Má se naše noční snění vykládat podle klasických výkladů snů, nebo je třeba jim věnovat pozornost individuálně? A dá se na sen naladit před usnutím?
Jak pracovat se svými sny a jak s nimi naopak pracuje terapeut ve své ordinaci? Ptala jsem se terapeutky Kristiny Baudyšové.
Člověk si může zapisovat, co se mu v noci zdálo, hned ráno po probuzení – nejen děj, ale i pocity, které během snu cítil. Díky tomu na sen nezapomene. Večer se může ke svým zápiskům vrátit a vyhodnotit, zdali sen měl nějakou spojitost s prožitky, které cítil během dne, či zda sen vyjadřuje něco mnohem hlubšího. Po určité době takového zapisování člověk více pochopí mechanismus svého snění a jakou souvislost mají sny s realitou a skutečnými prožitky. Naše sny mohou vyjadřovat naše touhy, obavy, staré zasunuté vzpomínky či přání. Některé však mohou dokonce předpovídat určitou událost. Osobně vnímám sny jako obrazovou komunikaci našeho podvědomí s naším vědomým já.
Zkušenost mě vedla ke spíše individuálnímu přístupu k výkladu snu. Každý z nás je jedinečný. Naše podvědomí je plné zážitků, pocitů, vjemů a vzpomínek. Popřípadě nezpracovaných emocí a traumat. Ve snech se tohle všechno projevuje prostřednictvím různorodých obrazů a dějů. Představte si, že se vám v noci zdá o letícím orlu. Jeden člověk tento symbol vnímá jako pocit svobody a volnosti. Takový sen může předpovídat určité uvolnění na úrovni psychické či životní. Jiný člověk může stejný obraz orla ve snu vnímat jako pocit ohrožení. Takový symbol může mít pro člověka úplně opačný význam.
Sen, který si člověk pamatuje, může být pro terapii velmi nápomocný. Podvědomí člověka podává pomocnou ruku pro pochopení určité situace či odkrývá určité emoce, které si člověk jinak neuvědomuje. Člověk přijde s tím, že se mu zdál sen, a dále už jen vnímá a pojmenovává své pocity. Sen skutečný není, ale pocity ano. Vypovídají o skutečném ději v podvědomí člověka. Zdánlivě chaotický sen, který nedává smysl, může terapeutovi dopomoci odkrýt zasunutý strach či nezpracované trauma. Také může podat pomocnou ruku k pochopení situace, ve které se člověk nachází.
Informace v mém snu vztahuji nejdříve sama k sobě. A význam snu hledám spíše než v pravidlech nejdříve ve svém nitru či ve svém životě.
Jak pracovat se sny, které nás přímo fyzicky ovlivňují? Zdá se nám, že jsme dělali nějakou těžkou fyzickou práci, a ráno se cítíme, jako by nás přejel parní válec...
Takového člověka bych se zeptala, v jaké oblasti svého života je přetížený. Co je ten parní válec, který ho tolik ničí. Mohou to být nějaké vzorce chování, které člověka vysilují a odebírají mu energii. Důležité je ptát se sám sebe a nebát se odpovědí.
Někteří lidé si před usnutím položí určitou otázku. A v duchu se zaměří na to, že se jim odpověď má zdát ve snu. Odpovědi přicházejí v různých obrazech či symbolech. Z čehož je člověk schopen rozpoznat, kudy se má vydat dál. Nebo také z většího nadhledu pochopí situaci, ve které se nachází. Při lucidním snění – takzvaném vědomém spánku – se může člověk doslova stát režisérem svého snového děje. Člověk si během snu v určitém okamžiku uvědomí, že sní a že je schopen děj svého snu libovolně měnit. Jako kdyby se vědomí člověka probudilo ve snu, ale přitom člověk stále zůstává spící.
Věřím tomu, že s námi mohou naši blízcí zemřelí komunikovat i tímto způsobem. Jinými slovy, že život nekončí po fyzické smrti. Setkala jsem se se ženou, které v dětství zemřela sestra. Tato žena v sobě nesla celoživotní pocit viny. Jako pětiletá měla na starost mladší sestru a sestra tragicky zemřela. Pocit viny z dětství se hluboce projevil v její povaze a v jejím příběhu. Upřednostňovala ostatní před sebou, a to celý život. Vztahy ženy byly zatíženy pocitem méněcennosti a viny. Po určité době, kdy tato žena pravidelně pracovala v terapii, se jí zdál sen o zemřelé sestře. Sestra kolem ženy radostně tancovala a vyjadřovala jí pocit spokojenosti. Po spatření tohoto obrazu ve snu žena dostala odvahu toto téma konečně otevřít. Začala s ním v terapii vědomě pracovat. Vnímala, že se už nemusí trestat, může začít žít.
Jací lidé k nim mají předpoklady? Shodou okolností mám ve svém okolí hned tři takové ženy. Jejich společnou vlastností je vnitřní síla, jasný názor a intenzita povahy. Jaké jsou však předpoklady pro jasnovidnost, nevím.
Noční můry u dítěte vypovídají o strachu či úzkosti, kterého si dítě ani rodiče nemusí být vědomi. Mám zkušenost, že noční můry mohou souviset se současnou situací v rodině dítěte. Pokud mají rodiče mezi sebou sváry, dítě se může podvědomě bát jejich oddělení. Tento strach se může projevovat prostřednictvím snů. Noční můry často mívají děti, které jsou svědky domácího násilí anebo šikany ve škole. Mnoho současných vědců tvrdí, že negativní sny nám pomáhají vyrovnat se s nějakou negativní situací či traumatem v našem životě.
Dítěti může pomoci dětský terapeut. Dobré zkušenosti mám i s klasickou homeopatií. Představte si, že paměť člověka sahá i do prenatálního období. Takže například matka, která měla v průběhu prenatálního období strach, že o dítě z nějakého důvodu přijde, může tento strach předávat i svému dítěti. Toto dítě může mít podvědomý strach ze smrti, který se může projevit například přehnanou opatrností, či dokonce nočními děsy. Dítě prožilo určitou bolest, kterou nezpracovalo, a podvědomí to prostřednictvím snu vynáší na povrch. Noční děsy však mohou souviset i s prostředím, ve kterém dítě žije. Setkala jsem se s tím, že noční můry u dítěte odešly poté, co celá rodina změnila místo bydlení. Dítě podvědomě reagovalo na nějakou disharmonii v domě, kde bydleli.
Převážná většina snů, které si pamatujeme, probíhá v takzvané REM fázi spánku. Je to fáze, ve které jsou naše sny velmi živé, plné pocitových vjemů, nelogické či bizarní. Druhou fází spánku, která následuje po REM fázi, je NREM fáze. Je to velmi hluboký stav, ze kterého si většinou sny nepamatujeme. Sny, které se nám zdají, si dlouho nepamatujeme, protože se po probuzení nestihnou uložit do paměťové stopy. Pokud si sen podrobně hned po probuzení zapíšeme, předejdeme tím úplnému zapomnění našeho nočního zážitku.
Autor: Nina Vránová
Zdroj: https://www.zena.cz
Úzkosti a deprese, nárůst závislostí na mobilu, PC a sociálních sítích. To jsou jen některá zjištění unikátního výzkumu o rizikovém chování žáků 2.…
víceNa podzim a na jaře není o virózy a chřipky nouze. Na vině jsou časté změny počasí, střídání teplot a návrat dětí do kolektivu. Imunita dostává…
víceAviváž nejen krásně voní. Také využíváte aviváž jen během praní? To je velká škoda, existuje totiž mnoho dalších způsobů, jak ji můžete ve vaší…
víceMakový olej je v současnosti poměrně novinka v oblasti zdravé výživy, ale je dobré o něm vědět, protože obsahuje řadu zajímavých a užitečných…
víceAčkoli jsou sluneční paprsky v omezeném množství zdraví prospěšné, pokud si jich člověk dopřává až moc, mohou naopak škodit. A u dětí to platí…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz