Běžné nemoci 

Vitamíny, prvky a minerály – přehled

Vitamíny jsou látky, které jsou potřebné ke správnému fungování metabolismu a které musí být tělu dodávány (až na některé výjimky) potravou. Člověk není schopen si tyto látky vytvářet sám, je tedy závislý na jejich přívodu do těla zvenčí. Ač jsou vitamíny potřebné pouze v nepatrných koncentracích, jejich nedostatek může mít pro organismus velice vážné a někdy nevratné následky. Vitamíny jsou buď součástí enzymů, účastní se tedy průběhu chemických reakcí v organismu, nebo působí jako antioxidanty, kdy brání poškozování buněk volnými radikály.

Nejsou-li vitamíny do těla přiváděny, může to přivodit hypovitaminózu až avitaminózu. Ta je způsobena buď nedostatečným příjmem vitamínů v potravě, nebo poruchou jejich vstřebávání či přeměny v organismu. U některých vitamínů je možno jejich nadměrným příjmem vyvolat hypervitaminózu, která může být rovněž na škodu.

Vitamíny se dělí na:

• vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K),
• vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny skupiny B, C, PP, kyselina pantothenová, biotin, folát).

Vitamíny rozpustné v tucích

Vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích je podmíněno vylučováním žluči do střeva. Pokud k němu nedochází, nebo jen v nedostatečné míře, může vzniknout nedostatek těchto vitamínů i při jejich adekvátním příjmu.

Vitamín A (retinol)

Vitamín A je obsažen v živočišných výrobcích (rybí tuk, máslo, játra, vejce) a v zelenině (mrkev, kapusta – zde je ve formě provitaminu beta karotenu). Beta karoten na rozdíl od A vitamínu nevyvolává hypervitaminózu, jeho nadměrný příjem vede ale k oranžovožlutému zabarvení kůže.

Vitamín A je nezbytný pro správné funkce a růst buněk, retinoidy (látky odvozené od vitamínu A) jsou používány k léčbě psoriázy. Další důležitou funkcí je jeho vztah k procesu vidění. Dále má antikancerogenní účinky a beta karoten také působí antioxidačně.

• Nedostatek vitamínu A se projeví šupinatěním kůže, atrofií sliznic, vysycháním spojivkového vaku a šeroslepostí.
• Hypervitaminóza poškozuje játra, způsobuje vypadávání vlasů, poškozuje sliznice a kosti. V těhotenství může mít teratogenní účinek na plod.

Vitamín se nachází v živočišných produktech, jako jsou játra nebo mléko a také v zelenině a ovoci, zejména mrkvi, petrželi, rajčatech a špenátu. Vyskytuje se jednak ve formě retinou, ale také rostlinných karotenoidů, ze kterých si člověk dokáže vitamín A sám vyrobit. Je nezbytný pro ostrý zrak, konkrétně ovlivňuje vidění za šera a schopnost rozlišovat barvy. Podporuje růst buněk kostí, sliznic a krvetvorby. Je potřebný pro vznik spermií, vajíček a správný vývoj plodu. Jeho nedostatek se projevuje ztrátou chutí, vysycháním sliznic, šeroslepostí, poruchou obranyschopnosti a zastavením růstu. V krajním případě při vyschnutí sliznice oka dochází k poškození rohovky, což může vést až k oslepnutí. Ve vysokých dávkách je vitamín toxický, nebezpečí hrozí především v těhotenství. Předávkování hrozí pouze v případě podání již hotového vitamínu, nikoliv při konzumaci rostlinné stravy.

Vitamín D (cholekalciferol, ergokalciferol, kalciferol, kalciol)

Vitamín D je vitamín nezbytný pro hospodaření těla s vápníkem a fosforem. Zdrojem jsou potraviny (olej z tresčích jater, ryby, vejce, játra, mléko). Také se ale tvoří v těle (jedna z výjimek), a to z prekurzoru, který je v kůži (7‑dehydrocholesterol). Z toho se po UV ozáření tvoří vitamín D. Dále se vitamín D upravuje na svůj konečný aktivní produkt v játrech a ledvinách, proto je nezbytná jejich správná funkce.

• Nedostatek vitamínu D se projeví nesprávnou mineralizací kostí. V dětství tak může vzniknout křivice (rachitida), v dospělosti osteomalacie.
• Vitamín D je podáván novorozencům jako prevence vzniku růstových poruch.
• Nadbytek je vzácný, projeví se trvalou žízní, svěděním kůže, průjmy a zvracením.

Zdrojem je rybí tuk, rybí vnitřnosti, mléko, vejce a játra, většinu ale člověk získává ze slunečního záření. Tento vitamín je ve skutečnosti několik chemických látek, ze kterých je nejdůležitější D3, vznikající v kůži díky aktivaci UV záření. Je nezbytný při tvorbě a mineralizaci kostí. Ovlivňuje růst, proto se podává novorozencům. Nedostatek je nebezpečný zejména v dětství, kdy dochází k poruše růstu chrupavek a kostí, v jejímž důsledku se kosti nenávratně deformují a jsou snadno lámavé. Toto onemocnění se nazývá křivice, nebo rachitis. U dospělých vzniká porucha ukládání vápníku v kostí a roste riziko zlomenin. Předávkování lékové formy vitamínu se projevuje vysokým krevním tlakem, nevolností a zvracením. K hypervitaminóze ale nemůže dojít při přílišném slunění, protože se zastaví tvorba aktivní formy.

Vitamín E

Vitamín E (alfa tokoferol) je obsažen v rostlinných olejích, obilných zrnech, ořeších a semenech (pšeničné klíčky, slunečnice, sója, kukuřice, olivy), v zelenině a mléku. Jeho hlavní funkcí je, že slouží jako antioxidant, tedy chrání buňky před volnými radikály. Tím snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, oddaluje stárnutí a má antikancerogenní působení.

Pomáhá lépe odbourávat škodliviny v játrech, má vliv na tvorbu červených krvinek a růst i obnovu svalové tkáně. Jeho nedostatek se projevuje rozpadem jaterních buněk, malou odolností červených krvinek a poruchou fungování pohlavních orgánů, což v krajním případě může vést až k neplodnosti. Také se mohou objevit problémy s nervy, svaly a chůzí. Při nadbytku se objevuje průjem, svalová slabost a únava. Při dlouhodobém užívání vysokých dávek dochází k poruše vstřebávání vitamínu K ovlivňujícího srážlivost krve.

Vitamín K (fylochinon)

Vitamín K (fylochinon) má dva zdroje. Jedním z nich je potrava (listová zelenina, zejména špenát a hlávkový salát, dále brokolice, květák a zelí, a také ovesné vločky a játra). V těle je potom druhý zdroj, bakterie E coli, která v dostatečném množství produkuje vitamín K v tenkém střevě. Vitamín K se účastní procesu srážení krve, respektive jeho přítomnost je nezbytná pro tvorbu některých srážecích krevních faktorů.

• Nedostatek vitamínu se projeví zvýšenou krvácivostí, mohou vznikat krvácivé projevy na kůži a sliznicích.
• Nadbytek může vyvolat hemolýzu (rozpad červených krvinek).

Díky němu je tělo tedy schopné zastavit krvácení: řídí vznik látek nutných pro správnou srážlivost krve. Výrazný nedostatek vitamínu K je v ČR vzácný, pokud ale nastane, projeví se poruchou srážlivosti krve, dochází například k častému krvácení z nosu a snadno se tvoří podlitiny, aniž by se člověk zranil. Ohroženi jsou lidé s onemocněním jater, alkoholici a ti, kteří dlouhodobě trpí průjmy, nebo živiny přijímají nitrožilně. Také ti, kteří dlouhodobě užívají vysoké dávky vitamínu E.

Vitamíny rozpustné ve vodě

Slouží většinou jako kofaktory enzymů v organismu, umožňují a optimalizují některé biochemické reakce.

Vitamíny skupiny B

Mezi vitamíny skupiny B patří vitamín:

• B1 – thiamin,
• B2 – riboflavin,
• B6 – pyridoxin,
• B12 – kobalamin.

Jejich příjem je nutno zvýšit v těhotenství. U lidí závislých na alkoholu hrozí zvýšené riziko nedostatku těchto vitamínů.

Vitamín B1 (thiamin)

Účastní se metabolismu sacharidů a aminokyselin. Jeho zdrojem jsou kvasnice (taktéž ostatních vitamínů B), pšeničné klíčky a otruby, celozrnná mouka, vepřové maso a mléko.

• Jeho nedostatek se projevuje onemocněním zvaným beri-beri (vážná postižení nervového a kardiovaskulárního systému).

