Běžné nemoci 

Antibiotika a antibiotická rezistence

Jak léčit nachlazení, bolest v krku a kašel?

1. Nejdůležitější při léčbě virové choroby (nastydnutí, chřipky, kašle, rýmy a bolesti v krku) je zvýšit příjem tekutin a klidový režim.
2. Paracetamol nebo ibuprofen zmírní bolesti a sníží teplotu. Dopřejte si odpočinek. NE ANTIBIOTIKA! – viz blíže samostatné kapitoly chřipka atd.
3. Poraďte se se svým lékárníkem o užití volně prodejných léčiv, která zmírní příznaky těchto onemocnění – desinfekční pastilky proti bolesti v krku, kapky do nosu, přípravky na kašel apod.
4. Pokud pravidelně užíváte nějaké léky, upozorněte na to lékaře nebo lékárníka dříve, než začnete užívat nějaké další.
5. Při závažnějších příznacích, jako je déle přetrvávající horečka, dechové obtíže a rychlé zhoršování celkového stavu, vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem. Může se jednat o závažnější bakteriální infekci, která naopak antibiotickou léčbu vyžaduje.
6. Antibiotika jsou potřeba zejména: když má například dítě horečku, trochu kašle, je unavené a mrzuté, odmítá jíst… záněty dýchacích cest, nosní sliznice atd. Lékař musí rozhodnout: má, anebo nemá předepsat antibiotika? Jestli jde o virovou nákazu, je to zbytečné, tyhle léky by nezabraly. Dítěti, ale ani dospělému, by nepřinesly úlevu, jen by mu zatížily organismus. Může to ale být i nebezpečná bakteriální infekce, a v takovém případě jsou antibiotika nevyhnutelná. Pro lepší a přesnější diagnózu v takových případech lékařům slouží přístroj na měření CRP (měří hladinu C-reaktivního proteinu v krvi). Dá se jím zjistit bakteriální zánět v organismu. Stačí několik kapek krve z prstu a výsledek má lékař za několik minut k dispozici. Tenhle přístroj už mají ve většině ambulancí praktických lékařů k dispozici.

To nejdůležitější k zapamatování

Většina nachlazení a chřipek je způsobena viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná.

Nevhodné nebo chybné zacházení s antibiotiky způsobuje odolnost mnoha druhů bakterií a může ohrozit Vás i Vaši rodinu.

Pokud vám lékař antibiotika předepíše, vždy dodržujte jeho pokyny (či lékárníka), kdy a jak antibiotika užívat!

Doba trvání běžných virových infekcí dýchacích cest

Příznaky běžného nachlazení, které se projevuje jako rýma a pálení v nosohltanu, obvykle trvají asi 1 týden a nevyžadují podání antibiotik.

Co jsou to antibiotika

Zdravý člověk žije v harmonii s normální mikrobiální flórou – jde o bakterie tělu vlastní, které osidlují části našeho těla (povrch těla, sliznice, trávicí trakt). Tato flóra je ovlivňována vnějším i vnitřním prostředím a chrání organismus před napadením příslušného místa jinými mikroby. Infekční onemocnění se rozvíjí, jestliže dojde k narušení vzájemného vztahu mezi člověkem a mikroby. O vzniku infekce rozhodují přirozené bariéry v těle člověka, jeho imunita a dále míra schopnosti choroboplodného organismu vyvolat infekci (jeho virulence).

Antibiotika jsou látky používané k léčbě nebo prevenci různých infekčních onemocnění způsobených bakteriemi, v menší míře mohou působit i na některé druhy hub a parazitů. Nejsou však účinná při virových onemocněních.

Jako antibiotika se označují látky, které byly původně získány jako přírodní produkty mikroorganismů, zatímco chemoterapeutika jsou látky, které byly připraveny chemickou syntézou nebo chemickou obměnou antibiotik. I původně přírodní antibiotika se však dnes připravují synteticky.

Antibiotika lze rozdělit:

• podle způsobu účinku na baktericidní, díky jejichž účinku jsou bakterie usmrcovány, a bakteriostatická, která zastavují růst a množení bakterií,
• podle spektra účinnosti. Antimikrobní spektrum je výčet bakteriálních druhů a kmenů, které jsou citlivé k účinkům určitého antibiotika…
• antibiotika úzkého spektra účinnosti působí pouze na užší skupinu bakterií. Používají se, pokud je přesně známá příčina infekce. Jejich podávání se musí opírat o výsledky mikrobiologického vyšetření nebo o jasný klinický obraz. Výhodou je, že léčí cíleněji a šetrněji, méně poškozují tělu vlastní a prospěšné bakterie,
• antibiotika širokého spektra účinnosti (tzv. širokospektrální) působí současně na více druhů bakterií. Výsledkem jejich působení je nejen poškození původců infekce, ale i poškození bakterií, které jsou tělu vlastní. Používají se, když není jasná příčina infekčního onemocnění, nebo pokud je onemocnění způsobeno různými druhy bakterií.

Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po stanovení původu infekce – je třeba odebrat vzorek krve, moči nebo tkáně. Lékař však potřebuje zahájit léčbu infekce co nejdříve – proto musí často spoléhat na své zkušenosti a znalosti a na jejich základě zvolí antibiotikum.

Po obdržení výsledků z laboratoře může léčbu upravit. Rychlá diagnostika je možná např. testem streptokokových infekcí, jako jsou angína, spála, záněty nosohltanu – výtěr z krku na přítomnost streptokoka lze zjistit do 10 minut. Dalším rychlým testem je test na stanovení bakterií v moči.

Profylaktické podávání antibiotik

V některých spíše výjimečných případech je potřeba antibiotikum podat jako ochranu před infekcí, která by teprve mohla nastat. To platí například pro náročné chirurgické výkony s rizikem vzniku infekčních komplikací (operace srdce, kloubů a podobně).

Nežádoucí účinky antibiotik

Stejně jako při podávání jiných léčivých přípravků může i podávání antibiotik vyvolat některé nežádoucí účinky.

• Nejběžnější z nich bývají způsobeny narušením ochranné bariéry vytvářené mikroflórou tlustého střeva, což vede k průjmům.
• U žen může dojít k narušení mikroflóry v pochvě a vzniku kvasinkové infekce. Pro obnovení přirozené mikroflóry ve střevě nebo pochvě se doporučuje, zejména při dlouhodobější léčbě širokospektrálními antibiotiky, užívat probiotika – živé bakterie nebo kvasinky. Vyberte si probiotické výrobky, které jsou podporovány důkazy na základě klinických zkoušek a ověřeného složení.
• Mezi další častější nežádoucí účinky antibiotik patří alergické reakce. Během léčby se může objevit kožní vyrážka, zpravidla svědící. V takovém případě je nutno léčbu ukončit a co nejdříve se domluvit s ošetřujícím lékařem na dalším postupu. Pokud by se v léčbě pokračovalo, existuje zvýšené riziko, že se alergická reakce bude zhoršovat. Některá antibiotika mohou způsobit alergickou vyrážku při současném působení slunečního záření na kůži. Proto je nutno se v době užívání těchto antibiotik chránit před osluněním.
• Vzácně se může objevit velice závažná kožní reakce postihující celé tělo, otoky nebo spasmus průdušek. Nejtěžší formou alergické reakce je anafylaktický šok – život ohrožující reakce, která se projevuje dušností, poklesem krevního tlaku a oběhovým selháním, ale i změnami funkce jater, ledvin nebo jiných orgánů.

I přes uvedené nežádoucí účinky jsou antibiotika nepostradatelnými léky, které jsou nezastupitelné v léčbě infekcí. Možné nežádoucí účinky je třeba znát, aby jim bylo možno předcházet, nebo včas zabránit, pokud se objeví. Veškeré údaje o známých nežádoucích účincích léčiv jsou uvedeny v příbalové informaci, která je umístěna v každém balení léčivého přípravku.

Na co je třeba dbát při užívání antibiotik

• Jedním z důvodů rostoucí rezistence je zbytečné užívání antibiotik při onemocněních virového původu. Antibiotika na viry neúčinkují.
• K onemocněním virového původu patří většina infekcí krku a uší, chřipka, běžná nachlazení, většina akutních zánětů průdušek (bronchitid), spalničky, zarděnky, žloutenka, AIDS.
• K onemocněním bakteriálního původu patří ve většině případů angína, zánět mozkových blan (meningitida), infekce močových cest, infekce pohlavních orgánů, kožní infekce a infekce ran.

Příčinou nadměrného užívání antibiotik může být i stále se zvyšující počet lidí, kteří trpí alergiemi. Mnohé tyto léky velmi oslabují už zmiňovanou střevní mikroflóru – postižené pak trápí nadměrná plynatost, průjmy… V mnoha případech dochází ve střevech i k přemnožení kvasinek a plísní – to zase způsobuje nepříjemná a dlouhodobá onemocnění. Většina žen po delším užívání antibiotik trpí také gynekologickou mykózou.

Antibiotika se také používají v potravním řetězci, především jako růstové stimulátory v živočišné potravinářské výrobě. Tato praxe je zakázána v Evropské unii (EU), nikoliv však v jiných částech evropského regionu Světové zdravotnické organizace (WHO). Někdy se u zvířat používají větší množství antibiotik než u lidí. I zde se vytváří rezistence, což celý problém ještě zhoršuje: rezistentní bakterie se šíří z potravního řetězce na lidi, i do nemocnic a na kliniky.

Základní pravidla užívání antibiotik, kterými můžete zároveň sami přispět k zachování jejich účinnosti

• Užívat antibiotika jen v nutných případech – ne při virových onemocněních; antibiotika nejsou univerzálním lékem na nachlazení.
• Antibiotika předepisuje lékař, proto nepoužívejte antibiotika získaná od přátel či příbuzných, která jim například zbyla z předchozí léčby (i pokud by bylo vaše onemocnění bakteriálního původu, může vyžadovat jiná antibiotika, jinou délku jejich podávání, můžete na ně mít alergickou reakci, mohou mít prošlou dobu použitelnosti atd.).
• Pokud lékař antibiotika předepíše, je nutné zahájit léčbu ihned.
• Vždy dodržte dobu podávání – antibiotika se neužívají do doby, „než mi bude dobře“, tzn. je nutné je vždy doužívat.
• Dodržujte i velikost dávek a intervaly mezi dávkami, včetně dalších doporučení týkajících se způsobu podávání – doporučujeme pročíst příbalovou informaci. Tuto informaci by měl samozřejmě též podat lékař nebo lékárník (například některá antibiotika ztrácejí účinnost v kombinaci s mlékem, při užívání jiných není vhodné pít kyselé nápoje, u některých je vhodné užívání s jídlem z důvodu zmírnění nežádoucích účinků nebo naopak důsledně nalačno).
• Předčasné ukončení léčby může vést k opětovnému vzplanutí infekce a ke vzniku bakteriální rezistence vůči danému antibiotiku.
• Řiďte se radami lékaře a lékárníka, kdy a jak antibiotika užívat.
• Užívejte jenom antibiotika předepsaná vám lékařem, nepoužívejte „zbytky“ z domácí lékárničky, ani antibiotika získaná bez lékařského předpisu.

Podporujte svou imunitu

• Zejména na podzim jezte hodně čerstvého ovoce a zeleniny, občas můžete podpořit organismus vhodným potravinovým doplňkem nebo vitaminy. Vynikající je česnek, anebo výtažek z hlívy ústřičné, které podporují imunitní systém.
• Důležitá je i hygiena. Na trhu lze koupit i mýdla, která zničí 99 % bakterií. Myjte pravidelně ruce sobě i svým dětem, například po kýchání nebo kašli, dříve než se budete dotýkat jiných věcí nebo lidí.
• Důležitá je i čistota v bytě (kuchyně, WC) a na pracovišti.
• Je-li to možné, předcházejte infekci vhodným očkováním (zejména pro starší, oslabené nebo chronicky nemocné osoby).
• Otužování od dětství je také vynikající i pro zvýšení odolnosti proti nemocem, a tedy i antibiotikům.

Co je to antibiotická rezistence

Nadměrné a nevhodné užívání antibiotik urychluje vznik a šíření rezistentních bakterií, které se mohou šířit a způsobovat infekce u jiných lidí, kteří antibiotika nikdy neužívali.

Rezistence je stoupající odolnost bakterií, které způsobují infekční onemocnění, vůči antibiotikům. V důsledku širokého užívání antibiotik jsou bakterie s antibiotiky v častém kontaktu a jako každý živý organismus uplatňují svoji schopnost se měnit, aby přežily. Použití antibiotika bakterii buď zahubí, anebo se bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná. Odolné (rezistentní) bakterie přežívají v přítomnosti antibiotika, čímž prodlužují onemocnění, nebo dokonce způsobují smrt.

Odborníci upozorňují, že v posledních letech se účinnost antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě významně snížila.

Pokud běžně užívaná antibiotika neúčinkují, musí lékaři vybírat antibiotika jiná, často hůře dostupná nebo významně dražší. Tím se může zpozdit podání správné léčby pacientům, může to mít za následek komplikace, včetně úmrtí. Mohou vzniknout i bakterie odolné vůči všem existujícím antibiotikům.

Co je „nevhodné“ používání antibiotik?

• Užívání antibiotika z nesprávného důvodu: většina nachlazení a chřipek je způsobena viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná. V těchto případech se váš stav užíváním antibiotik nezlepší: antibiotika nesnižují horečku ani neomezují příznaky, jako například kýchání,
• jestliže zkracujete délku léčby,
• snižujete dávky,
• nedodržujete-li správně dávkování (berete lék jednou místo 2krát či 3krát denně, jak bylo předepsáno), nebude ve Vašem těle dostatek léčiva, bakterie přežijí a mohou se stát odolnými vůči účinku antibiotik.

Antibiotika a pití alkoholu

S největší pravděpodobností se nic hrozného nestane (když si například dáte skleničku vína), ale lékaři to důrazně nedoporučují. Antibiotika zatěžují játra, a alkohol pro ně představuje další zátěž. Kromě toho léky ve společném působení s alkoholem ztrácejí svoji účinnost, nebo mohou vyvolat závažnou alergickou reakci!

Antibiotika a  účinky antikoncepce

Tyto léky skutečně mohou výrazně narušit účinek pilulek proti nechtěnému početí. Ženy, které hormonální antikoncepci užívají, by se měly během léčby antibiotiky při sexuálním styku chránit ještě i jinak – nejlépe kondomem a podobně. Lékaři doporučují zvýšenou opatrnost ještě další týden po dobrání antibiotik!

• Při užívání antibiotik je potřeba se vyhnout některým typům jídel,
• tyto léky se například nemají zapíjet mlékem, může to snížit jejich účinek,
• vzít je můžete tak za 1,5 až 2 hodiny po mléčné svačince,
• při užívání antibiotik se většinou nedoporučuje pít mléko,
• u některých antibiotik se nedoporučuje vůbec jíst citrusové ovoce.

A naopak je velmi žádoucí během a zejména po ukončení antibiotické terapie konzumovat probiotické preparáty, protože antibiotika vybijí v našem těle všechny bakterie, tedy i ty užitečné, zejména v zažívacím traktu a ve střevech. Když je výrazně oslabená naše imunita, potřebujeme obnovit střevní mikroflóru. Její správné množství a „osazení“ ve střevech zásadním způsobem ovlivňuje obranyschopnost těla proti nemocem.

Více informací najdete na stránkách České lékárnické komory www.lekarnici.cz a Státního zdravotního ústavu www.szu.cz.

Zdroj: materiály a letáky WHO – Evropa, SZÚ, SÚKL – Informační listy Státního ústavu pro kontrolu léčiv určené široké laické veřejnosti,

autoři: PharmDr. Alena Petříková, PharmDr. MVDr. Vilma Vranova; recenze: Jan Šturma; grafická úprava: PharmDr. Alena Petříková. Vydal Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10, realizoval GEOPRINT, s.r.o., Krajinská 1110, Liberec. 2. vydání, Praha 2011, Státní zdravotní ústav.

INFOLISTY, šéfredaktor: doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. Členové redakční rady: MUDr. Eva Jirsová, MUDr. Doubravka Košťálová, MUDr. Eva Vítková, CSc., Mgr. Petra Keřková