Již po dvaceti minutách může mráz způsobit podchlazení nebo omrzliny. Ohroženy jsou zejména malé děti, senioři a chronicky nemocní. Opatrní by měli být hlavně kardiaci, lidé s vysokým krevním tlakem a astmatici.
Velmi mrazivé počasí s sebou nese i ne zrovna idylická zdravotní rizika, a to nejen pro lidi bez domova. Nízké teploty mohou být z hlediska poškození chladem nebezpečné pro všechny, ale zvlášť ohroženy jsou malé děti, starší lidé a chronicky nemocní. Podchlazení a omrzliny jsou stavy, které přímo souvisí s extrémně chladnými dny.
Jen v Česku umírají každoročně na podchlazení desítky lidí. Podchlazení je stav, kdy tělesná teplota klesne pod 35 ˚C. Může být smrtelné, když není rychle rozpoznáno a správně řešeno. K úmrtí může dojít i za 1 – 2 hodiny po začátku prvních příznaků podchlazení! Právě senioři a malé děti se hůř přizpůsobují změnám teploty a můžou mít problémy si uvědomit, že jejich teplota nebezpečně klesá.
Jste-li podchlazení, nejdřív je vám zima, třesete se a cítíte, že je vám jedno, co se kolem vás děje. Pokud se podchlazení prohlubuje, ztrácíte soudnost, zhoršuje se koordinace pohybů, jste zmatení, ospalí a přestáváte pořádně vyslovovat. V dalším stadiu se začne nebezpečně zpomalovat srdeční akce, postižený upadá do bezvědomí. Posledním stadiem je tzv. zdánlivá smrt, kdy nelze zjistit tep ani dýchání. Nedojde-li k poklesu tělesné teploty pod 20 – 15°C, trvá naděje na oživení i při déle trvající zástavě oběhu a dýchání, protože takto nízká tělesná teplota minimalizuje potřebu kyslíku.
Pokud začnete pozorovat příznaky podchlazení, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc!
Pokud není možné přivolat pomoc ihned, je třeba svléknout případné mokré oblečení a zabalit postiženého do teplé deky, abyste zabránili dalšímu úniku tepla. S postiženým nepohybujte, netřete ho, nemasírujte. Teplé nápoje pomohou zvýšit tělesnou teplotu, ale vyhněte se „zahřívání“ alkoholem. Alkohol zvyšuje ztráty tepla a podchlazení urychluje. Neřešte podchlazení horkou sprchou nebo koupelí, mohlo by dojít k srdeční zástavě.
Při zachovaném vědomí podávejte horké oslazené nápoje bez alkoholu, sledujte dýchání a oběh, nepodávejte léky. Při bezvědomí sledujte dýchání a oběh. Při zástavě dechu a nebo dýchání, je třeba provádět umělé dýchání a srdeční masáž až do doby, než dorazí lékařská pomoc.
Omrzlina je poškození organismu, které vzniká působením nízkých teplot na kůži a podkoží. Většinou se jedná o teploty pod bodem mrazu, ale za větru a vyšší vzdušné vlhkosti můžou omrzliny vznikat i při vyšších teplotách. Ohroženy jsou hlavně nedostatečně chráněné nebo nezakryté části těla na periferiích: nos, uši (zejména lalůčky), tváře, brada a prsty na rukou nebo nohou. Omrzliny mohou způsobovat i nevratná poškození, která mohou v nejhorších případech vést až k amputacím. Zvýšené riziko omrzlin hrozí lidem s narušeným prokrvováním tkání způsobeným některými nemocemi, např. cukrovkou, užíváním léků (betablokátory) nebo kouřením. Stejně jako u podchlazení hraje velkou roli ve vzniku omrzlin i oblečení: nedostatečné nebo příliš těsné.
Kůže je voskově bílá, chladná a necitlivá. Může se objevit brnění, štípání, bolest. Podle dalšího vývoje omrzlin je dělíme na tři stupně:
• 1. stupeň – po cca 10 min zahřívání by se měla vrátit citlivost. Dochází k úplnému uzdravení, ale může se stát, že bude přetrvávat místní přecitlivělost na chlad.
• 2. stupeň – za 1 – 3 dny se objevují puchýře a fialové zbarvení kůže. Je to přechodné stadium mezi vratným poškozením u 1. stupně a nevratnými změnami způsobenými omrzlinami 3. stupně. Puchýře se světlým obsahem signalizují naději na uzdravení, tmavý obsah vyhlídky zhoršuje.
• 3. stupeň – projevuje se po několika dnech zčernáním a ztvrdnutím postižené části těla.
• vyměnit vlhký nebo zmrzlý oděv za teplý a suchý
• zahřívání vlastním (pokud se nejedná o celkové prochlazení) nebo cizím tělesným teplem – např. v podpaží
• aktivní pohyb končetin
• masírování okolí omrzliny - nedotýkat se poškozené tkáně! Nepřípustné je tření omrzliny sněhem!!!
• dostat postiženého do tepla nad 15 ˚C, ale nevystavovat omrzliny sálavému teplu z ohně, fénu nebo topení
• podávání horkých, oslazených nápojů
Pokud se stav nezlepšuje nebo pokud máte jakékoliv pochybnosti, vždy vyhledejte odbornou lékařskou pomoc. Omrzliny se dále ošetřují horkou vodní lázní – max. 42 ˚C (většinou kolem 40 ˚C) v ní je třeba pohybovat omrzlou částí těla asi 30 min, dokud nedojde ke zčervenání a nezačne bolet. Na obličej se přikládají teplé obklady. Po lázni se omrzlina osuší a kryje se sterilním vatovým obvazem, který nesmí omrzlinu utlačovat.
Omrzlinami jsou víc ohroženi diabetici, lidé s metabolickými poruchami, lidé s nemocemi kůže, jako je lupénka či atopický ekzem.
Oblékejte se teple, oblečení vrstvěte, zaměřte se na to, abyste měli v teple nohy a ruce, vezměte si teplou čepici nebo alespoň kapuci. Kvůli omrzlinám se vyhněte příliš těsnému oblečení. Na obličej používejte co nejmastnější krémy nebo olivový olej.
Dohlédněte na své děti, případně i starší příbuzné.
Udržujte se v dobré tělesné i duševní kondici. Dbejte na správnou výživu s dostatkem tekutin a vitamínů.
Zdroj: http://www.ordinace.cz
Úzkosti a deprese, nárůst závislostí na mobilu, PC a sociálních sítích. To jsou jen některá zjištění unikátního výzkumu o rizikovém chování žáků 2.…
víceNa podzim a na jaře není o virózy a chřipky nouze. Na vině jsou časté změny počasí, střídání teplot a návrat dětí do kolektivu. Imunita dostává…
víceAviváž nejen krásně voní. Také využíváte aviváž jen během praní? To je velká škoda, existuje totiž mnoho dalších způsobů, jak ji můžete ve vaší…
víceMakový olej je v současnosti poměrně novinka v oblasti zdravé výživy, ale je dobré o něm vědět, protože obsahuje řadu zajímavých a užitečných…
víceAčkoli jsou sluneční paprsky v omezeném množství zdraví prospěšné, pokud si jich člověk dopřává až moc, mohou naopak škodit. A u dětí to platí…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz