Správná výživa
Žít zdravě může každý, kdo ke zdravé stravě přidá pořádnou dávku pohybu a všechno bude zapíjet velkým množstvím tekutin. Každý den bychom si měli dopřát blahodárnou vlákninu pro trávení, která správně působí na střeva, a dále minerály a vitaminy, které získáváme z ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných potravin.
Zdravou stravu přikrášlíme bylinkami.
Pohyb nás zbaví přebytečných kilogramů, ochrání nás před osteoporózou a přinese nám psychické uspokojení a radost.
Častým pitím zbavíme tělo jedovatých látek a usazených toxinů. Vhodné jsou bylinkové nápoje; čerstvé ovocné a zeleninové šťávy pomohou k odlehčení organismu, a nezapomínáme pít i hodně vody.
- Sledujte svoji hmotnost. Alespoň 2x týdně cvičte nebo plavte 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se aktivním pohybem si udržet hmotnost a kondici. Obezita je riziko.
- Jezte pestrou a nejlépe čerstvou stravu. Rozmanitá strava v rozumném množství je dobrou prevencí před četnými nemocemi. Optimální je jíst 5x denně v menších dávkách.
- Každý den jezte hodně zeleniny a ovoce. Volte stravu bohatou na vitamin A a C. Konzumujte zeleninu a ovoce v kombinaci pěti druhů denně, např.: mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán.
- Přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny. Vlákninu nejvíce obsahují: celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina. Jezte nejlépe vždy čerstvou stravu.
- Odstraňte ze svého jídla tuky. Jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby. Snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů. Pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry.
- Omezte ve stravě šunku, slaninu, salámy a uzeniny. Uzená nebo konzervovaná jídla obsahují chemikálie, které je sice chrání před zkažením, ale zvyšují riziko nádorového onemocnění.
- Omezte alkohol. Kouření a pití alkoholu velmi zvyšuje riziko nádorového onemocnění jater, úst, krku, žaludku a pravděpodobně i prsu.
Vaše strava by měla obsahovat dostatečné množství vápníku a vitamínu D…
…k posílení kostí a zabrání zlomeninám:
- mléko, sýry a jogurty obsahují vápník, vybírejte si raději ty nízkotučné,
- vitamín D najdeme v několika potravinách (sardinky a tuňák, a dále je obsažen v mase, v tučných pomazánkách, v kukuřičných lupínkách a vločkách, které můžete snídat),
- vitamín D můžete také získat sluněním, ale příliš silné slunce a dlouhý pobyt na něm Vám může uškodit. Poraďte se příležitostně se svým lékařem,
- váš jídelníček by měl být bohatý na vápník, denně jej potřebujete alespoň 1200, lépe 1500 mg. To není snadné – v 1 sklenici nízkotučného mléka je asi 300 mg vápníku – vitamin D potřebujete v dostatečném množství, tj. alespoň 400‑800 IU denně (v 1 sklenici mléka je cca 100 IU vitaminu D).
Kupujte si pravidelně čerstvou zeleninu a ovoce…
… (i menší množství); dodají vám potřebné:
- antioxidanty – látky, jež chrání buňky proti poškození volnými kyslíkovými radikály, které vznikají, když tělo spaluje kyslík, který potřebuje ke své činnosti. Volné radikály způsobují oxidaci (poškození) buněk, jež může vést ke zdravotním problémům, jako je rakovina, cévní a srdeční nemoci, šedý zákal a zánět kloubů. Bohatými zdroji antioxidačních vitaminů jsou jídla obsahující betakaroten a vitaminy C a E,
- betakaroten – barvivo obsažené v červených druzích zeleniny a ovoce, které se v těle přeměňuje na vitamin A. Je z antioxidačních vitaminů, který může chránit proti rakovině a degenerativním procesům spojeným se stárnutím,
- vláknina – složka ovoce, zeleniny a obilí, kterou tělo není schopno strávit. Pomáhá při udržování správné činnosti střeva (zelí, mrkev, růžičková kapusta…),
- foláty (kyselina listová a její soli) – jeden ze skupiny vitaminů B nepostradatelný při tvorbě nových zdravých buněk; snižuje riziko vrozených vad u těhotných žen, resp. novorozenců (jahody, citrusové plody a šťáva z nich, listová zelenina, celozrnný chléb, fazole),
- draslík – minerál, který pomáhá při regulaci rovnováhy tekutin a minerálů uvnitř i vně tělních buněk, udržuje normální tlak krve a pomáhá při stazích svalstva (banány, pomeranče, rajská jablíčka, papriky, meruňky…),
- vitamin A – pomáhá při vidění v šeru, podporuje růst buněk a chrání je proti infekcím (játra, rybí tuk, vejce, mrkev, mléko obohacené vitaminem A…),
- vitamin C (kyselina askorbová) – pomáhá při růstu a udržování zdravého stavu tělních buněk, například v kostech, zubech, dásních, vazech a krevních cévách. Pomáhá také při odpovědi organismu na infekci a stres (citrusové plody, jahody, kiwi, melouny, papriky, brokolice, růžičková kapusta, brambory…).
