Běžné nemoci 

LN  Jak se bezpečně dají poznat jedlé houby od nejedlých?

Základním pravidlem je sbírat jen ty houby, které opravdu dobře známe. Lze to zjednodušit tak, že se naučíme spolehlivě rozeznávat několik druhů a ty sbíráme. Naše babičky dobře znaly třeba jen tři nebo čtyři druhy hub a sbíraly jen ty. Horší je, když přijde období, kdy je hub méně a houbařům přijde líto vracet se s prázdným košíkem. Pak si řeknou, že zkusí něco dalšího...

LN  Co tedy udělat, když si domů přineseme houbu, u které si nejsme úplně jistí?

Chybou je podívat se na internet a pokoušet se ji určit. Houby se podle internetu určit nedají. Mezi houbami je obrovská variabilita, i plodnice stejného druhu mohou být tvarově i barevně odlišné, a tak vám pár obrázků na počítači nebo mobilu při určení příliš nepomůže. Lepší je obrátit se na někoho, kdo má širší spektrum znalostí o houbách, což klidně může být nadšený houbař. Opravdu ale není dobrý nápad houby, které se nám „nezdají“, sníst. Právě tak začínají mnohé otravy.

LN  Jak se projeví otrava houbami?

Nevolností a také zvracením. Tyto příznaky se ale mohou objevit i po konzumaci jedlých hub, zejména jsou-li připravené na větším množství tuku a jíme-li je na noc. Pak se jedná o nepravé otravy, byť si lidé na internetu najdou, že se otrávili. Ve skutečnosti jen jedli příliš těžké jídlo a jejich trávicí systém dostal zabrat víc než jindy. Důležité je proto sledovat další okolnosti. Pokud jídlo z hub snědla celá rodina, vždy se otráví všichni její členové, byť se příznaky objeví v různé intenzitě podle toho, jaké množství kdo požil. Nejhůře obvykle dopadají děti, které v přepočtu na svou hmotnost snědí houbového pokrmu nejvíce. Právě to je také důvod, proč by děti do šesti let vůbec neměly jíst houby. Ne že by je nedokázaly strávit, ale případná otrava by u nich měla horší následky.

LN  Může někdy dojít k situaci, že se otráví jen jeden člověk, i když houby jedlo více lidí?

Zrovna nedávno jsme řešili případ paní, která připravila pro celou rodinu houbové řízky. K masákům ale nevědomky přidala muchomůrku tygrovanou a měla tu smůlu, že si ji při jídle „vylosovala“. Zpětně pak říkala, že se jí tato houba „zdála nějaká divná“. Naštěstí tato otrava nebyla fatální a paní „jen“ stráví několik dní v nemocnici.

LN  Za jak dlouho se otrava houbami projeví?

Vpřípadě lehkých otrav se příznaky objeví krátce po jídle, nebo dokonce ještě u stolu. To je ta lepší varianta. Vyskytne se nevolnost a přiotrávený člověk bude zvracet, ale právě tak se tělo toxického pokrmu spontánně zbaví. Houby se dostaly do žaludku, ale ne dále do trávicího traktu a toxin se ještě nemohl příliš vstřebat. Někdy se může objevit i průjem, ale ten má spíše psychické příčiny, kdy začneme panikařit. Základním faktorem je časová souvislost – sním houbový pokrm a po dvou až třech hodinách se objeví příznaky, které mohou být i velmi úporné. Například po otravě některými hřiby „modráky“ (hřib satan, hřib koloděj a další) následuje až šest hodin trvající zvracení. Ne nadarmo se hřib satan nazývá lidově „bliják“.

LN  Co když se příznaky objeví později?

Pak se může jednat o závažné otravy, na které se také umírá. Od konzumace některých jedovatých hub může uplynout šest až deset, nebo dokonce dvanáct hodin, než se objeví první příznaky. Záleží přitom na množství pokrmu, po konzumaci pěti plodnic muchomůrky zelené se otrava projeví již po šesti hodinách. Pokud sníte jen jednu plodnici, potíže přijdou až po deseti hodinách. U těchto otrav již zvracení nedominuje, protože pokrm byl pasážován do tenkého a tlustého střeva a toxin cirkuluje v krvi, játrech, ledvinách. Příznakem těžké otravy houbami, například právě muchomůrkou zelenou nebo muchomůrkou jízlivou, jsou opakované průjmy. Avšak s časovým odstupem si ne každý uvědomí, že by jeho potíže mohly souviset s houbami, a stejně tak může dojít k záměně za jiné zdravotní potíže, například infekční choroby trávicího traktu. Tato záměna ale může mít fatální následky. Proto jsou tak důležité údaje o pacientovi abychom zjistili, zda jedl houby, kdy, jak přibližně plodnice vypadaly, aby bylo možné odlišit, zda se například nejedná o počínající salmonelózu.

LN  Jak by měla vypadat správná první pomoc?

Ve všech případech, a to bez ohledu na závažnost otravy, je první pomoc stejná a velmi jednoduchá. Při podezření na otravu je vhodné podat pacientovi co nejdříve několik tablet aktivního „černého“ uhlí. U dospělého je vhodná dávka zhruba pět až deset tablet, nejlépe rozkousat. Dětem pak lze tablety rozdrtit a zamíchat do nápoje. Jde o univerzální přípravek, který na sebe dokáže vázat toxiny a současně pokryje trávicí trakt ochranným filmem, který brání dalšímu vstřebávání toxinu do krve. Současně je vhodné podat silný černý čaj, který působí močopudně, třísloviny obsažené v čaji vážou některé alkaloidy a mění je na neúčinné substance. Mimochodem, na stejném principu je postavena i léčba otrav houbami v nemocnici, tedy podání aktivního uhlí, co nejvíce pít a také podání diuretika – léku, který navozuje zvýšené vylučování tekutin z těla.

LN  Jak probíhá další léčba v nemocnici?

Záleží na závažnosti otravy a na tom, co přesně bylo její příčinou. Například při otravách muchomůrkou zelenou máme k dispozici protilátku, jejíž účinná složka dokáže snížit poškození jater. Musí ale být aplikována včas. Často se také mluví o transplantaci jater jako řešení ve chvíli, kdy by pacient jinak zemřel. Ne vždy je ale možné během několika dnů, které pacientovi zbývají, najít dárce. Navíc transplantace neznamená, že pacient už bude zcela zdráv. Pouze jsme u něj jeden problém, selhání jater, vyměnili za jiný v podobě doživotního potlačování imunity pomocí léků, aby tělo transplantovaná játra přijalo. Člověk po transplantaci je doživotně handicapován, musí užívat léky na potlačení imunitního systému a každá běžná infekce jej může ohrozit na životě. Kdyby ale neužíval tyto léky, jeho vlastní imunitní systém bude s transplantovanými játry bojovat a zničí je.

Autor – Jaroslav Klán pracuje jako mykolog-bioanalytik v Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a je vedoucím Národní referenční laboratoře pro jedovaté houby ministerstva zdravotnictví. Patří k předním českým mykologům a toxikologům specializujícím se na výzkum rostlinných toxinů a jedů.

Zdroj: http://relax.lidovky.cz   www.21stoleti.cz