Nejlepším zdrojem je maso, včetně vnitřností, dále se vyskytuje v obilovinách, především jejich klíčcích, pivovarských kvasnicích a ořeších. Ovlivňuje činnost centrálního nervového systému. Mezi projevy nedostatku patří zvýšená únava, křeče svalstva, pocity mravenčení v končetinách, nechutenství, migréna a depresivní nálady. Avitaminóza tohoto vitamínu způsobuje nemoc beri-beri, která se vyskytuje především v zemích, kde hlavní složku potravy tvoří loupaná rýže, bílá mouka a rafinovaný cukr. V Česku je tato nemoc velmi vzácná.

Vitamín B2

Je součástí oxidačních enzymů v těle. Zdrojem jsou játra, kvasnice, maso a mléko.

• Nedostatek nemá specifické projevy. Dochází k poruchám jater a sítnice, vzniku anémie, depresím, často se projevuje praskáním ústních koutků. Jeho nedostatek doprovází také pomalé hojení ran.

Tento vitamín se nachází v mléce, masu, včetně vnitřností, luštěninách, kvasnicích a obilninách. Je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jeho nedostatek se projevuje popraskanými koutky úst, pálením jazyka, poruchami ústní sliznice, pálením očí a záněty spojivek. Pokud chybí ve stravě, může se to negativně projevit na psychice člověka. U dětí může jeho nedostatek způsobit zpomalení duševního vývoje. Je vhodné jej podávat při užívání hormonální antikoncepce.

Vitamín B6

Je obsažen v játrech, rybách, mléku, celozrnné mouce, bramborech, banánech a zelenině.

• Nedostatek se projeví záněty kůže a sliznic a poruchami nervového systému.

Člověk jej získává především z živočišných bílkovin, z masa a vajec, dále také z kvasnic, luštěnin, obilovin a sóji. Vitamín B6 je ve skutečnosti sloučenina tří podobných látek – pyridoxalu, pyridoxinu a pyridoxaminu. Je nezbytný pro zpracování bílkovin, svou roli hraje při krvetvorbě, ovlivňuje také nervovou soustavu a kvalitu kůže. Pokud chybí, hrozí chudokrevnost, nervové poruchy, deprese, křeče a mravenčení v končetinách. Na kůži se objevují šupiny a zpomaluje se psychomotorický vývoj u dětí. Zhoršuje se obnova sliznic. Je vhodné jej podávat při užívání hormonální antikoncepce. Jeho nadbytek negativně ovlivňuje nervový systém.

Vitamín B12 (kobalamin)

Podílí se na metabolismu některých aminokyselin. Jeho zdrojem jsou živočišné potraviny – játra, vnitřnosti, vejce, mléko, sýry. V rostlinách je ho běžně nedostatek.

• Jeho nedostatek se projeví vznikem anémie (perniciózní), neurologickými příznaky z poškození nervového systému a oslabením imunity.

Vyskytuje se tedy v mase, vnitřnostech, vejcích, mléku a mléčných výrobcích, ale také v kysaném zelí a některých mořských řasách. Podílí se na tvorbě červených krvinek a je nezbytný pro správné fungování nervového systému. Jeho nedostatek nastává při poruchách žaludku a střev, rovněž se s ním potýkají přísní vegetariáni a lidé s poruchami metabolismu. Pokud chybí, způsobuje chudokrevnost, onemocnění nervové soustavy a zhoršuje růst dětí. Přebytek v organismu nenastává, protože se neukládá do zásoby.

Vitamín B3 (niacin, vitamín PP)

Niacin neboli vitamín PP je kyselina nikotinová. Je v lidské potravě zpravidla dostatečně zastoupen, je obsažen v kvasnicích, otrubách, játrech, rybách, vejcích, rýži a těstovinách.

• Nedostatek vyvolává onemocnění zvané pelagra, projevující se záněty kůže, průjmy a demencí.

Spolupodílí se na tvorbě energie v buňkách, ovlivňuje metabolizmus cukrů a tuků. Působí na kvalitu kůže a správné fungování nervové soustavy. Jeho nedostatek, kterým jsou ohroženi zejména alkoholici, se projevuje vyrážkami na kůži, poruchami trávení, depresemi a zvýšením hladiny cholesterolu. Avitaminóza niacinu se nazývá pelagra, která je charakterizována demencí, průjmem a zánětem kůže. V ČR je velmi vzácná.

Kyselina pantothenová

Kyselina pantothenová je součástí koenzymu A. Působí proti stresu a zvyšuje obranyschopnost organismu. Také působí proti vzniku aterosklerózy, zabraňuje nadýmání a urychluje hojení.

Vitamín H

Vitamín H (biotin) je obsažen v mnoha potravinách, ale je také syntetizován střevní flórou.

• Jeho nedostatek má za následek kožní záněty, nechutenství a bolesti svalů. Kyselina listová (folát) je obsažena v zelených rostlinách a je nezbytná pro správné fungování vitamínu B12. Je nutné zvýšit příjem vitamínu H v těhotenství.
• Při nedostatku vzniká anémie.

Nejbohatším zdrojem jsou žloutky, mléko, kvasnice, játra a ledviny. Řadí se do skupiny „vitagenů“, tedy látek, které jsou zdrojem energie a fungují jako stavební materiál buněk. Má pozitivní vliv na kvalitu vlasů a nehtů. Je účinnou prevencí proti plešatosti a depresím. Podporuje činnost pohlavních žláz. Jeho nedostatek se projevuje kožními problémy, častými záněty spojivek, svalovými bolestmi a únavou. Je vhodné jej užívat při dlouhodobé léčbě antibiotiky.

Vitamín C (kyselina askorbová)

Nachází se v citrusových plodech, rybízu a paprice a dalším ovoci a zelenině. Ovlivňuje obranyschopnost organismu, má vliv na tvorbu pojiva, na hojení, ovlivňuje pozitivně mozkovou kůru.

• Nedostatek se projeví jako skorbut (kurděje – otoky sliznic, vypadávání zubů, vadná tvorba kostí a poškození cév.

Nejlepším zdrojem je ovoce a zelenina, včetně brambor. Je podstatný pro správnou funkci téměř všech buněk lidského těla, zvyšuje odolnost proti infekcím, působí jako antioxidant, tedy chrání buňky před volnými radikály. Usnadňuje vstřebávání železa a naopak váže těžké kovy jako olovo. Také urychluje hojení ran. V ČR se často vyskytuje jeho nedostatek, který se projevuje únavou, podrážděností a zvýšenou náchylností k infekcím. Výraznější nedostatek způsobuje krevní výrony a chudokrevnost. Kurděje jsou avitaminózou tohoto vitamínu a strašily především námořníky vypadáváním zubů, celkovou slabostí a sklonem k dalším nemocem. Při užívání hormonální antikoncepce, kouření, infekcích a stresu se jeho potřeba zvyšuje.

Všechny tyto vitamíny je možno kromě přirozených zdrojů získat také v syntetické podobě. V dnešní době se s případy hypovitaminózy už nesetkáme moc často, výjimkou jsou jen alkoholici. Spíše je dnes problém s hypervitaminózou u některých vitamínů. Proto je dobré držet se zásady „všeho s mírou“ i u věcí zdraví prospěšných.

Prvky a minerály v našem těle

Draslík (Kalium)

Je to nejrozšířenější minerál v našem těle. Společně se sodíkem vytvářejí elektrochemický gradient na stěně buněk, který je nutný k životu buňky. Podílí se na vedení vzruchu, dráždivosti svalů, metabolismu cukrů, správné činnosti srdce. Draslík snižuje krevní tlak, odstraňuje únavu a snižuje riziko mrtvice. Doporučenou denní dávkou je 2000 mg. Nejvíce draslíku najdeme v ovoci a zelenině. Například ve 100 g obilných klíčků je až 800 mg draslíku. K nedostatku draslíku (hypokalémii) může dojít u alkoholiků, při silném zvracení, poruchách příjmu potravy (anorexie, bulimie). Hladinu draslíku v krvi snižuje také lékořice. Nedostatek draslíku se může projevit svalovou slabostí, otoky, zácpou a bolestmi břicha.

Fosfor (Phosphorus)

Tento minerál je v našem těle jedním z nejrozšířenějších. Společně s vápníkem se podílí na výstavbě a udržování zdravých a silných kostí a zubů. Asi 85 % fosforu je uloženo v kostech a zubech, zbylých 15 % se nachází v krvi a měkkých tkáních jako složka buněčných membrán, nukleových kyselin, adenosintrifosfátu. Je důležitý k udržení pravidelného tepu srdce a nutný k aktivaci mnoha enzymů. Doporučená denní dávka fosforu bývá okolo 700 mg. Největšími zdroji fosforu jsou mléčné výrobky, ryby a maso. V běžné stravě je dostatečné množství fosforu. Problémy s jeho nedostatkem mají alkoholici, diabetici a dlouhodobě hladovějící. Nízké hladiny fosforu se mohou projevovat ztrátou chuti, anémií a také zvýšenou náchylností k infekcím.

Hořčík (Magnesium)

Je důležitým iontem v nervovém přenosu, svalovém stahu a normálním rytmu srdce. Podává se při eklampsii (která se projevuje v těhotenství zvýšeným krevním tlakem a otoky končetin), rovněž se používá na tlumení křečí. Často se během gravidity předepisuje preventivně. Doporučená denní dávka je 300–400 mg. Hořčík získáváme z minerálních vod (Magnesia), zeleniny, ovoce a celozrnného pečiva. Pokud člověk konzumuje dostatečně pestrou stravu, nemusí se obávat jeho nedostatku. Ten se projevuje především křečemi v končetinách, nervozitou, poruchami vidění a zvýšením krevního tlaku. Při nadbytku hořčíku dochází ke zmatenosti, srdeční arytmii a zhoršení ledvinných funkcí.

Chrom (Chromum)

Chrom je stopový prvek působící jako odtučňovací prostředek, stavitel orgánů, lék při cukrovce a zbraň proti srdečním chorobám. Je nezbytný pro růst a zachování dobrého zdravotního stavu. Chrom je nepostradatelný pro štěpení bílkovin, tuků a sacharidů, pomáhá v těle udržovat normální hladinu krevního cukru (glukózy), může také snižovat hladinu celkového cholesterolu, (škodlivého) LDL cholesterolu a triglyceridů. Doporučená denní dávka je 25–35 mikrogramů. Poměrně velké množství chromu je obsaženo v mase, a to především hovězím, dále ve šťávě citrusových plodů, celozrnném pečivu, brokolici a fazolích. Snížené množství chrómu v těle může vést ke zhoršené toleranci glukózy.

Jód (Iodum)

Jód je nekovový stopový prvek důležitý pro syntézu hormonů štítné žlázy v těle, je jejich nezbytnou součástí a napomáhá tak správné funkci štítné žlázy. Jód se používá k odstranění projevů souvisejících s nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Denní doporučená dávka je 150 mikrogramů. Jód najdeme především v mořských rybách a plodech, a dále jej získáváme z kuchyňské soli, která je o něj obohacena. Dlouhodobý nedostatek jódu vede k mentální retardaci, snížené funkci štítné žlázy a různým dalším formám poruch růstu a vývoje. Nedostatek jódu je nejnebezpečnější v období vývoje mozku, proto se doporučuje podávání jódu těhotným ženám a dětem.

Měď (Cuprum)

Měď je nezbytná v prevenci kardiovaskulárních chorob, k udržování zdravé kůže a vlasů, rovněž podporuje plodnost. Je obsažena nejméně v 15 různých bílkovinách lidského těla. Měď je potřebná též pro správnou funkci železa v těle, a tedy pro vznik červených krvinek. Doporučený denní příjem je 900 mg. Vysoký obsah mědi je v slunečnicových semínkách a oříšcích. Nedostatek mědi v organismu se projeví chudokrevností (ze špatné funkce železa, které pro svou funkci potřebuje měď), dále sníženým množstvím bílých krvinek (neutrofilů) a následným narušením imunity.

Selen (Selenium)

Selen patří mezi stopové prvky. Tvoří součást bílkovin-selenoproteinů. Působí příznivě na revmatickou artritidu, udržuje pružnost tkání, předchází vzniku lupů, zlepšuje činnost imunitního systému. Diskutuje se i o jeho příznivém působení u HIV pozitivních pacientů. Doporučená denní dávka je 55 mikrogramů. Nejbohatším zdrojem selenu jsou mořské ryby, maso, salámy, para ořechy a fazole. Nedostatkem selenu jsou ohroženi pacienti se závažnými poruchami trávicího traktu, a rovněž jeho hladinu v krvi mohou snižovat některé léky proti epilepsii. Klinické projevy nedostatku selenu nejsou časté. Při nadbytku selenu dochází k lámavosti nehtů, vlasy jsou křehké a více vypadávají.

Sodík (Natrium)

Chemicky patří mezi alkalické kovy. Sodík zadržuje vodu v organismu a chrání tak tělo před velkými ztrátami vody. Je nutný pro vedení nervového vzruchu a k udržení svalové dráždivosti. V těle je v rovnovážném stavu s draslíkem. Sodík můžeme získat z kuchyňské soli. Doporučenou denní dávkou je 125 mg. Nedostatek sodíku obvykle nevzniká jeho nedostatečným příjmem, ale zvýšeným zadržováním vody nebo zvýšeným vylučováním tohoto minerálu. K velkému úbytku sodíku dochází při velké fyzické námaze. Jeho nedostatek se může projevit bolestmi hlavy, zvracením, svalovou slabostí, křečemi, zmateností. Naopak nadbytek nám může způsobit ledvinové kameny nebo zvýšenou lámavost kostí.

Vápník (Calcium)

Vápník je stavebním kamenem kostí a zubů, zajišťuje správný rytmus srdce, fungování cév a svalů. Má význam v prevenci osteoporózy, řídnutí kostí, které vede k jejich zvýšené lámavosti a týká se zejména žen po menopauze. Doporučenou denní dávkou je 1000 mg. Vápník nejčastěji získáme z mléka a mléčných výrobků, nejvíce jej obsahují tvrdé sýry. Z některých zdrojů je ale hůře vstřebatelný (listová zelenina, špenát, rebarbora, chléb). Pro jeho správné ukládávání je nutný správný poměr mezi ním a fosforem, z tohoto důvodu nejsou pro děti vhodné tavené sýry a nápoje typu cola, které obsahují nadbytek fosforu. Nedostatek vápníku ve stravě spolu s nedostatkem pohybu může vést k osteoporóze, u dětí pak k nedostatečné tvorbě kostí a zubů a ke zlomeninám. Během těhotenství přechází velká část vápníku z matky na plod, proto je nutné jej doplňovat, jinak dochází k poškození chrupu matky.

Nepolykejte vitaminy, když vám nic nechybí

Jen v loňském roce utratili lidé za doplňky stravy zhruba 5 miliard korun. Největší zájem přitom měli o probiotické přípravky a omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Z těchto statistik je vidět, že denně do lékárny proudí stovky lidí, aby si domů odnesli nějaký doplněk stravy, přípravek, který má dodat do těla vitaminy, minerální a další látky, které organismu mohou chybět.

Doplňky stravy mohou ovlivnit účinek užívaných léků!

I doplňky stravy mohou škodit, zejména lidem, kteří dlouhodobě užívají léky, jejichž účinky mohou být potravinovými doplňky ovlivněny. Jako například warfarin, lék proti srážlivosti krve, který slouží k ochraně před hlubokou žilní trombózou, plicní embolií, mrtvicí či srdečním infarktem.

Velká část doplňků stravy, a to i bylinných, jako je například zázvor či ženšen, jeho účinnost ovlivňuje. Mění způsob, jak lék na ředění krve působí. Buď účinkuje intenzivněji, pak se zvyšuje riziko krvácení, nebo se jeho účinnost sníží, pak se zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny. S lékařem by se vždy měli poradit také lidé, kteří užívají karbamazepin (antiepileptikum), antidepresiva, nebo třeba léky ovlivňující činnost srdce.

Velmi oblíbené jsou také přípravky z třezalky. Je třeba si však uvědomit, že dokáží ovlivnit metabolismus různých léků tak, že přestanou fungovat. A to například preparáty založené na účinku simvastatinu. To jsou léky, které bývají předepisovány při vysoké hladině cholesterolu. Při denní spotřebě jednoho litru třezalkového čaje nebo užívání extraktu z třezalky ve formě tablet se může účinnost tohoto léku snížit na méně než desetinu.

Pozor byste si měli dát i na další účinné látky, které konzumujete. Například zmíněný warfarin (lék na předpis), ginkgo biloba (bylinný doplněk), aspirin (volně dostupný lék) a vitamin E – způsobují zředění krve, a každý z těchto produktů může zvýšit možnost vnitřního krvácení.

U dětí pozor na správné dávkování…

• Do rizikové skupiny patří také těhotné a kojící ženy, a stejně tak děti. U nich by rodiče měli být opatrní zejména při dávkování. Otrávit je totiž mohou i vitaminy, které jsou rozpustitelné v lécích. Pokud to s dávkou vitaminů přeženou jednou, nic se jim pravděpodobně nestane. Jiná situace může nastat při vyšších dávkách, které jsou podávány dlouhodobě. Například u vitamínu A může dojít ke zhnědnutí pokožky a/nebo ke zvracení.

Větší množství minerálních látek může být přímo jedovaté. Například více než 2,5 gramu vápníku denně může způsobit zavápnění organismu nebo ledvinové kameny.

• Obezřetní by měli být také starší lidé. Ti na jedné straně užívají dlouhodobě více léků, na druhé straně mají častěji oslabenu funkci jater a ledvin, tedy orgánů nezbytných k odbourávání chemických látek z těla. Vždy je lepší, když se poradí s lékařem.

Nakupujte tyto přípravky vyrobené u známých a kvalitních výrobců, kde je větší předpoklad dodržení jejich kvality. Kvalitní výrobce doplňků stravy by neměl nabízet zázračné léčivé účinky, které jsou již na první pohled nereálné a velice nadsazené. Upřednostňujte výrobky od zavedených výrobců s farmaceutickou výrobou – dodržují přísné kontrolní mechanismy a využívají spolehlivé postupy. Dobrý výrobce by měl mít přehledné webové stránky, které mu umožní přímý kontakt se zákazníky.

„Stejně jako je to i u jiných výrobků – vysoká cena, značka, blyštivá reklama – nemusí jít ruku v ruce s kvalitou. Selským rozumem je pochopitelné, že ne vše, co je ve slevě, nebo se prodává s vysokým počtem tablet zdarma, je dobré a našemu zdraví prospěšné. Doporučuji všem pacientům, aby si našli lékárnu, kde jim vždy ochotně poradí personál, který se kontinuálně vzdělává,“ radí liberecký lékárník PharmDr. Josef Vaníček.

Hladinu minerálů i vitaminů může zjistit test

Pokud si nejste jisti tím, co přesně vašemu tělu chybí, ale např. pozorujete, že vaše nehty nemají se zdravými nic společného, můžete si zajít na testy, které vám přítomnost daných látek v těle zjistí.

„Testujeme hladinu vitaminů, selenu, vápníku a dalších látek. Na základě těchto výsledků pak lze stanovit, zda má cenu zařadit nějaké doplňky stravy,“ radí biochemik Prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc., z olomoucké Univerzity Palackého.

Takové testy vám běžně udělá váš praktický lékař. Pojišťovna vám je proplatí v případě, že budete mít nějaké zdravotní potíže. Na základě vyšetření lékař zjistí, zda se vitaminy vstřebávají správně a jaké množství jich v krvi máte.

Pokud vás žádný zdravotní problém netrápí a chcete jen znát hladinu vitaminů či minerálních látek v krvi, budete si muset vyšetření zaplatit sami. Lékař vám buď odebere krev a zašle ji do laboratoře, nebo můžete laboratoř kontaktovat vy sami. Na webových stránkách si stačí najít zákaznickou linku a domluvit se na tom, jaké odběrné místo navštívíte.

Připravte se však na to, že můžete v laboratoři nechat i několik tisíc korun. Například zjištění hladiny vitamínu D vyjde až na 1400 korun. Za „vápník“ zaplatíte necelých 50 korun i s odběrem. Informace o vitaminu B 12 stojí kolem 250 korun.

Po zimě mohou chybět vitaminy. Zejména C a D

Vitamínem C se otrávit nemůžete, překročíte-li však např. doporučenou denní dávku Déčka, hrozí poškození ledvin i zastavení růstu.

Pocity vyčerpání, fyzické a psychické únavy se na konci zimních měsíců u mnohých jedinců objevují. Důvodem může být nedostatek světla a tepla v zimních měsících i kratší doba, kterou věnujete sportu. Po zimě mohou tělu chybět také některé vitaminy, zejména C a D.

Jak poznáte, že vitaminy chybí?

Nedostatek vitaminu C se projevuje silnou únavou, podrážděností a sklonem k infekcím.

Zároveň může docházet ke krvácení dásní, či dokonce krevním výronům, chudokrevnosti a pociťování bolesti při krvácení do svalů, kloubů či podkoží. Úplný nedostatek vitaminu C se projeví kurdějemi, které mohou končit i smrtí. Takové stavy jsou však v našich podmínkách nepravděpodobné.

Výzkumy z poslední doby ukázaly, jak podstatný je pro tělo vitamin D. Pokud jste si mysleli, že „déčko“ je potřebné pouze pro to, aby regulovalo množství vápníku v těle, pak jste na omylu. Bez něj budete mít problémy se zuby, hrozí vám osteoporóza, nedostatečně fungující imunita, cukrovka i rakovina.

Ve stáří pokožka vitamin D hůře vytváří. Přísun tohoto vitamínu by měli bedlivěji sledovat lidé, kteří patří do rizikových skupin. Tedy zejména senioři. Ti totiž tráví na slunci minimum času, přitom k jeho tvorbě právě pobyt na slunci pomáhá. Pokožka navíc přestává vytvářet vitamin D tak efektivně jako dříve. S přibývajícími léty také organismus hůře využije vitamin D nalézající se ve stravě či v doplňcích. Mezi rizikové osoby patří také lidé s poruchou funkce ledvin, alkoholici či epileptici.

Zdravým lidem přitom pro vhodné množství vitaminu D obvykle stačí strávit dvakrát týdně na slunci zhruba patnáct minut, z toho by měli získat až 80 procent denní dávky. V zimním období je třeba dostat vitamin do těla stravou, například rybami.

S vitaminy byste to neměli příliš přehánět. Nebezpečné jsou zejména vyšší dávky vitaminu D. Pro dospělé se doporučuje dávka ve výši 5 mikrogramů denně, 4x vyšší je již považována za toxickou. V takovém případě hrozí poškození ledvin, zastavení růstu, pocit na zvracení i časté močení. Vitamin C není pro člověka nebezpečný, jeho vyšší dávky se rozpustí v moči a odejdou z těla, aniž by výrazně poškodily organismus. Ale pozor. Vitamin snižuje účinnost některých léků, třeba warfarinu.

Pozor na cukr. Pro doplnění vitaminů lidé často sahají pro šumivé či běžné tablety. Doplňky však často obsahují kvůli chuti také přidaný cukr, který může škodit organismu a zubům.

Dnes však již seženete vitaminové kapky, které obsahují namísto tradičního cukru xylitol. Tedy přírodní sladidlo, které brání vzniku zubních kazů.

S rozmyslem – nepolykejte vitaminy, když vám nic nechybí

Vitaminy a minerální látky do těla dostáváme zejména pomocí stravy. Mnohdy však některé základní látky chybějí. Podívejte se, kde je například najdete.

B a C…

… vitaminy rozpustné ve vodě, tedy takové, kterými se nelze otrávit, přebytek se vyloučí močí…

Vitamin B1 (thiamin) – celozrnné pečivo, čočka, hrách, vejce, kvasnice, mléko, maso.

Vitamin B2 (riboflavin) – kvasnice, mléko, zelenina, vnitřnosti, sója, houby.

Vitamin B3 (niacin) – celozrnné pečivo, zelenina, játra, kuřecí maso, tuňák, losos, čočka, arašídy.

Vitamin C (kyselina askorbová) – ovoce, zelenina.

A, D, E, K…

… vitaminy rozpustné v tucích. S jejich užíváním musíme být opatrní, můžeme se jimi předávkovat…

Vitamin A (retinol) – játra, mléko, rybí olej, vejce.

Vitamin D (cholekalciferol, ergokal) – rybí tuk, žloutek, játra.

Vitamin E (tokoferol) – obilné klíčky, olej ze semínek slunečnice, kukuřice, sója, chřest, řepa, celer, zelí.

Vitamin K – kapusta, zeli, květák, fazole, špenát.

Některé významné minerální látky

Draslík obsahuje většina potravin, méně je v mase a rybách, o to více v bramborách, obilovinách, luštěninách a zelenině.

Fosfor– maso (vnitřnosti), drůbež, ryby, mléčné výrobky, vejce, celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina.

Hořčík– maso, ryby, obiloviny (pšeničné klíčky, ovesné vločky, celozrnné pečivo), dále v zelenině, luštěninách. Obsahují ho též různá semínka, ořechy, mandle, jablka, banány, kakao a mák.

Zdroj:

web vitalion.cz, MF Dnes/Zdraví, březen 2012