Zdravotní přínos ovoce a zeleniny je v nízkém obsahu kalorií, tuku a cholesterolu, a naopak vysokém obsahu vitaminů, minerálů a vlákniny. Strava s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu obsahující hodně ovoce a zeleniny, také celozrnného chleba a obilnin, může snížit riziko srdečních chorob a nádorů.
Nekuřte a spotřebu alkoholických nápojů nepřehánějte…
… obojí podporuje vznik osteoporózy.
Nejenom ve starším věku je u stravy velmi důležitý…
… pravidelný pitný režim:
- tekutiny zodpovídají za transport živin k orgánům – přispívají ke kvalitnímu krevnímu oběhu, činnosti mozku a kvalitnímu trávení,
- příjem tekutin by se měl pohybovat v rozmezí 1,5 až 2 litry/den. Pijte čistou, či horkou vodu, vodu s citronem nebo plátkem zázvoru, detoxikační a bylinkové čaje (lapacho, kopřivový čaj, zelený čaj, meduňkový čaj, rooibos),
… pravidelná a pestrá strava:
- 5x denně menší porce s šetrnou kuchyňskou úpravou, aby se omezily ztráty vitamínů,
… pravidelný přísun bílkovin:
- v malých porcích několikrát za den; zabraňuje rychlému odbourávání svalové hmoty a udržuje imunitní systém v dobré kondici,
- ryba by se měla konzumovat nejlépe 2x týdně, bílé drůbeží maso 2–3 x týdně, kvalitní mléčné výrobky s mléčnými bakteriemi 3x týdně a vejce 3x týdně. Živočišné bílkoviny musí doplňovat také zdroje bílkovin rostlinných = 2–3x týdně luštěniny, 2x týdně tofu a sójové mléko a denně ořechy a semena (možné i v namleté formě).
Omezte konzumaci:
- červeného masa a uzenin – zvyšují riziko nádorových onemocnění,
- tučných jídel – živočišných a ztužených tuků, jako je sádlo, škvarky, uzeniny a tučné maso. Největší riziko pro zdraví představují tuky ztužené, obsažené v margarínech, listovém těstě, masoxech apod.,
- sladkostí, sladkých pekárenských výrobků; představují vysokou konzumaci živočišných a ztužených tuků – přispívají k cévním a kloubním chorobám, k zánětům v těle, které v případě chronického zánětu mohou přecházet v nádorové onemocnění,
- produktů z bílé mouky a bílého cukru, které přispívají k silnému okyselování organismu – řídnutí kostí a osteoporóze, snižují hladinu vitamínů a minerálů a zatěžují pankreas. Jsou také potravou pro nádorové buňky.
Pravidelně konzumujte:
- správné tuky – kvalitní oleje lisované za studena jako řepkový olej, sezamový, dýňový, lněný, ořechový olej jsou zdroje omega-3 nenasycených mastných kyselin, a jsou prospěšné pro zdravé srdce, cévní aparát a nervový systém. Hovoří se i o protinádorovém účinku a pomoci při léčbě artritidy. Konzumace tučných ryb jako makrel, tuňáka, lososa, sardinek, a dále semen a ořechů, může rovněž pomoci zvýšit příjem omega-3 mastných kyselin,
- pomalé uhlohydráty a vlákniny – nejdůležitějšími uhlohydráty jsou celozrnné pečivo, obilniny jako pohanka, oves, jáhly, quinoa, z pšenice kuskus a bulgur a neloupaná rýže. Ty všechny jsou zdrojem vysokého množství živin tolik v pozdějším věku potřebných, jako jsou antistresové vitamíny skupiny B1‑B6, minerály a vláknina,
- zeleninu tepelně upravenou (dušená, krátce restovaná) – je velmi lehce stravitelná a vysoký obsah živin zůstává zachován. Také ovoce je možné konzumovat v podobě šetrně připravených kompotů, např. s ovesnými vločkami,
- teplé pokrmy lehce stravitelné, obsahující trávící bylinky a koření, jsou lékem pro oslabený zažívací trakt ve vyšším věku. Výživné zeleninové polévky s luštěninami a obilninami, teplé ovocné kompoty, dušená zelenina v obilném rizotu a k tomu zdravou lehce stravitelnou bílkovinu. To jsou zaručené léky, které udrží vitalitu a zdraví vašeho těla do pozdního věku,
- kvalitní zdroje vápníku:
- pozor, ve vyšším věku je vhodné konzumovat střídmě mléčné výrobky, neboť jsou těžce stravitelné, zatěžují ledviny a vysoká konzumace přispívá k osteoporóze,
- konzumujte listovou zeleninu obsahující kyselinu folátovou – pomoc proti Alzheimerově chorobě a kornatění cév, sezamové semínko – 3 lžičky denně pokrývají spotřebu vápníku pro jeden den, dále tofu, ořechy, brokolice, celozrnné obilniny, luštěniny, sušené ovoce.
Změna složení stravy, která pomáhá nemocným s výživovými problémy:
- podpora výživy musí začít velmi brzy – co nejvíce udržet dobrý stav výživy a zabránit hubnutí hned na počátku např. nádorového onemocnění. Podpora výživy je totiž nejúčinnější na samotném počátku léčení, již při prvních problémech s příjmem stravy a s udržením tělesné váhy,
- jakmile už došlo k větší ztrátě tělesné váhy, je léčba této poruchy nepoměrně obtížnější. Každé další hubnutí přirozeně situaci zhoršuje,
- pro zlepšení stavu výživy je nutné, aby byl příjem stravy dlouhodobě dostatečný a aby pokud možno nedocházelo k větším výpadkům stravy. U nemocného, který již zhubnul, může například i jednodenní výpadek stravy dále zhoršit jeho stav výživy. Proto je třeba obrátit pozornost pacienta i členy jeho rodiny na udržení každodenního příjmu stravy a co možná nejvíce zamezit delším pauzám ve výživě,
- základem nutriční podpory u nemocného, který ztrácí na váze, anebo je váhovou ztrátou ohrožen, je dietní rada – informovat pacienta nejen o správném složení a množství stravy, ale ovlivnit i další okolnosti, které souvisejí s příjmem stravy,
- obrátit pozornost nemocného k otázkám výživy aby se jimi nemocný začal zabývat. Nutno uvážit všechny možné příčiny, které nemocnému snižují příjem stravy,
- dietní rada, poskytovaná pacientům s nádorovým onemocněním, kteří mají neúplný příjem stravy a hubnou, má některé společné zásady. Cílem je zvýšit příjem biologicky hodnotné stravy a také zvýšit pestrost stravy, aby byl zajištěn příjem všech potřebných živin,
- úprava diety směřuje ke zvýšenému příjmu energeticky (kaloricky) bohatých součástí stravy, kdy v malém objemu stravy dostává nemocný hodně živin. Může to znamenat příjem potravin s vyšším obsahem tuku (smetana, smetanové sýry, rostlinné oleje apod.), který představuje koncentrovanou energii, nebo i potravin s koncentrovanými cukry (např. med, kandované ovoce). Současně je však třeba zajistit i zvýšený příjem bílkovin,
- žádné jednotlivé jídlo ani jednotlivá skupina jídel nezabezpečuje dostatečný příjem všech potřebných živin. Biologická hodnota stravy je nejlépe zajišťována zvýšenou pestrostí stravy, což znamená jíst více druhů potravin z každé z hlavních skupin, pokud možno každý den nebo vícekrát týdně:
- maso, drůbež, ryby,
- mléko a mléčné výrobky,
- obiloviny (cereálie),
- vejce,
- luštěniny,
- ovoce,
- zeleninu,
- u každého onkologického pacienta, který hubne, se stává zásadním zvýšit příjem bílkovin ve výživě. Minimální potřeba bílkovin u zdravých osob činí 0,8 g/kg hmotnosti, ale u nemocných s nádorem je tato potřeba obvykle vyšší, i když nebyla dosud přesně stanovena. U nemocných s významnou podvýživou, projevující se velkým zhubnutím nebo nově vzniklou hubeností, počítáme s vysokou potřebou bílkovin 1,2‑2,0 g/kg. Také onkologičtí nemocní s aktivní závažnou infekcí mají vyšší potřebu bílkovin – až 1,5 g/kg,
- dobrým zdrojem bílkoviny je maso, mléčné výrobky, vejce, cereálie a luštěniny. Jako odlehčená, dobře stravitelná strava bohatá na bílkoviny se u onkologických nemocných doporučuje podmáslí, netučný tvaroh, jemné libové telecí, jehněčí nebo drůbeží maso, dále rybí maso a celozrnné pečivo. Protože část nemocných udává nechutenství k masu, dostávají se stále více do popředí náhradní formy bílkovin, jako jsou sója nebo tofu,
- biologicky hodnotná strava musí dále obsahovat i dostatek minerálů, vitamínů a stopových prvků. Některé z těchto látek podporují imunitu, anebo mají jiné ochranné vlastnosti, především antioxidační působení,
