Penicilin patří mezi tzv. Β - laktamová antibiotika. Nazývají se tak podle přítomnosti chemické struktury β - laktamového kruhu ve své molekule. Patří k nim penicilin a jeho deriváty, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy a inhibitory β - laktamázy. Jsou to antibiotika podávaná nejčastěji ze všech, a tak není divu, že i alergické reakce na ně patří k těm nejčastějším lékovým alergiím.
Původně byly nejčastější reakce na penicilin samotný. Poté co byla uvedena na trh další antibiotika s β - laktamovým kruhem, ustoupil penicilin do pozadí a postupně přibylo mnoho reakcí na tato novější antibiotika. Na jejich β - laktamový kruh jsou navázány další kruhy a řetězce, které mohou být také příčinou alergických reakcí.
Vzhledem k rozmanitosti jejich struktury nejsou alergické reakce na tato antibiotika vždy vzájemně zkřížené mezi sebou. Zkřížená reaktivita mezi peniciliny, cefalosporiny a karbapenemy se udává v 5 – 10 %. Alergickou reakci vyvine přibližně každý desátý pacient léčený β - laktamovým antibiotikem. Závažná, život ohrožující reakce, tedy anafylaxe – je popisována u 0,01 % pacientů léčených těmito antibiotiky (jeden z deseti tisíc).
Okamžité reakce nastávají nejdéle do hodiny po podání léku. Jsou způsobeny alergickými IgE protilátkami, které pacient začal tvořit po předchozím podání antibiotika. Při dalším podání stejného antibiotika pak dojde k alergické reakci. Ta může nastat již během minut po podání a může se rozvinout i do anafylaktického šoku.
Při výskytu takových příznaků je nutné neprodleně jednat, zastavit přívod léku (například infuzi), pokud to lze, a podle stupně postižení poskytnout první pomoc k zachování životních funkcí – umělé dýchání, kyslík, srdeční masáž, současně podat adrenalin a potom hormonální léky – steroidy a další protialergické léky – steroidy a další protialergické léky – antihistaminika a jiné léky podle potřeby.
Diagnózu alergie na antibiotika je někdy velmi obtížné stanovit, protože může být zaměněna s řadou nesouvisejících obtíží. Opíráme se tedy především o důkladný popis celé situace, dále o laboratorní stanovení alergických IgE protilátek proti danému antibiotiku (pokud laboratorní testy existují a jsou spolehlivé), o kožní testy a nakonec o provokační testy přímo daným lékem. Pokud jsou pozitivní první tři z uvedených testů, lze od provokačního testu ustoupit, diagnóza alergie na lék se tím považuje za prokázanou a pacientovi nesmí být takový lék (nebo léky podobné struktury) již v budoucnu nikdy podán.
Je-li jeho podávání životně nutné, existují, podobně jako při jiných alergiích, metody desenzibilizace. Je to postupné podávání rostoucích množství léku v krátkých časových intervalech až do výše požadované léčebné dávky. Při tom však pochopitelně hrozí riziko opakování anafylaxe, a proto je tato metoda používána jen v nevyhnutných případech, kdy neexistuje za lék náhrada.
Zdroj: http://www.bez-alergie.cz
Usínání při sledování oblíbeného seriálu, vyřizování korespondence nebo hraní her na mobilu těsně před spaním je v současné době velmi oblíbené nejen…
víceS příchodem dubna opouští „pomyslný“ orgánový trůn žlučník (kterému patří březen) a vlády se ujímají játra. Malá chemická laboratoř, která svou…
víceJaro konečně klepe na dveře a nese nám slunce, teplejší dny a probouzející se přírodu. Mnohé z nás však čekají i nemilé překvapení v podobě problémů…
víceNohy bývají poměrně vytíženým dopravním prostředkem. Hlavně pro ty, kteří před sluněním na pláži dávají přednost pěším túrám. Aby nás nožky nezradily…
víceZe všech stran slyšíme, jak je strava s vysokým obsahem soli nebezpečná pro srdce. Zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Proto bychom…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz