Revmatická onemocnění (neboli revma)
postihují především klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony (tedy pohybový aparát), ale mnohdy mohou postihnout i některé jiné orgány.
Rozdělujeme je do několika základních skupin:
viz blíže např.
Revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc, dna… patří mezi nejčastější a nejznámější z těchto nemocí.
Toto systémové zánětlivé revmatické onemocnění postihuje hlavně klouby, ale také ostatní orgány a systémy, jakými jsou například srdce, plíce, oční bělima, šlachy, svaly atp. První příznaky onemocnění bývají často podobné příznakům chřipky. Pacient se cítí unavený, někdy má zvýšenou teplotu. Stěžuje si na bolest kloubů (hlavně těch drobných) na rukou a nohou. Zánětem však mohou být postiženy i velké klouby (kolenní, kyčelní, ramenní). Klouby bývají bolestivé, často oteklé, nebo naplněné výpotkem. Pacient pociťuje zpravidla ztuhnutí a menší pohyblivost kloubů, zvláště po delší době klidu, např. ráno po probuzení. Zmíněné obtíže zhoršuje chladné prostředí.
Revmatoidní artritida postihuje více ženy než muže. Vyskytuje se v každém věku a přetrvává často do konce života. Pokud onemocnění vypukne v dětství před 16. rokem věku dítěte, hovoříme o juvenilní chronické artritidě. Nejedná se o nakažlivou chorobu a vědecky není prokázána ani dědičnost.
Zatím neznáme prevenci, tj. způsob, jak onemocnění předejít, a v současné době ani není znám lék, který by dokázal revmatoidní artritidu vyléčit. Umíme však zvládnout zánět, zmírnit bolest a zpomalit postup onemocnění.
Zánětlivý proces postihuje kloubní výstelku. Dochází ke zmnožení granulační tkáně, která časem začne přerůstat na kloubní chrupavku. Chrupavku i povrch příslušného kloubu postupně ničí. Tam, kde se zánětlivý proces nepodaří včas zastavit, dochází v postižené oblasti k nepříznivým změnám, a po čase se změní nejen vzhled kloubu, ale i jeho funkce (až znehybnění kloubu).
Základním předpokladem úspěšné léčby je včasná návštěva lékaře. Revmatolog může diagnózu stanovit teprve na základě fyzikálního vyšetření, rentgenového nálezu a výsledků krevních testů.
Léky, které vám lékař předepíše, mají několikerý význam. Tzv. nesteroidní antirevmatika mají schopnost zmírnit probíhající zánět a bolest kloubů, chorobu modifikující léky by měly přímo ovlivnit chorobný proces. Protože účinek léků z druhé skupiny nastoupí většinou až po několika týdnech nebo měsících užívání, lékař vám často do té doby předepisuje lék ze skupiny kortikoidů, který má silný účinek proti zánětu i bolesti.
Jedná se o chronické zánětlivé revmatické onemocnění, které obvykle začíná v oblasti pánve, v kloubu mezi kostmi křížovou a pánevní, a většinou vede k určitému stupni ztuhlosti zad. Vzniklý zánět postihuje páteřní skloubení a vazy. S postupujícím onemocněním vyrůstají po obou stranách páteře kostní výrůstky, a jakmile tyto výrůstky spojí dva obratle, tzv. je přemostí, dojde ke znehybnění postiženého úseku páteře, tuhnutí.
Bechtěrevova nemoc však nepostihuje pouze obratle páteře, ale někdy i klouby ramenní nebo kyčelní. Kromě kloubů může onemocnění zasáhnout také oko (duhovku) a vzácně i srdce či plíce. Zatím neznáme původce onemocnění, ani není prokázána přímá dědičnost (i když v rozvoji této nemoci určitou roli hraje). Onemocnění není nakažlivé, ani nevznikne po úrazu či zvýšené fyzické aktivitě. Častěji se Bechtěrevova nemoc vyskytuje u mužů než u žen.
