Běžné nemoci 

Pojďme se podívat, jestli žvýkačka skutečně pomáhá v boji proti zubnímu kazu, bělí zuby a zpevňuje dásně

Možná, že má i nějaké další účinky? Všechno má svá plus i svá minus. Kolik jich má žvýkačka?
Různí stomatologové vystupující v reklamách na žvýkačku opakovaně tvrdí, že po každém jídle bychom si měli dát žvýkačku. Sugestivní záběry dámy s běloskvoucími zuby, která si vkládá do úst příjemně voňavý plátek, doprovázejí výkladem o zvýšené produkci slin vyvolané žvýkáním. Sliny pak napomáhají odstranění různých drobných kousíčků potravy, které po jídle v dutině ústní zbyly a mohly by stát u zrodu zubního kazu. Omezují prý také vznik nepěkného povlaku na zubech, zubního plaku. Žvýkačka ovšem nepronikne do hůře přístupných míst.
Pokud jde o zubní plak a nepěkné nažloutlé zbarvení zubů po konzumaci některých nápojů nebo jídel, například kávy, vína, čaje, červené řepy nebo čokolády, žvýkačka vám od něj nepomůže. Ani když si ji dáte hned poté, co třeba dopijete šálek kávy. Existují pravda i žvýkačky sgranulemi, které mají bělení zubů pomáhat, otázkou však je, jaké je složení těch granulí.

Složení běžných žvýkaček může být problém

Pokud budete na obalech hledat, co vlastně je ta „guma", moc se nedozvíte. Píše se na nich o „gumovém základu". Ten obvykle tvoří podíl přírodní, většinou však umělé gumy, což je například umělý butylový kaučuk. To je látka, kterou obsahují také pneumatiky.
Žvýkačky dále obsahují různé příchutě, zvlhčující látky, bělidla, konzervanty a ty bez cukru také umělá sladidla. Ta jsou sama o sobě velmi problematická. Najdeme mezi nimi nejenom smutně proslulý aspartam, ale také takzvanou sukralózu, což je chlorovaný řepný cukr. Tato sloučenina se v přírodě nevyskytuje a lidské tělo ji nedokáže rozložit. Asi patnáct procent sukralózy obsažené ve žvýkačce nicméně v těle zůstává. Protože neexistuje ani jediná oficiální studie dokládající působení této látky na lidský organimus, není známo, kde se v těle ukládá. Pár nezávislých studií však poukázalo na to, že sukralóza zničí polovinu užitečných střevních bakterií a zvyšuje střevní pH nebo že u jedinců, kteří nejsou na její konzumaci zvyklí, silně zvýší hladinu krevního cukru.
Často se setkáváme s tvrzením, že žvýkání pomáhá hubnout. Stimuluje přece tvorbu žaludeční kyseliny, a urychluje tak metabolismus. Pokud ovšem člověk často žvýká „na prázdný žaludek", může si v důsledku zvýšené sekrece žaludečních šťav přivodit i žaludeční vředy nebo zánět žaludku. Se žvýkačkou navíc konzumujete značné množství cukru. Pokud volíte tu bez cukru, přečtěte si znovu předchozí odstavec. Konec konců, bylo vědecky prokázáno, že na tom tak dalece nesejde, protože sladká chuť sladidel sice mozek zmate, ale protože se receptorům nedostává pravého „zdroje" sladkosti, na který jsou nastavené, zvýší se nejen chuť na sladké, ale i proces ukládání tuků.
Někteří odborníci se domnívají, že žvýkání zpevňuje spodní čelist. Protože moderní strava většinou není příliš tuhá, čelistní svaly, které vyžadují stálý trénink, ochabují. Žvýkačka je aktivuje a posiluje. K tomu podotýkáme, že stejnou a zdravější, službu vám prokáže jablko nebo mrkev. Pokud někdo chronicky žvýká, může si stálou zátěží způsobit spíše problém s čelistním kloubem. Nepříjemná záležitost, často spojená s bolestmi hlavy, uší i zubů.
Studie britské univerzity v Cardiffu prokázaly u častých konzumentů žvýkačky zhoršení krátkodobé paměti a dokonce i souvislost s výskytem migrén u dospívající mládeže.

Co z toho všeho vyplývá?

Žvýkat nebo nežvýkat? Když budete po jídle nějakých pět deset minut žvýkat, nic se nestane. Všechny slibované efekty vám však daleko spíše zajistí pravidelná péče o zuby, pasta a zubní kartáček a kontrola u zubního lékaře alespoň dvakrát do roka. Pokud si rádi zažvýkáte, vyhledejte na trhu žvýkačky bez umělých příchutí, barviv a konzervantů, bez gumové báze pocházející z petrochemického průmyslu, bez cukru i bez umělých sladidel. Skutečně existují.

Zdroj: https://www.prokondici.cz/jak-je-to-s-plusy-a-minusy-zvykacky  www.epochaplus.cz