Běžné nemoci 

Trávicí systém - obecně

Úkolem trávicí soustavy je dodávat našemu tělu živiny z potravy.

Naše výživa je složena především z cukrů (sacharidů), tuků (lipidů), bílkovin (proteinů), vody a v menší míře z vitaminů a minerálů. Cukry, tuky, bílkoviny jsou dlouhé molekuly, které trávicí aparát naseká na menší kousky a vstřebá do krve.

Zuby

Zuby mají na starosti mechanické rozmělnění potravy na kaši, protože další části trávicí soustavy rozkládají potravu chemicky.

Pokud nebude potrava dostatečně rozmělněna, může se žaludek, střeva, játra i slinivka snažit sebevíc, ale trávení bude mít vždy nižší účinnost. Pro zuby a kosti je důležitý vápník, fosfor a vitamin D.

Základní struktura zubu

Viditelná část zubu – korunka – přechází v zubní krček v místě, kde se potkává zub s dásní. V dásni a čelisti je kořen zubu.

Na povrchu korunky zubu je zubní sklovina (email), která je nejtvrdší hmotou v našem těle a rozmělňuje potravu. V oblasti krčku a kořene zubu je sklovina nahrazena cementem. Pod zubní sklovinou či cementem je kosti podobná zubovina (dentin), tvořící nosnou konstrukci zubu. Uvnitř zubu je zubní dřeň (pulpa dentis), ve které je vazivo, cévy, a nervy. Zub je v čelisti uchycen v zubním lůžku (alveol) pomocí ozubice – tuhé vazivo mezi kostí čelisti a kořenem zubu.

Trávicí trubice

Představte si gumovou hadičku, ve které je kapka vody. Pokud chcete posunout kapku vody v hadičce, stačí jen prsty zaškrtit místo za kapkou a sevřenými prsty pohybovat vpřed. Stejným způsobem funguje pohyb v trávicí soustavě (peristaltika), jen místo prstu je trávicí trubice obalena svaly.

Trávicí trubice je nervově řízena v mozku (v prodloužené míše) přes vegetativní nervový systém, ve kterém sympatikus (stres, akce) snižuje tvorbu slin a parasympatikus (odpočinek, trávení) zvyšuje slinění. Tento systém neovládáme vědomě vůlí.

Jícen propojuje hltan se žaludkem a obratně transportuje každé naše sousto kolem plic. Takto se jícen jeví jako obyčejné duté potrubí, musíme však zmínit, že jde spíše o důmyslný dopravník. Na hranici jícnu se žaludkem je svěrač, který brání zpětnému toku trávené potravy.

Žaludek

Po mechanickém rozmělnění potravy ústy má žaludek za úkol začít chemicky trávit (rozkládat a štěpit) potravu na menší kousky.

V žaludku je přítomna kyselina chlorovodíková (HCl), která tvoří kyselé pH v žaludku, čímž hubí mikroorganismy v potravě, brání rozkladu některých vitaminů (B a C), aktivuje žaludeční enzym (neaktivní pepsinogen se v kyselém prostředí mění na pepsin) a přeměňuje nerozpustné minerální látky na soli rozpustné ve vodě.

Trávicí enzym pepsin štěpí bílkoviny (proteiny, peptidy) na menší úseky.

Žaludeční stěna je vystlána hlenem (mucinem), který má chránit žaludek, aby jej enzym pepsin nezačal rozkládat.

V dětském věku též tvoří žaludek enzymy na štěpení mléčného cukru a tuku, tato tvorba je však v dospělosti značně utlumena.

Potrava se v žaludku zdrží 2‑6 hodin, podle náročnosti trávení.

Tenké střevo

Tenké střevoje část trávicí trubice, kde dochází k finálnímu štěpení živin a k jejich vstřebávání do krve a lymfy skrze střevo.

Odborně můžeme tenké střevo dělit na duodenum (dvanáctník –  podle toho, že je 12 palců dlouhý), do kterého ústí žaludek a vývody ze slinivky břišní a jater.

Další částí je jejunum (lačník) a další část je ileum (kyčelník), které vede do tlustého střeva. Tenké střevo je dlouhé přibližně 4 m a jeho vnitřní průměr je 2,5 cm.

Štěpení a vstřebávání živin:Řetězce cukrů se krátí na jednotlivé monosacharidy, tuky na glycerol a mastné kyseliny a bílkoviny se rozkládají na jednotlivé aminokyseliny.

Tlusté střevo

Z tenkého střeva (z kyčelníku) putuje naše potrava do střeva tlustého (tračník), které můžeme rozdělit na část vzestupnou, příčnou a sestupnou. Následuje esovitá klička, konečník a řiť. Tlusté střevo je dlouhé 1‑1,5 m a má vnitřní průměr 5‑8 cm.

Trávenina (potrava) se v tlustém střevě zdrží 16‑40 hodin. Dochází zde ke vstřebávání vody, minerálů, vitaminů, ale i toxických látek.

Tlusté střevo je hojným místem pro činnost mikroorganismů, některé jsou pro tělo prospěšné (např. syntézou vitaminů B6, B12, K), jiné jsou považovány za zhoubné.

Jaké bakterie osidlují právě naše střevo, závisí na naší stravě.

Trávicí žlázy

Játra

Játra jsou nemalý orgán (1,5 kg) v pravé polovině našeho těla pod plícemi a všechny jejich funkce stále překvapují vědecké kapacity. My se pokusíme si jednoduše vysvětlit, co vše mají játra za úkol:

1. Skladování a přeměna živin

Živiny vstřebané ze střev jsou krví transportovány do jater a právě játra rozhodují dle požadavků našeho těla, zda živiny pustit dál, nebo je uskladnit.

Je-li v krvi nadbytek cukrů (glukózy, např. po jídle), pak játra přebytečnou glukózu vychytávají do svých jaterních buněk…

• spojováním glukózy (což lze přirovnat k navlékání korálů) se tvoří dlouhý řetězec (polysacharid glykogen),
• nadbytečná glukóza se přeměňuje na tuky (lipidy)…
• nedostatek cukrů v krvi pak řeší…
  - játra štěpením a uvolňováním nastřádané glukózy (glykogenu) do krve,
  - přeměna bílkovin na cukry (glukózu) – což vysvětluje úbytek svalové hmoty při sníženém příjmu potravy.

Játra mají klíčovou úlohu při hospodaření s tuky (lipidy)…

• dokáží tuky dle potřeby rozkládat i tvořit,
• tvoří lipoproteiny (mající za úkol přenášet tuky), z nichž nejznámější je cholesterol LDL (přenáší tuky z jater do těla) a HDL (sváží tuky z těla do jater).

V játrech se skladují tuky, glykogen, minerály železo, měď, a vitaminy A, D, K, B12.

Na povel parathormonu z příštítných tělísek se ledviny společně s játry podílejí na syntéze vitaminu D, který zvyšuje množství vápníku v krvi.

2. Detoxikace

Játra můžeme označit jako chemickou laboratoř našeho těla, řídící přeměnu i vylučování látek z těla. Při rozkladu bílkovin na energii nevniká v buňkách pouze CO2 a voda, ale i amoniak (NH3). Játra z krve amoniak vychytávají a přeměňují jej na močovinu a glutamin, jenž jsou opět uvolněny do krve a vylučovány ledvinami do moče. Tak se tělo zbavuje přebytečného dusíku (N).

Nadbytečný cholesterol je v játrech přeměňován na žlučové kyseliny a vylučován spolu se žlučí do střeva.

V červených krvinkách je přítomen hemoglobin (nosič kyslíku), který je po smrti červené krvinky přeměněn na žlutý bilirubin a vyloučen do žluče.

Z našeho těla je třeba vylučovat látky různého účinku (molekuly léků, mikroorganismů, hormonů). Játra se ujímají úkolu přeměnit tyto látky tak, aby je bylo možné vyloučit z těla žlučí či močí.

3. Tvorba žluči

V játrech se tvoří žluč, která může být uvolňována přímo do střeva, nebo uskladněna ve žlučníku. Žluč má za úkol vytvořit z tuků ze stravy malé kapky, aby se k těmto kapénkám dostaly trávicí enzymy a rozložily tuky ke vstřebání.

4. Krvetvorba

• Játra udržují v krvi stálou hladinu bílkovin,
• zajišťují tvorbu látek nutných pro srážení krve,
• tvoří hem z rozpadlých červených krvinek na žluté barvivo bilirubin (viz žloutenka).

Játra tvoří a do krve uvolňují hormon angiotenzinogen (jeho produkty zvyšují krevní tlak).

Žlučník

Žlučník má za úkol skladovat a koncentrovat žluč (vstřebáním vody) na chvíle, kdy bude třeba pro trávení tučné stravy.

Žluč je tvořena v játrech a podle potřeby uvolňována k trávení do střev, nebo skladována ve žlučníku. Žluč obsahuje vodu, žlučové kyseliny a jejich soli, cholesterol, bilirubin, lecitin (fosfatidylcholin) a jejím úkolem je emulgovat (rozkapénkovat) tuky, aby mohly být rozloženy (pankreatickou lipázou) a vstřebány ve střevě.

Neobvyklý pojem rozkapénkovat si můžeme vysvětlit na příkladu: Lipidy (tuky, oleje) z naší stravy procházejí zažívací soustavou v podobě olejovitých kapek. Aby s tuky mohly pracovat trávicí enzymy, je třeba rozdělit je na miniaturní kapky. Denně naše játra vytvoří kolem 1 litru žluče.

Slinivka břišní, pankreas

Slinivka břišní se nachází v levé polovině těla pod žaludkem. Slinivku můžeme z funkčního hlediska rozdělit na část trávicí a část hormonální.

Trávicí část slinivky tvoří pankreatickou šťávu, která má ze slinivky dva vývody do tenkého střeva. Větší je společný se žlučníkem a játry, malý pouze pro slinivku.

Pankreatická šťáva je nezbytná pro trávení, protože obsahuje amylázy (štěpící cukry), lipázy (štěpící tuky) a trypsin (štěpící bílkoviny), bez kterých nelze potravu rozložit pro následné vstřebávání.

Nemoci trávicí soustavy

Zubní kaz a citlivé zuby, zubní plak a kámen, zánět zubní dřeně, pulpitida a zánět ozubice, periodontitida, zánět, krvácení dásní, parodontóza, paradentóza, skřípání a vrzání zuby.

Sucho v ústech, zápach z úst, afty, opar rtu, pásový nebo genitální, porucha pohyblivosti jícnu, brániční kýla, hiátová hernie, jícnové varixy, rakovina jícnu, pálení žáhy, pyróza, zánět žaludku, gastroduodenální vřed, rakovina žaludku.

Zánět slinivky břišní, rakovina slinivky břišní, žloutenka, hepatitida, zvýšený bilirubin, ztučnění jater, zvětšení jater, cirhóza, tvrdnutí jater, portální hypertenze, selhání jater, rakovina jater, zvětšená slezina, zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče, žlučové či žlučníkové kameny, rakovina žlučníku a žlučových cest.

Porucha vstřebávání živin, střevní neprůchodnost, celiakie, alergie na lepek, břišní kýla, dráždivý tračník, Crohnova choroba, divertikulóza, střevní výchlipky, ulcerózní kolitida, zánět slepého střeva, hemoroidy (hemeroidy), rakovina tlustého střeva.

Zánět pobřišnice, krev ve stolici, plynatost (nadýmání), průjem, zácpa, potíže s polykáním, potíže s trávením, nechutenství, pocit plnosti, nevolnost, zvracení, zvýšená chuť k jídlu, přejídání, špatná strava.

Zdroj: nasclovek.cz