Běžné nemoci 

Stáří – obecně (nejčastější zdravotní potíže seniorů)

Se zvyšujícím se věkem na nás více doléhají nejrůznější neduhy. Zatímco v mládí nás postihovaly převážně akutní a krátkodobá onemocnění, trpí většina seniorů dlouhodobými, či dokonce trvalými onemocněními.

V České republice je nemocnost seniorů velmi vysoká. Podle odborníků více než 90 % osob starších 70 let trpí jednou či více chronickými nemocemi.

Podle statistických údajů trpí 3/4 osob starších 65 let onemocněními srdce a cév, polovina má zvýšený krevní tlak, 37 % ischemickou chorobu srdeční. Každý pátý senior trpí zažívacími potížemi, 16 % seniorů má cukrovku, 15 % jich trpí onemocněními psychiatrické povahy a celých 42 % seniorů má závažné postižení kloubů nebo kostí. Jen 4 % seniorů jsou bez chronických onemocnění.

Pohybové obtíže

Stárnutí je doprovázeno postupným snižováním fyzické schopnosti a výkonnosti. Ubývá svalové síly, naše pohyby jsou stále vláčnější a pomalejší, hůře reagujeme. Tělesné změny postihují i kosti a zvláště ženám po přechodu ubývá kostní hmota a kosti jsou křehčí a snadněji se lámou (osteoporóza).

Také klouby jsou méně ohebné a pružné a často jsou postiženy artrózou, což zhoršuje naši obratnost a pohyblivost. Podle zjištění lékařů není skoro polovina osob starších osmdesáti let schopna pro pohybové obtíže sejít ze schodů.

Příznaky doprovázející postižení pohybového systému zná každý: horší koordinace, menší síla i obratnost, potíže s chůzí, bolesti kloubů.

Řadě těchto obtíží však lze do určité míry čelit.

Například proti ztrátě svalové hmoty můžeme bojovat cvičením. Vhodnou fyzickou činnost představuje například procházka se psem, práce na zahradě, popřípadě výlety v přírodě. Cvičit bychom měli i naši obratnost a pohyblivost. Každý den ráno a večer bychom měli procvičit všechny své klouby do maxima pohyblivosti. Lidé s poruchami chůze či rovnováhy by však měli většinu těchto cviků provádět vsedě.

Osteoporóze můžeme předcházet dostatečným příjmem vápníku, ženy by ho měly doplnit i tabletami. Vhodné je i opatrné slunění a malé dávky vitamínu D. Když i přes veškerou naši snahu klouby i nadále bolí, neměli bychom se stydět odlehčit postiženému kloubu hůlkou, s léky proti bolestem kloubů je lepší zacházet opatrně. Mohou totiž vést ke zdravotním komplikacím.

Potíže s udržením moči

Pomočováním (inkontinencí) trpí v České republice více než 200 tisíc osob nad 65 let. Mezi nejčastější příčiny této poruchy patří u starších lidí zhoršená funkce svěrače močové trubice, která je obvyklá zejména u starších žen v souvislosti s přechodem doprovázeným poklesem ženských pohlavních hormonů. Další příčinu inkontinence u seniorů představuje zvýšená dráždivost močového měchýře, který v důsledku onemocnění (např. močová infekce či kameny) nebo změn v nervovém zásobení reaguje nucením na močení a stahy již při malé náplni.

Pro močení je ale také zapotřebí správné funkce mozku, míchy a míšních nervů. Jestliže dojde k jejich onemocnění, může docházet k inkontinenci i z těchto příčin.

Potíže s udržením moči dokáže naštěstí medicína také léčit. Slabost svěrače se dnes úspěšně léčí operací a nezvládnutelné nucení lze omezit podáváním léků. Největší chybou, které se může člověk postižený inkontinencí dopustit, je stydět se za své onemocnění a nevyhledat lékařskou pomoc. Na trhu je stále více jednorázových pomůcek pro osoby s inkontinencí a ty velmi usnadňují život tam, kde i přes léčbu se nepodaří problém vyřešit.

Zažívací potíže

Zažívací potíže známe všichni. Projevují se nevolností, pocitem na zvracení, nepříjemnými pocity nebo bolestmi v břiše, nadýmáním, nechutenstvím, průjmem, nebo naopak zácpou. Zažívací obtíže mohou být způsobeny nepřiměřeným zatížením těžko stravitelnými potravinami (například houby, tučná jídla), akutní infekcí, ale mohou být také příznakem celkového závažného onemocnění.

Staří lidé jsou ohroženi závažnými chorobami trávicího traktu. Mezi ně patří žaludeční vředy, krvácení do trávicího traktu a obtíže s polykáním. K žaludečním vředům dochází tehdy, je-li porušena obranyschopnost sliznice, například v důsledku užívání léků proti bolesti. Tehdy se vytvoří na sliznici žaludku vřed. Projevuje se bolestí, ale ve stáří může probíhat zcela bez příznaků. Jako komplikace žaludečních vředů se může objevit krvácení do zažívacího systému. To může být i životu nebezpečné, zvláště ve starším věku. Projevuje se zvracením krve, černou stolicí nebo příměsí krve ve stolici.

Mezi časté obtíže starých lidí patří i obtíže s polykáním. Ty obvykle vznikají při porušení svalové souhry jícnu. Při polykání tuhé stravy (hovězí či kuřecí maso, chléb, jablko) se objeví pocit váznutí sousta. V takových případech může pomoci doušek vody a dobré rozmělnění potravy.

Abychom předešli onemocněním trávicího traktu, měli bychom respektovat jisté zásady.

Předně si dáváme pozor na to, abychom měli vyváženou stravu, volíme raději jídla lehce stravitelná. Zatímco osobám ve středním věku většinou lékaři doporučují snížit příjem kalorií, u osob nad 70 let je třeba dohlížet na dostatečný příjem kalorií a tekutin. Podle šetření lékařů až 15 % pražských seniorů mezi 70‑80 lety věku přijímá nedostatečné množství stravy nebo stravu s nedostatečným obsahem živin a vitamínů. Je také třeba si uvědomit, že 16 % starších občanů trpí cukrovkou. U velké části z nich postačuje jako jediná léčebná metoda vhodná dieta.

Nemoci srdce a cév

Víme, že některou ze srdečně-cévních chorob trpí téměř 70 % starších občanů. Tato onemocnění jsou i nejčastější příčinou úmrtí ve vyšším věku. Mezi nejfrekventovanější nemoci, které mohou srdce a cévní systém ve stáří postihnout, patří vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, angina pectoris, cévní mozková příhoda a postižení žil a tepen dolních končetin.

Riziko těchto onemocnění s věkem stoupá. Důvodem je, že se ve vyšším věku uplatňují hlavní rizikové faktory cévní sklerózy, jako je zvýšený cholesterol, obezita, nízká fyzická aktivita či cukrovka.

Jak tyto rizikové faktory můžeme ovlivnit?

Důležitá je fyzická aktivita. S ohledem na zatížení kloubů jsou nejvhodnější krátké, ale pravidelné procházky. Doporučována je i jízda na kole nebo plavání v bazénu. Mnoho zmůžeme správným stravováním: málo živočišných tuků, celozrnné pečivo, hodně zeleniny a ovoce.

Krevnímu tlaku zase prospěje, omezíme-li příjem soli a slaných jídel. Snížíme přísun energie tak, abychom kontrolovali svou hmotnost. Srdci prospěje i malé snížení váhy. Při eliminaci rizikových faktorů vedoucích k srdečně-cévním onemocněním je také důležitá pravidelná kontrola krevního tlaku. Existuje několik desítek léků na vysoký krevní tlak. O jejich výběru vždy rozhoduje lékař. Tyto léky je třeba užívat pravidelně a krevní tlak si pravidelně měřit. Rizikové faktory můžeme ovlivnit také pravidelným měřením krevního tuku (cholesterolu) a v případě jeho zvýšení zvolit vhodnou dietu.

Někdy je nutné ke snížení krevních tuků užívat i léky. V případě, že se podaří upravit jeho hodnoty k normálu, omezí se tím riziko srdeční příhody až na polovinu. U pacientů se zvýšeným rizikem srdečně-cévních komplikací působí preventivně denní malé dávky aspirinu, vždy na doporučení lékaře.

Zdroj: Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., Vademecum zdraví, Jaro 2006