Běžné nemoci 

Civilizační choroby můžeme označit za nemoci „moderní doby“, přestože mnohé jsou známy po staletí – dnes nás ohrožují zejména ony.

V rozvoji jednotlivých chorob se významně uplatňuje proces stárnutí, což je jev naprosto přirozený a nevyhnutelný, avšak díky zlepšení životních podmínek a pokroku medicíny přibývá nemocí, kterých se dávné generace „nedožily“. Přirozené stárnutí, stejně jako genetické dispozice každého z nás neovlivníme, avšak co můžeme ovlivnit výrazně, je životní styl, jaký vedeme.

Jestli člověk onemocní či ne, záleží na tzv. rizikových faktorech. Ty výrazně zvyšují pravděpodobnost vzniku onemocnění. Dělíme je na dvě skupiny:

1. NEOVLIVNITELNÉ – resp. ty, za které nemůžeme,
2. OVLIVNITELNÉ – resp. ty, za které můžeme.

Ovlivnitelné faktory zaviní až ze 3/4 vznik všech civilizačních onemocnění. Tyto choroby a jejich následky se většinou léčí jako dlouhodobé i chronické nemoci, a je hodně na nemocných, jak se do léčby skutečně zapojí a jak budou prevencí omezovat možnosti onemocnění.

Pravděpodobné příčiny chorob, dané moderním životním stylem:

1. příjem kaloricky bohatých jídel živočišného původu, přeslazování, přesolování,
2. znečištěné životní prostředí,
3. stres,
4. nedostatek pohybu,
5. kouření, drogy a pití alkoholu,
6. nedostatek zeleniny a ovoce,
7. obezita,
8. zvýšený krevní tlak,
9. cukrovka.

Česká republika má světové prvenství ve výskytu nemocí srdce a cév, způsobených sklerózou cév, ve výskytu koronární nemoci srdeční, infarktu myokardu. V zemích s nejnižší spotřebou živočišných potravin, resp. živočišných bílkovin, je úmrtnost na tyto nemoci desetkrát nižší. Mnohaletý světový výzkum civilizačních chorob nedávno shrnul výsledky vědeckého bádání o příčinách infarktu a ostatních srdečně cévních onemocnění se zjištěním, že mají společný původ s dalšími civilizačními chorobami. Velká skupina zdánlivě nesourodých nemocí má příčinu v nitrobuněčné metabolické poruše, při které vzniká v nadměrném množství toxická látka homocystein. Při genetické poruše některých enzymů nebo při poruše buněčného metabolismu není homocystein normálně zpracováván, hromadí se v plazmě a je vylučován močí. Zvýšená hladina homocysteinu v krvi má pro člověka stejné následky jako otrava krve.

Nejčastější civilizační choroby

AIDS (HIV):

soubor příznaků a infekcí, který je následkem poškození imunitního systému virem HIV. Nemoc byla poprvé zaznamenána v roce 1981. Přestože se léky na tlumení HIV neustále zdokonalují, nemoc stále zůstává nevyléčitelnou a smrtelnou.

Cévní onemocnění:

Do této skupiny zařazujeme celou řadu nemocí, které vznikají v důsledku základního onemocnění cév – aterosklerózy. Jde o onemocnění, kdy se do vnitřní části cév ukládají látky, které se ve zdravých cévách nevyskytují, např. tukové částice, cholesterol, vápník a další. Může dojít až k ucpání cév a jejich následnému prasknutí. Je to pomalý proces, který se rozhodně neobjeví zničehonic u lidí mezi 30.‑40. rokem života. To znamená, že onemocnění začíná už v dětství. Jsou ale i lidé, kteří tuto nemoc nemají ani v 60 letech. Onemocnění srdce a cév mají na svědomí více než 58 % všech úmrtí.

Hypertenze:

vysoký tlak krve v tepnách.

Poruchy příjmu potravy:

obezita, anorexie.

Ateroskleróza:

• kornatění tepen,
• ukládání tukových látek do stěny tepny,
• nadměrný příjem tučných jídel, genetika,
• snížení průtoku krve, poškození orgánů kvůli nedostatečnému zásobování kyslíkem.

Prevence: omezení tučných a sladkých jídel, více vlákniny, pohybu.

Infarkt myokardu:

• odumření části srdečního svalu – tzv. srdeční mrtvice, která je způsobena nedostatečným zásobením kyslíku,
• příčinou je ucpání koronární (věnčité) tepny nebo její prasknutí v důsledku ucpání cév.

Rizikové faktory:

• ženy nad 50 let,
• muži nad 40 let,
• kouření,
• zvýšená hladina tuků v krvi,
• zvýšený krevní tlak,
• mozkové příhody:
• poškození mozku snížením prokrvení,
• k ucpání může dojít postupným zužováním tepen nebo zablokováním tepny tukovým tělesem, které se uvolnilo na jiném místě cévního systému,
• kouření zdvojnásobuje riziko mozkové mrtvice,
• každou minutu zaniká kolem dvou miliónů mozkových buněk,
• řadí se na třetí místo, jako třetí nejčastější příčina smrti. U nás ji má ročně 30 000 obyvatel, z toho 40 % umírá, a ti, kteří přežijí, jsou většinou invalidní po celý zbytek života. Dojde k ucpání nebo prasknutí mozkové cévy a následnému tlaku na okolní tkáň.

Obezita:

stav, při kterém přirozená energetická rezerva savce stoupne nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. U divoce žijících zvířat je výskyt velmi vzácný, u domácích častý.

