Běžné nemoci 

Pasivní kouření

Dopad pasivního kouření na zdraví

Oběťmi pasivního kouření jsou často děti, které jejich rodiče vystavují cigaretovému kouři. Podle Charty dětských práv má každé dítě právo na čistý vzduch. Vystavuje-li rodič své dítě cigaretovému kouři, vážně tím může poškodit jeho zdraví!

Nejčastější dopady pasivního kouření na děti:

• zvýšené riziko zápalu plic,
• zvýšené riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu,
• zvýšené riziko infekcí dýchacího systému 1,5‑2krát,
• snížení plicní funkce dítěte,
• pasivní kouření je příčinou desetiny dětských leukemií,
• chronické dýchací obtíže jako opakovaný kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu, tyto obtíže jsou až 2,4krát častější než u dětí, které pasivnímu kouření vystaveny nejsou,
• zhoršení příznaků u nemocí, jako jsou alergické astma, atopický ekzém a alergická rýma,
• zvýšené riziko zánětu středního ucha.

Dopad pasivního kouření na dospělé osoby:

• poškození dolních dýchacích cest, snížení plicní funkce,
• zvýšení rizika rakoviny plic v průměru o 20 %,
• zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění – i krátkodobé vystavení pasivnímu kouření se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí,
• zvýšení rizika mozkové příhody až o 80 %.

Víte, proč je náročné přestat kouřit?

Protože jde o závislost na tabáku (nikotinu) – z lékařského hlediska je závislost nemoc.

Tabákový kouř obsahuje přes 4 500 různých, převážně jedovatých, chemických látek. Jednou z nich je i nikotin, který je zodpovědný právě za vznik závislosti. Proto s touto závislostí lékaři zachází stejně jako se závislostí na alkoholu nebo jiných návykových látkách.

Závislost na tabáku je kombinací dvou faktorů…

1. Závislost psychická

– vzniká po určité době, kdy se kuřák s cigaretou „sžil“. Cigaretu má spojenou s určitými rituály a jejich nedodržení (například ranní káva nebo odpočinek u televize bez cigarety) mu působí obtíže. Není divu, vždyť takový „průměrný kuřák“, dejme tomu kouřící 15 cigaret denně 10 let, si zapálil asi 55 000krát. 55 000krát bral cigaretu z krabičky, 55 000krát si zapaloval, 55 000 krát viděl kouř ladně se vinoucí z cigarety…

Je důležité si uvědomit, kolik času stráví kuřák svým kuřáckým chováním. Vezmeme-li jako jiný příklad kuřáka, který za den vykouří výše zmíněných 15 cigaret, pak „kuřáckým“ způsobem stráví asi dvě hodiny každý den.

2. Fyzická závislost

– ovlivňuje potřebu kouření. Vyvíjí se po individuálně dlouhé době. Orientačně můžeme položit dvě otázky:

1. Kolik cigaret za den vykouříte?
2. Za jak dlouho po probuzení zapalujete první cigaretu?

Pokud odpověď na první otázku byla 10 cigaret a více a první cigaretu si zapaluje do hodiny po probuzení, pak je u dotyčného nejspíše drogová/fyzická závislost přítomna. Podrobnější vyhodnocení nabízí Fagerströmův test nikotinové závislosti.

Je způsobena nikotinem obsaženým ve vdechovaném cigaretovém kouři. Probíhající reakce v mozku kuřáka je podobná jako u závislosti na jiných návykových látkách, jako je třeba heroin. V 10. revizi mezinárodní klasifikace nemocí tuto diagnózu najdeme pod označením F 17.

Nikotin potřebuje ke svému vstřebání lehce zásadité prostředí, a tak se v případě cigaret dostává do organismu v plicích, v případě doutníků a dýmek se vstřebává již v dutině ústní (to je také důvod, proč se „nešlukují“). Krví se poté dostává do mozku, kde působí chemické změny obdobné jako u závislosti na heroinu, kokainu nebo amfetaminech – dochází ke zvýšení koncentrace látky dopamin na synapsích (spojeních) nervových buněk. Bylo také prokázáno, že u naprosté většiny kuřáků dochází v mozku ke změnám, které jsou nevratné, a tak kuřáka, který byl závislý na nikotinu a úspěšně přestal, i jedna cigareta nejspíše vrátí zpět k závislosti.

V případě zanechání kouření (odejmutí drogy) se tak mohou projevit abstinenční příznaky jako silná nutkavá touha po cigaretě (craving – bažení), deprese, špatná nálada, nespavost, podrážděnost, frustrace, zlost, úzkost, neschopnost soustředění nebo zvýšená chuť k jídlu.

Abstinenční příznaky se objevují řádově po hodinách a jejich intenzita je individuální. Doba trvání těchto obtíží (většina kuřáků trpí jen některými z nich) je různá, individuální, a nedá se předem předpovědět. Nejhorší bývají první 3 týdny, průměrná doba obtíží pak bývá 3 týdny až 3 měsíce. V každém případě ale dříve či později všechny obtíže přestanou a správnou léčbou je můžeme odstranit nebo výrazně potlačit.

Správně vedená léčba je zaměřena na obě složky závislosti, tedy na psychickou i fyzickou. V současné době máme k dispozici moderní léky, které dokáží odstranit nebo aspoň výrazně zmírnit abstinenční příznaky. Nejdůležitějším faktorem ale zůstává rozhodnutí přestat kouřit. Pokud je kuřák pevně odhodlán si již nikdy nezapálit, je na té správné cestě. V současné době dostupná moderní farmakologická terapie je účinným pomocníkem, nicméně Vaše rozhodnutí zůstává při odvykání kouření základní podmínkou úspěšnosti.

Jednoznačným doporučením je určit si den „D“ a přestat úplně a jednou provždy; především to, jak silně se pro toto pacient rozhodne, je určující pro úspěch. Měl by si uvědomit, jaké jsou typické situace, při nichž sahá po cigaretě (ranní káva s cigaretou, zvládání stresu, odpočinek u televize…), a pokud je to možné, je dobré se jim alespoň během prvních měsíců odnaučování kouření vyhnout. Pokud to možné není, je třeba si pro ně dopředu připravit náhradní řešení (pomůže třeba změna stereotypu – místo kávy si dát zelený čaj, případně si ji připravit jinak než obvykle – s mlékem, bez mléka, přestat/začít sladit…).

Imunitní systém

Kouření snižuje imunitu, v důsledku cigaretového kouře se snižuje reakce bílých krvinek na infekci a cizorodý materiál. V cigaretovém kouři je více než 1000 radikálů, které napadají buněčné membrány a narušují je. Kuřáci mají navíc poškozeny sliznice v dýchacích cestách, což usnadňuje vstup mikroorganismů do těla. Kuřáci tak mají zvýšené riziko onemocnění infekčními chorobami a zpravidla tedy trpí častěji chřipkou, rýmou apod.

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém je značně poškozen škodlivinami obsaženými v cigaretách.

Cévy:

Nikotin podporuje a urychluje vznik aterosklerózy, kornatění cév. Zjednodušeně si to lze představit jako usazování tuku ve stěnách cév a postupné zužování cév. Taková masa tuku ve stěně může vyvolat prasknutí a vytvoří se v tomto místě sraženina, která způsobí tzv. infarkt v oblasti, kterou daná céva zásobuje. Podle místa vzniku může dojít k infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, ischemické chorobě dolních končetin, infarktu ledviny… Na nemoci kardiovaskulárního systému umírá asi 8 tisíc kuřáků ročně.

Srdce:

Srdce trpí nedostatkem krve bohaté na kyslík. Krev kuřáka je ochuzena o kyslík, čímž je způsobena nedostatečná výživa srdeční tkáně. V souvislosti s vyšší srdeční zátěží se u kuřáků objevuje zvýšení krevního tlaku. Poškození plic znemožňuje správný průtok krve plicní tkání, v důsledku toho je srdce nuceno zvýšit svůj výkon.

Cévní mozková příhoda (CMP):

Cévní mozková příhoda je nepříjemná komplikace aterosklerózy (ucpávání a zúžení cév). Cévní mozková příhoda je způsobena uzávěrem mozkové tepny nebo krvácením do mozku. Projevy CMP jsou velmi rozmanité. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí (nemusí k němu však dojít, záleží na příčině příhody) a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Bohužel pacienti často přichází k lékaři pozdě, protože čekají, že je např. brnění rukou přejde.

Ischemická choroba dolních končetin:

Ischemická choroba dolních končetin je velmi častá. Cévy vedoucí do dolních končetin se velmi snadno zanáší a ucpávají, tím se zhoršuje prokrvenost dolních končetin. Projevuje se prudkou bolestí, která přichází po určité době (sekundách) pohybu. V kombinaci s diabetes mellitus (cukrovkou) může vzniknout a gangréna, která se léčí amputací. Kouřící cukrovkář má 40x vyšší riziko, že mu amputují nohu s gangrénou než nekuřák bez cukrovky.

Krev:

Kouření zvyšuje srážlivost krve. Pokud žena užívá hormonální antikoncepci a kouří, má výrazně zvýšené riziko vzniku plicní embolie. Krev má nižší saturaci kyslíkem, tzn. krev kuřáka obsahuje méně kyslíku než nekuřáka. Tkáně kuřáka trpí nedostatkem kyslíku – dusí se. Navíc krev kuřáka má vyšší obsah oxidu uhelnatého, který je u nekuřáka minimální.

Nemoci srdce a cév:

Kardiovaskulární onemocnění jsou ve 20 % případů způsobena právě kouřením. Vzhledem k tomu, že onemocnění srdce a cév je nejčastější příčinou úmrtí u nás (56 %), jsou také na prvním místě mezi nemocemi způsobenými kouřením tabákových výrobků.

Aktivní i pasivní kouření zvyšuje riziko onemocnění kardiovaskulárními nemocemi a mozkovou mrtvicí. Kouření zvyšuje riziko srdečního infarktu 2‑6krát (v závislosti na míře expozice účinkům tabáku) a mozkové mrtvice 3krát. Kouření urychluje aterosklerózu (kornatění tepen). Neexistuje žádná „bezpečná“ míra kouření – i jen příležitostné kouření poškozuje cévy a může mít za následek smrt. Asi 40 % kuřáků, kteří zemřou v důsledku kouření, umírá na infarkt myokardu, mozkovou mrtvici nebo jinou cévní nemoc.

Kardiovaskulární onemocnění (ve 20 % způsobená kouřením):

• ateroskleróza,
• ischemická choroba srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris),
• cévní mozkové příhody,
• aneurysma břišní aorty.

Jak kouření působí na kardiovaskulární systém?

• způsobuje okamžité i dlouhodobé zvýšení krevního tlaku,
• způsobuje okamžité i dlouhodobé zvýšení tepové frekvence,
• snižuje množství krve přečerpané srdcem a prokrvení srdce (snížením průtoku kardiovaskulárním řečištěm),
• snižuje množství kyslíku v krvi a tedy i zásobování tkání kyslíkem,
• přímo poškozuje cévní stěny, kde se vytváří plaky znemožňující normální cirkulaci krve (ateroskleróza),
• poškozuje krevní destičky, které přestávají plnit svou funkci a shlukováním mohou ucpat cévy.

Další nemoci způsobené kouřením

• Nemoci zažívacího traktu (vředová choroba žaludku a dvanáctníku, Crohnova nemoc, žlučníkové „kameny“, chronická pankreatitida, žaludeční vředy),
• nemoci močového systému (karcinomy pánvičky ledvinné a močového měchýře, impotence apod.),
• oční onemocnění (šedý zákal, exsudativní makulární degenerace, retinopatie u diabetiků, glaukom),
• osteoporóza (častější zlomeniny jak u mužů, tak u žen, častější zlomeniny krčku kyčelního),
• onemocnění zubů (periodontitis, zubní kaz),
• stárnutí pleti.

Trávicí trakt:

Kromě výše jmenovaného karcinomu žaludku kuřáci trpí velmi často vředovým onemocněním žaludku a dvanácterníku. Velmi pravděpodobný je vliv životního stylu, kdy si kuřák zapaluje svou první ranní cigaretu nalačno. Situace se zhoršuje, pokud kuřák k této cigaretě pije černou kávu.

ORL:

Kuřáci mají uši více citlivé na hluk a častěji přichází k ORL specialistovi s akutním akustickým traumatem. Lidé pobývající v zakouřeném prostředí častěji trpí na záněty středního ucha, což je typické pro děti vystavené pasivnímu kouření. Kuřák častěji trpí záněty horních cest dýchacích. Příčin je několik, například snížená imunita, cigaretový kouř brání pohybu řasinek v dýchacích cestách, což je hlavní obranná reakce našeho organismu před infekcí.

Zdroj: www.bezcigaret.cz