Běžné nemoci 

Výzkum publikovaný v Nature je dosud nejpodrobnějším vyhodnocením stavu a vývoje globálního potravinového systému.

Výrazné změny v našem stravování i způsobu pěstování potravin jsou nezbytné podle studie publikované tento týden v časopise Nature, jež dosud nejzevrubněji shrnuje dopady potravinových systémů na životní prostředí. V západních zemích je podle ní zapotřebí snížit spotřebu hovězího o 90% a naopak zpětinásobit spotřebu luštěnin.

Výzkum rovněž vyzývá k zásadním změnám v organizaci a metodách zemědělství, má-li být planeta v polovině století ještě schopná uživit odhadovaných více než deset miliard lidí.

Chceme-li mít co jíst, musíme jíst jinak

Zemědělství podle výzkumu již dnes způsobuje závažné škody na globálním klimatu. Vede k odlesňování i vyčerpání zásob pitné vody a znečišťováním vod dusíkatými látkami zapříčiňuje vznik takzvaných „mrtvých zón“ v oceánech. Protože část světového obyvatelstva dále bohatne a přechází na západní, na maso bohatou dietu, hrozí, že se tyto důsledky ještě zhorší.

Takový vývoj by mohl prolomit hranice toho, co je planetární ekosystém ještě schopen unést. Mimo bezpečný prostor ekologické udržitelnosti čeká lidstvo budoucnost, v níž bude nakrmit všechny neobyčejně obtížné. „Závěry jsou šokující,“ říká vedoucí výzkumného týmu, Marco Springmann z univerzity v Oxfordu. „Zahráváme si se stabilitou celého systému. Pokud chceme, aby měli lidé i v budoucnu co jíst a jak jídlo pěstovat, neměli bychom to dělat,“ varuje.

„Deset miliard lidí na této planetě uživit lze,“ dodává spoluautor studie, profesor Johan Rockström z Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu, který je spoluautorem studie. „Znamená to nicméně zcela změnit to, co jíme a jak jídlo produkujeme. Na jídelníčku jsou přesně dvě možnosti. Můžeme ekologizovat zemědělství, nebo si doslova sežrat planetu pod nohama.“

Změny klimatu: už to vážně „hoří“

Studie o nutnosti závažných změn v našem jídelníčku i zemědělství následuje v minulý týden zveřejněnou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), podle níž máme jen zhruba dvanáct let na rychlé omezení emisí skleníkových plynů, nemá-li se naše planeta oteplit o víc, než jeden a půl stupně Celsia. Už další půlstupeň by totiž vedl k několikanásobně horším projevům extrémního počasí, jako jsou sucha, záplavy či extrémní vedra, a ohrozil stamilióny lidí chudobou i nedostatkem vody.

Přestože nejvážnější příčinu oteplování představují fosilní paliva, také zemědělství hraje důležitou roli. Zpráva IPCC proto kromě rychlého nahrazování uhlí, ropy a plynu obnovitelnými zdroji energie doporučuje také omezení spotřeby mléka a masa.

Výzkum publikovaný v Nature je dosud nejpodrobnějším vyhodnocením stavu a vývoje globálního potravinového systému. Kombinuje data ze všech zemí světa a modeluje díky nim možné cesty k tomu, jak se hrozící potravinové krizi vyhnout.

Kromě změn ve stravovacích návycích doporučuje také výraznou proměnu dnes zavedených zemědělských praktik. Zásadně je podle výzkumníků třeba omezit rovněž dnes neuvěřitelné plýtvání jídlem – na základě shromážděných dat se až třetina veškeré vyprodukované potravy nikdy nedostane nikomu na stůl.

Méně masa, více luštěnin

Podle studie je zapotřebí přesunout se od nadměrné spotřeby masa k více „flexibilním“ stravovacím návykům má-li se oteplení planety udržet pod dvěma či dokonce pod jedním a půl stupněm Celsia. Průměrný světový občan by musel jíst o 75% méně hovězího, o 90% méně vepřového a o polovinu méně vajec.

V bohatých západních zemích bude muset být omezení ještě výraznější. Spotřebu hovězího je třeba srazit o 90%, mléka o 60%, a naopak přibližně zpětinásobit množství luštěnin v našem jídelníčku.

Coby nástroje k uskutečnění těchto změn navrhují vědci kombinaci výchovy ve školách, zdanění produkce masa a naopak zvýhodnění rostlinné stravy a zásadní změny v jídelníčcích ve školních a firemních jídelnách. „Musíme být ambiciózní a začít prosazovat opravdu dalekosáhlé změny,“ říká Springmann.

Po celém světě podle něj ovšem přibývá také pozitivních příkladů. Kupříkladu Nizozemsko či Izrael dělají velké pokroky v omezování spotřeby vody a hnojiv. A mladí lidé ve městech po celém světě projevují sklon sami výrazně snižovat svou spotřebu masa a mléčných výrobků.

„Rozhodnutí ohledně toho, co budeme jíst, jsou velmi osobní a motivovat lidi ke změnám chování je obtížné,“ říká profesor Peter Smith z univerzity v Aberdeenu. „Věda má ale v tomto jasno, všechny důkazy jsou na stole – musíme začít jíst jinak, má-li nás čekat vůbec nějaká udržitelná budoucnost. Skutečnost, že díky tomu budeme také zdravější, by z toho měla činit úplně jasnou věc.“

Zdroj: http://denikreferendum.cz