Předčasně narozených dětí přibývá i v České republice, i když se u nás daří udržet počet nedonošenců pod evropským a celosvětovým průměrem.
Zatímco celosvětově přijde na svět nedonošené každé desáté dítě, v Čechách je to zhruba každé dvanácté.
Zvyšující se věk rodiček a více umělých oplodnění, to má za následek, že počet předčasně narozených dětí celosvětově stoupá. „Zatímco v roce 2002 se v Česku narodilo předčasně 6 % dětí, v roce 2013 jich bylo již 8,3 %, což je nárůst o více jak dva tisíce dětí během 10 let,“ říká předseda České neonatologické společnosti doktor Lumír Kantor.
„Přirozeně ne všechny děti jsou ohroženy na životě a vyžadují intenzivní péči. Nicméně pro každé nezralé dítě výrazně stoupají rizika ohrožení na zdraví. I dítě narozené v 35. týdnu gravidity je ohroženo a zatíženo větší nemocností a musí zůstat v porodnici delší dobu,“ dodává Kantor.
Za nedonošené dítě je podle Světové zdravotnické organizace považováno každé, které se narodí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Nejrizikovější skupinou jsou novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností pod 1 500 gramů. Předčasně narozené děti nejsou z biologického hlediska zralé na život mimo dělohu a hrozí jim proto řada zdravotních rizik.
Kromě podchlazení se u nich často vyskytují dechové obtíže, tzv. syndrom dechové tísně (RDS syndrom), který souvisí s nezralostí plicní tkáně, nebo apnotické pauzy, kdy dítě přestává dýchat z důvodu ne zcela vyvinutého dechového centra v mozku. Mezi další komplikace patří nízký krevní tlak, chudokrevnost, nezralost ledvin či nezralost zažívacího systému, která může vést k poruchám příjmu potravy a růstu.
Předčasně narozené děti jsou také více náchylné k respiračním infekcím. Nezralost centrálního nervového systému může způsobit poruchy zraku, sluchu či poškození mozku. Dlouhodobou prognózu dětí nejvíce ovlivňují neurologické následky jako dětská mozková obrna, mentální retardace či epilepsie.
V současnosti můžeme za pokrok v péči o nedonošené děti označit snahu o co největší podporu psychologické vazby mezi rodiči a dětmi. Dotyky, hlas rodičů i kojení, to vše má významný pozitivní vliv na prospívání každého dítěte, obzvlášť pak toho, které by ještě ani nemělo být venku z matčina těla. Na některých JIP mohou být dnes české maminky se svými dětmi již od jejich prvních chvil, na tzv. klokánkování mohou docházet i tatínkové a seznamovat se pomalu se svým dítětem.
Pokud to prostor centra neumožňuje, pouští se v některých porodnicích dětem do inkubátorů alespoň nahraný hlas rodičů a sourozenců v rámci muzikoterapie. Odborné i laické poradenství poskytuje rodinám předčasně narozených dětí v Česku rodičovská organizace Nedoklubko, se kterou se rodiče mohou kontaktovat již v porodnici, kde mívají kontaktní informace i pravidelná setkání.
Zdroj: http://ona.idnes www.babyweb.cz
Úzkosti a deprese, nárůst závislostí na mobilu, PC a sociálních sítích. To jsou jen některá zjištění unikátního výzkumu o rizikovém chování žáků 2.…
víceNa podzim a na jaře není o virózy a chřipky nouze. Na vině jsou časté změny počasí, střídání teplot a návrat dětí do kolektivu. Imunita dostává…
víceAviváž nejen krásně voní. Také využíváte aviváž jen během praní? To je velká škoda, existuje totiž mnoho dalších způsobů, jak ji můžete ve vaší…
víceMakový olej je v současnosti poměrně novinka v oblasti zdravé výživy, ale je dobré o něm vědět, protože obsahuje řadu zajímavých a užitečných…
víceAčkoli jsou sluneční paprsky v omezeném množství zdraví prospěšné, pokud si jich člověk dopřává až moc, mohou naopak škodit. A u dětí to platí…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz