Běžné nemoci 

Některé druhy čajů jako jsou oolongy a černé čaje obsahují více kofeinu než většina jiných čajů. Pokud problematiku kofeinu v čaji zobecníme, tak zelený čaj obsahuje méně kofeinu než černý čaj a bílý čaj obsahuje méně kofeinu než zelený čaj. Hlubší zkoumání ale již mnohokrát poukázala na značné rozdíly mezi jednotlivými čaji na úrovni zahrad, kultivarů i sklizní, dokonce bylo zjištěno, že mladší čajové lístky mají více kofeinu než lístky starší. Z těchto poznatků tedy plyne, že různé části čaje mají různé úrovně obsahu kofeinu, mladé lístky a pupeny obsahují více kofeinu než starší listy a stonky. Někteří výrobci se snaží své sklizně testovat a při prodeji svého čaje pak uvádí průměr obsahu kofeinu ve svých čajích.

Chuť kofeinu

Jedna ze zajímavých vlastností kofeinu je jeho nesnesitelně hořká chuť. Právě to je důvod, proč při pití čaje či kávy přetrvává v ústech hořká chuť. Aminokyseliny a polyfenoly naopak hořkost do jisté míry snižují, čímž získává čaj svou vyváženou chuť. Například mladé lístky zeleného čaje Long Jing jsou chuťově mnohem více svěží a jemné i přesto, že mají více kofeinu než zralé a starší lístky s nižším obsahem kofeinu. To díky vyššímu obsahu aminokyselin a polyfenolů u mladých čajových lístků tohoto čaje.

Obsah kofeinu v čajových lístcích je řízen mnoha faktory. Podobně jako aminokyseliny a čajové polyfenoly jsou pro vznik kofeinu zásadní klimatické podmínky a složení půdy.

• Zralé čajové lístky obsahují méně kofeinu než čajové pupeny či mladé lístky.
• Čajovníky s většími lístky obsahují více kofeinu než malé čajové lístky.
• Čajovníky pěstované při vyšších teplotách (tj. v letních měsících) hromadí velké množství kofeinu. Není tedy divu, že druhé sklizně (letní) mají někdy hořkou a svíravou chuť připomínající hořkost kávy.
• Čistý kofein (bílý prášek) se odpařuje při teplotě 178 °C, čehož využívají některé tradiční čínské metody zpracování čaje, aby snížily vysoký obsah kofeinu a tedy i jeho hořkost (tato metoda se nazývá kill-green nebo shāqīng (殺青) a používá se k zastavení oxidace lístků).

Vliv kofeinu na tělo

Kofein je v současnosti možná nejužívanější drogou na zemi. Kofein ovlivňuje náš centrální nervový systém a udržuje nás tak bdělé. Při konzumaci je vstřebáván žaludeční sliznicí a do krevního řečiště se dostává přibližně za 30 až 45 minut. Postupem času se rovnoměrně rozloží do v těle a později je metabolizován v játrech a vyloučen ledvinami.

Kofein je díky svým vlastnostem řazen mezi mírné stimulanty a jedním z jeho dalších pozitiv je snížení rizika Alzheimerovy choroby. Naopak řadou publikací je odsuzován pro zvyšování krevního tlaku a není údajně vhodný ani pro cukrovkáře či osoby s osteoporózou. Navíc s některými ne zcela běžnými léky může zhoršovat nespavost, úzkost či pálení žáhy. Diabetikům se nedoporučuje konzumovat kávu či čaje s vysokým obsahem kofeinu pokud berou léky na onemocnění štítné žlázy, léky na psychiatrické či depresivní onemocnění, některá antibiotika a některé léky na pálení žáhy.

A proč se o kofeinu hovořívá jako o droze? Při pravidelné konzumaci velkého množství kofeinu přichází lehká závislost. Ta se projevuje únavou a problémy s nespavostí při nedostatečném denním příjmu kofeinu.

Autor: Vlastimil Šram

Zdroj: http://www.tastea.cz/kofein-v-caji