REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Zdravotní problémy

Onemocnění pohybového aparátu – přehled

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Léky

Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.

Homeopatika

Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.

Doplňky stravy

Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.

Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…

V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.

 

Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha

 


Doplňky stravy připravujeme

Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět


Pohybový aparát bývá nejčastěji postižen traumaticky – zraněním.
K nejčastějším onemocněním pohybového aparátu patří:

(Více viz samostatné kapitoly stejného názvu.)

Pohybový aparát bývá nejčastěji postižen traumaticky – zraněním. Z onemocnění jsou častá především degenerativní onemocnění (artróza) a častá jsou i onemocnění autoimunitní. Autoimunitní onemocnění mohou pohybový aparát postihovat izolovaně, ale většinou je jeho postižení součástí onemocnění, které postihuje celý organismus, a jedná se tedy pouze o jeden z projevů základní choroby.

K pohybovému aparátu patří kosti, klouby svaly.

Onemocnění často postihují více složek systému najednou, méně často jsou postiženy izolovaně jednotlivé součásti pohybového aparátu. Většina těchto nemocí je chronická.

Kosti

mohou být postiženy i v rámci některých vrozených a dědičných vad, metabolických chorob (osteoporóza, osteomalacie), při degenerativních procesech (při postižení kloubů) více viz samostatná kapitola Osteoporóza.

Svaly

mohou být postiženy v rámci neurologických onemocnění nebo infekčními záněty (přestupem zánětu na sval z okolí) a systémovými onemocněními pojiva.

Klouby

jsou nejčastěji postiženou částí pohybového systému – na prvním místě je artróza (osteoartróza, a v případě postižení páteře spondyloartróza), degenerativní proces, postihující nejčastěji velké klouby (kyčel, koleno, rameno) a páteř, a související velmi úzce s dlouhodobým přetěžováním těchto kloubů.

  1. V dětství je častý výskyt vrozené dysplazie kyčelního kloubu (vývojová vada) – je nutno řešit již v nejútlejším věku.
  2. K dalším onemocněním kloubu patří revmatoidní artritida – zánětlivá autoimunitní choroba postihující velké i malé klouby, které postupně destruuje. Toto onemocnění je nutno léčit trvalým potlačením imunitního systému – více viz kapitola Ateroskleróza.
  3. Klouby a svaly často bolí při chřipkových onemocněních. Nejedná se o nic závažného, jde o stavy způsobené zvýšenou aktivitou imunitního systému v reakci na infekci – jsou přechodné.
  4. U dětí jsou poměrně častá onemocnění pohybového systému spojená s vadným držením těla. Jde především o vznik skoliózy. Tato onemocnění by měla být včas rozpoznána a léčena, neboť s sebou nesou riziko vzniku degenerativního postižení páteře již v mladém věku.

Onemocnění pohybového aparátu jsou velmi častá, především ve vyšším věku představují velmi závažný problém, který je často nutno řešit operací. Je proto důležité vychovávat děti a mladé lidi ke správnému držení těla (kterému napomáhá pravidelné cvičení) a také ke správným stravovacím návykům a k pohybu, aby nedocházelo ke vzniku obezity.

Bolest je důležitým příznakem řady onemocnění. Mnohdy nám brání normálně fungovat, na druhou stranu, važme si tohoto varování. Kolik lidí by mohlo žít, kdyby se bolestí včas ozval např. vysoký krevní tlak nebo ucpané cévy.

Bolest se vyskytuje kdekoli v lidském těle, dokonce i tam, kde prokazatelně „nic není“, třeba v duši nebo za krkem. Když si lékaři dali práci a zkoumali, které místo na těle bolí nejčastěji, zjistili, že nejvíce si jejich pacienti stěžují na bolesti pohybového aparátu – šlach, svalů, kloubů. Ty jsou také nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. První místo na pomyslné stupnici výskytu bolesti však patří bolestem zad.

Více viz samostatná kapitola Bolesti zad.

Bolest rozdělujeme na bolest akutní – je náhlá a prudká, a bolest chronickou – objevující se pravidelně, na kterou si pacient dříve či později zvykne.

V případě chronické bolesti pohybového aparátu naráží léčba na dvě překážky. Tou první je fakt, že bolest je většinou projevem nevratného degenerativního onemocnění. Léčba tak spočívá buď v radikálním operačním zákroku, nebo má charakter mírnění příznaků. Druhou překážkou léčby chronické bolesti jsou časté nežádoucí účinky centrálně užívaných léků, které se projevují při dlouhodobém užívání tablet.

 

Pokračujte čtením článku v sekci příznaky

Více informací

Související zdravotní problémy



REKLAMA

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru