Běžné nemoci 

Zákon, vyhlášky

Nejprve je vhodné zmínit se o existenci zákona č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Tímto zákonem se řídí používání zobrazovací diagnostické techniky, zákon určuje, jak vysoké dávce záření mohou zdravotníci pacienta vystavit (podrobnosti lékařského ozáření jsou stanoveny vyhláškou č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., o radiační ochraně).

Sievert jednotkou radiace

R.Sievert byl průkopníkem radiační ochrany, po něm byla pojmenována jednotka Sievert (značka Sv) ekvivalentní dávky ionizujícího záření a vyjadřuje podíl množství absorbované energie v určité hmotnosti, v závislosti na daném druhu ionizujícího záření.

Můžeme se tedy setkat s veličinou např. mSv (miliSievert). Je to dost malá veličina a ve statistikách se používá v celkové hodnotě zatížení za rok.

Příklady síly radiace

• Záření z kosmu je odhadováno asi na 0,25mSv za rok.
• Ale při havárii reaktoru v Černobylu byly registrovány veličiny až 300.000mSv za hodinu!
• Když se pohybujete běžně ve smogovém prostředí velkoměsta, mohou vám být naměřeny hodnoty 2-3mSv za rok.
• A pokud budete kouřit jednu krabičku cigaret denně, pak se dočkáte 10-60mSv za rok!
• Jeden diagnostický RTG plic vám dá 0,1mSv,
• mamograf 3mSv.
• Čím rozsáhlejší je vyšetřování třeba pomocí CT, tím je zátěž větší, dosahuje 5-15mSv za vyšetření.

Dotazy na mamograf

Často se ženy dotazují, zda mají jít v rámci prevence, kterou jim navrhuje ministerstvo zdravotnictví, na mamografii.

Vyslovují obavu, zda jim toto záření spíše nezpůsobí rakovinu prsu. Je to otázka diskutabilní, samozřejmě může vyšetření svou kapkou přispět do „plnící se nádoby“, která jednoho dne může být plná a „přetéci“, a rakovina se objeví. Ale měřítko posuzování nebezpečnosti záření je pro každého člověka jiné a přísně individuální. Z výše uvedených ukázek, si to porovnejte sami.

Jak se bude plnit rakovinná nádoba kuřačce žijící ve smogovém prostředí a jak na tom bude s radiací venkovanka, sportovec, nekuřačka?

Stanovit prioritu

V diagnostické rozvaze, zda použít radiační vyšetřovací techniku, musí být stanovena priorita. Co očekáváme od vyšetření. Určitě bude rozdíl, zda jde o akutní situaci, kdy CT odhalí problém vyžadující urgentní zákrok, nebo o situaci s nejasným, či nepečlivě zdůvodněným záměrem vyšetření.

Na jedné straně je tu požadavek pojmenovat příčinu, a proto chce lékař vidět dovnitř těla, na druhé straně se musí ohlížet na radiační zátěž. Rozhodne-li se pro vyšetření, ale pacient jej odmítne, protože u něj převažuje obava z ozáření, pak tedy lékař vyšetření neprovede. Pokud neexistuje odpovídající náhrada vyšetření, nevidí potom lékař, co je uvnitř, a neposune se dále v určení diagnózy, tedy se neposune dál ani v léčení.

Pacient je nespokojen, stěžuje si, že u něj není zjištěna příčina. A dále navíc - pokud lékař nepřesvědčí pacienta k vyšetření a nastane situace, že se uvnitř něco zhoršilo a mohlo být zjištěno oním vyšetřením, podá pacient na lékaře žalobu ze zanedbání péče.

Převzít za své rozhodnutí odpovědnost

Popsal jsem zde možné souvislosti, jež se v běžné praxi vyskytují, a proto není jednoduché najít tu správnou cestu. Mezi pacientem a lékařem má být shoda, společně mají komunikovat, vyjasnit si všechny okolnosti. A je důležité si také určit, kdo za to ponese odpovědnost.

Hlavní odpovědnost by měl nést pacient sám, protože právě on rozhoduje o tom, co se s ním za všech okolností děje. Rozhoduje o tom, jak žije a kde žije, jak se stará o prevenci nemocí a o udržení svého zdraví.

Lékař k situaci přichází většinou až tehdy, kdy se objeví problém a kdy je na něj kladen požadavek, aby pacientovi pomohl. A k tomu používá i radiační diagnostickou metodu. Mimochodem ten zdravotník, který přístroj obsluhuje, má stanoven roční limit 20mSv. A co myslíte: Překračuje jej...?

Snažme se tedy všichni o to, aby byla shoda, a hledejme optimální řešení pro každou situaci.

Autor: MUDr. Pavel Šácha

Zdroj: http://www.celostnimedicina.cz/jak-nam-skodi-zareni.htm