuje řadu zajímavých a užitečných…
víceAčkoli jsou sluneční paprsky v omezeném množství zdraví prospěšné, pokud si jich člověk dopřává až moc, mohou naopak škodit. A u dětí to platí…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz