Běžné nemoci 

Výživa a věk – přehled

Zdravá strava je důležitá v každém věku.

• Začíná už od narození. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měly být všechny děti zhruba od 6. měsíce přikrmovány. Kaše obsahující lepek je však vhodné do jídelníčku kojence přidat až po dokončení 6. měsíce.
• Všem kojeným dětem se navíc od 2. měsíce života během celého prvního roku a v zimních měsících přidává vitamín D.
• Jako prevence krvácivé choroby se aplikuje po porodu všem novorozencům vitamín K.

Ve 2. roce života se má dítěti nabízet jídlo.

V předškolním věku se dítě stále více aktivně podílí na rodinném životě. Jídlo se stává i pro něj společenskou událostí. Mléko (stále ještě v množství půl litru denně), spolu se sýry a jogurty, zajišťuje tou nejvhodnější formou dostatečný příjem vápníku. Drůbež, ryby, libové maso jsou zdrojem železa. Vajíčka pro svůj obsah bílkovin, vitamínů a železa mohou být podávána třikrát až čtyřikrát týdně. K snídani jsou vhodné jogurty a cereálie. Důležité je ovoce a luštěniny, které se podávají většinou jako svačina.

Nástupem do školy se mění styl života dítěte:

• ranní spěch by neměl ovlivnit poklidné zažití snídaně. Stravovací návyky získané do této doby v rodině jsou najednou konfrontovány s návyky ostatních dětí ve škole,
• nadále je doporučována pestrá strava. Není rozumné vynechávat z jídelníčku snídani. Mnoho dětí, které nesnídají, trpí opakovanými bolestmi břicha,
• nemalý vliv má televizní i jiná reklama, zvláště u děvčat ovlivňuje reklama významnou měrou nutriční spotřebu. U adolescentů hrají velkou roli i vlivy sociální – dívky si najednou začínají hlídat svou váhu, chlapci jedí jen to, co je „in“. Proto jsou adolescenti často označováni jako riziková skupina. Je to nejen pro jejich riziko zneužívání drog a alkoholu, ale i pro daleko častější „speciality“ ve způsobu stravování. Patří mezi ně odmítání snídaně, vynechávání i ostatních jídel, jejich náhrada svačinami z kiosku a pití velkého množství sladkých limonád,
• příjem energie adekvátní jejímu výdeji – příjem energie by se měl rovnat jejímu výdeji,
• dostatečný příjem vápníku, neboť jeho nedostatek v dospívání může později vést k osteoporóze,
• rizikový je i sklon adolescentů k alternativním výživám a anorexii,
• bílkoviny, tuky a cukry: minimální potřeba bílkovin činí asi 0,5 g/kg tělesné hmotnosti a den. Pro normální výkonnost však musí být přijímáno dvojnásobné množství. Přibližně polovina by měla být živočišného původu (maso, ryby, mléko, vejce), aby byl zaručen dostatečný přísun esenciálních (nezbytných) aminokyselin. Zbývající převážná část energetické potřeby je kryta sacharidy (škrob, cukr, glykogen) a tuky (živočišné a rostlinné tuky, oleje), které se mohou jako živiny vzájemně zastupovat. Podíl cukrů v potravě je za normálních okolností asi 60 %,
• tuky tvoří v potravě asi 25–30 %. Tento podíl při zvýšené spotřebě stoupá.

Stárnutí

Stárnutí probíhá v etapách. Ve vývoji stáří jsou určité etapy, které s sebou nesou menší či větší fyziologické změny:

• lidé od 60 do 75 let jsou ve fázi „mladého stáří“,
• od 76 do 89 jsou ve fázi zralého stáří,
• nad 90 let hovoříme o dlouhověkosti.

Vedle fyziologických změn podle stáří musíme přihlédnout k životnímu stylu (nadváha, kouření, stresy, nemoci a stravovací zvyklosti).

Ve věku přes 80 let všechny změny provázející proces stárnutí jsou intenzivnější. Degenerují chuťové a čichové buňky – dochází k úbytku svalové hmoty, klesá chuť na jídlo. Máme potíže s kousáním a polykáním stravy, v zažívacím traktu dochází ke změnám, které mohou vyvolat potíže při trávení, jako je např. pálení žáhy, zácpa, snížený příjem (přisvojitelnost) vitamínů.

Je důležité dbát, aby vše, co je na talíři, i v malé porci obsahovalo množství živin. Starší lidé by se neměli v jídle odbývat, protože na množství živin v přijaté stravě závisí jejich zdravotní stav a kondice.

Co je čerstvá potravina

• Pečivo a cukrářské výrobky
  Čerstvé je pouze pečivo, jehož výrobu nepřerušilo zmrazení ani jiný technologický zásah. Toto pravidlo by znamenalo tvrdou ránu pro řetězce, které využívají rozpékání pečiva přímo v prodejně.

• Potraviny s vejci apod.
  Potraviny obsahující maso, vejce nebo majonézu lze považovat za čerstvé, pouze pokud od okamžiku zpracování neuplyne více než pět dní. Za okamžik zpracování by nemělo být považováno balení ani porcování.

• Drůbeží maso
  Čerstvé drůbeží maso nesmí před zahájením skladování v teplotách ‑2 až +6 °C „ztuhnout“. Lze používat pouze chlazení vzduchem, což podle potravinářů brání – na rozdíl od chlazení vodou – šíření bakterií salmonely.

• Maso
  Za čerstvé maso lze považovat takové, které prošlo zráním, ale nebylo zmrazené.

• Ovoce a zelenina
  Místo „čerstvé“ by se mělo používat označení „sezonní“. To je ovoce a zelenina typické pro aktuální roční období a danou oblast, kde se nacházíme. Ovoce by se mělo skladovat v prostorách s řízenou atmosférou a nemělo by projít ani povrchovým ošetřením. Od sklizně takto označeného ovoce by nemohlo uběhnout více než šedesát dní, u zeleniny pět dní. Na obalech by muselo být uváděno datum sklizně.

• Ryby
  Čerstvé rybí maso nesmí být na cestě ke spotřebiteli nikdy zmraženo.

Další souvicející informace viz článek Strava v těhotenství