Běžné nemoci 

"O zdraví se většinou začneme starat, až když se něco děje. My chceme tuto filozofii obrátit. Je třeba občany postupně naučit o své zdraví pečovat," říká Jaromír Gajdáček, šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a prezident Svazu zdravotních pojišťoven. "Mnozí k návštěvě lékaře nevidí důvod, pokud je aktuálně nic nebolí nebo nemají konkrétní zdravotní potíže," dodává Richard Medek z Vojenské zdravotní pojišťovny.

Dalším důvodem, proč Češi na prevenci nejdou, je i strach, že by se mohlo potvrdit závažné onemocnění. "Chodit k lékaři se obávají zejména muži," poznamenává Elenka Mazurová z České průmyslové zdravotní pojišťovny. Podle Oldřicha Tichého, mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny, je důvodem také neznalost, na jaká preventivní a screeningová vyšetření mají lidé nárok.

Kdo pečuje o své zdraví, může získat další příspěvky

Pro ty, kdo mají v prevenci resty, přinášíme přehlednou tabulku základních preventivních prohlídek a vyšetření, na které mají nárok.

Vyplatí se podívat i na webové stránky zdravotní pojišťovny, u které jste registrováni. I v době úspor se každá pojišťovna snaží vytvářet pro daný kalendářní rok vlastní preventivní programy pro dospělé a děti, na které přispívá svým klientům z fondu prevence. Příspěvky se zpravidla pohybují v řádech několika set korun a jsou určeny například na vybraná očkování, vitaminy, některé pohybové a relaxační aktivity, plavání či ozdravné pobyty pro děti a další prevenci.

Zdravotní pojišťovny podle počtu klientů

• Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP): 6 091 618
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR): 1 201 622
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP): 1 185 011
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP): 703 042
• Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (VoZP): 667 451
• Revírní bratrská pokladna (RBP): 417 719
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZP Škoda): 137 631

Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven, stav k 28. 2. 2013

Můžete být i pod větším drobnohledem

Detaily preventivní péče se vyplatí konzultovat i s praktickým lékařem. Pokud patříte do rizikové skupiny, kdy například zemřeli vaši příbuzní na onkologické onemocnění, můžete být pod větším drobnohledem a chodit na preventivní vyšetření v kratších intervalech, nebo již od nižšího věku než méně riziková populace.

Screening může zachytit onemocnění v počátečním stadiu, které má dnes i díky vývoji léčebných metod velmi dobrou prognózu. "Zatímco v 80. letech žilo po pěti letech od odléčení karcinomu prsu něco přes 50 procent žen, v současné době přežívá pět let od diagnózy už 95 procent žen. Také náročnost léčby v počátečním stadiu se nedá s náročností pokročilého nádoru srovnat. Zatímco vyšetření stojí ženu několik minut času a zdravotní pojišťovnu několik stokorun, léčení je pro nemocnou vyčerpávající a zdlouhavé a pojišťovnu stojí nemalé peníze," přibližuje mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.

Operace nádorů stojí několik desítek tisíc korun

Biologická léčba karcinomu prsu jedné pacientky vyjde měsíčně na 57 až 83 tisíc korun. Měsíční léčba chemoterapií může představovat náklady ve výši několika tisíc až 200 tisíc korun a náklady na radioterapii se pohybují od 40 do 180 tisíc korun na pacienta a jeden radioterapeutický cyklus.

Velmi drahá je i léčba zhoubného nádoru tlustého střeva, ve kterém jsou Češi světovými rekordmany. Jen samotná operace stojí 25 až 35 tisíc korun. Intenzivní péče na "jipce" pak za každý ošetřovací den přijde na 4,8 až 10,6 tisíc korun. A náklady na chemoterapii podle druhu použitých léčiv a jejich kombinaci vyjdou měsíčně až na 200 tisíc korun.

Kolik co stojí

• Pobyt na JIP:
  • resuscitační péče = 21 485 – 28 685 Kč za jeden ošetřovací den
  • intenzivní péče = 4 844 – 10 623 Kč za jeden ošetřovací den
• Transplantace jater:
  • samotný výkon = 160 000 Kč
• Transplantace srdce (operační výkon):
  • výměna chlopně nebo bypass = 200 000 Kč
• Operace zhoubných nádorů (operační výkon):
  • nádor mozku = 25 – 50 000 Kč
  • nádor plic = 27 – 35 000 Kč
  • nádor tlustého střeva = 25 – 50 000 Kč

Zdroj: ZPMV ČR

Počty nádorových onemocnění razantně narůstají

Lékařské studie potvrzují, že počty nádorových onemocnění v Česku razantně přibývají. V Česku je druhým nejčastějším zhoubným nádorem karcinom tlustého střeva, u mužů po rakovině plic a u žen po karcinomu prsu. "Od roku 1989 se u nás zvýšil počet nádorových onemocnění téměř třikrát a počet úmrtí více než dvakrát. Příčinou vysoké úmrtnosti je skutečnost, že prakticky polovina nádorů je zjištěna až v pokročilém stadiu," upozorňuje docent Radan Keil, vedoucí lékař interní kliniky FN Motol.

Zdravotní pojišťovny se sice snaží již několik let motivovat praktické lékaře, aby své pacienty na preventivní vyšetření upozorňovali, ale příliš to nepomáhá. Zájem sice roste, ale jen mírně. Zda si lidé udělají čas a využijí bezplatnou prevenci, záleží jen a jen na nich.

Podle Richarda Medka z Vojenské zdravotní pojišťovny by pomohla finanční motivace pojištěnců. "Zde vidíme velký dluh státu a ministerstva zdravotnictví. Pokud nebude součástí zákonných úprav veřejného zdravotního pojištění systém bonifikací pro pojištěnce, kteří na prevence chodí, a naopak možnost restrikce u těch ostatních, tak očekávat zvýšení účinnosti prevencí pouze na základě osvěty je pouhá iluze," poznamenává Medek.

Od poloviny letošního roku odstartuje v Česku také screeningový program dotovaný z fondů Evropské unie, na který je vyčleněno zhruba 107 milionů korun. Půjde o adresné pozvánky na specializovaná screeningová pracoviště k preventivnímu vyšetření. Program bude dvouletý a zapojit se do něj mají všechny zdravotní pojišťovny. "Právě ty by měly oslovovat vybrané pojištěnce na základě předem stanovených kritérií," uzavírá mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.