Běžné nemoci 

Ne však všechny zažívací obtíže po snědení většího množství hub znamenají otravu. Mnoho lidí má pocit tíhy po snědení hub, zvláště lidé se žlučníkovými a žaludečními chorobami. Takto se stane, že množství lidí lékaře vůbec nevyhledá, i když zas na druhé straně bolesti břicha mohou právě otravu signalizovat.

Otrava z hub může vzniknout v podstatě dvěma způsoby:

1. Otrava následkem nesprávné kuchyňské úpravy hub - nemusí onemocnět všichni, kteří konzumovali totéž jídlo z hub. Tyto otravy vznikají většinou po nedostatečné tepelné úpravě hub, nebývají těžké a zřídkakdy jsou smrtelné. Po jedné až šesti hodinách se projeví bolestí břicha, zvracením a průjmy. Přesto, že není nutná hospitalizace, je vhodné vyhledat přece raději lékařské ošetření, zvláště pokud se potíže projeví u dětí, starých lidí, nebo lidi oslabených nemocí. Houby, které tuto nevolnost mohou vyvolat jsou různé, například ryzce, některé druhy pôvabníc, čírovek, hřib satan atd..

2. Otrava jedovatými houbami - příznaky se v kratším či delším čase projeví u všech, kteří houby jedli. Otrava vzniká i po důkladné tepelné úpravě. Toxické látky se nedají zničit ani při dlouhodobém vaření či dušení. Také sušené nebo konzervované si svou jedovatou sílu zachovávají.

Projevy otravy

Krátkodobé bezpříznakové období.

Po čtvrt až půl hodině po zkonzumování hub se objeví sucho v ústech, zhorší se vidění a rozbuší se srdce. V nejtěžších případech dochází k bezvědomí. U takto postiženého člověka se snažíme především vyvolat zvracení a okamžitě mu přivoláme lékařskou pomoc, případně ho k lékaři co nejrychleji dopravíme. O několik dní se stav nemocného zvykne upravit. Krátkodobé bezpříznakové období způsobují většinou otravy muchomůrkou červenou a některými druhy hodvábnic, strmulek a pod.

Dlouhodobé bezpříznakové období.

Příznaky otravy začínají po 6, 12 a nezřídka i po 24 až 40 hodinách. Nebezpečí takového dlouhého období spočívá v tom, že jedovaté látky za ty hodiny proniknou do celého organismu a postižený člověk své zdravotní potíže již nespojuje se snědením hub. Takto se ztrácí čas, ve kterém by byla léčba ještě úspěšná. Otrava se kromě opakujícího se a dlouhotrvajícího zvracení, průjmy a bolesti žaludku, projevuje celkovou malátností a vyčerpáním. Nejčastější a smrtelné otravy vznikají po zkonzumování muchomůrky zelené, muchomůrky jarní a muchomůrky špičaté. Tyto si méně zkušení, ale i zkušení houbaři zamění s jedlými Žampiony polními - žampiony, protože se mladé plodnice těchto hub na sebe velmi podobají. Další smrtelné otravy mají na svědomí některé druhy ušáků podobající se s jedlými a chutnými smrčekmi.

Hranice mezi jedlými, nejedlými a jedovatými houbami je neurčitá. Právě jedové houby jsou důvodem, aby si každý sběratel - houbař, své znalosti prohluboval. Smrtelně a prudce jedovaté houby musí bezpodmínečně dokonale znát každý, kdo se houby rozhodne sbírat.

Zdroj: http://www.svetvemne.cz  www.tn.nova.cz