Běžné nemoci 

Víno hrálo v léčitelství důležitou roli až do konce devatenáctého století a bylo oficiálně užíváno jako lék. S vývojem syntetických léčiv a negativními účinky vyšších dávek alkoholu, které vedou až k rozpadu osobnosti, se víno v medicíně přestalo používat.

Cévní a srdeční onemocnění

Kromě alkoholu obsahuje víno fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné flavonoidy. V červeném víně se nachází vyšší obsah fenolických látek, v bílém víně je zase vyšší obsah antioxidačního enzymu katalázy, a to až 700–800krát.

Víno obsahuje desítky flavonoidů, jejich složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. K nejznámějším fenolickým látkám patří resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny – gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová. Flavonoidy působí jako antioxidanty, které vážou molekulární kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz (potlačují vznik sraženiny, dokonce dokáží vzniklou krevní sraženinu rozpouštět). Tento antioxidační účinek se spolu s účinky vitaminu C (z vitamínů patří ještě k antioxidantům vitamín E a beta karoten) podílí na odbourávání cholesterolu. Negativní LDL cholesterol, který je oxidovaný, se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami. Jeho oxidaci způsobují volné kyslíkové radikály, které v organismu vznikají účinkem stresu, při kouření, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži, ve stáří a pod vlivem dalších procesů probíhajících v lidském těle neustále. Resveratrol, který tyto volné radikály v těle vychytává a brání je před jejich ničícími účinky, prokazatelně snižuje hladinu škodlivé složky LDL cholesterolu, který způsobuje předčasnou aterosklerózu, jež je příčinou ucpávání cév. Zároveň zvyšuje podíl potřebného HDL cholesterolu, který brání vývoji srdečně cévních chorob.

Dalším mechanismem účinku pití mírného množství vína je příznivé působení na zabránění tvorby ucpávek artérií tromby. Alkohol ve víně snižuje shlukování krevních destiček a působí také na další faktory způsobující ucpávání tepen.

Nejen ve světě, ale také u nás, byly konány četné vědecké pokusy na téma vlivu vína na lidské zdraví. Např. bylo zjištěno, že po pravidelné večerní konzumaci 0,35 l bílého moravského vína (jednalo se konkrétně o Veltlínské zelené 1998) denně po dobu 4 týdnů významně poklesla hladina krevního fibrinogenu, který způsobuje ucpávání věnčitých tepen. Během pokusu se u sledovaných jedinců také zvýšila krevní hladina pozitivního HDL cholesterolu.

Překvapivé bylo také zjištění poklesu hladiny jaterního enzymu alaninaminotransferázy, který při zvýšení indikuje poškození jater. Krevní tlak dokonce velmi mírně poklesl, ačkoliv se tvrdí, že pití alkoholu krevní tlak zvyšuje.

Vínem lze předejít opakovanému infarktu.

Francouzský paradox: Francie patří k zemím západního životního stylu, kde se navzdory konzumace potravin s vysokým podílem tuků a sacharidů, kouření a nedostatečného pohybu vyskytuje nejnižší úmrtnost na srdeční onemocnění. Jedná se o paradox způsobený každodenním pitím vína spolu se stravou bohatou na vitamíny. Podobně je na tom Itálie a ostatní země s vysokou spotřebou vína.

VÍNO JAKO LÉK – VLIV VÍNA NA LIDSKÉ ORGÁNY

Podle francouzských vědců je pravidelná mírná konzumace vína také způsobem, jak se vyhnout infarktu u lidí, které toto onemocnění už jednou postihlo. Doktor Lorgeril z francouzské univerzity v Grenoblu studoval spolu se svými kolegy účinek vína na vzorku 353 mužů středního věku (od 40 do 60 let), kteří měli jeden infarkt za sebou. Muži, kteří konzumovali dvě skleničky vína denně, na rozdíl od abstinentů snížili riziko druhého infarktu o 50 %.

