Běžné nemoci 

Teoreticky z jedné molekuly betakarotenu mohou štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého betakarotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních, např. v kůži a v játrech. Konverze betakarotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze beta karotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se beta karotenem, jako zdrojem vitaminu A, předávkovat. Dalšími faktory, které ovlivňují konverzi betakarotenu na vitamin A, je množství přijatých bílkovin, tuků a vitaminu E.

Výskyt a zdroje

Karotenoidy se obecně vyskytují v žlutooranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině. Nejbohatšími zdroji betakarotenu jsou mrkev, karotka, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta, řeřicha. Karotenoidy se také vyskytují v živočišných materiálech, např. dávají zabarvení vaječnému žloutku, máslu nebo masu lososa.

Funkce v organismu

Betakaroten kromě toho, že slouží jako zdroj vitaminu A, vykonává v organismu řadu dalších funkcí. Především působí jako antioxidant, pomáhá neutralizovat volné radikály, reaktivní molekuly, které jednak vznikají během metabolických procesů v organismu, a jednak je přijímáme z vnějšího prostředí. Volné radikály mohou poškodit lipidy buněčných membrán a také genetický materiál v buňkách. Výsledkem tohoto poškození může být až vznik karcinomu. Bylo dokázáno, že konzumace ovoce a zeleniny bohatých na beta karoten pozitivně ovlivňuje (tj. brzdí) rozvoj některých druhů rakoviny. Díky svým antioxidačním vlastnostem působí preventivně proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.

Betakaroten rovněž působí jako ochrana před fotooxidací, protože potlačuje negativní vliv volných kyslíkových radikálů, které vznikají v kůži důsledkem UV záření, a které mohou indukovat pre-kancerogenní změny v buňkách. V neposlední řadě má betakaroten stimulační efekt na imunitní systém a spolu s vitaminem E a selenem potlačuje vývoj zánětů oka.

Stabilita

Karotenoidy jsou obecně citlivé na vzdušný kyslík a světlo a na působení některých enzymů. Také dehydratace a skladování ovoce a zeleniny snižují biologickou aktivitu ovoce a zeleniny. Naproti tomu jsou karotenoidy poměrně stabilní v mražených potravinách.

Denní doporučená dávka (DDD)

Denní doporučená dávka pro betakaroten nebyla nikdy stanovena, v ČR se doporučuje DDD 16 mg/den. Dávka 50–200 mg/den se udává jako hranice bezpečnosti. V případech vyššího příjmu karotenoidů a/nebo při některých chorobách (diabetes mellitus, hyperlipidemie, hyperthyriodismus, nefrotický syndrom) může dojít k hyperkarotenodermii, která se projevuje zažloutnutím kůže, zejména dlaní a chodidel. Tyto příznaky jsou reverzibilní a odezní po vysazení karotenoidů.

Některé skupiny lidí potřebují díky svým životním návykům nebo zdravotním omezením více beta karotenu. Např. kuřáci, konzumenti většího množství alkoholu, nebo ženy, které užívají orální antikoncepci.

Vzhledem ke stále nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny je v ČR nízký příjem beta karotenu. Některé potraviny se proto beta karotenem obohacují, přičemž efekt této fortifikace je dvojí: beta karoten slouží jako zdroj vitaminu A, a zároveň jako přírodní a přirozené barvivo. Betakaroten se přidává zejména do margarinů a do ovocných nápojů.

Zdroj: http://www.celostnimedicina.cz/beta-karoten.htm a Nadace Nutrivit, http://www.astrolife.cz/?p=41684#more-41684