Běžné nemoci 

Po cestě kráčel muž. Na provaze vedl osla. Osel nesl velmi těžký náklad a smutně věšel hlavu. Šli nejspíš už dlouho. Proto když poutník uviděl staříka sedícího ve stínu stromu, zamířil se svým oslem k němu.

-Dobrý den, starče – řekl – mohu se tu posadit vedle tebe?

Proč bys nemohl. Les nám všem nabízí svůj stín. Jen se posaď.

Pocestný sundal oslovi náklad ze hřbetu a sám těžce usedl do trávy.

-Ach jé, to je těžký život – zabědoval a protáhnul si nohy.

Stařík mazaně přimhouřil oči a zeptal se:

-A pročpak je tak těžký? Copak jsi na bazaru nekoupil všechno, cos chtěl?

-Ale koupil – odpověděl pocestný – ale moc radosti z toho nemám.

-Jakpak že nemáš?

-No, jak bych ti to… Kupuju mléko vždycky u stejné mlékařky. Má ho moc dobré, čerstvé a nijak drahé. Ale včera jsem se cestou na bazar nějak zamyslel, zahnul jsem do špatné uličky a zabloudil. A ještě ke všemu mám hrozně tvrdohlavého osla, ten když se rozhodne, že dál nepůjde, tak s ním nic nepohne.

Pocestný rozhněvaně pohlédl na osla.

Takže se zastavil a ne a ne, ať jsem ho tahal jak chtěl a šlehal klackem. Nakonec jsem ho musel přivázat ke stromu a běžet na trh sám. Stejně jsem to nestihl, mlékařka už byla pryč. Všiml jsem si člověka, který u ní byl jako poslední a začal jsem ho přemlouvat, ať mi to mléko prodá. Nechtěl ani za nic, až když jsem mu nabídl trojnásobnou cenu mi ho prodal.

-A proč jsi tedy nespokojený? Vždyť všechno dopadlo, jak jsi chtěl, ne?

Pocestný se podrbal za uchem:

-No, víš, ono to mléko bylo nějak zkažené. A mě teď celý den bolí břicho – poplácal se zlehka po břiše.

-Tak je to tedy! Už tomu rozumím – usmál se stařík.

Ale uznej sám, že všechny události toho dne směřovaly k tomu, aby tě od koupi toho mléka odvedly. Varovaly tě! Ale tys tvrdohlavě trval na svém, nenaslouchal jsi jim, neposlouchals svůj vnitřní hlas, ani to, co ti říkal svět kolem tebe. A teď ještě ten svět obviňuješ ze svého trápení.

Dám ti dobrou radu, nauč se vnímat varování. Není to tak snadné, ale těžké taky ne. Dávej jenom pozor, znamení a vnitřní hlas tě vždycky varují, když děláš něco, co nemáš zapotřebí. Musíš se naučit vidět znamení a slyšet svůj vnitřní hlas. A oslovi poděkuj a dej mu ovsa. Panečku, jak se snažil ochránit tvé zdraví – a tys to ani neocenil!

Zdroj: http://www.pronaladu.cz/nauc-se-vnimat-varovani