Běžné nemoci 

Zima (podobně jako podzim) přináší nedostatek světla (klíčový faktor), chlad, stres spojený zejména s obdobím kolem vánočních a novoročních svátků a vůbec nepříjemné počasí. Člověk chodí méně do společnosti a ven, více se uzavírá doma. To vše může představovat spouštěcí faktory pro vznik klinické, tj. “pravé” deprese. Tento termín uvádím proto, že není deprese jako “deprese” (pro označení “jen” špatné nálady).

Deprese

Klasickou depresi může spolehlivě stanovit jen psychiatr, ale řada příznaků nás může upozornit na to, že je opravdu u nemocného třeba konzultace s odborným lékařem. Odborník může poznat podle určitých příznaků poznat, zda se jen o sezónní deprese, či depresi, jejíž projevy jsou nezávislé na ročním období. Obvykle se to určuje pomocí speciálně sestavených dotazníků. Základním rozdílem obvykle bývá to, že sezónní deprese mizí s příchodem jara a příznivějšího počasí.

K příznakům patří ztráta energie, žádná či naopak vyšší chuť k jídlu, nulový zájem o sex, celková únava a skleslost, negativní myšlenky, neschopnost se z něčeho radovat, obtížnější komunikace či schopnost řešit, někdy i jednoduché problémy.

Role melatoninu

Roli hraje i fakt, že nedostatek světla zvyšuje produkci melatoninu. Hormon melatonin hraje důležitou roli ve střídání rytmů den a noc v našem organismu, zjednodušeně řečeno ovlivňuje naší schopnost přizpůsobit svůj spánek střídání denní doby. Jeho hladina je totiž silně závislá na střídání světla a tmy. Nejvíce tohoto hormonu se vytváří během tmy. Maxima dosahuje jeho tvorba mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní. Ve dne jeho tvorbu zablokuje činnost hypotalamu. Zvýšená produkce melatoninu zvyšuje nutkání člověka ke spánku – a s tím je spojená únava a ospalost v zimních měsících s nedostatkem světla. Proto je i tzv. fototerapie - léčba světlem - jednou z metod, jak zlepšit stav nemocného se sezónní (zimní, ale také podzimní) depresí.

Jak na depresi

Pokud se ovšem k výše uvedeným příznakům ještě připojí častější netypické chování či dokonce myšlenky o sebevraždě, pak je opravdu třeba navštívit co nejdříve psychiatra, v mírnějším případě klinického psychologa. Základní instrukce pacientovi právě předá odborník, ale pacient může samozřejmě, pokud mu na to stačí psychické síly, učinit řadu opatření - správnou životosprávu (pravidelný spánek, zdravou stravu, žádný alkohol, stres a cigarety, zvýšit kontakty s přáteli a rodinou, věnovat se koníčkům). Vhodný je nějaký nenáročný rekreační sport (běh, chůze, jízda na kole, plavání) nebo určité formy psychoterapie (jóga, autogenní trénink, kognitivní behaviorální terapie - záleží na úvaze psychoterapeuta).

V mírnějších případech jsou vhodné i některé přírodní přípravky. V první řadě jsou to přírodní látky ovlivňující hladinu serotoninu. V naší nervové soustavě sehrávají důležitou roli tzv. neurotransmitery neboli přenašeče nervových vzruchů, protože prostřednictvím nich dochází k přenosu impulzů (informací) mezi jednotlivými neurony, nervovými buňkami.

Serotonin je jedním z takovýchto neurotransmiterů, vzniká z aminokyseliny s názvem Tryptofan, a je odpovědný a ovlivňuje především naši náladu a emoce, spánek, ale taky třeba apetit a chuť k jídlu. Pomáhá k vytváření a udržení pozitivních emocí a nálady, udržuje naši náladu v rovnováze, pomáhá nám se spánkem, zmírňuje stavy úzkosti a ulevuje od deprese.

Z přírodních látek, které podporují zvyšování hladiny serotoninu lze uvést tryptofan nebo třezalka tečkovaná. U třezalky je nutno uvést, že její užívání má určitá omezení (během užívání se nelze opalovat či chodit do solária a třezalka ovlivňuje i účinky řady léků). Upozorňuji, že tryptofan ani třezalka se nesmí kombinovat s léky ze skupiny antidepresiv.

autor: PharmDr.Tomáš Arndt

Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/zimni-deprese-jak-ji-celit.htm