Tělesný hmotnostní index: BMI = hmotnost (kg) / výška (m)²

          – 18,5–25 … ideální stav,
          –    > 25   … nadváha,
          –    > 30   … obezita,
          –    > 40   … naléhavé riziko nemoci.

Různé zdroje uvádějí 40–60 % české populace jako obézní. Dnes je pozorována celosvětová epidemie obezity, objevuje se i v dříve chudších oblastech.

Rizika obezity:

• srdeční onemocnění,
• cukrovka,
• nemoci páteře,
• nemoci kloubů.

Příčiny obezity:

• nedostatek pohybu, nadbytek potravin,
• nedostatek spánku,
• kolísání váhy (časté diety),
• kouření,
• stres,
• genetika.

Více viz samostatný zdravotní problém Obezita.

Mentální anorexie:

psychická nemoc.

Riziková skupina: zodpovědné děti, které velmi dají na to, co si o nich ostatní myslí. Sebetrestání nebo touha po „dokonalé“ postavě.

Následky anorexie:

• srdeční arytmie,
• anémie,
• slábnutí kostí,
• neurologické komplikace.

Více viz samostatné téma Anorexie.

Diabetes mellitus:

1. typu: porucha tvorby inzulínu ve slinivce – u mladších pacientů.

2. typu: snížený počet inzulinových receptorů, dále:

–        zvýšená hladina inzulínu v krvi,

–        pacienti nad 40 let,

–        80 % pacientů zároveň trpí obezitou.

Rizika cukrovky:

• poruchy prokrvení,
• poškození zraku,
• poškození končetin.

Více viz též Cukrovka – diabetes.

Sítnice:

• poškozené prosakující cévy,
• ucpané cévy, nevyživovaná místa na sítnici.

Deprese:

Dlouhodobé pokleslé nálady jedince. Úzkost a osamocenost. Jedinec není chopen smysluplné činnosti a okolím je považován za lenocha; zpomaluje se jeho myšlení a slábne reakce na radostné podněty. Léčení medikamenty, skupinová terapie. 30 % pacientů trpících cukrovkou má deprese – více viz samostatný zdravotní problém Deprese.

Nádory:

Není přesně známa příčina, částečně jen u některých druhů nádorů. Nádorová onemocnění jsou způsobena rychlým růstem určité populace buněk. Může být neškodný jako např. bradavice, ale může být i zhoubný, např. leukémie. (Děti do 15 let, které jsou nemocné, tvoří 4 % celkového počtu nemocných, ale nádory jsou až na druhém místě v příčinách úmrtí dětí: na 1. místě jsou úrazy.)

Nedostatkem enzymů je narušena kontrola dělení buněk. Tvorba a funkce enzymů může být ovlivněna chemickými látkami v organismu, nesprávnou stravou.

Předčasné stárnutí:

Viz sekce „Moje zdraví“, sekce „Senioři“.

Syndrom vyhoření:

Neboli vyčerpání organismu. Má čtyři fáze:

nultá: jedinec pracuje jak nejlépe dokáže,
1. fáze: pocit, že jedinec nic nestíhá,
2. fáze: pocit, že jedinec musí něco dělat, ale nic nezvládá,
3. fáze: nad pocitem, že „něco musí být“, převládá pocit, že „nic nemusí být“. Dostavuje se únava a vyčerpání.

Revmatická onemocnění kloubů:

Viz podsekce „Pohybové ústrojí a záda“ v sekci „Zdravotní problémy“.

Ostatní civilizační choroby:

• Předčasné porody a potraty
• Demence včetně Alzheimerovy choroby: demence může být způsobena úrazem nebo nemocí mozku. Nejčastěji zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Příznaky jsou výpadky paměti, špatná krátkodobá paměť, špatný úsudek, orientace, …
• Únava– více viz samostatný zdravotní problém.
• Stres– více viz samostatný zdravotní problém.
• Poruchy příjmu potravy: mentální anorexie a bulimie – více viz samostatné kapitoly.
• Únava, vyčerpání, vypadávání vlasů…
  • hlavně u dívek (95 %), u chlapců se to stává stále větším trendem,
  • u mladých lidí mezi 12. a 18. rokem, nebo u žen po 40. roku v souvislosti s krizí středního věku.
• Psychické potíže (deprese, únavový syndrom, syndrom vyhoření).
• Alergie – více viz samostatná kapitola.
• Astma – více viz samostatná kapitola.
• Lupénka – více viz samostatná kapitola.
• Některé vrozené vývojové vady nervového systému novorozenců.

Tento výčet chorob není konečný a s postupem času se bude rozšiřovat o další nemoci.

Prevence civilizačních chorob

V civilizovaném světě je pravděpodobnost, že člověk onemocní některou z civilizačních chorob, alarmující. Proto by se měl každý zamyslet nad svým životním stylem.

K prevenci civilizačních chorob nestačí jen užívat potravinové doplňky či vitamíny. Měli bychom zejména:

• • jíst pestřejší stravu,
  • věnovat se aspoň trochu pohybu,
  • odpočívat, méně se stresovat,
  • nekonzumovat nadměrně alkohol a drogy,
  • omezit kouření, když už s ním nedokážeme přestat.

Jedině tak je možné těmto chorobám předejít a užívat si lepší a zdravější život.

Zdroj: Jaroslav Havlín, Civilizační choroby,
http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/referaty/, ireferaty.cz,
Anna Makarová, http://civilizacni-choroby.zdrave.cz/civilizacni-choroby/