Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.
Homeopatika
Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.
Doplňky stravy
Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.
S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.
Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…
V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.
Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha
Doplňky stravy připravujeme
Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět
Pohybový aparát bývá nejčastěji postižen traumaticky – zraněním. K nejčastějším onemocněním pohybového aparátu patří:
Pohybový aparát bývá nejčastěji postižen traumaticky – zraněním. Z onemocnění jsou častá především degenerativní onemocnění (artróza) a častá jsou i onemocnění autoimunitní. Autoimunitní onemocnění mohou pohybový aparát postihovat izolovaně, ale většinou je jeho postižení součástí onemocnění, které postihuje celý organismus, a jedná se tedy pouze o jeden z projevů základní choroby.
K pohybovému aparátu patří kosti, klouby a svaly.
Onemocnění často postihují více složek systému najednou, méně často jsou postiženy izolovaně jednotlivé součásti pohybového aparátu. Většina těchto nemocí je chronická.
Kosti
mohou být postiženy i v rámci některých vrozených a dědičných vad, metabolických chorob (osteoporóza, osteomalacie), při degenerativních procesech (při postižení kloubů) – více viz samostatná kapitola Osteoporóza.
Svaly
mohou být postiženy v rámci neurologických onemocnění nebo infekčními záněty (přestupem zánětu na sval z okolí) a systémovými onemocněními pojiva.
Klouby
jsou nejčastěji postiženou částí pohybového systému – na prvním místě je artróza (osteoartróza, a v případě postižení páteře spondyloartróza), degenerativní proces, postihující nejčastěji velké klouby (kyčel, koleno, rameno) a páteř, a související velmi úzce s dlouhodobým přetěžováním těchto kloubů.
V dětství je častý výskyt vrozené dysplazie kyčelního kloubu (vývojová vada) – je nutno řešit již v nejútlejším věku.
K dalším onemocněním kloubu patří revmatoidníartritida – zánětlivá autoimunitní choroba postihující velké i malé klouby, které postupně destruuje. Toto onemocnění je nutno léčit trvalým potlačením imunitního systému – více viz kapitola Ateroskleróza.
Klouby a svaly často bolí při chřipkových onemocněních. Nejedná se o nic závažného, jde o stavy způsobené zvýšenou aktivitou imunitního systému v reakci na infekci – jsou přechodné.
U dětí jsou poměrně častá onemocnění pohybového systému spojená s vadným držením těla. Jde především o vznik skoliózy. Tato onemocnění by měla být včas rozpoznána a léčena, neboť s sebou nesou riziko vzniku degenerativního postižení páteře již v mladém věku.
Onemocnění pohybového aparátu jsou velmi častá, především ve vyšším věku představují velmi závažný problém, který je často nutno řešit operací. Je proto důležité vychovávat děti a mladé lidi ke správnému držení těla (kterému napomáhá pravidelné cvičení) a také ke správným stravovacím návykům a k pohybu, aby nedocházelo ke vzniku obezity.
Bolestje důležitým příznakem řady onemocnění. Mnohdy nám brání normálně fungovat, na druhou stranu, važme si tohoto varování. Kolik lidí by mohlo žít, kdyby se bolestí včas ozval např. vysoký krevní tlak nebo ucpané cévy.
Bolest se vyskytuje kdekoli v lidském těle, dokonce i tam, kde prokazatelně „nic není“, třeba v duši nebo za krkem. Když si lékaři dali práci a zkoumali, které místo na těle bolí nejčastěji, zjistili, že nejvíce si jejich pacienti stěžují na bolesti pohybového aparátu – šlach, svalů, kloubů. Ty jsou také nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. První místo na pomyslné stupnici výskytu bolesti však patří bolestem zad.
Více viz samostatná kapitola Bolesti zad.
Bolest rozdělujeme na bolest akutní – je náhlá a prudká, a bolest chronickou – objevující se pravidelně, na kterou si pacient dříve či později zvykne.
V případě chronické bolesti pohybového aparátu naráží léčba na dvě překážky. Tou první je fakt, že bolest je většinou projevem nevratného degenerativního onemocnění. Léčba tak spočívá buď v radikálním operačním zákroku, nebo má charakter mírnění příznaků. Druhou překážkou léčby chronické bolesti jsou časté nežádoucí účinky centrálně užívaných léků, které se projevují při dlouhodobém užívání tablet.
Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.
Vždy je nutné, abyste léky vybírali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…
Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení.
Nekombinujte různé léky ani s doplňky stravy, a pokud by k tomu mělo dojít, konzultujte to raději s lékárníky.
Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.
Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
v těhotenství a období kojení,
u malých dětí a kojenců,
u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.
Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.
Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.
Projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole Léky, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, příbalovou informací ke správnému užívání a dalšími informacemi.
Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.
Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým aktivním přístupem – změnou chování a životního stylu:
aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
vydatným pitným režimem,
nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
dodržováním zásad hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravy a konzumace stravy,
pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.
Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména „Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a„Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče. Bez jejich znalosti se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození zdraví.
Při diagnostice potíží posuzuje lékař, jedná-li se o bolest kloubního či mimokloubního původu, bolest komplikovanou zánětem, o akutní či chronické onemocnění, atd. – ovlivňují následnou léčbu.
V případě zánětu je kloub oteklý, někdy začervenalý. U revmatoidní artritidy však tyto příznaky nemusejí být na první pohled znatelné. Mezi další symptomy patří např. bolesti svalů a horečka, kožní obtíže, hubnutí, svalová slabost. Naopak artróza postihuje klouby jako takové a způsobuje jejich deformaci.
Trpíte-li bolestmi kloubů, co nejdříve navštivte lékaře ke stanovení diagnózy a případně rentgenovému vyšetření postižené oblasti. V některých případech přistupuje lékař k odebrání kloubní tekutiny a jejímu vyšetření.
Pacienti schronickou bolestí pohybového aparátu většinou vědí, jak si ulevit od potíží. Odstranění bolesti a zlepšení pohyblivosti jsou pro ně nejdůležitějšími účinky léků ze skupiny antirevmatik. Mírní zánětlivý proces, který v postižené oblasti probíhá. Jeho potlačením se bráníme nejen bolesti, ale i dalšímu poškozování postižené tkáně.
Nejčastěji se používají léky k potlačení bolesti, analgetika (např. Paracetamol), anebo NSA – nesteroidní antirevmatika (např. Ibuprofen, Diklofenak, Indometacin). Jako krátkodobé řešení je můžeme občas použít, avšak samotný problém dlouhodobě neřeší, jen zmírňují projevy tlumením bolesti. Důvodem jejich omezeného použití je řada vedlejších účinků při jejich dlouhodobé konzumaci – především špatné působení na trávicí trakt. V tomto případě se jeví regenerace kloubních chrupavek a potlačení zánětu pomocí přírodních látek jako vhodné řešení.
Z medicínského hlediska je pokročilá degenerace kloubní chrupavky neléčitelná.
Kromě léků užívaných perorálně se v současné době často používají masti, krémy či gely k lokální aplikaci, které pronikají do postiženého místa a tlumí bolest. Nezatěžují organismus a svůj účel – zmírnit bolest – plní poměrně spolehlivě. Mezi nejznámější patří např. Fastum gel, Ketonal anebo Dolgit krém, které obsahují různé účinné látky (ibuprofen, ketoprofen, indometacin anebo diclofenak). Některé z účinných látek je potřeba aplikovat 2× až 5× denně, proto o radu požádejte svého lékárníka. V létě však můžeme doporučit Dolgit krém, který nezpůsobuje fototoxické reakce, a nemusíte se tedy chránit oděvem.
Mnoho pacientů si vybírá své léky hlavně podle ceny; dražší přípravek však bývá z hlediska denní léčby levnější, protože je účinnější a má úspornější dávkování. To platí například pro přípravky s ketoprofenem. U nich je třeba aplikovat 3 až 5 cm gelu maximálně dvakrát denně. Ostatní lokální NSA obsahující například indometacin, ibuprofen nebo diclofenak je třeba použít 3‑4x denně 4 až 10 cm gelu. Pacient tedy spotřebuje gelu 2x více. Než se tedy rozhodnete ke koupi jakéhokoliv léku, ptejte se lékárníka nejen na cenu, ale i na účinnou látku a na dávkování.
Na bolesti zad způsobené přetížením při sportovním výkonu s vysokým stupněm trénovanosti, jednostranným přetěžováním, ale také u lidí s nedostatkem pohybu a jednostrannou zátěží, můžeme využít tepelné procedury používané při fyzioterapii. Teplo má relaxační účinky. Dokáže uvolnit ztuhlé svalstvo a podporuje cirkulaci krve.
Lokální aplikace tepla v domácím prostředí, např. formou tepelného zábalu s využitím např. bylinných balzámů, nezatěžuje organismus a můžeme ji používat opakovaně a dlouhodobě. Kůže je důležitým regulátorem teploty, proto je při tepelných procedurách potřeba opatrnosti.
Krční páteř: bolest a pnutí v oblasti krční páteře mají nejrůznější příčiny. Nejčastěji vznikají kvůli nedostatku pohybu a dlouhodobé strnulé poloze hlavy, např. při práci s počítačem.
Ve fyzioterapii se využívá mnoho intervenčních přístupů, např.:
pohybové aktivity,
manuální terapie,
různé druhy masáží.
K úlevě může přispět i masáž např. s Koňskou mastí hřejivou. Masáž přináší úlevu, ale účinek bývá většinou jen přechodný.
Proto je třeba také zapojit svalové skupiny aktivním pohybem (cvičením) a korigovat tak špatné pohybové stereotypy.
Před každým cvičením nebo tréninkem, kdy rostou i naše sportovní výkony, je nutné zařadit protažení neboli strečink – po preventivním prohřátí svalových skupin, které budou namáhány.
Na pohmožděné činatažené svaly pomáhají chladivé masti s obsahem mentolu či eukalyptu – jsou vhodné po zátěži pohybového aparátu jako způsob regenerace kloubů, svalů a šlach. Chlad působí protizánětlivě a dokáže znecitlivět vnímání bolesti ve svalech.
Kloubní a svalové záněty jsou známkou pohmoždění či přetížení postižené oblasti – pomůže chladivá varianta Koňské masti, která místo zchladí, a v kombinaci s účinnými látkami z obsažených bylin ulevuje od bolesti.
Vymknutý kotník je oteklý a bolestivý. I ke zmírnění otoku pomáhá chlad, který místo mírně ochladí – odebere teplo z tkáně; dojde tak k mírnému znecitlivění a úlevě od bolesti. Nejvhodnější aplikace masti s chladivým účinkem je pomocí zábalu.
Křeče kosterních svalů z námahy – příčiny: vznik kyseliny mléčné (laktátu) a posun pH do kyselosti při svalové práci a nedostatečném okysličování krve. Pomůžeme zahřátím a jemnou masáží: podpoříte tak prokrvení a okysličení svalu a odplavení laktátu.
Léčba
Lékař s vámi probere i váš jídelníček – artrotické změny v kloubech totiž úzce souvisejí s činností ledvin. Ledviny jsou hlavním vylučovacím orgánem odpadních látek a mezi jiným i kyseliny močové.
Je-li činnost ledvin oslabena, usazují se krystalky kyseliny močové v kloubech a měkkých tkáních, což podporuje rozvoj zánětu a bolesti. Toto onemocnění je známé pod pojmem dna. Omezení tvorby kyseliny močové je možné pomoci úpravy jídelníčku (omezení kávy, alkoholu, soli, masných a mléčných výrobků atd.), se kterým by vám měl pomoci odborník. Při léčbě kloubních onemocnění je důležité se zaměřit na zánět v kloubech a současně podporovat regeneraci kloubní chrupavky. Touto schopností se vyznačují látky jako např. glukosamin a chondroitin sulfát, nenasycené mastné kyseliny, MSM, chlorofyl, křemík, vitaminy C a E a další (komplexní kloubní výživa – k dostání v lékárnách) – blíže viz samostatná kapitola Dna.
Hovoříme-li o podpoře funkce ledvin a kůže, pročištění organismu a eliminaci kyseliny močové, pak je kromě diety a vhodné stravy možné sáhnout např. po aloe vera nebo sladkovodní řase (např. Labiola Chlorella). Tyto doplňky stravy seženete rovněž v lékárnách.