Běžné nemoci 

Je jedno, jestli nás opustil partner, propadli jsme u důležité zkoušky nebo jsme přišli o celoživotní úspory. Podobné situace určitě nevítáme. Ale ony nám přesto pomáhají – díky nim se učíme nelpět na svých očekáváních a přáních, díky nim se vyvíjíme a rosteme. Ať se nám to líbí nebo ne, změna je jediná jistota, kterou v životě máme, a smutek nám to připomíná, i když někdy dost drsně.

Joe Forgas, sociální psycholog z univerzity v Novém Jižním Walesu, uvedl v časopisu Current Directions in Psychological Science, že společně s kolegy objevili cosi překvapivého, ba skoro radostného – totiž že mít špatnou náladu znamená lépe myslet, mít lepší motivaci i společenský život.

Samozřejmě musíme mít na paměti, že je řeč o míře smutku, která ještě není patologická (diagnostikovatelná), ale jde jen o běžnou špatnou náladu. Nejde o to, abychom v negativních pocitech setrvávali déle, než je nutné. Spíš, když už jsou jednou tady, proč toho nevyužít? (Mimochodem, patologií může být i dlouhodobá euforie.)

„Každá emoce je nesena nějakou energií, a smutek či špatná nálada mají energii, která zaměřuje naši pozornost spíše dovnitř. Nakládání se smutkem a to, jak ho prožíváme, je bezpochyby ovlivněno naší osobností a osobní historií, nicméně lze říci, že když jsme smutní, máme tendence stahovat se do sebe, cítíme se zranitelnější a oslabení. Potřebujeme se chránit a můžeme se k sobě i ke druhým chovat opatrněji, obezřetněji a nedůvěřivěji,“ říká k výsledkům výzkumu psycholožka Dagmar Konečná.

Bylo by nesmyslné vyplýtvat veškerou energii na udržení radostné nálady za každou cenu. Střídáním nálad se zachovává naše přirozená rovnováha.

Joe Forgas každopádně svým bádáním potvrdil, že negativní i pozitivní nálady a emoce jsou nám prospěšné stejnou měrou. I podle psycholožky Konečné v nás ke každé emoci, kterou prožíváme, existuje i její polarita, i když si toho třeba nejsme vědomi. V životě se stejně jako den a noc střídá dobrá a špatná nálada, spokojenost i nespokojenost, radost i smutek, a je to takto v pořádku, zdravé, protože se tím zachovává naše přirozená rovnováha.

Bylo by tedy nesmyslné vyplýtvat veškerou energii na udržení radostné nálady za každou cenu. Je lepší, a hlavně zdravější si připustit, že se někdy necítíme dobře. „Bez zvědomení negativní emoce totiž často nejsme schopni dalších kroků a můžeme si uškodit. Přiznat si smutek, dovolit sám sobě být smutný či mít špatnou náladu a nepovažovat to za selhání je tedy jen v náš prospěch. I proto, že se tak můžeme lépe připravit na to, co potřebujeme zvládnout,“ zdůrazňuje Dagmar Konečná.

Dává nám to totiž možnost volby: I když se necítíme ve své kůži, můžeme se rozhodnout vydržet – i za tu cenu, že nás jednání, rozhodnutí či jakýkoli důležitý krok budou stát víc energie. Nebo můžeme dát otevřeně najevo, že máme špatný den, případně vše odložit na jindy.

Text je výňatkem ze zajímavého článku z časopisu Moje psychologie.

Zdroj (více si přečtěte na …): http://psychologie.cz/proc-je-dobre-citit-se-spatne/