Většinou se jedná o neurčitou bolest dolní oblasti páteře, kterou lze poměrně dlouho považovat za „housera“. Bolest je nejsilnější po ránu, po delším období klidu. Po tzv. rozhýbání ustupuje, nebo je alespoň mírnější. Pacient však může pociťovat nepříjemnou a obtížně definovatelnou bolest i v oblasti krční páteře, kyčelních kloubů nebo kolen.
Protože je bolest někdy mírná, i když dlouhotrvající, nenutí pacienta k návštěvě lékaře. Jindy jsou obtíže daleko výraznější a život znepříjemňující – pacient může hubnout, je snadno unavený a někdy doslova strádá. Obtíže pacienta jsou v zásadě závislé na aktivitě zánětlivého procesu (bolesti, únavě, špatném prospívání) a na stupni postižení.
Onemocnění nelze předejít ani speciální životosprávou, ani jinak. Při bolestech páteře neodkládejte návštěvu lékaře a nechte se řádně vyšetřit (fyzikální a rentgenové vyšetření, krevní testy).
Více viz samostatný zdravotní problém Bechtěrevova choroba.
U některých pacientů dochází z dosud neobjasněných důvodů k poruchám různých chemických pochodů v organismu (např. k poruše metabolismu kyseliny močové). V případě dny jde o nadměrnou tvorbu a poruchu zpracování kyseliny močové. Tvořící se drobné krystalky se ukládají nejčastěji právě do kloubu, kde způsobují akutní bolest. Mohou se však rovněž ukládat v ledvinách nebo do kůže rukou a ušních lalůčků (v posledních dvou případech hovoříme o dnavých tofech). Tofy mají vzhled různě velkých, bělavých uzlíků. Ani toto onemocnění není nakažlivé, jedná se však o onemocnění do jisté míry dědičné. Roli mohou hrát i další faktory, například užívání některých léků. Dnou trpí ve větší míře muži než ženy.
Akutní dnavý záchvat je jedním z nejbolestivějších stavů ve skupině revmatických onemocnění. Většinou začíná v nočních hodinách a postihuje nejčastěji palec nohy, který zrudne a oteče. Postiženy však mohou být i klouby kolenní, loketní nebo zápěstní. Dnavý záchvat může být vyprovokován drobným úrazem nebo chirurgickým zákrokem. Velice často je však záchvat vyprovokován dietní chybou, tj. požitím alkoholu nebo vydatným jídlem. Ne nadarmo byla dna nazývána „nemocí králů“.
Více viz samostatný zdravotní problém Dna.
První záchvat nevede k trvalému poškození kloubu a lze předpokládat, že zcela dojde k jeho zhojení. U lehké formy onemocnění nemusí už nikdy k opakovanému záchvatu dojít, nebo se další záchvat dostaví až po létech. I v tom případě je poměrně nepravděpodobné, že by došlo k trvalému poškození kloubu. Pouze opakované záchvaty vedou, v důsledku ukládání krystalů do kloubu, k jeho postupnému poškození. Pokud není dna léčena, může vést k tvorbě ledvinných kamínků.
Lékař stanoví diagnózu na základě fyzikálního vyšetření, krevních testů, rozboru kloubního výpotku a rentgenového vyšetření. V případě akutního záchvatu vám pravděpodobně předepíše některý lék ze skupiny nesteroidních antirevmatik, který budete užívat tak dlouho, dokud bolest neustane. Může vám rovněž předepsat do zásoby speciální lék, abyste si tabletu mohli vzít hned v začátku záchvatu, tedy ještě před návštěvou lékaře. Při akutním záchvatu dny byste neměli užívat analgetika s obsahem acetylsalicylové kyseliny.
V případě, že se dnavé záchvaty opakují často, nebo když hladina kyseliny močové v krvi je příliš vysoká, předepíše vám lékař takové léky, které mají schopnost hladinu kyseliny močové v krvi snížit. Tyto léky pak budete muset užívat denně.
Zdroj: SZÚ, autorka: Jana Korandová,
recenze: doc. MUDr. Karel Pavelka, CSc.,
MUDr. Zdeněk Fojtík © Státní zdravotní ústav, Praha, 1998
Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz