Běžné nemoci 

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

(Z vybraných zdrojů informací o životním stylu a zdravotním stavu)

Determinanty zdraví:

• genetika 15 %,
• životní prostředí 15 %,
• zdravotnictví 20 %,
• životní styl 50 %.

Životní styl ovlivňuje zdraví min. z 50 %, vztah je však vzájemný: zdravotní stav rovněž ovlivňuje životní styl jedince… Zdravotní stav ovlivňuje např.:

• fyzickou aktivitu (u osob s pohybovým omezením je menší),
• stravovací návyky (zdravotní diety),
• konzumaci alkoholu (omezena při užívání léků)
• a další zvyklosti.

A naopak – vliv životního stylu na zdraví:

• BMI – kardiovaskulární nemoci, pohybová soustava, diabetes, nemoci jater, reprodukční soustava,

• fyzická aktivita – pohybová soustava, bolesti zad, kardiovaskulární nemoci, duševní stav,

• kouření – zhoubné novotvary (plíce, hrtan, jícen, dutina ústní), zhoubné novotvary (plíce, hrtan, jícen, dutina ústní), kardiovaskulární onemocnění, CHOPN, reprodukce, kožní problémy,

• alkohol – jaterní onemocnění, zhoubné novotvary (játra, ledviny, trávicí soustava), duševní onemocnění, neurologické problémy,

• strava – ovoce, zelenina – kardiovaskulární onemocnění, onemocnění trávicí soustavy, novotvary.

Zdravotní stav – chronická nemocnost

Prevalence chronických nemocí v posledních 12 měsících (v %), ČR:

2008 – nejčastější potíže – MUŽI – ŽENY…

• Vysoký krevní tlak – 22,3 % – 22,4 %
• Problémy v oblasti bederní páteře – 20,6 % – 20,6 %
• Problémy v oblasti kříže – 23,3 % – 23,3 %
• Problémy v oblasti krční páteře – 12,4 % – 21,8 %
• Alergie – 11,7 % – 17,7 %
• Osteoartritida – 8,8 % – 13,6 %
• Diabetes (cukrovka) – 5,7 % – 6,5 %
• Astma – 3,1 % – 5,0 %
• Chronická bronchitida, rozedma plic – 2,1 % – 3,4 %

(Zdroj: EHIS)

Byl prokázán vztah mezi BMI a výskytem diabetu…

• u osob s BMI mezi 20 a 25 kg/m2 činila prevalence diabetu okolo 5 %,
• osoby s nadváhou již vykazovaly 9,5 % a osoby obézní prevalenci 16,2 %,
• s rostoucím indexem tělesné hmotnosti se prevalence diabetu zvyšuje, a to ve všech věkových kategoriích.

(Zdroj: HIS CR 2002)

Shrnutí I.

1. BMI – nárůst obezity, ČR patří k zemím s vyšším podílem osob s nadváhou,
2. kouření – v roce 2008 zaznamenáváme nárůst podílu silných kuřáků a kuřaček, v rámci EU se ČR vyznačuje vyšším podílem kuřaček,
3. alkohol – nárůst spotřeby alkoholu za posledních 10 let, ČR patří k zemím s vysokou spotřebou alkoholu, zejména nárazové víkendové pití,
4. fyzická aktivita – relativně vysoká v ČR, dle evropské metodiky 16 % osob s nízkou fyzickou aktivitou v ČR,
5. ovoce a zelenina – spotřeba v ČR roste, i přesto je stále relativně nízká,
6. vzájemná provázanost faktorů – nepotvrdil se vztah mezi BMI a fyzickou aktivitou, strava,
7. souvislost se zdravím – osoby s nadváhou mají horší subjektivní zdraví ve srovnání s osobami s normální hmotností, častěji trpí diabetem; osoby s nízkou fyzickou aktivitou mají častěji špatné subjektivní zdraví, a naopak.

Paradoxy

Osoby s vysokou konzumací alkoholu mají lepší zdraví, neboť osoby se špatným zdravím musely spotřebu alkoholu omezit.

Shrnutí II.

Zdravotní problémy – chronické nemoci

• Diabetes – rostoucí počet léčených diabetiků.
• Hypertenze – rostoucí počet osob dispenzarizovaných, roste prevalence; ČR je země s vysokým výskytem hypertenze.
• Novotvary – nárůst incidence, a dokonce i úmrtnosti na některé novotvary spojené s kouřením, ČR se vyznačuje vysokým výskytem novotvarů spojených s kouřením; jeden z nejvyšších výskytů novotvaru ledvin. V kontextu výrazně klesající úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy nabývají novotvary na významu z hlediska příčin smrti.

Důležitou roli hraje demografické stárnutí.

Určité pravidelnosti…

• Životní styl mužů je v řadě aspektů horší než životní styl žen (vyšší podíl kuřáků, vyšší spotřeba alkoholu); naopak je u nich vyšší fyzická aktivita, ale nižší spotřeba ovoce a zeleniny.
• Horší charakteristiky životního stylu vykazují osoby ve středním věku (35‑64 let).
• Životní styl je dán mj. vzděláním jedince: více vzdělaní méně kouří, konzumují méně alkoholu a více ovoce a zeleniny (i po očištění statistiky od vlivu věku); ale naopak méně vzdělaní mají vyšší fyzickou aktivitu (pravděpodobně v zaměstnání).

Kouření

Denní kuřáci – muži vykouří denně v průměru 16 cigaret, ženy 12… Kouří:

• muži 30 % (13 % silní kuřáci),
• ženy 19 % (4,3 % silné kuřačky),
• příležitostní kuřáci 8 % osob,
• nekuřáci bývalí denní 20 % mužů a 13,5 % žen,
• nikdy nekouřilo 43 % mužů a 59 % žen.

Průměrná doba kouření u současných kuřáků je 20 let.

Alkohol – vývoj v ČR

Konzumaci alkoholu v posledních 12 měsících uvádí:

• 2008: 91 % mužů a 77 % žen,
• 2002: 89 % mužů a 72 % žen.

Nárůst průměrné spotřeby jednotlivých lihovin:

(Nápoj – 2002: muži/ženy – 2008: muži/ženy =
počet standardních nápojů za týden na osobu, resp. kteří pili)

Pivo – 2002: 13,9 / 2,5 – 2008: 15,6 / 4,5

Víno – 2002: 1,5 / 2,7 – 2008: 1,5 / 5,2

Aperitiv – 2002: 0,1 / 0,2 – 2008: 0,3 / 0,1

Destilát – 2002: 2,2 / 1,2 – 2008: 1,9 / 0,2

Celkem – 2002: 17,7 / 6,6 – 2008: 19,3 / 10,1

% abstin. – 2002:10,9 / 28,1 – 2008:8,8 / 22,9

(Zdroj: ČSÚ)

Fyzická aktivita – EU (2007–2010)

• těžké, fyzicky náročné aktivity: 53 % mužů a 24 % žen,
• středně těžké aktivity: 76 % mužů a 66 % žen.

Fyzická aktivita (vysoká, střední) vykonávána denně (min. 30 minut celkem, nejméně 10 minut v kuse); uvedeno % ze všech respondentů.

Ovoce a zelenina – ČR (2010)

• denně ovoce: 57 % mužů, 75 % žen,
• denně zelenina: 53 % mužů, 66 % žen,
• méně než 1x týdně: 7 % mužů, 3 % žen.

(Zdroj: ČSÚ)

Zdroj: Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR, Šárka Daňková, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz