Běžné nemoci 

Dehydratace je ztráta vody a důležitých krevních solí jako draslíku (K+) a sodíku (Na+).

Dehydratace nastává při nadměrném úbytku tekutin, hlavně mimobuněčných. Dehydratace může být životu nebezpečná a je příčinou smrti u mnoha nemocí, zejména silných průjmových onemocnění (cholera, tyfus). Ve vysokých teplotách je důležité dodržovat pitný režim hlavně u dětí a starších lidí.

Normální množství tělesné vody kolísá mezi 60 a 70 % tělesné hmotnosti dle věku a pohlaví. Snížení nastává v důsledku nevyváženosti příjmu a výdeje vody, například nedostatečným příjmem kvalitní vody, nebo přílišným výdejem vody, který není patřičně vyvážen příjmem – například při velmi silných průjmech, zvracení nebo namáhavých fyzických výkonech doprovázených silným pocením.

Životně důležité orgány, jako jsou ledviny, mozek nebo srdce, nemohou fungovat bez určité minimální vody a soli.

V rozvojových zemích zabije dehydratace z nemocí jako cholera a úplavice miliony lidí ročně (obvykle kojenců a dětí).

Přesto s těžkým zvracením nebo průjmem, a občas i s nadměrným pocením, můžete být nebezpečně ohroženi dehydratací i u nás. Dále jsou uvedeny některé varovné signály.

Pitný režim

Voda je životně důležitou tekutinou v našem těle. Člověk dokáže přežít týdny bez jídla, ale pouze 2–3 dny bez vody.

Množství tekutin v lidském těle se v průběhu života mění. Nejvíce vody má v těle novorozenec, u kterého voda tvoří asi 75 % tělesné hmotnosti. U dospělého je to přibližně 53 % u mužů a 46 % u žen.

Pro naše zdraví je nutné udržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Člověk denně vyloučí přibližně 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. Aby tyto ztráty doplnil, musí vodu přijímat. Určitou ztrátu tělo doplní potravou s obsahem vody. Větší část ale musíme tělu dodat přímo v podobě tekutin. Zejména při cestování a v horkých letních měsících je potřeba pít více.

Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin často v každodenním shonu ani nevnímáme. Nedostatečný příjem tekutin však může mít kromě opakované bolesti hlavy nebo zácpy za následek i vážné zdravotní potíže. Může docházet až k poruchám funkce ledvin, vzniku ledvinových a močových kamenů. Zvyšuje se i riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva nebo onemocnění srdce a cév.

U malých dětí je příjem a výdej tekutin 4–5x vyšší než u dospělého člověka. Proto dochází u dětí k dehydrataci mnohem rychleji. Dehydratací jsou ohroženi také starší lidé, kteří mívají oslabený pocit žízně.

Typy dehydratace

Hypertonická dehydratace

Stav, kdy se snižuje objem mimobuněčné i vnitrobuněčné tekutiny. Jeho příčinou je malý přísun tekutin při jejich nedostatku. Dochází k tomu při extrémních teplotních podmínkách a velkém energetickém výdeji bez adekvátní náhrady tekutin. Dále mohou takto trpět lidé, kteří nemohou přijímat tekutiny z různých patologických příčin.

Příčiny: Ztráty hypotonické tekutiny při horečkách, průjmech, cukrovce. Některá ledvinová onemocnění.

Isotonická dehydratace

Jde o izolovanou ztrátu mimobuněčné tekutiny. Vnitrobuněčná tekutina se nemění.

Příčiny: ztráty tekutin z trávicího ústrojí (zvracení, průjem atd.), krvácivé stavy, velké pocení, rozsáhlé popáleniny, použití saluretik (diuretik podporujících vylučování soli), některá ledvinová onemocnění, rychlá tvorba výpotků.

Projevy: únava, apatie, poruchy vědomí až bezvědomí, zvýšená akce srdeční, pokles krevního tlaku, rozvoj šoku.

Hypotonická dehydratace

Snížení objemu mimobuněčné tekutiny a zvýšený objem buněk, tedy zvýšený objem vnitrobuněčné tekutiny.

Příčiny: ztráty soli (při některých ledvinových onemocněních, nedostatečnosti nadledvin, poruchách centrální nervové soustavy, vysokých dávkách diuretik, dlouhodobé neslané dietě); hrazení větších ztrát tekutin pouze vodou (při zvracení, průjmech, sportovních výkonech, práci v horku).

Projevy: pokles krevního tlaku, ortostatické poruchy, poruchy plnění žil, studená cyanotická (namodralá) kůže, což signalizuje nebezpečí rozvoje šoku, snížený tonus tkání.

Dehydratace a děti

Dětský organismus je mnohem složitější a citlivější na ztráty tekutin než organismus dospělého.

Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organismus obsah vody v těle, a zároveň relativně vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými větší tělesný povrch i povrch dýchacích cest. Proto je náchylnější ke ztrátám tekutin jejich odpařováním z kůže a dýchacích cest. Většina vody v jeho těle se navíc nachází vně buněk, tedy mezi buňkami, a v cévním prostředí, což může vznik dehydratace ještě více urychlit.

Pozor, pokud dítě stoná, má horečku, nebo tehdy, když zvrací či má průjem. Stejně tak může dojít k přehřátí dítěte při aktivním sportování a dětských hrách, zejména pak v létě, jestliže se pro velký zápal ze hry dítě zapomene napít.

Dehydratace a senioři

Stárnoucí organismus má z důvodu poklesu řady tělesných funkcí i nižší nároky na množství vody, protože již pro tyto funkce není tato voda potřeba.

Senioři však mají i sníženou koncentrační schopnost ledvin. To znamená, že ledviny již nejsou schopny regulovat množství vyloučené moči „jako za mlada“ a produkují jí více, čímž dochází k větším ztrátám. Proto zůstávají v platnosti stejná doporučení pro množství vody, kterou je třeba přijmout, jako u dospělých. U seniorů je třeba také pamatovat, že mají snížený pocit žízně. U seniorů je také vhodné věnovat zvýšenou pozornost nápojům, které konzumují – někteří z nich mohou být více citliví na obsah kofeinu v nápojích. Kofein může mít u citlivých jedinců mírně močopudné účinky, a tím pádem prohlubovat stav dehydratace. Není proto vhodné, aby hlavními nápoji, které senioři konzumují, byly káva a černý čaj.

Konzumace tekutin za den

Prvním příznakem nedostatku tekutin bývá žízeň. Ta už je však varovným signálem, protože se objevuje až v okamžiku, kdy tělo ztratilo 1–2 % tekutin. To znamená, že je nutné pít tak, aby k pocitu žízně vůbec nedošlo.

Za běžných podmínek lze denní potřebu tekutin vypočítat tímto jednoduchým způsobem: 0,5 litru na každých 15 kilogramů hmotnosti. To znamená, že pokud vážíte 70 kg, vypočítáte svou průměrnou denní potřebu tekutin takto:

70:15 = 4,7
4,7 x 0,5 = 2,3 litru

To je však průměrná potřeba tekutin. V mnoha situacích je potřeba pít ještě více.

Potřeba tekutin závisí:

• na tělesné hmotnosti, věku a pohlaví,
• na složení a množství stravy (obsah soli, vody, bílkovin, kalorií), tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí, oblečení, teplotě těla,
• na aktuálním zdravotním stavu.

Příznaky dehydratace

• Suché sliznice, především dásně a jazyk (pokud postižený vyplázne jazyk, je možné si toho povšimnout),
• únava až malátnost,
• bolest hlavy,
• oschlé rty a jazyk,
• škytání při jídle,
• tlak v okolí žaludku,
• tmavě žlutá moč,
• zácpa,
• pokles fyzické a duševní výkonnosti – celková nevolnost a případně i svalová slabost,
• ztráta koncentrace,
• zvýšená spavost,
• suchá pokožka a pocit žízně,
• v některých případech se může objevit i zvýšená teplota,
• v nejzávažnějších případech dochází k bezvědomí.

Mírná dehydratace:

nemusí mít projevy prakticky žádné…

• za normálních okolností jako varovný projev nastupuje žízeň, ta však u řady pacientů (zvláště starých lidí) zcela chybí,
• postupně se začnou objevovat i projevy jako je suchost sliznic a kůže,
• na kůži můžeme udělat řasy, které se jen pomalu narovnávají (snížené napětí kůže),
• jazyk bývá oschlý a povleklý,
• u lidí s již tak tenkou kůži může při dehydrataci vzniknout pergamenová kůže,
• moč se začíná koncentrovat (tělo se snaží vyloučit se zplodinami co nejméně vody) a tmavne.

Při vážnější dehydrataci:

• začne pokles krevního tlaku,
• zrychlení pulzu,
• u starých lidí dojde poměrně snadno k narušení správné funkce mozku – objevuje se zmatenost,
• motání hlavy,
• zvyšuje se riziko pádu,
• v nejtěžších případech může dojít k poruše vědomí a ke smrti.

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Léky vždy vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy znovu vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy zkontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

Nekombinujte také např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním aktivním přístupem – změnou životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům – odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.,
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady – více léků či doplňků stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Navštivte lékaře a konzultujte s ním, pokud si myslíte, že byste mohli být dehydrovaní a máte:

• vyšší horečky,
• průjem nebo zvracení po dobu delší než dva dny,
• snížila se tvorba moči,
• cítíte se slabí,
• máte závratě.

Jděte na nejbližší pohotovost, pokud máte:

• vyšší teploty,
• nemáte žádnou moč déle než 12 hodin,
• začnete se cítit zmatení.

Kojenci, malé děti a starší lidé by měli navštívit lékaře, nebo i zajít na nejbližší pohotovost v případě zvracení, nebo když průjem přetrvává déle než 24 hodin. Dehydratace se jich týkají mnohem rychleji.

Pokud jste vážně dehydratovaní, musíte se ihned dostat do nemocnice!

• Pomohou nitrožilní tekutiny (IVS) zavedené lékařem: jde o to dodat rychle zpět chybějící tekutiny.
• Výskyt zejména po průjmech a otravách – jde často o život zachraňující úkony, zejména u malých dětí a kojenců.
• K léčbě dehydratace je třeba nejprve vyřešit příčiny, jako jsou: horečka, zvracení, průjem a vyčerpání z horka – nejčastější důvody dehydratace.

Samoléčba

• Zvýšit příjem tekutin je v mnoha případech postačující,
• nejvhodnější tekutinou je ta, která dehydratovanému chutná (samozřejmě s výjimkou kávy, coly apod., které dehydrují; na chuť je možné jich trochu podat, když o ně nemocný žádá),
• zahájení léčby dehydratovaného dítěte osoleným čajem může vyvolat zvracení a zhoršení stavu,
• rozhodující je množství – nelze očekávat, že výrazné příznaky ustoupí s jedním napitím,
• velké množství tekutin může opět vyvolat zvracení,
• pokud je snese žaludek, dojde následně ke zvýšenému močení, a situace se nemusí zlepšit,
• tekutiny je nutno podávat po malých dávkách delší dobu,
• těžká dehydratace se řeší více dnů.

Na počátku je zcela dostačující voda, iontové nápoje je vhodnější naředit.

V případech intenzivní ztráty tekutin zvracením a průjmem nestačí pít stále čistou vodu: vhodný je i bujón, ovocné džusy. Lze použít jednoduchý dehydratační roztok.

Těžká dehydratace snižuje schopnost příjmu tekutin trávicím traktem, většinou je tedy nutné nitrožilní podání.

Nejdůležitější je tedy vypít dostatečné množství tekutin, což u dospělého člověka představuje 2–3 litry denně.

Při vysokých teplotách vzduchu se doporučuje:

• omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách,
• nenechávat děti (ani zvířata) na přímém slunci, zejména ve stojících automobilech,
• zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů bez kofeinu, přednostně neperlivých, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami; alkoholu se vyvarovat,
• při pobytu na přímém slunci používat ochranné prostředky (krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle, pokrývku hlavy),
• při použití klimatizace udržovat teplotní rozdíl mezi venkovním a klimatizovaným prostředím maximálně kolem 5 °C,
• věnovat zvýšenou pozornost malým dětem, nemocným a starším občanům.

U dospívajících a dospělých s mírnou dehydratací může pomoci pečlivě uplatněná domácí léčba/samoléčba, ale nejlépe je být minimálně v telefonním kontaktu s lékařem.

Děti do 10 let se středně těžkou dehydratací by měl vidět lékař jako první, i když hospitalizace obvykle není nutná.

Při mírné dehydrataci je samoléčba bezpečná v každém věku, pokud se stav nezhoršuje:

• můžete si koupit náhradní roztoky ORS k zavodnění – nahradí důležité krevní soli a vodu ve vyváženém množství; jsou určeny především pro zvládnutí dehydratace u nemocných lidí, aby vaše střeva absorbovala maximální množství vody spolu s malým množstvím soli. Nepleťte si je se sportovními nápoji určenými pro sportovce – koncentrované energie a soli jsou určeny pro zdravé, vysoce výkonné sportovce. Tyto nápoje mohou skutečně zhoršit zvracení a průjem, a tak mohou omezit střevní absorpci vody,
• jakmile příznaky dehydratace zmizí, ORS již není nezbytné, ale čistě tekutá strava může být užitečná v případě zvracení, nebo když průjem přetrvává,
• Kaolectrolyte (balíčky sacharidů a elektrolytů v prášku): produkt, který je Světovou zdravotnickou organizací nejvíce doporučován.

Vhodné nápoje:

• voda,
• pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého (neperlivé),
• vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy,
• neslazené a nepříliš silné čaje (ovocný, popřípadě v omezené míře zelený čaj),
• kojenecké vody,
• bylinné čaje (ty je však vhodné pít pouze krátkodobě a střídat je). Některé bylinné čaje mohou ovlivňovat účinek léků, které užíváte. Poraďte se proto s lékařem nebo lékárníkem, zda jsou pro Vás vhodné,
• polévka by měla být součástí jídla.

Méně vhodné nápoje:

• středně a silně mineralizované vody. Jejich trvalé pití představuje zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů, nebo některých kloubních chorob. Denní příjem těchto minerálních vod by neměl přesáhnout 0,5 litru. Stejně jako u bylinných čajů je vhodné je střídat,
• sladké limonády, ochucené minerální vody, nektary. Hlavním důvodem nevhodnosti těchto nápojů je obsah cukru a umělých sladidel,
• mléko a kakao. Ty jsou díky obsahu bílkovin spíše potravou než nápojem,
• káva, nápoje obsahující kofein a alkohol. Ty nelze do pitného režimu počítat vůbec. Kofein zvyšuje vylučování vody z těla. To znamená, že vypitím nápoje s kofeinem se tekutiny nedoplní, ale naopak se zvýší jejich potřeba.

Je vhodné si doporučené množství tekutin rozvrhnout do celého dne a pít průběžně, i když nepociťujete žízeň:

• pijte od rána, doplníte tak tekutiny, které tělo ztratilo během spánku. Šálek kávy nebo černého či zeleného čaje ovšem nestačí (z důvodu obsahu kofeinu, který odvodňuje). Po těchto nápojích proto vždy ještě vypijte sklenici vody (!!!),
• v průběhu dne pijte podle potřeby a aktuální zátěže,
• před spaním pití omezte, nenarušíte tak svůj spánek buzením se na toaletu.

Dlouhodobý silný pocit žízně, který přetrvává i při dostatečném příjmu tekutin, může být příznakem vážnějšího onemocnění, například diabetu (cukrovky)!!! Proto v případě jakýchkoliv pochybností navštivte svého ošetřujícího lékaře.

Jděte na nejbližší pohotovost, pokud máte vyšší teploty!

Prevence dehydratace

(Viz též Samoléčba.)

Tipy na to, jak si zajistit dostatečnou hydrataci

Hodně pijte. K udržení hydratace v průběhu léčby je vhodná voda, 100% pasterizované ovocné džusy, mléko a vývar s nízkým obsahem sodíku. Snažíte-li se zhubnout, mějte na paměti, že džusy obsahují hodně cukru a jsou dost kalorické. Zkuste raději vodu a minerálku (minerálku s mírou, neboť obsahuje rozpuštěné soli).

• Kofein konzumujte s mírou. Nápoje obsahující kofein jako káva, čaj nebo coca-cola sice zvýší příjem vody, ale kofein je močopudný, a tak se z organismu vylučuje víc vody než po požití nápoje bez kofeinu. Nepijte jako jediný zdroj tekutiny pouze nápoje obsahující kofein,
• jezte potraviny s vysokým obsahem vody. Do celkového množství vody se započítávají i tekutiny obsažené v pevné stravě. Některé ovoce a zelenina obsahují více než 90 % vody. Grapefruit, jahody, vodní meloun, brokolice, kapusta, květák, celer, okurky, lilek, salát, papriky, ředkvičky, špenát, cukety a rajčata mají vysoký obsah vody. Vysoký obsah vody mají také málo solené polévky, nanuky, vodová zmrzlina a želé.
• Přidávejte si do vody citrusy. Nechutná-li vám samotná voda, zkuste si do ní přidat pár kapek nebo kousek limety, citronu nebo pomeranče. Můžete do ní také přidat trochu ovocné šťávy, nebo pijte perlivou vodu (sodovka, minerálka nebo perlivá voda). Kupujte značku, která NEOBSAHUJE přidaný cukr nebo sodík.

Ve dne i v noci mějte po ruce sklenici vody, abyste nezapomínali pít.

Jste-li mírně dehydrovaní:

• nevypijte toho tolik naráz. Tekutiny pijte pomalu, po malých doušcích, a postupně jich pijte více,
• cucejte kousky ledu, namrazenou ovocnou šťávu nebo ledovou tříšť, abyste zvlhčili rty a ústa,
• jezte potraviny obsahující velké množství tekutin jako vodní meloun nebo okurky,
• máte-li suché rty, používejte jelení lůj nebo balzám. Suchou kůži ošetřujte pleťovým mlékem,
• dejte si do malé chladicí nádoby led a malou láhev vody nebo džusu a mějte je po ruce, abyste často pili.

Zdroje:

weby wikipedia, umirani.cz/dehydratace,  stefajir.cz,
voda-a-hydratace.zdrave.cz/pozor-na-dehydrataci/,  quickcare.org/gast/dehydrate.html a drmax.cz