Běžné nemoci 

Kůže je orgán, který ochraňuje tělo před okolními škodlivinami (infekce, UV záření, chemikálie) a mechanickým poškozením. Má důležitou funkci při termoregulaci (udržení stálé tělesné teploty), chrání před ztrátami tekutin, probíhají v ní i důležité metabolické pochody (například část syntézy vitaminu D) a je zásobárnou energie (podkožní tuk).

Kůže má 3 vrstvy – pokožku (epidermis), škáru (dermis) a podkožní vazivo (tela subcutanea), které je tvořeno převážně podkožním tukem.

• Běžné říznutí a škrábnutí je nepříliš hluboké poškození pokožky.
• Hmyzí bodnutí obsahuje látky způsobující reakci – otok a pálení.
• Rána je porušení celistvosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Rány mají různý charakter – jsou řezné, sečné, bodné, tržné, kombinované. Povrchová rána zasahuje většinou jen do podkoží, projevuje se obvykle krvácením různé intenzity, které většinou není životu nebezpečné, s výjimkami (pacienti léčení léky proti srážení krve, hemofilici a pacienti s jinými poruchami srážlivosti krve).
• Naražení vzniká přímým působením tupého násilí na určitý okrsek tkáně – řadí se mezi tzv. zavřená poranění, tj. kožní kryt zůstává neporušen. Průběh, závažnost a následky poranění bývají přímo úměrné stupni násilí, jímž bylo poranění vyvoláno, a místu, kde násilí působilo. Naražení se projevuje krvácením do tkáně, od drobných tečkovitých krevních výronů až po rozsáhlé krevní výrony.
• Pohmoždění kůže – nejmenší tečkovitý krevní výron do kůže se nazývá ekchymóza. Při větším násilí vzniká prokrvácení kůže, které může mít za následek poruchu její výživy, vyúsťující až v odúmrť kožního krytu.
• Pohmoždění podkožní tkáně – odtržení kožního krytu od spodiny většího rozsahu. I drobné krevní výrony do svalů a povázek nebo trhliny svalů významně omezují svalovou funkci a bývají značně bolestivé. Svalové trhliny vznikají většinou tehdy, když násilí působí v okamžiku svalového stahu, zřídka u svalu ochablého. Poruší-li se povrchová svalová povázka, při uvolnění svalu vyhřezává svalová tkáň; stav je označován jako „svalová kýla“. Při svalovém stahu výhřez mizí.

U povrchové rány je poškozena pouze epidermis (např. odběr štěpů v popáleninové medicíně). U zavřené rány nedochází k poškození celistvosti kůže (příkladem může být vymknutí či podvrtnutí, zavřená zlomenina), poškozeny jsou však hluboké struktury.

Proces primárního hojení rány

… má 4 fáze:

1. Tělo na každé poškození reaguje jednotným mechanismem – nejdříve zastaví krvácení a v místě rány dojde k zánětu (charakteristický je otok, zarudnutí, bolest a zvýšená teplota postiženého místa), který má za úkol ránu vyčistit (čisticí fáze) – do tkáně putují buňky imunitního systému, likvidující zničené struktury a bránící tělo proti škodlivinám (bakteriím, virům atd.), které nyní mohou do organismu volně pronikat poničenou kůží. Dochází k migraci zánětlivých buněk (leukocytů, histiocytů, fibroblastů), s primární úlohou fagocytózy – procesu rozpoznávání a pohlcování cizorodých částic. V místě rány často vzniká nekróza – mechanická a funkční překážka v uzavírání rány, stejně jako fibrinový povlak. Pro úspěšný proces hojení je odstranění nekróz – odumřelé tkáně a povlaků – nutností; lze provést chirurgicky, či zvolit šetrnější enzymatický či autolytický debridement – hydroterapie, vakuová terapie nebo larvoterapie. Tato „úklidová“ fáze trvá asi 3 dny.

2. Navazuje růstová fáze, jež má do rány přivést nové cévy a materiál pro výstavbu nové tkáně. 4. den začíná vznikat tzv. granulační (novotvořená) tkáň složená z fibroblastů (což jsou buňky potřebné pro syntézu pojiva) a cév.
3. Když získá rána dostatek stavebních prvků, stáhne se a povrch začne překrývat epitel (povrchové buňky) ze zdravé tkáně z okolí rány (epitelizační fáze).
4. Odeznívá zánětlivá reakce, výsledkem hojení rány je jizva (která může být nenápadná, stříbřitá, ale mohou vzniknout i jizvy deformující, vystouplé, s odlišnou pigmentací).

Akutní rány jsou rány, které se hojí v krátkém čase (do 6 týdnů) a bez výrazných komplikací (primární hojení).

Příčiny vzniku:

a) mechanické – (dle mechanismu) rány řezné, bodné, tržné a zhmožděné. Většinou prochází celou kůží i podkožím; jsou-li zasaženy i hlubší struktury (svaly, kosti a vnitřní orgány), jde o komplikované rány, které mohou bezprostředně ohrožovat život – krvácením i masivní infekcí:

• odřeniny,
• tržné rány,
• řezné rány,
• střelné rány,
• zhmožděniny,
• rány způsobené kousnutím;

b) termické – působení tepla, chladu, záření či chemikálií způsobuje destrukci kůže. Rozsah závisí na typu, délce a intenzitě působení, u termických také na hmotě, která popáleninu způsobila (rozdílné popáleniny vyvolá pára a rozpálený kov):

• popáleniny,
• omrzliny;

c) chemické a radiační rány,

d) ostatní – viz samostatné kapitoly stejného jména:

• opary,
• puchýře,
• akné.

Chronická rána

je sekundárně se hojící rána, která ani přes správnou terapii nevykazuje po dobu 6–8 týdnů tendenci k hojení. Většinou představuje poslední stadium destrukce tkáně, vyvolané venózními či arteriálními poruchami, nebo poruchami výměny látkové, podmíněnými cévními chorobami, poškozeními vzniklými v důsledku déletrvajícího působení tlaku nebo záření.

Léčení chronických ran je obtížné a je spojeno s vysokými náklady. Jde zejména o násl.:

• dekubity, proleženiny – vznikají v místech dlouhodobého kontaktu kůže pacienta s podložkou (např. u nemocných dlouhodobě upoutaných na lůžko). V místech neustálého kontaktu a tlaku dochází k útlaku drobných cév, tkáně jsou špatně zásobovány živinami a kyslíkem, a tak dochází k jejich postupnému odumírání – vznikají dekubity,
• diabetická noha – komplikace onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus), kdy se na dolních končetinách vyskytují chronické nehojící se defekty. Vznikají z poškození nervů a poruchy krevního zásobování, tedy postižení cév. Dle závažnosti se může pohybovat od povrchových vředů až po gangrénu či nekrózu celé nohy,
• anální fisury a hemoroidy,
• bércové vředy – poškození kůže (ztráta tkáně), které může zasahovat až do podkožních vrstev. Vytvoří se zpravidla pacientovi, který dlouhodobě trpí onemocněním cévního systému dolních končetin. Častou příčinou vytvoření bývá chronická žilní nedostatečnost, kdy se vlivem změn na stěnách cév městná žilní krev v dolních končetinách a dochází ke vzniku přetlaku v žilním řečišti, žíly se rozšiřují a objevují se varixy (křečové žíly). Příčinou vzniku bércového vředu může být i poranění, například chemikáliemi, nebo infekce – viz též samotné téma Bércový vřed.

Komplikace hojení ran:

Rychlost a jak dobře se rána zhojí, závisí na celkovém zdravotním stavu postiženého organismu, na způsobu vzniku rány a na dalších okolnostech. Na rány působí mnoho okolností, které mohou mít zásadní vliv na průběh hojení. Proces hojení může ovlivnit mnoho vnějších i vnitřních faktorů, mohou působit lokálně v místě rány, či jsou dány celkovým stavem poškozeného.

Celkové faktory ovlivňující hojení ran:

Jsou dány stavem poraněného, a kromě obecných faktorů (věk, mobilita, obezita apod.) sem řadíme základní a přidružená onemocnění:

• chronická žilní choroba,
• trombóza a posttrombotický syndrom,
• hypertenze a arterioskleróza,
• diabetes mellitus a jiné metabolické poruchy,
• ischemická choroba dolních končetin,
• neuropatické choroby,
• lymfedém,
• vaskulitida a autoimunitní choroby,
• revmatické choroby,
• malnutrice,
• krevní poruchy a anémie,
• maligní bujení.

Lokální faktory ovlivňující hojení ran:

Jsou dány stavem rány – přítomností infekce, macerací – rozmáčením okrajů rány, vzniklým působením zpravidla sekrecí z rány, či dehiscencí – rozpadem rány.

Infekce: Přítomnost bakterií v ráně nemusí vždy znamenat infekci. Její rozvoj závisí na virulenci daného kmene, počtu přítomných bakterií, stavu rány a organismu pacienta. Rána s infekcí se zastaví v zánětlivé fázi, a to na tak dlouho, dokud je patogen v ráně přítomen.

Rizikem je nejen tvorba píštělí a abscesů, ale zejména možný rozvoj systémové sepse.

K rozvoji bakteriální infekce přispívá přítomnost nekrózy, cizí tělesa v ráně včetně stehů, ale i hypoxie tkáně v místě rány.

Příčiny špatného hojení ran:

• snížená imunita, napadení rány infekcí, její hnisání
• překyselení organizmu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, poruchy nervů)
• cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči),
• nedostatek polynenasycených mastných kyselin (únava, snížená imunita, suchá, svědivá kůže, špatné hojení ran, padání vlasů, zhoršení zraku, poruchy paměti, neplodnost, poruchy menstruace, nadměrná srážlivost krve, otoky nohou, bušení srdce, srdeční arytmie),
• nedostatek zinku (únava, popraskaná kůže, špatné hojení ran, vyrážky kůže, akné, lámání nehtů, padání vlasů, nechutenství, snížená imunita, šeroslepost, neplodnost),
• nedostatek vitaminu A (únava, snížená imunita, častější nemocnost, zhoršené vidění, nemoci dýchacích cest, kožní potíže, špatné hojení ran, padání vlasů, záněty ucha, poruchy reprodukčních orgánů),
• nedostatek vitaminu E (špatné hojení ran, poruchy menstruace, poruchy svalů a nervů, chudokrevnost, anémie, neplodnost),
• nedostatek vitaminu B6 (únava, suchá kůže, svalové křeče, anémie, snížená imunita, padání vlasů, akné, bolest hlavy, deprese, trávicí potíže, závratě, zánět spojivek, špatné hojení ran, podrážděnost, poruchy paměti, bolest zápěstí),
• nedostatek vitaminu C (únava, krvácení dásní, zápach z úst, otoky, modřiny, podlitiny, padání zubů, vlasů, bolest kloubů, podrážděnost, špatné hojení ran, hemoroidy, křečové žíly, zánět cév),
• nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza),
• podvýživa, vychrtlost, hubenost,
• kouření,
• léky…
  glukokortikoidy (ovlivňují imunitu, kůži, dýchací cesty, hospodaření s živinami, minerály, zdraví cév, ledvin, zažívací soustavy, náladu).

Příznaky jsou dány typem rány – viz předchozí záložka (POPIS).

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte- – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy zkontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to zde již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by neměli spolu s předepsanými léky užívat.
3. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časové odstupy při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – hrozí zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2–3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce – vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům – odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady – více léků či doplňků stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Léčba a samoléčba ran a zranění

Upozorňujeme, že obsah těchto internetových stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták (PIL) léku, který užíváte. V případě, že problémy neustupují ani po 5 dnech, či dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.

Léčbou je vyléčení infekce a vypuštění hematomu s opětovnou suturou rány.

Samoléčba a první pomoc

A. První pomoc u traumatických ran

Základní principy jsou:

1. zástava krvácení,
2. ochrana před infekcí,
3. případné znehybnění poraněné končetiny (při podezření na zlomeninu),
4. u větších poranění je nutné zahájit prevenci šoku. Postiženého přemístíme na klidné místo a zabráníme tepelným ztrátám (přikrývkou).

Předběžné ošetření akutní rány:

• provádí se v místě poranění – větší krvácení je třeba zastavit, pak následuje vlastní ošetření rány,
• zásady předběžného ošetření:
• ránu nevyplachujeme,
• nesondujeme její hloubku,
• cizí tělesa z důvodu možnosti vzniku většího krvácení z rány neodstraňujeme.

Obecné zásady první pomoci

Držme se zlatých pravidel, která platí vždy…

Ve všech případech naražení je základem léčby klidový režim, resp. znehybnění poraněné části těla, končetiny.

• Pro zmírnění bolesti je vhodné aplikovat studené obklady,
• u pohmoždění svalů je vhodný kompresní obvaz, zabraňující zvětšování krevního výronu,
• je-li krevní výron větší, je vhodné jej vypustit chirurgicky, napíchnutím nebo naříznutím tkáně,
• moderním doplňkem resp. alternativou léčby všech tupých poranění měkkých tkání je užívání enzymů ústy (preparáty Phlogenzym, Wobenzym).

Základem je zachování čistoty v ráně, i u popálenin.

• Méně péče je někdy více. Toto rčení platí u všech úrazů. Pro ošetření a správné hojení je nutná naprostá čistota rány. V důsledku některých „babských rad“ může dojít k infekci rány, jejímu prohloubení, čímž se komplikuje průběh hojení a zhoršuje prognóza. Stejné je to s amatérským napravováním zlomenin.
• Nejste-li si jisti, že ošetření rány dokážete zvládnout sami (přílišné krvácení, popáleniny většího rozsahu a vyššího stupně, než je I.), obraťte se na odbornou lékařskou pomoc.
• Do ran a hlubších oděrek nic nesypte.

