Běžné nemoci 

Vitamínové omyly a miliardové obchody

Potravinářský průmysl  namlouvá lidem dlouhodobě, že pravidelný příjem vitaminových pre­parátů učiní jejich život zdravější. Mno­hé z vysoce koncentrovaných přípravků jsou ale škodlivé a ve skutečnosti po­máhají jen těm, kdo je vyrábějí," uvedl poz­ději vtipně německý týdeník Der Spiegel.

Po­kud se týká nabídky syntetických vitaminů, je postaráno doslova o všechny. V lékárnách se prodávají přípravky v cenové hladině stovek korun, a komu je to drahé, může si například z obchodních řetězců pořídit multivitamínové šumivé tablety s pomerančovou příchutí, ve kterých najde seznam vitamínů ve stoprocentních denních dávkách, až oči přecházejí, včetně takřka kompletní řady B. I další tuby se šumivými tabletami bývají opat­řeny těmi nejlepšími přísliby a snad jen cena necelých dvacet korun vypadá trošičku po­dezřele na tak skvělou nadílku zdraví. V nejrůznějších obchodech i podomně se prodává všechno možné, vitamíny C a B tzv. k udrže­ní mužského zdraví, vitamín E pro vyrovnání hodnot krevního tuku, z minerálů například hořčík pro srdce a svaly, vitaminové koktejly pro pevné kosti důchodců, pro těhotné i pro ženy, co teprve touží otěhotnět, pro sportov­ce samozřejmě multivitaminy k doplnění vita­minových zásob. Západoevropský odhad říká, že podobné „suplementy“, jak je většina odbor­níků eufemicky nazývá, v nějaké formě užívá téměř 30 % žen i mužů mezi 15 a 80 lety.

Například švýcarský potravinářský gigant Roche a stal se největším světo­vým výrobcem vitaminů, a může kon­statovat, že sotva existuje regál s potravinami, kde by jeho výrobky nebyly nějakým způso­bem zastoupeny. Celosvětový obrat potravi­nářského koncernu Nestlé s potravinami, které jsou podle reklamy prospěšné pro upevně­ní zdraví, dělal v roce 2003 podle vlastních zveřejněných údajů 20 miliard švýcarských franků. Aniž si to uvědomujeme, syntetická vitaminizace společnosti pokračuje nezadržitelně  podobným tempem.

Od poloviny 90. let minulého století se však objevují studie, které ne­jen naznačují, ale přímo dokazují, že synte­tické vitamíny jsou nejenom zbytečné, ale že mohou i škodit.

Většina nezávislých vědců, kteří nepracu­jí ve službách nějakého z vitamínových kon­cernů,  je zajedno: snad s výjimkou kyseliny listové pro ženy v plodném věku a vitaminu D pro kojence a přestárlé, nejsou vitamínové preparáty nutné ani prospěšné. Peter Juni do­spěl po vyhodnocení cochranské zprávy k zá­věru, že v Německu by vitamínové preparáty mohly být přímo zodpovědné za několik tisíc úmrtí točně.

Zatímco u nás stále ještě panují v tomto směru poněkud hurá poměry, v Ně­mecku tuto branži sleduje Bundesinstitut fur Risikobewertung (BfR), Spolkový institut pro hodnocení rizik. Potravinovými doplňky se za­bývá Diana Rubin, lékařka, která doporučuje zdravým lidem přijímajícím pestrou a vyváže­nou stravu, aby se vyvarovali vitaminových preparátů.

Jenže mnozí spotřebitelé vycházejí z toho, že co je na trhuje zároveň nezávad­né. Na rozdíl od léků ovšem nemusejí výrobci vitaminů dokazovat ani nezávadnost svých pro­duktů, protože stačí pouhá registrace. Z ne­úspěchu syntetického vita­mínu C se zatím evidentně nikdo nepoučil.

Vitamíny, minerály a stopové prvky chrá­ní organismus před škodlivými vlivy. Němec­ký výživový odborník Andreas Jopp popisu­je ve své knize Vitamíny a stopové prvky pro zdraví výsledky seriózního moderního výzku­mu. Podle něj mladé ženy, ale také starší lidé, kuřáci, aktivní sportovci, lidé zatížení škodlivými látkami, diabetici a řada dalších skupin potřebují daleko větší množství vitamínů a mikroprvků, než uvádějí současná doporučení.

Přestože je zastáncem přirozeného příjmu vi­taminů, píše, že v případě kyseliny listové je někdy nutné sáhnout po doplňku stravy pří­rodního původu. „Chorobné změny, zhoubné procesy a změny v genech," uvádí, „je možné regulovat přirozenými procesy látkové výmě­ny a výkonným imunitním systémem." Kromě jiného přibližuje bázi čtyřiceti sedmi životně j důležitých a nenahraditelných výživných látek, kterých se tělo nemůže vzdát.

„Nemůže se s nimi srovnávat žádný lék a žádný dopl­něk stravy - vyjma stravy samotné."

Nejtěžší rána postihla zastánce umělých vitamínů v roce 1994, kdy chtěli finští vědci dokázat, že příjem vitaminu E a beta-karotenu, který se v organismu stá­vá vitaminem A, přináší kuřákům prospěch. Do výzkumu bylo zahrnuto 29133 tisíc kuřáků ve věku 50 až 69 let, kteří byli rozděleni do tří skupin. Výsledek otiskl 14. dubna 1994 pres­tižní New England Journal of Medicine.  Zprá­va „The Effect of Vitamin E and Beta Carotene on the Incidence of Lung Cancer and Other Cancers in Male Smokers“, o níž byli mnozí odborníci přesvědčení, že bude znamenat nějakou změnu v prudce se rozvíjejícím vitamínovému hnutí byla nečekaná:  ve skupině, která přijímala syntetic­ký betakaroten, stoupl výskyt rakoviny plic o 18 procent a celková úmrtnost konzumen­tů vitamínů byla 26 procent.  Na podnět těchto výsledků bylo v USA náhod­ně rozděleno 18 314 kuřáků a dělníků pracují­cích s azbestem do dvou skupin, z nichž jed­na dostávala vitamín E a betakaroten a druhá pouze placebo.  Pokud by se výsledky obou skupin nelišily,  byl by to jasný důkaz, že po­dávaný preparát je neškodný a že je zbytečné ho kupovat. Je-li naopak sku­pina, která dostávala placebo, tedy tabletku bez účinné látky, na konci výzkumu zdravější, lze z toho usuzovat, že preparát škodí. V opač­ném případě může výrobce zajásat, protože jeho přípravek je opravdu zdraví prospěšný. Podobným postupem byla opakovaně pro­kázána škodlivost syntetického vitaminu E.  Pro test bylo vybráno 35 500 zdravých mužů ve věku od 55 let z USA, Kanady a Portorika. Po vyhodnocení se ukázalo, že skupina, kte­rá brala vitamín E, měla o 17 procent vyšší ri­ziko, že onemocní rakovinou prostaty. Výsle­dek byl zveřejněn v listopadu 2011 „Vitamín E v tabletách výrazně zvyšuje riziko rakovi­ny prostaty mezi zdravými muži." Výzkum musel být ukončen o 21 měsíců dříve, než se plánovalo, proto­že u první skupiny se vyskytlo prokazatelně víc případů rakoviny plic a docházelo častěji k úmrtím než ve druhé skupině. Američtí ba­datelé usoudili, že by bylo nezodpovědné dál podávat účastníkům výzkumu další vitamíny. Tzv. kuřácké vitamíny, syntetický vitamin E a betakaroten, v tomto ohledu zcela propad­ly přesto, že kuřáci mají dlouhodobě proká­zanou nižší hladinu vitamínů než nekuřáci.

Tento koncept myšlení se nazývá biologistický. Dodnes tak uvažují mnozí lékaři, předpokládají, že vitamíny jsou užitečné a proto je logicky užitečné zvyšovat jejich hladinu například u kuřáků. Ve skutečnosti se ovšem jen zlepšují krevní hodnoty - směrem k normálu a při tom panuje naděje, že nemocnému se uleví a pomůže.

Bylo to zjištěno například u cholesterolu, kdy určitý lék snížil jeho vy­sokou hladinu, že pacienti potom častěji  onemocněli.

Něco podobného se děje i u žení přicházejících do přechodu, u nichž klesá hladina estrogenu, gestagenu nebo specifického neurohormonu hypofýzy, který reguluje činnost hypotalamanu. V obsáhlém srovnávacím výzkumu bylo zjištěno, že pokud ženám v období klimakteria lékaři často předepisovali náhradní hormonální  preparáty, postihla je mnohem častěji mrtvice nebo infarkt myokardu než ženy, které žádné hormonální preparáty  nebraly.

Západní medicína objevovala to, co věděli staří  léčitelé a čím se řídí lékaři celostní medicíny -  doktor by se neměl zaměřovat na náhražkové parametry, jako jsou třeba hodnoty cholesterolu nebo hladina hormonu, nýbrž na konkrétního pacienta.

Rozhodující totiž není jestli někdo má lepší hodnoty a bere na ně nějaký preparát, ale zda mu skutečně pomáhá, jinými slovy, že žije déle a je méně nemocny.

 Zdroj:

MF Dnes 4.2. 2016 Vitamínové omyly

dr. Josef Jonáš, Jiří Kuchař – kniha Tvoje strava je tvůj osud