Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.
Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.
Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.
S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.
Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…
V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.
Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha
Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět
Celulitida (lipohypertrofie, pomerančová kůže) je zažitý hovorový název pro chronické degenerativní změny kůže a podkoží s výraznou progresivní tendencí vyskytující se převážně v určitých partiích těla – zejména na stehnech, hýždích, někdy též na bocích, břiše, eventuálně pažích. Jsou to tkáně charakteristické velkým množstvím tukových buněk a citlivostí k ženskému hormonu estrogenu.
Zásadní faktory vyvolávající vznik celulitidy jsou především nepříznivé genetické faktory, zhoršená cirkulace žilní krve a hlavně lymfy, nepříznivá hormonální situace (zejména dlouhodobější expozice nadbytku estrogenů) a slabost vazivové tkáně.
Celulitida je estetický problém mnoha žen, celulitidou mohou být postiženi i muži. Pokud je celulitida důsledkem nadváhy, může představovat i zdravotní riziko. Celulitida dnes bývá řazena mezi civilizační choroby. Nejde jen o kosmetickou záležitost, ale signalizuje i skryté zdravotní problémy - jako nedostatek pohybu, nadměrný příjem energie v potravě a vliv průmyslové dekontaminace životního prostředí, jsou v tomto případě závažnější vlivy hormonální. Téměř masové užívání hormonální antikoncepce a dnes už i hormonální dekontaminace životního prostředí jsou hlavní příčinou toho, že celulitida je v současnosti problémem téměř celé dospělé ženské populace, dokonce už i velmi mladých dívek.
Celulitida vzniká v důsledku hromadění tukové tkáně a v důsledku stárnutí podkožního vaziva. Ke zmnožení tukových buněk dochází hlavně působením ženských pohlavních hormonů. Je za to zodpovědný převážně hormon estrogen, který má též schopnost zvláčňovat a změkčovat vazivo. Tukové buňky se proto mohou bez zábran rozšiřovat.
Vznik celulitidy podporuje také uspořádání podkožního vaziva, které je odlišné u žen a u mužů.
Celá řada rizikových faktorů může stav celulitidy různou měrou negativně ovlivňovat. Do této kategorie patří např.:
Pokud na sobě zjistíte příznaky celulitidy, věnujte tomu pozornost a snažte se je brzy odstranit. Pokud se celulitidě nevěnujeme a necháme jí pokročit, při extrémním postižení mohou nastat i zdravotní komplikace plynoucí zejména ze zvětšené masy tukové tkáně, jako jsou poruchy kloubů.
Někdy dojde k současnému postižení mízního systému a k doprovodným otokům. Útlakem kožních nervů a cév se může stát kůže bolestivou na pohmat, snadněji se mohou tvořit modřiny, kůže ztrácí pružnost, stává se zranitelnější a náchylnější k infekcím. Neopomenutelné jsou komplikace psychické.
Ženské tělo je pro vznik celulitidy výrazně predisponováno i dalšími specifiky a odlišnostmi. Ženy mají oproti mužům slabší kůži a případné změny v podkoží jsou proto více viditelné. Jejich podkoží je naopak dvakrát silnější a má méně pevnou strukturu. Ženské tukové buňky mají tendenci vytvářet shluky, tzv. „hrozny“. Podíl tukové tkáně je u žen téměř dvojnásobný a má jiný genetický vzorec rozložení tuku. V končetinách žen bylo zjištěno významně méně lymfatických kapilár oproti končetinám mužů. To signalizuje častější problémy s lymfatickou drenáží těchto partií a v důsledku toho větší dispozice k procesům patologické tvorby vláknitých struktur vaziva.
Ženské hormony jsou v problematice celulitidy vždy výrazně komplikující faktor. Nepříznivá hormonální situace, zejména jejich nevyrovnané hladiny a přebytek estrogenů, akcelerují vznik a progresi celulitidy. Negativně totiž ovlivňují klíčové faktory jejího vzniku: problémy žilně-lymfatického systému a také stav vazivové tkáně, kterou rozvolňují. Zhoršují situaci v žilním systému (hlavně dolních končetin) a zatěžují lymfatický oběh zvýšenými nároky na drenáž tkání. Ženy trpí žilními problémy až 4x častěji než muži. Žilní nedostatečnost vždy představuje více či méně zvýšenou zátěž lymfatického systému (tzv. lymfatické „břemeno“). Ženské hormony negativně zasahují do kolagenního režimu a podílí se tak na charakteristických změnách kůže a podkožního vaziva kritických partií těla. Čím vyšší je hladina estrogenů v těle, tím víc je také ukládán do těchto míst hormonálně vázaný „zásobní“ tuk. Ten se neúčastní běžného „provozního“ metabolismu, a je proto jen obtížně odbouratelný. V souvislosti s vlivem hormonů na celulitidu by bylo vhodné zmínit ještě působení estrogenů, které se dostávají do lidského těla z životního prostředí: tzv. exogenní estrogeny, xenoestrogeny (různé syntetické látky a produkty s estrogenními účinky), anabolika, stresové hormony v jatečním mase apod.
Podstatou patologických degenerativních změn kůže a podkožního vaziva při celulitidě je především zmnožování, zbytnění a postupné tuhnutí vláknité složky pojivové tkáně, resp. vazivové sítě podkoží, s následnou změnou metabolismu tukových buněk a jejich růstem. Je to důsledek stagnace proteinů (bílkovin) a dalších makromolekulárních látek a vázání tekutiny v postižených tkáních. Zhoršený odtok lymfy, městnání tkáňové tekutiny a hlavně proteinů spouští kaskádu patologických pochodů a bujení hlavně vazivových buněk a kolagenních struktur. Odpadní látky, ale i tukové kapénky, se zvýšenou měrou ukládají do tukových buněk. Pokud se do těchto pochodů léčebně nezasáhne, dochází k typickým časem nevratným změnám podkoží s tendencí k dalšímu progresivnímu zhoršování. Na této situaci se podílí celá řada faktorů, z nichž některé lze považovat za klíčové a „vyvolávající“ jiná, další rizika. K danému stavu více či méně přispívají. Celulitida je vždy důsledkem souběhu nepříznivých činitelů.
Změněná tvorba a vylučování pohlavních hormonů způsobují změnu podkožního vaziva, vytvářejícího kapsičky, do kterých se shromaždují tukové buňky. Ty se plní toxickými látkami, a vzniká tak hrbolatá a nepěkná kůže s dolíčky. I když celulitida není chorobou, je civilizačním onemocněním, stejně jako třeba křečové žíly.
Pevné provazce vaziva v podkoží žen probíhají souběžně a všechny kolmo k povrchu kůže. Mezi sebou uzavírají shluky tukových buněk tvořící jednotlivé lalůčky. Pokud tukové buňky zbytní, cestou nejmenšího odporu se vytlačují vzhůru směrem k povrchu kůže a podmiňují vznik drobných bouliček a vyvýšenin na kůži. Úpon jednotlivých vazivových provazců naopak zapříčiňuje drobné dolíčky.
První známky ženské celulitidy se mohou objevit při užívání hormonální antikoncepce, při počínající nadváze i v těhotenství. Dříve či později postihne přes 80 % žen – častěji ženy obézní, ale nevyhýbá se ani štíhlým a mladým dívkám.
Celulitida může být i dědičná, ale nemusí se vždy projevit, pokud nejsou přítomny ostatní rizikové faktory zmíněné níže.
Přestože celulitida bývá spojována s nadváhou a obezitou, čím dál častěji se také objevuje i u štíhlých a zdravých lidí.
Typický obraz celulitidy, tzv. „pomerančové kůže“, je dán vtahováním kůže zesílenými vazivovými přepážkami v podkoží a současným protitlakem zbytnělých „hroznů“ tukových buněk. Termín „pomerančová kůže“ bývá vnímán jako synonymum pro celulitidu, ale tu je nutno odlišit od stavů, které mohou mít podobné příznaky i vzhled, ale vyžadují odbornou lékařskou péči: lymfedém (při vrozeném či získaném postižení lymfatického systému), lipedém (hormonálně podmíněné patologické ukládání tuku), flebedém (žilní otok a jeho komplikace) a jejich možné kombinace (lipolymfedém, lipoflebedém apod.). O celulitidě se však na druhé straně nesprávně hovoří i v mnohých případech žen s výrazně gynoidním typem postavy (geneticky daná široká pánev a silnější stehna), u gynoidní obezity, ale též při prosté obezitě.
