Běžné nemoci 

Mykotoxiny a některé doplňky stravy

Mají chránit játra. Místo toho je mohou ještě více poškodit. MF DNES je našla téměř ve všech z 20 testovaných výrobků.

Doplňky stravy z ostropestřce, které se používají na ochranu jater, obsahují škodlivé mykotoxiny.

„Ostropestřec mariánský – ta nejlepší bylina pro vaše játra silymarin, látka v něm obsažená, léčí játra poškozená alkoholem nebo drogami či dlouhodobým užíváním syntetických léků, zbavuje tělo chemických příměsí z potravin, detoxikuje organismus…“

S takovými argumenty nabízejí internetové lékárny doplňky stravy v podobě tablet, kapslí, oleje, semínek nebo čaje na bázi silymarinu, o němž je známo, že má příznivý vliv na jaterní buňky. Jenže jsou v nich také mykotoxiny – látky produkované plísněmi, které naopak játrům škodí. Ve větší míře byly nalezeny v téměř 20 doplňcích stravy, které byly namátkou koupeny na internetu a v lékárnách a byly analyzovány na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

„Je to paradox, že přípravky na ochranu jater obsahují hepatotoxické toxiny. „Šokující bylo, že některé obsahovaly skutečně vysoké koncentrace. Deset miligramů na kilogram, to už je pěkná hromádka.“

Mykotoxiny jsou jedněmi z nejzávažnějších kontaminantů přírodního původu. Vznikají při látkové přeměně mikroskopických hub, tedy plísní.

Nejčastěji se objevují v suchých plodech, sušeném ovoci, pistáciích, lískových jádrech nebo rozinkách, občas se najdou i v kojeneckých mléčných nebo obilných příkrmech.

Vysvětlení, jak se mykotoxiny do tablet a kapslí dostaly, je jednoduché: rostliny červenofialového bodláku (Silybum marianum) byly skladovány ve vlhku, kde se plísním daří.

Výskyt mykotoxinů se v doplňcích stravy nesleduje, neexistuje ani žádná „povolená dávka“. Protože se vyskytují v tabletách a kapslích, je riziko poškození zdraví menší než u potravin, které lidé také konzumují, ale ve větším množství.

V potravinách se vyskytuje cca 70 plísní, které jsou různě schopné produkovat mykotoxiny.

Mykotoxinů je v současností známo zhruba 400. Plísně, které je produkují, jsou přítomné prakticky všude. Lidskému zdraví jich škodí zhruba 20. Jejich účinky můžeme rozdělit na akutní a chronické.

Akutní účinky mykotoxinů mají okamžitý účinek. Příznaky otravy mohou nastoupit krátce po požití, například svalové křeče, nebo až po určitém období, jako například při otravách z plesnivého prosa v Rusku ve 30. a 40. letech, kdy část postižených krátce po požití zvracela, ale otrávení umírali až po několika týdnech zdánlivého uzdravení. Dnes se podobné otravy vyskytují vzácně, a spíše jen v zemích třetího světa.

Akutní otrava nehrozí. I kdyby člověk překročil denní přijatelnou dávku, toxické efekty by na sobě nepozoroval. Nehrozí bezprostřední nebezpečí, ale jde o chronické riziko. „To znamená, že účinky škodlivin se v těle sčítají a při dlouhodobé expozici mohou jimi vyvolané toxické efekty vést k poškození organismu. Lidé s nemocí jater jsou však více ohroženi než ostatní lidé.

Při chronickém působení mykotoxinů se účinky projevují po týdnech až měsících konzumace, mohou se projevit poruchy jater, ledvin a hormonálních regulací, případně poruchy imunity, které zvyšují náchylnost k infekcím.

Dlouhodobější užívání může zvýšit také riziko vzniku nádorů. Z našich dlouholetých výzkumů víme, že koncentrace mykotoxinů v potravinách jen zcela ojediněle dosahují hodnot, jaké jsme nalezli v těchto doplňcích.

Zodpovědnost za doplňky stravy mají jejich výrobci. Protože nemají mít léčivé účinky, nepodléhají tak důkladné kontrole jako léčiva. Test jasně ukázal, že u doplňků stravy nemá zákazník žádnou jistotu, že jsou zdravotně nezávadné, ani jaké mají skutečné složení.

„Mykotoxiny jsme objevili v jednom typu potravinového doplňku, ale docela dobře mohou být i v jiných rostlinných prostředích. A nejen mykotoxiny, ale i pesticidy, hlavně u exotických rostlin dovážených ze zemí třetího světa,“ říká Jana Hajšlová.

V několika testovaných výrobcích se skutečně kromě mykotoxinů objevily i zbytky pesticidů, tedy prostředků na ochranu rostlin před škůdci.

„Výsledky by neměly vzbudit paniku, ale spíš dát impuls výrobcům, aby u dodavatelů nebo při vlastním zpracování přijali nějaká kontrolní opatření,“ říká Jana Hajšlová. Věří, že kdyby o přítomnosti tak velkých koncentrací mykotoxinů firmy věděly, že by s tím něco dělaly. Test koneckonců potvrdil, že i doplňky se silymarinem se dají připravit bez mykotoxinů.

Zdroj: MF Dnes/Zdraví, 27. 2. 2012, Hana Večerková