Běžné nemoci 

Syndrom vyhoření – „Burn-out“

Pracovní zatížení a stres může plynout z celkové atmosféry, pracovního prostředí a vztahů na pracovišti. Vliv má také vlastní pozice a úloha v práci, pravomoc, odpovědnost a kariéra. Dlouhodobá zátěž vede k chronickému pracovnímu stresu, jehož vyvrcholením může být syndrom vyhoření (burn-out).

Je to stav tělesného, emocionálního a duševního vyčerpání a snížené pracovní pohotovosti, způsobený trvalým a opakovaným zatěžováním.

Nejvíce se vyskytuje u profesí závislých na mezilidské komunikaci, které jsou po většinu pracovní doby v kontaktu s lidmi (a také v konfliktu s jinými lidmi), tedy lidí, jako jsou zdravotníci, učitelé, sociální pracovníci… všichni, na něž jsou dlouhodobě kladeny vysoké nároky a je od nich vyžadováno plné nasazení a odpovědnost.

Vyhoření se objevuje jako plíživé psychické vyčerpání, jako dlouhodobé působení stresujících podnětů. Každý člověk reaguje na pracovní stres jinak: co jednoho nechá klidným, jiného může zcela rozhodit.

Příčiny:

• přesčasy,
• dlouhotrvající přetížení,
• vysoký pracovní nátlak,
• strach ze ztráty zaměstnání,
• krize v rodině,
• nereálné požadavky,
• přetěžování i příliš krátké nebo žádné zotavovací fáze.

Individuálními předpoklady vzniku syndromu vyhoření jsou především:

• typ osobnosti,
• osobní život,
• rodinné zázemí,
• vzdělání,
• intelekt a profesní zkušenosti a schopnosti.

Na rozvoji vyhoření má podíl také:

• nadměrné očekávání,
• nadměrná touha po společenském uznání,
• naivita,
• vztahovačnost.

Ze sociálního prostředí má svůj podíl na vzniku syndromu vyhoření také:

• nesoulad a napětí v pracovním kolektivu,
• příliš přísné nebo příliš volné vedení,
• rodinné problémy.

Průběh začíná pomalým klesáním z vysoké pracovní pohotovosti a nasazení až po neúčinnou každodenní práci. Ohroženi jsou velmi motivovaní lidé s pracovním nadšením a velkou angažovaností. Tito lidé často kladou nereálně vysoké požadavky na sebe i své okolí. Stálé přetížení však tělo i duši vyvádí postupně čím dál více z rovnováhy.

Riziko stoupá:

• u osob s mnohonásobným zatížením,
• u velmi angažovaných osob,
• u náramně ctižádostivých osob nebo lidí orientovaných na výkonnost,
• u osob, které si neumí rozčlenit popř. rozvrhnout čas,
• u osob, které neumí práci předat jiným lidem,
• u osob, které ignorují varovné signály těla.

První varovné signály:

• pracujete více a více,
• je pro vás těžké odmítat další úkoly a povinnosti,
• ubývá radost z práce,
• pocit odpovědnosti vám nedovolí rozdělit se o práci s kolegy,
• začínáte užívat léky, drogy,
• pijete alkohol,
• nemůžete vystát lidi okolo sebe,
• stane se vám, že na někoho začnete bezdůvodně křičet,
• propuknete někdy v pláč…

Vyhoření

V některých situacích nejste schopni ovládnout svoji zlost. Ztratili jste veškeré ideály, motivaci a nadšení pro svou práci. Cítíte se bezmocní, vyčerpaní, práce je pro vás utrpením. Pochybujete sami o sobě. Citově jste se zhroutili.

Chronický stav vyhoření

Vyhýbáte se v práci kontaktu s druhými lidmi. Nejste schopni řešit běžné rodinné záležitosti.

Pocit, že již nezvládáte trvalý stres a problémy v pracovním prostředí, v brzké době zatíží osobní vztahy. Pocity strachu, agrese nebo lhostejnost se stupňují, komunikační pohotovost klesá. Postižení omezují sociální kontakty, onemocnění se vyvíjí delší dobu.