1. stadium – příznaky „pomerančové kůže“ jsou patrné pouze při tlaku na kůži. Například při „štípacím“ testu, kdy se vytvoří stiskem mezi dvěma prsty nebo tlakem dlaní proti sobě kožní řasa.
2. stadium – někdy nazývané „manekýnské stádium“, se projevuje nerovnostmi kůže, které jsou viditelné nejen při „štípacím testu“, ale i při napnutí svalů, sezení na tvrdé podložce, nebo jsou viditelné při ostrém bočním osvětlení.
3. stadium – nerovnosti jsou viditelné vždy, bez ohledu na stání, sezení, osvětlení.
4. stadium – hrubé nerovnosti kožního povrchu, které mohou být komplikovány otoky, monstrózním zvětšením tukové tkáně i bolestivostí.
Celulitidou se označuje typ určitého zvrásnění kůže se vznikem dolíčků a hrbolků. Nejdříve je patrná na zadních stranách stehen. Později se projevuje i na vnitřních stranách stehen, po stranách trupu, v oblasti břicha, na hýždích i na zadní straně paží. V extrémním případě se může takto změnit celý povrch kůže.
1. stadium – příznaky „pomerančové kůže“ jsou patrné pouze při tlaku na kůži. Například při „štípacím“ testu, kdy se vytvoří stiskem mezi dvěma prsty nebo tlakem dlaní proti sobě kožní řasa;
2. stadium – někdy nazývané „manekýnské stádium“, se projevuje nerovnostmi kůže, které jsou viditelné nejen při „štípacím testu“, ale i při napnutí svalů, sezení na tvrdé podložce, nebo jsou viditelné při ostrém bočním osvětlení;
3. stadium – nerovnosti jsou viditelné vždy, bez ohledu na stání, sezení, osvětlení;
4. stadium – hrubé nerovnosti kožního povrchu, které mohou být komplikovány otoky, monstrózním zvětšením tukové tkáně i bolestivostí.
Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.
Projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky, si můžete vybrat podle potřeby v sub-kapitole „Léky“, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, příbalovou informací ke správnému užívání a další informace.
Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva.
Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři aktivně řešit.
Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.
Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné sub-kapitoly, zejména “Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a „Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče. Bez jejich znalostí se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození vašeho zdraví.
U léčby celulitidy je klíčový pravidelný pohyb, sport zlepšující prokrvení lymfy a kůže, zdravá výživa a pitný režim s důrazem na omezení tučné stravy. Nepřekonatelná z hlediska stravy i pitného režimu je pravidelná konzumace šťáv ze sezonní zeleniny a ovoce.
Pomoci též mohou antioxidanty (vitaminy A, C, E, koenzym Q, minerály zinek, měď, selen).
Estetická medicína stále zlepšuje zákroky v léčbě celulitidy (lasery, broušení kůže, akustické vlny), což jí nemáme za zlé, ale je třeba zdůraznit, že jde o metody nové, a tedy i nákladné.
K diagnostice celulitidy většinou postačí lékaři podrobná anamnéza, kterou získá rozhovorem s Vámi, pohmat postižené lokality a změření krejčovským metrem.
Pokud je klinický obraz netypický a je podezření na jinou příčinu obtíží, může Vás lékař odeslat na lymfoscintigrafické vyšetření (ozřejmí funkci mízního systému) nebo vyšetření sonografické, CT či magnetickou rezonanci (podají dobrou informaci o struktuře měkkých tkání).
Za úspěch léčby lze považovat, pokud proces tvorby hrbolků lehce zmírníte a zabráníte jeho dalšímu pokračování. Léčba musí být vedena velmi komplexně, svědomitě a nejlépe s odborným lékařským dohledem.