- mezi nejvýznamnější antioxidační látky patří vitamíny A, C, E, dále betakaroten (z něhož může vznikat vitamín A) a konečně i stopové prvky selen a zinek. Antioxidační systém zabraňuje poškození různých tkání a buněk v našem těle reaktivními formami kyslíku. Tyto formy kyslíku běžně vznikají i v těle zdravých osob, ale u nich jsou rychle omezeny a zneškodněny. U onkologických pacientů vznikají reaktivní formy kyslíku při chemoterapii a při infekčních komplikacích. Nemocný ve špatném stavu výživy s vyčerpanými zásobami vitamínů se však může reaktivnímu kyslíku špatně bránit a dochází tak k poškozování tkání. Je ovšem nutno podotknout, že zatím nebyla stanovena přesná doporučení pro užívání vitamínů a stopových prvků u nemocných s nádory,
- v rostlinné stravě se však vyskytuje i řada dalších látek jako flavonoidy, fytoestrogeny a další, které sice nemají tradiční výživovou hodnotu, ale mohou mít také ochranné vlastnosti proti reaktivním formám kyslíku, a dokonce i vlastnosti protinádorové. Některé z těchto látek jsou již známé a jsou obsaženy v mnoha druzích zeleniny i ovoce, například v česneku, cibuli, sójových bobech, brokolici, růžičkové kapustě, květáku, zelí, citrusových plodech a dalších. I když jejich přesná úloha v procesu léčení nádorového onemocnění nebyla dosud vysvětlena, byl opakovaně prokázán nižší výskyt nádorů u nemocných se zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny, což také zdůrazňuje velký význam kvalitní a pestré přirozené stravy ve zdraví i nemoci,
- biologickou hodnotu stravy a její kalorický obsah nejlépe posoudí nutriční terapeut nebo dietní sestra na základě záznamu, který si podle doporučení doma zhotoví sám nemocný. Obvyklým postupem je buď zpětný jednodenní záznam, nebo postupně tvořený třídenní záznam všech jednotlivých součástí stravy, které nemocný v příslušné dny snědl, přičemž je třeba uvést odhadované množství každé potraviny nebo jídla. Lze k tomu využít i nutričních údajů na obalech potravin,
- pokud nemocný zaznamená údaje pečlivě, může dietní sestra stav vyhodnotit s použitím dietních tabulek a zjistit množství přijatých kalorií, zastoupení cukrů, tuků a bílkovin v celodenní stravě i obsah některých vitamínů,
- včasnou úpravou stravy podle dietní rady je možno poruše výživy u většiny nemocných zabránit, anebo ji aspoň významně zmírnit. Dokáže-li nemocný skutečně zařadit jednotlivá doporučení poskytnutá mu dietní radou do každodenního způsobu stravování, dokáže zpravidla lépe udržet stav své výživy, což může mít pro celkovou úspěšnost jeho léčby velký význam,
- naopak u nemocného, který již výrazněji zhubl a u něhož se již rozvinula závažnější porucha výživy, je daleko obtížnější dosáhnout vzestupu váhy a její úpravy na původní hodnotu. Z tohoto hlediska je závažný každý větší váhový úbytek, i ten, který se jeví jako přechodný, zejména pokud k němu došlo v krátkém čase, v rozmezí jednoho až několika týdnů.
Imunitu snižují i některé složky potravy:
- konzumace cukru přispívá k přemnožení plísní a kvasinek ve střevě. Lidské tělo ve skutečnosti nepotřebuje rafinovaný cukr, stačí mu přírodní cukr (laktóza, fruktóza, sacharidy) obsažené v běžné stravě,
- bílá mouka – obilná zrna bílé mouky jsou zbavená slupky, ve které je obsaženo nejvíce vitamínů, minerálů a stopových prvků, které naše tělo i imunitní systém potřebuje. Bílá mouka vytváří na povrchu střeva jakýsi lepkavý povlak, který zabraňuje vstřebávání živin. Tímto způsobem negativně ovlivňuje naše zdraví,
- nadměrná konzumace masa – při trávení masa tělem prochází tzv. puriny, jedy vznikající při hnití (každé zvířecí tělo od okamžiku úmrtí začne hnít). Tyto látky podporují množení plísní v krvi – plísně se totiž puriny živí,
- chemicky upravené potraviny – dnes již každá potravina obsahuje chemii – přibarvovače a konzervanty jsou ale pro tělo toxickými látkami.
Zdroj:
web vitalion.cz, dr. Helena Míková