Běžné nemoci 

Záludné zpětné proudy

Zpětné proudy se mohou vyskytovat jak na širém moři, tak přímo u pobřeží. Obvykle plavce zanášejí daleko do moře, kde je ohrožuje především vyčerpání. Největší chybou je, pokud se lidé snaží v panice co nejrychleji dostat zpátky na břeh a neváhají kvůli tomu obětovat veškeré své síly. "Účinek takového jednání je však pramalý, protože k pobřeží se tímto způsobem nedostanou," varuje Tatiana Poláková z cestovní kanceláře Neckermann CK.

Pravidlo číslo jedna proto zní: Počkejte si na okamžik, kdy zpětný proud zeslábne, plavte do strany a udržujte si pobřeží na levé nebo pravé straně. Zpětný proud bývá obvykle široký kolem třiceti metrů, takže se z něj poměrně brzy dostanete. Zpátky k pobřeží potom plavte obloukem.

Nebezpečné druhy vln

Pokud se koupete v rozvlněném moři, vyhněte se plavání kolem skalních srázů. Nečekaná vlna vás může smést a narazit na ostré skalní výčnělky. Riziko vážného zranění je v tomto případě opravdu vysoké.

„Nekoupejte se ani v místech, kde se vlny odrážejí od mola nebo přístavní hráze a mísí se s dalšími vlnami, které přicházejí. Z takového nepravidelného vlnění není snadné se dostat. V každém případě dbejte pokynů plavčíka. Pokud visí na stožáru červená vlajka, respektuje to a do moře vůbec nevstupujte. Žlutá vlajka znamená, že moře není úplně klidné a koupání je výhradně na vlastní riziko. Naopak zelená vlajka upozorňuje, že moře je zcela klidné a nehrozí žádné nebezpečí,“ upozorňuje Poláková.

Neviditelné nebezpečí v moři

Pod mořskou hladinou na plavce často číhá celá řada nebezpečných živočichů. Nejčastěji mezi ně patří žahavé medúzy či mořští ježci.

Pokud se vás medúza dotkne svým žahavým chapadlem, okamžitě ucítíte ostrou bolest. Jedem, který produkují, naleptají kůži a vyvolají popáleniny. Objeví se pupínky, po kterých mohou zůstávat jizvy. Někdy se k tomu všemu přidává i zvracení, nevolnost a bolest hlavy. Jestliže vás medúza zasáhne na větší ploše těla, pak můžete dokonce ztratit vědomí.

Jako první pomoc je nejlepší postižené místo omýt vodou a roztokem síranu hořečnatého (je obsažen i v mořské vodě). Někdy lze použít čistý písek, kterým lze  oškrábat i zbytek přilepených žahavých chapadel. Místo se pak musí opatrně vydezinfikovat kysličníkem nebo alkoholem. Vhodné je nanesení krému nebo gelu s antihistaminikem. Domorodci pak rádi doporučují ránu polít lidskou močí nebo na ní dát syrová rajčata či levandulový éterický olej, jelikož ulevují od bolesti.

I píchnutí mořským ježkem může způsobit nepříjemné a bolestivé záněty. U některých druhů hvězdic a zejména u mořských ježků jsou totiž trny opatřeny chapadly, která se po dotyku sevřou, protnou pokožku a vpraví toxin do rány stahem příčně pruhovaných svalů. Při poranění hvězdicí se dostaví pouze lokální reakce: pálení, někdy až palčivá bolest s zčervenáním v okolí rány, edém. V některých případech fragmenty trnů proniknou do pokožky, aniž by způsobily obtíže, jindy musí být vyjmuty chirurgicky. Při poranění ostny mořských ježků se mohou dostavit nevolnost, zvracení nebo i dechové potíže.

První pomocí je odstranit úlomky trnu z rány vytlačením a ránu poté vydesinfikovat. Důležité je, aby bodliny nevyschly, doporučuje se postižená místa při odstraňování namáčet. Při hlubším průniku je nutná chirurgická extrakce. Domorodci někdy doporučují pro snížení bolesti místo potřít zubní pastou.

Ublížit mohou i mořské sasanky a korály

Sasanky mohou vyvolat silné alergické reakce, proto je tou nejúčinnější první pomocí antihistaminikum.

Lidé mnohdy ani netuší, co způsobí nepatrný kontakt s tzv. ohnivým korálem. Obvykle dojde k popálenině, která hnisá a velmi špatně se hojí. Infekce může vzniknout i tehdy, když se o korál řízneme. První pomocí je postižené místo omýt slanou vodou, případně zchladit studenou vodou. A následně vyhledat odbornou péči lékaře. Problémy po žahnutí korálu mohou trvat i několik týdnů. Korály dokáží také velmi popálit ...

Nebezpečné ale mohou být i některé ryby, které mají v pokožce jedové žlázy, jež jsou spojeny s ostnatými paprsky ploutví. Mezi nebezpečné obyvatele mořského světa patří například Trnuta modroskvrnná, která se vyskytuje v egyptských vodách. Připomíná rejnoka a je hodně plachá, v případě ohrožení však neváhá použít svůj jedovatý trn.

"Do vody je tedy lepší vstupovat v obuvi. Někteří živočichové jsou zahrabáni v písku a jsou pro člověka téměř neviditelní. Zranění bývá nejen bolestivé, může způsobit také nevolnost nebo dokonce poruchy srdeční činnosti. Pokud vás nějaký mořský živočich zraní, určitě kontaktujte zástupce cestovní kanceláře, který vás doprovodí k lékaři," doporučuje Tatiana Poláková z cestovní kanceláře Neckermann CK.

Dana Sokolová, Novinky

Zdroj: https://www.novinky.cz