Bezpodmínečným základem jakékoliv smysluplné léčby (ale i prevence) celulitidy je odborně provedená manuální lymfodrenáž. Ta může maximální měrou přispět k dosažení základního cíle terapie – navození fyziologického stavu v podkoží a tím přetnutí bludného kruhu progredujících patologických změn postižených vazivových tkání. Tato metoda nemá v tomto kontextu žádnou rozumnou alternativu. Efekt manuální lymfodrenáže je však zcela limitován odbornou kvalitou toho, kdo ji provádí. Hledejte proto profesionálního lymfoterapeuta se zdravotnickým vzděláním a praxí. Technika je totiž náročná na metodiku i způsob provedení a vyžaduje specialistu s delším školením i praxí. Tato podmínka, bohužel, je při současné inflaci nabídek této komerčně zajímavé služby málokdy splněna. Nesprávně provedená či nevhodně indikovaná léčba nejenže není příliš funkční, ale může daný stav zhoršit, nebo způsobit vážné zdravotní komplikace.
Nepodceňujte léčbu a zejména prevenci, opravdu se vyplatí. Základem léčby a samoléčby je „zdravý životní styl“:
Léčba celulitidy vyžaduje trpělivost. Nečekejte, že během týdne uvidíte velké výsledky. Chce to vytrvalost a důkladnost a během pár měsíců uvidíte opravdu potěšující výsledky – zdravější a pevnější kůži.
Viditelných příznaků celulitidy se už nikdy nezbavíte a riskujete také řadu dalších problémů spojených s celulitidou – špatné prokrvování končetin (zejména dolních), křečové žíly, bércové vředy či bolestivé otoky. Všechny tyto nemoci jsou zapříčiněny celulitidou, která sama o sobě není nemoc, ale může dát vzniknout nemocem.
Zápas s celulitidou představuje pro většinu žen celoživotní usilování a měl by být nejintenzivnější v rizikových obdobích života ženy, tj. již brzy po pubertě, během gravidity, při užívání hormonální antikoncepce, eventuálně v menopauze. Již vzniklou celulitidu nelze zcela odstranit, odborně vedená léčba však může vždy zlepšit její vzhled a zastavit jinak nevyhnutelné zhoršování. Důležitá je proto včasná diagnostika a zahájení léčby, převážně při pozitivní rodinné anamnéze (celulitida, žilní problémy u rodinných příslušnic) a zejména při užívání hormonální antikoncepce. Zde by měla být prevence formou pravidelných manuálních lymfodrenáží samozřejmostí.
Nutný je individuální přístup!
Vznik a progrese celulitidy má do určité míry i svá individuální specifika, která je nutno při snaze o její pozitivní ovlivnění zohlednit. Proto neexistuje zcela univerzální a přitom optimální „recept na celulitidu“. Účinná je pouze komplexně odborně vedená a individuálně cílená terapie. Zde platí, že co je pro někoho vhodné, jinému může uškodit. Určitě se vyplatí alespoň jednorázová konzultace s odborníkem, a dále také:
Zdroj:
weby vitalion.cz, nasclovek.cz a ordinace.cz
(MUDr. Kateřina Klauzová, MBA, MUC Pavel Tichý, lymfoterapeut, poradce v problematice celulitidy. Vademecum zdraví Jaro 2009)
Název | Celaskon 500 mg červený pomeranč |
---|---|
Doplňek názvu | 10X500MG |
SUKL kód | 17292 |
Velikost balení | 10X500MG |
Síla | |
Stav registrace | |
Registrační číslo | |
SÚKL PIL | PIL stažení zde |
SÚKL SPC | SPC stažení zde |
Název | epíkový čaj |
---|---|
Doplňek názvu | 20X1.5GM |
SUKL kód | 57667 |
Velikost balení | 20X1.5GM |
Síla | |
Stav registrace | |
Registrační číslo | |
SÚKL PIL | PIL stažení zde |
SÚKL SPC | SPC stažení zde |
Název | vitamin e 400-zentiva |
---|---|
Doplňek názvu | 30X400MG |
SUKL kód | 10432 |
Velikost balení | 30X400MG |
Síla | |
Stav registrace | |
Registrační číslo | |
SÚKL PIL | PIL stažení zde |
SÚKL SPC | SPC stažení zde |
Název | CELASKON 500 MG MANDARINKA |
---|---|
Doplňek názvu | |
SUKL kód | 30687 |
Velikost balení | |
Síla | |
Stav registrace | |
Registrační číslo | |
SÚKL PIL | PIL stažení zde |
SÚKL SPC | SPC stažení zde |
Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz