Běžné nemoci 

Herpes zoster neboli pásový opar

je bolestivé virové onemocnění. Většina těch, kdo prodělali onemocnění planými neštovicemi, si jistě vzpomíná, jak se s „pupínkovou nemocí“ dojemně loučila, neboť plané neštovice máme přeci každý jen jednou za život. Jenže onen virus – varicella – který plané neštovice způsobuje, tento slib, že už se víckrát nevrátí, dodržuje jen částečně. Přetrvá nenápadně v nervových buňkách (spinálních gangliích), a přijde-li podnět, převlékne kabát a vrátí se v podobě pásového oparu.

Podnětem pro reaktivaci viru je nejčastěji oslabení imunity (která měla být po prodělání planých neštovic již dostatečně silná a na virus varicelly vycvičená), které bývá časté při léčbě cytostatiky, u pacientů HIV pozitivních, nemocných Hodginovou chorobou.

Spouštěcím mechanismem bývá také často šok, stres, úraz či porucha výživy.

Pásový opar je tedy druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu nevrací. Platí pro něj tedy pravidlo dvakrát a dost.

Základním znakem nemoci je tvorba puchýřků v ohraničených pásovitých ložiscích. Jedná se vlastně o vnější projev zánětu nervu.

Inkubační doba je 7–14 dní (u planých neštovic 13–14). Období nakažlivosti bývá zhruba 1‑2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení puchýřků (po jejich zaschnutí).

Onemocnění pásovým oparem není přenosné. Proto není pro prevenci onemocnění potřeba vyhýbat se kontaktu s nemocným. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky. Za prvé: u osob, které doposud neprodělaly plané neštovice, hrozí po kontaktu s nemocným pásovým oparem toto onemocnění (plané neštovice), protože se v tom případě jedná o první kontakt jejich organismu s virem varicella, který se při premiéře v daném organismu projevuje (jak již bylo zmíněno) planými neštovicemi. Druhou výjimkou, která by se měla vyhýbat nemocným pásovým oparem, jsou těhotné ženy (ačkoli nebezpečnější je pro plod onemocnění matky planými neštovicemi).

Při přenosu viru varicella (který přenosem může způsobit jedině plané neštovice) hrají roli puchýřky – infekční je právě tekutina v nich obsažená. Proto by měl nemocný před kontaktem s osobou, která neprodělala plané neštovice, puchýřky sterilně překrýt, a tak je izolovat.

Rizikové faktory pásového oparu:

Hlavním rizikovým faktorem pro tuto chorobu je snížená obranyschopnost. K tomuto stavu dochází z mnoha důvodů (různá onemocnění, vyčerpávající psychické stavy, či drastické léčby). Snížená imunita je typická pro vyšší věk. Rizikovým faktorem pro rozvoj pásového oparu je tedy také stáří (což potvrzuje fakt, že častější výskyt je zaznamenaný u osob nad 60 let).

Příznaky pásového oparu:

• puchýř/puchýře,
• bolest kůže,
• zarudlá kůže,
• strup,
• pupínky – výsev drobných puchýřků (příznačný pásovitý charakter výsevu),
• schvácenost,
• svalová slabost,
• zvýšená tělesná teplota,
• zvětšené uzliny,
• malátnost – celkový pocit nemoci – únava, zimnice, horečka,
• svědění,
• po několika dnech puchýřky zasychají a mění se ve strupy,
• bolestivost může přetrvávat.

Atypický průběh:

• bolestivost bez výsevu vyrážky,
• napadení motorických nervů – svalové obrny,
• postižení obličeje, nejčastěji oční větve trojklaného nervu, vyrážka okolo oka, popř. postižení oka.

Prvním hlavním příznakem je bolestivost – pálení, píchání, pnutí v místě, kde se zhruba do 2 dnů začínají objevovat červené skvrnky, které postupně vystupují, a v jejich středu se začíná objevovat čirá tekutina. Vzniká puchýřek, tekutina v něm postupně žloutne a kalí se, puchýřek zasychá a mění se ve stroupek, který se odlupuje.

Místy výskytu bývají nejčastěji: hrudník, bedra, obličej v okolí očí. Pásový opar se však může rozvinout téměř kdekoliv na těle.

Výsev se objevuje v pruzích (podle dermatomů – oblastí inervovaných jedním míšním segmentem). Tyto pruhy puchýřků se na hrudníku a bedrech šíří od páteře k ose spojující pupík s hrudní kostí. Obyčejně je výsev jednostranný.

Spolu s kožními změnami se onemocnění může projevovat celkovou schváceností, malátností, slabostí, zažívacími potížemi, zvýšená teplota se objevuje jen někdy (horečka u tohoto onemocnění není obvyklá).

Časté je také zduření místních lymfatických uzlin.

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Léky vždy vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je. Tablety užívat s jídlem nebo po něm, podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy kontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní on-line poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svou mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce – vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům – odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.,
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady – více léků či doplňků stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Léčba pásového oparu

Léčba pásového oparu by měla být zahájena co nejdříve po nástupu příznaků (nejlépe do 3 dnů).

Nevyskytnou-li se komplikace, trvá léčba 5–7 dní.

Léčba je symptomatická (léčí se projevy nemoci, nikoli její příčina). Kombinují se obvykle protizánětlivé, analgetické (proti bolesti) a virostatické prostředky.

Virostatika se podávají buď v tabletkách, nebo v infuzích (nitrožilně). Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (jako Zovirax, Herpesin, Provirsan), jinou možností je látka valaciclovir (Valtrex).

Antibiotika se při léčbě pásového oparu podávají jen u starších či oslabených lidí jako prevence sekundární bakteriální infekce, která by u takového pacienta mohla nepříjemně zkomplikovat léčbu.

Někdy bývá doporučováno zvýšit příjem vitaminu B (ačkoliv účinnost vitaminů na léčbu pásového oparu nebyla s jistotou prokázána).

Samoléčba

Klasická léčba protivirovými léky – acyklovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan apod.)

• v tabletách,
• mast s obsahem idoxuridinu,
• léky proti bolesti,

• urychlit zasychání puchýřků aplikací např. tekutého pudru,
• a naopak po zaschnutí a při odlučování krust zvláčňovat postižené místo změkčující mastí s antiseptiky či antibiotiky,
• doporučuje se sucho a teplo,

Strava:

• vyřaďte
• čokoládu,
• ořechy,
• želatinu,
• zařaďte
• pivovarské kvasnice,
• hnědou rýži,
• zrniny vcelku,
• česnek,
• papriku,
• syrové ovoce a zeleninu,
• k tlumení viru užívejte propolis či včelí pyl (pozor na alergii), chlorofyl a mořské řasy.

Doplňky stravy mohou při léčbě více či méně pomoci – např.:

• L-lysin – 1000 mg 1x denně nalačno, zapíjejte vodou či ovocnou šťávou (ne mlékem). Tato aminokyselina je důležitá pro hojení a tlumení viru. Podporuje hojení.
• Vironal – má protivirové účinky.
• Echinacea – zvyšuje obranyschopnost.
• Pupalkový olej a vitamin E – příznivý vliv na hojení kůže, podporuje hojení kůže a nervové tkáně.
• Vitamín E – 400 m. j. denně. Prevence proti tvorbě jizev. Je možno i kapsličky propíchnout a vitamínem potírat přímo postiženou kůži.
• Zvýšit příjem vitaminu B.

Vhodné je konzumování např. pivovarských kvasnic (vitamin B), česneku (přírodní antiseptické účinky).

Komplikace pásového oparu:

Častou komplikací bývají přetrvávající neuralgie (šlehavé bolesti) i po vyléčení a vymizení viditelných kožních projevů.

Další, především u HIV pozitivních, nemocných rakovinou, diabetiků, nemocných leukémií… objevující se komplikací je zhoršení stavu na generalizovaný stav, což znamená, že se puchýřky vyskytují po celém těle. Tato komplikace může někdy posloužit naopak k diagnóze nemoci (objeví-li se pásový opar v generalizované formě, pátrá obvykle lékař, jaký je k tomu u pacienta důvod – proč má tolik oslabenou imunitu).

Z komplikací je možné také postižení očí (v případě, že je pásovým oparem zasažena 1. větev trojklanného nervu, která prochází v oblasti oka). A vyskytuje se i komplikace v podobě postižení vnitřních orgánů (žaludku, srdce, plic…).

Prevence pásového oparu

Této nemoci v zásadě nelze stoprocentně předcházet. Lze však udělat vše pro to, abychom riziko jejího rozvoje minimalizovali (a spolu s tím riziko mnoha jiných chorob). Pomoci totiž může jen posilování celkové obranyschopnosti. Toto spočívá v omezování únavy, stresu, v příjmu kvalitní vyvážené stravy, častém pobytu na čerstvém vzduchu, otužování.

Ve zvyšování imunity nám také mohou pomoci mnohé přírodní produkty. Např. echinaceové kapky, rakytníkový sirup, extrakt z jader červeného grapefruitu, důležitý je příjem vitaminu C (lépe z čerstvého ovoce a zeleniny než z doplňků stravy).

Zdroje:

weby doktorka.cz, vitalion.cz