Víno a činnost žaludku

Třísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, napravují poškození sliznice trávicího traktu a mají antibakteriální účinky. Zejména červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu a chrání tak před onemocněním ze stravy, například před salmonelózami. Flavonoidy obsažené ve víně zlepšují bakteriální fermentaci, a tím vstřebávání vitamínů a minerálních látek, potlačují zánětlivé reakce. Látky katechin a quercetin mají významný podíl na snížení vzniku rakoviny zažívacího traktu.

Víno zvyšuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny obsažené v pokrmech. Příznivě podporuje svými kyselinami trávící činnost. Kyseliny vína a jejich organické soli tvoří uhličitany, které působí zásaditě. Víno konzumované s jídlem příznivě ovlivňuje poměr mezi zásadotvornými a kyselinotvornými procesy, důležitý při trávení. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě.

Lidé se sklony k překyselení by měli dát přednost vínu červenému, ostatní by si měli dopřát mladé bílé víno. Konzumace vína na lačno se nedoporučuje.

Plíce

Flavonoidy obsažené ve víně pomáhají chránit plicní tkáň. Látka resveratrol snižuje úroveň škodlivých chemikálií v plicích, které vyvolávají onemocnění chronickou bronchytidou a rozedmou plic. Umírněné pití alkoholu spolu s vyváženou stravou mohou snížit riziko zápalu plic. Látka resveratrol ničí tvorbu interleukinu 8, který zápal plic vyvolává.

Chronickým onemocněním plic trpí především kuřáci. Fenolické látky ve víně potlačují negativní vliv kouření na plíce. Tyto prospěšné látky obsažené ve dvou decilitrech vína však zachrání škodliviny pouze z jedné cigarety!

Pozitivní účinky vína se podepisují také na zvýšení objemové kapacity plic, krevního oběhu a posílení imunitního systému, který potlačuje vznik bakteriálního a virového onemocnění plic.

Nervový systém

Sklenice vína denně může pomoci chránit před nervovými onemocněními. Látka resveratrol, vytváří v mozku enzym regenerující nervová poškození. Dochází k prodlužování mozkových buněk, které se mohou vzájemně propojovat. Lidem, kteří umírněně pijí víno, hrozí menší riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou. Ochrannými látkami ve víně jsou flavonoidy (fungují jako antioxidanty), které jsou obsaženy obzvlášť ve víně červeném, až 4 gramy na litr. Flavonoidy omezují nebezpečí, které tělu hrozí od volných radikálů. Volnými radikály jsou nazývány porušené atomy, které se uvolňují při přeměně kyslíku v energii. Bez ochranných látek – antioxidantů – způsobují nežádoucí oxidaci mozkových buněk. Lidské tělo se do určitého věku brání vlastními ochrannými látkami, s přibývajícím věkem je nutno antioxidanty tělu dodávat. Studie potvrzují, že u osob starších 55 let konzumujících pravidelně víno se podařilo riziko vzniku tohoto onemocnění redukovat.

Pitím vína se lze ubránit řadě virových onemocnění, které mimo jiné způsobuje i zánět mozkových blan. Podle studií redukuje stárnoucí proces mozkových funkcí, zvyšuje intelektuální výkonnost, rozvíjí kreativitu a fantazii, zvyšuje přítok krve a přísun kyslíku do mozku.

Alkohol obsažený ve víně má na nervový systém povzbudivý účinek, zbavuje únavy a stresu, navozuje pocit pohody a dodává chuť k činnosti. Zvyšuje koncentraci serotinu, látky z centrálního nervového systému řídící náladu a pocity.

Pohlavní orgány – plodnost

Podle nejnovějších výzkumů mírná konzumace vína zvyšuje ženám šanci počít dítě.

Dánská studie potvrzuje, že konzumentky vína (2 dl za den) ve třiceti procentech snížily, v době jednoho roku, hranici čekání na otěhotnění. Dřívější studie, které prokázaly, že mírná konzumace alkoholu nezmenšuje naději na otěhotnění, byly dále důkladně rozpracovány. Téměř třicet tisíc žen bylo dotazováno na své nápojové zvyky v porovnání s délkou „snažení“. Obecně na tom byly konzumentky alkoholických nápojů lépe než abstinentky. Bližším sledováním bylo zjištěno, že nejpozitivnější vliv na plodnost mělo právě víno. Ženy, které upřednostňovaly tento nápoj, čekaly na těhotenství nejkratší dobu.

