Běžné nemoci 

Úpal znamená tepelné přehřátí organismu. Nemusí být ale způsoben sluníčkem. Vzniká působením vysoké teploty (35 °C a více) a vysoké vlhkosti vzduchu. Nejčastěji tak k úpalu dochází v místnostech či provozech s vysokou teplotou, kde není zajištěno odpovídající větrání. Ale nebezpečná je v tomto smyslu i cesta autem v horkých dnech nebo nadměrná fyzická zátěži či sport.

Úpal poměrně často ohrožuje návštěvníky masových akcí, které se konají v halách, kde je vydýchaný vzduch. Úpal může způsobit nedostatečné množství tekutin a solí, které jsou důležité k tvorbě potu, silná vlhkost vzduchu a oblékání neprodyšných oděvů, jež neumožní dostatečné pocení a zabraňují odvodu tepla z organismu, říká dětská lékařka Michaela Ferancová.

Kolaps z tepla

Kdo jel někdy v létě přecpaným autobusem, možná byl svědkem takzvané synkopy – kolapsu z tepla. Jedná se o krátkodobé bezvědomí většinou spojené s pádem.

Kolaps z tepla je způsoben kombinací dlouhého stání a vysoké teploty vzduchu. Na vzniku se podílí i dehydratace. Projeví se náhlou nevolností, mžitkami před očima, závratí až mdlobou.

Úžeh je také přehřátí organismu, ale vzniká v důsledku přímého působení slunečních paprsků. Typická situace je nadměrné, dlouhodobé slunění.

Příznaky jsou si velmi podobné

Úpal a úžeh sice vznikají každý z trochu jiného důvodu, ale příznaky jsou velmi podobné. Nicméně i tady jsou určité rozdíly.

U úpalu je to zmatenost, závratě, bolesti hlavy, zvracení, horečka, pocení (někdy teplá, červená, suchá kůže), porucha vědomí. Ale i poruchy dechu, zrychlená činnost srdce, snížení krevního tlaku či šokový stav.

U úžehu je to pak horečka, bolesti hlavy, zvracení, porucha vědomí, křeče, známky meningeálního dráždění (dráždění mozkových obalů, projevující se bolestí hlavy, nevolností, zvracením, ztuhlostí šíje, může opět dojít ke křečím či ztrátě vědomí). Kůže je horká a suchá. Příznaky se nemusí projevit hned, ale až několik hodin po slunění.

První pomoc: chladit

Pokud se někdo ve vašem okolí dostane do stavu, který ukazuje na úpal nebo úžeh, je potřeba mu poskytnout první pomoc.

Jak radí Petr Klement z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, dotyčného je potřeba především zchladit, odsunout ho do stínu, případně do chladné místnosti.

Pusťte na něj chladný proudící vzduch, dávejte studené obklady, podávejte tekutiny. Ale pozor, ochlazujte postupně. A také platí to, že těžší stavy patří do nemocnice.

Úpal či úžeh může samozřejmě dostat kdokoliv, ale daleko nejvíce jím trpí děti, zejména novorozenci a děti mezi 4. a 5. rokem věku.

U dětí tohoto věku totiž podstatnou část jejich těla tvoří voda. V důsledku vysokých teplot tak u nich může velmi rychle dojít k velkým ztrátám tělesné vody a rozvoji velmi komplikovaného stavu. Dětem je tedy nezbytné podávat zvýšené množství tekutin jako mírně oslazený čaj či neperlivé minerální vody, aby k rozvoji úžehu nebo úpalu nedošlo. Doporučuje Zdeněk Doležel, přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Velmi důležité je také chránit hlavu dítěte vhodným kloboučkem, používání slunečních brýlí, nezanedbatelný je také volný oděv.

Naprosto špatné je, pokud rodiče s dětmi uvedeného věku tráví několik hodin na přímém slunci nebo náročným cestováním bez odpovídajících přestávek, doplňuje přednosta kliniky.

Zdroj: ona.idnes.cz, autorka: Kamila Hudečková