Běžné nemoci 

Už před 2000 lety byl v římských Antoniových lázních nápis: "Non hic curatur, qui curat." (Nenajde zde uzdravení ten, kdo si dělá starosti). A Job ve Starém zákoně žaluje: "Čeho jsem se obával, přišlo ke mně." Dnes platí tento poznatek stejně, jako kdysi.

Minulost nelze změnit

Nepomůže žádná sebelítost, ale patří nám budoucnost. V ní je možné všechno, proto nikdy nesmíme plýtvat síly na sebelítost. Sebelítost je zbytečná už i proto, že kdykoliv můžeme změnit okolnosti, na které si stěžujeme. Jedině tak se změníme, jinak se sklízíme o sílu, mrháme čas a zatěžujeme si zdraví.

Litovat se znamená oslabovat se

Je proto dobré snažit se co nejdříve, pokud se objeví nějaká stopa po sebelítosti, zbavit se jí. Je dobré naučit se dívat na věci lze z jiného úhlu pohledu, z toho pozitivnějšího. K tomu patří i naučit se říci "ne". Ve vztahu k autoritě, v nežádoucí roli, do které se nás někdo snaží zahnat, nebo i vzdát se vlastních přání, pokud nás odvádějí od cíle. Když poznáme, co vlastně chceme, měli bychom mít odvahu a stát za tím. Odvahu něco začít, případně i ztratit, odvahu vázat se, i rozejít. "Kdo neriskuje, nevyhraje."

Rozšíření "tvůrci nemocí"

- Představa, že každý člověk v mém okolí mě musí milovat a akceptovat

- Víra, že moje minulost ve velké míře ovlivňuje můj život a já s tím sotva něco udělám

- Názor, že je katastrofa, když se věci nevyvíjejí tak, jak by se mi líbilo

- Představa, že někteří lidé jsou zlomyslní a zlí, proto je třeba potrestat a podle možnosti bych to měl udělat já

- Víra, že lidské neštěstí závisí na náhodě, a sotva to lze změnit

- Víra, že myšlenky přicházejí samy od sebe a člověk na to nemá žádný vliv

- Představa, že člověk potřebuje někoho silného, na koho se může spolehnout, protože sám to nezvládne

- Přestává, že je třeba zamýšlet nad tím, co by se mohlo stát a stále počítat s tím, že se to opravdu děje

- Představa, že člověku nezbývá nic jiného, než trpělivě přijmout neočekávané situace namísto toho, aby se jejich pokusil změnit

- Názor, že každý člověk jednoho dne onemocní, s tím se nedá nic dělat

Někteří lidé věří, že nemoc je Boží vůle, jejíž je třeba podřídit. Bůh však nechce, abychom byli nemocní. Jak však mohu být zdravý, když takto přemýšlím. Moje nemoc nikdy nepochází od Boha, ale vždy je důsledkem mého nesprávného myšlení. Být nemocný je tedy přímo hřích.

Každá nemoc má nějakou duchovní příčinu

Co my pokládáme za příčinu, je pouze spouštěč nemoci. Když chceme být zdraví, musíme se zbavit chybného postoje, který zjistíme pomocí nemoci - informace.

Onemocníme, protože jsme přestali poslouchat svůj organismus, už mu vůbec nerozumíme. Chováme se chybně, neboť nezdravě dýcháme, špatně se stravujeme, máme málo pohybu, chceme dělat mnoho věcí najednou a dostáváme se do stresu. Jednoho máme příliš mnoho, jiného příliš málo.

Zkrátka: nesprávný program zablokuje přirozený léčivý mechanismus a brání mu ve vyvážení.

Původní zdroj: Kurt Tupperwein - Poselství tvého těla

Zdroj: http://www.zdravi4u.cz FB – Empatika