Přehled potíží tohoto onemocnění je přitom velmi komplexní:

• deprese,
• skleslost – sklíčenost,
• pocit napjetí – nervozity,
• neklid a vznětlivost,
• bojácnost.

Tělesné problémy:

• bolesti zad,
• napětí svalů,
• trvalá únava,
• srdeční potíže – vysoký krevní tlak,
• potíže spojené s trávením,
• zvýšená náchylnost k infekcím.

Včasnými symptomy jsou např.:

• bolesti hlavy,
• nechutenství,
• poruchy spánku.

Na psychické úrovni může dojít:

• k problémům s koncentrací,
• k pochybám,
• k nervozitě,
• na neschopnost řešit svou situaci.

Do tohoto stavu vyčerpání se může dostat každý, kdo je permanentně přetěžován ve všedních pracovních dnech. Přemrštěná vlastní očekávání zvyšují nátlak na jejich splnění.

Upozornění:

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení.
• Zkontolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
2. Ale každý kdo užívá více než 5 léků,  by si měl vždy zkontrolovat  jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné. 
3. Bonusem pro pacienty je že by zde měli dostat i nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
4. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí  když lékař změní dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
5. v těhotenství a období kojení
6. u malých dětí a kojenců
7. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do on-linové poradny www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným, dětem a těhotným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči i v peří ptáků,
• dbejte i na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady  více léky či doplňky stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Léčba a samoléčba syndromu vyhoření:

• nutná je úplná změna životního a hlavně pracovního stylu. Změna pracoviště v rámci oboru je obvykle řešením jen částečným. Přinese sice mírnou úlevu, ale problémy se brzy projeví v bývalém složení a intenzitě. Změňte pracovní pozici v rámci firmy či organizace, pokud je to možné. I stereotypní zaměstnání totiž může vést ke vzniku syndromu vyhoření,
• stanovte si pravidelné přestávky v průběhu pracovních dnů – například o polední přestávce si udělejte krátkou rychlou procházku a načerpejte čerstvý vzduch,
• po práci si jděte zasportovat, dlouhé procházky přírodou, jízda na kole, na koni…
• popřípadě 20 minut poslouchejte relaxační hudbu,
• vyhraďte si pravidelný čas na své koníčky a zájmy – relax; po krátké relaxační přestávce je člověk opět plný energie,
• práce by neměla být hlavním smyslem života,
• nezbytné je naučit se relaxovat,
• jezte 5x denně vyváženou stravu,
• pokud se syndrom dostane do některé z těžších forem, je nutné vyhledat odbornou psychologickou nebo lékařskou pomoc,
• dbejte na první symptomy a náznaky svého těla – reagujte co možná nejdříve,
• pokud se situace nezlepšuje, vždy je nutné vyhledat lékaře,
• změňte svou zaběhlou životní situaci a způsob života,
• snažte se více o uvolnění a relaxaci v běžném životě,
• analyzujte své životní situace a vyhněte se situacím, které způsobují vnitřní prázdnotu,
• nově definujte své osobní a pracovní cíle,
• zvládněte a vytvořte si novou rovnováhu, k vyváženému životu,
• dostatek spánku,
• umět „na chvíli vypnout“ – umění odpočívat je nezbytnou součástí zdravého životního stylu,
• vhodná jsou lehká nezatěžující cvičení, jako je jóga, plavání či turistika. Velká zátěž může vést ke zhoršení obtíží, úplné přerušení sportovních aktivit zase vede k ochabování svalstva a snižovaní celkové odolnosti,
• úprava životního stylu – vedle racionální a rozumné i pravidelné stravy s obsahem všech živin…
• nekuřte. Kouření je největší rizikový faktor vzniku rakoviny, je stejně rizikové i pro lidi ve vaší blízkosti, které tím také ohrožujete. Čekáte-li dítě a kouříte, pak přenášíte rizika přímo na dítě,
• omezte spotřebu alkoholu a drog,
• sledujte svoji hmotnost – minimálně 2x týdně cvičte nebo plavte 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se aktivním pohybem si udržet hmotnost a kondici. Obezita je riziko,
• pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu – choďte, hýbejte se, cvičte a omezte aktivity, při nichž dlouho sedíte například u počítače nebo televize. Zpočátku je výborná chůze, minimálně 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním,
• jezte pestrou stravu – 5x denně v rozumném množství; je to dobrá prevence  četných nemocí…
• každý den jezte hodně zeleniny a ovoce – stravu bohatou na vitamin A a C,
• zeleninu a ovoce v kombinaci pěti druhů denně, např.: mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán + kyselé zelí,
• přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny – celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina,
• odstraňte ze svého jídla tuky…
• jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby,
• snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů,
• pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry,
• omezte ve stravě šunku, slaninu, salámy a uzeniny – obsahují chemikálie, které je sice chrání před zkažením, ale zvyšují riziko nádorového onemocnění,
• omezte alkohol – kouření a pití alkoholu zvyšuje riziko onemocnění jater, úst, krku, žaludku a možná i prsu rakovinou,
• celoroční otužování,
• vhodná je racionální výživa s dostatkem ovoce a zeleniny, rostlinných olejů a mořských produktů…
• omezit příjem živočišných tuků, dráždivých a přepalovaných pokrmů a alkoholu,
• vitamíny a minerály i ve formě doplňků stravy,
• doplňky stravy a bylinky – rostlinné kombinované preparáty s obsahem třezalky, z kozlíku lékařského a z mučenky,
• utužujte kontakty s přáteli a rodinou – dávají duši potřebnou oporu.

Prevence syndromu vyhoření

Nutná je kompletní změna životního a hlavně pracovního stylu (obecně). Změna pracoviště v rámci oboru je obvykle řešením jen částečným. Přinese sice mírnou úlevu, ale problémy se brzy projeví v bývalém složení a intenzitě. Může jít jen o krok stranou, který naopak vyvolá pocity vlastního selhání.

• Změňte pracovní pozici v rámci firmy či organizace, pokud je to možné. I stereotypní zaměstnání totiž může vést ke vzniku syndromu.
• Práce by neměla být hlavním smyslem života. Není nutné přestat pracovat, ale:
• nezbytné je naučit se relaxovat,
• rozčlenit si pracovní dobu pauzami,
• zejména si najít čas na relaxaci a vlastní zájmy,
• dbát na dostatečný spánek, vyváženou stravu,
• obnovte nebo udržujte společenské styky,
• pokud se syndrom dostane do některé z těžších forem, je nutné vyhledat odbornou psychologickou nebo lékařskou pomoc.
• Kvalitní mezilidské vztahy – tzv. sociální podpůrná síť, tedy existence blízkých lidí, kteří nám mohou poskytnout to, co si sami dát nemůžeme…
• aktivní naslouchání (ovšem bez nutkání radit),
• povzbuzování a faktickou i emocionální pomoc v těžkých situacích.
• Osvícení jsou zaměstnavatelé, kteří podporují účast svých pracovníků na workshopech. Při nich jsou na začátku utvořeny skupiny pracovníků různých pomáhajících profesí ohrožených burnoutem. Členové těchto skupin spolu diskutují rozličné problémy, řeší úkoly, podporují se, vyměňují si informace o tom, jak pracují se svými klienty atp. Ukázalo se, že dva roky účasti ve workshopu mají za následek významné snížení výskytu syndromu vyhoření i mnohem lepší pracovní výkon (v množství i kvalitě).
• Lépe jsou na tom lidé typu B, kteří se (na rozdíl od typu A) neženou za výkonem a úspěchem s vyplazeným jazykem a tepem na hranici ztráty vědomí, nýbrž dokážou vnímat svou práci a její výsledky v širších souvislostech.
• Uměním odmítat a odpočívat a tím, když si najdete nějaký mimopracovní koníček, doplníte mnoho sil.
• Pomůže i informovanost o problematice syndromu vyhoření.

Práce člověku slouží k tomu, aby žil kvalitní život, ne aby se zahubil. To je třeba mít na paměti dříve, než začneme mít pocit, že život je jen práce nebo břemeno, které nejsme schopni unést.

Zdroje:

weby ordinace.cz/clanek/syndrom-vyhoreni/, Únavový syndrom – MUDr. Tomáš Marada,  

Wikipedia, PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph. D., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha RNDr. Hana Kuželová, Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol, Praha