Zintenzivněním pití vína, konkrétně kvůli rychlejšímu otěhotnění, se problém plodnosti nevyřeší. Ženská plodnost nemůže být „léčena“ konzumací určitého druhu alkoholického nápoje. Víno je však nápoj, který svým složením zdraví pozitivně ovlivňuje. Milovnice vína mohou ovlivnit některé z příznaků spojených s plodností. Jedná se například o zabránění infekčním onemocněním způsobujícím sterilitu.

Tělesná hmotnost

Umírněnou konzumací vína lze také docílit váhového úbytku. Vědci tento vliv vysvětlují nízkým obsahem kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku mají tendenci okamžitě spalovat. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě. Mírná konzumace vína je vhodná také při dietě. Víno přináší organismu mnoho zdraví prospěšných látek a alkohol je dobrým zdrojem energie. Při výběru je lépe upřednostnit vína s nižším obsahem alkoholu. Nadměrným přísunem alkoholu tělo získává velké množství energie, kterou jinak získává spalováním přebytečného tuku.

Stárnutí

Fenolická látka resveratrol zpomaluje poškozování organismu spojené se stárnutím. Lék s touto látkou, která je obsažena také ve víně by mohl pomoci zpomalovat stárnutí lidí. Příčinou stárnutí buněk a jejich ničení jsou volné radikály, které vznikají při energetických přeměnách v buňkách. Resveratrol jako účinný antioxidant je zneškodňuje a brání v jejich tvorbě. Současné výzkumy prokazují zásadní vliv resveratrolu na zpomalení změny DNA způsobené stárnutím u kvasinek, hmyzu a myší. Jak vysoký účinek bude mít resveratrol na lidské buňky, bude předmětem dalšího bádání.

Imunitní systém

Víno má účinky antivirální a antibakteriální. Přesto, že alkohol v těle má podle provedených výzkumů imunitní systém potlačovat, v případě konzumace vína se žádné podobné účinky neprokázaly. Činnost bílých krvinek, které v těle bojují s infekcí, konzumace vína neomezuje. Díky obsahu tříslovin je – na rozdíl od jiných alkoholických nápojů – funkce imunitního systému vínem podporována. Látky obsažené ve víně pomáhají redukovat životaschopnost stafylokoků, detoxikují bakterie, bakteriální jedy a viry. Vínem se lze preventivně chránit před napadením virovým onemocněním chřipkou.

Především červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu. To znamená, že chrání před průjmovým onemocněním ze stravy, například salmonelózami.

Ostatní

Rakovina – Víno má účinky antimutagenní. Ochrana před zhoubným bujením buněk je přičítána látce resveratrol, který potlačuje vznik karcinogenů. Významný protinádorový účinek byl zaznamenán u rakoviny prsu, prostaty, plic, jater, střev, kůže a zhoubného bujení krvetvorných buněk. Pozitivní účinek byl také prokázán u prevence poškození jater při léčbě chemoterapií.

Cukrovka – Dlouhodobý výzkum Harvardské školy prokázal, že pravidelné mírné pití vína snížilo u sledované skupiny riziko rozvoje dědičné cukrovky téměř o 60 % oproti abstinentům nebo příležitostním konzumentům vína. Zvýšenou pravděpodobnost vzniku cukrovky až o 150 % mají osoby konzumující denně zhruba 30 gramů alkoholu. U diabetiků je mírná konzumace vína také doporučována.

Zrak – Přiměřená spotřeba vína je spojována s nižším rizikem věkového stárnutí oční sítnice, které může vést až ke slepotě.

Křečové žíly – Konzumenti jedné nebo dvou skleniček vína za den snižují riziko tvorby křečových žil.

Pleť – účinky vína zpomalují lokální záněty na pleti, posiluje průběh hojení ran, působí adstringentně.

Zdroj: www.vinoazdravi.cz