Menší poranění lokálně očistit prostředky k tomu určenými (dezinfekce)…

1. okolí rány můžeme omýt slabým mýdlovým roztokem, případně potřít dezinfekčním roztokem tak, aby nezatékal do rány,
2. nejsou-li rány příliš hluboké, můžete je vypláchnout peroxidem vodíku (kysličníkem),
3. k minimalizaci vzniku druhotné infekce ukončíme předběžné ošetření rány přiložením sterilního obvazu. Aby se obvaz na ránu nepřilepil, používá se tkanina impregnovaná masťovým základem, svou síťovou strukturou zabezpečuje drenáž exsudátu (např. Grassolind, Atrauman),
4. nejlépe sterilně zakrýt – obvažte; malé defekty ošetříme dezinfekcí a kryjeme náplastí,
5. přiložte studený obklad proti otoku,
6. na tuto základní vrstvu přikládáme sekundární krytí – gázové. Netkané krytí, které má vyšší absorpční schopnost, se použije při větším krvácení. Obvaz má ránu překrývat, podobně jako při definitivním krytí rány, alespoň o 5 cm (Sterilux ES, Medicomp):
• sekundární krytí se upevňuje na kůži náplastí (u malých ran),
• nebo fixačním gázovým či elastickým obvazem (u větší rány) tak, aby se zabránilo jeho posouvání vůči ráně,
7. poraněnou končetinu fixujeme, abychom zajistili nerušené hojení v ráně,
8. i rozsáhlejší povrchové rány – odřeniny, eroze – se hojí regenerací epitelu. Bývají bolestivé a často dochází k přilepení obvazu na plochu rány. Poškození plochy rány při převazu a do značné míry i bolestivosti rány lze předcházet použitím vlhké terapie (hydrogelové a hydrokoloidní krytí), případně lze na ránu aplikovat tkaninu impregnovanou masťovým základem,
• krvácení u malého defektu se zastaví samo, nebo je lze zastavit přiložením studeného obkladu,
9. je-li krvácení masivní, je nutné přiložit tlakový obvaz: na ránu přiložíme smotaný obvaz (nebo jiný podobný pevný předmět) a druhým obvazem ho pevně připevníme,
10. infekci předcházíme u většího zranění přiložením sterilního čtverce (provizorně lze použít čistý látkový kapesník), který můžeme fixovat leukoplastí,
11. na čistou mělkou ránu se aplikuje hydrokoloidní nebo polyuretanové pěnové krytí (Hydrocoll, PermaFoam),
12. na povrchovou ránu postačí i transparentní hydrogelové krytí umožňující vizuální kontrolu hojení bez snímání obvazu. Takovéto krytí nemá negativní vliv na následující fázi hojení – epitelizaci (Hydrosorb).

Na hlubší rány přiložte jen obvaz s polštářkem a odešlete postiženého k odbornému ošetření.

• Je-li v ráně cizí těleso, které pevně lpí, neodstraňujte ho (vyjma např. skla od toxické chemikálie): obložte ránu mulem, obvažte a odešlete postiženého k odbornému ošetření,
• volně prodejné léky – krémy a masti zklidňující podráždění, urychlující regeneraci kůže a podporující hojení (např. s panthenolem, zinkem apod.),
• s antiseptickými účinky (např. s obsahem jódu k dezinfekci),
• hydrokoloidní krytí, obvazový materiál a náplasti na popáleniny,
• při podezření na zlomeninu končetiny (bolest, atypický tvar) ji znehybníme tak, aby byly nepohyblivé dva sousední klouby (např. u zlomeniny bérce fixujeme kotník a koleno),
• deformované končetiny NIKDY nenapravujeme do „správného“ tvaru.

Přírodní a doplňková léčba: gely, krémy a masti s obsahem aloe, heřmánku, třezalky nebo měsíčku.

• Náplast HI-TECH na odřeniny – tiší bolest a hojí odřeniny, oděrky a dermabraze,
• náplast HI-TECH na puchýře – tiší bolest a hojí již vzniklé puchýře, a také předchází jejich vzniku,
• náplast HI-TECH na řezná poranění – působí rychle a urychluje hojení malých řezných poranění,
• krytí HI-TECH na popáleniny – krytí je nepřilnavé, vzdušné a nemastné na dotek, je tvořené polyesterovou mřížkou, napuštěnou hydrokoloidními částicemi a vazelínou. Je indikován pro místní ošetření povrchových popálenin 2. stupně,
• náplast HI-TECH na odřeniny – tiší bolest a hojí odřeniny, oděrky a dermabraze,
• URGO náplast ve spreji – pro povrchová poranění, odřeniny, škrábnutí i na obtížně lokalizovaných partiích (lokty, kolena),
• URGODERMYL na praskliny a drobná poranění – tekutý film určený k ošetření prasklin na kůži, drobných nekrvácejících říznutí a záděr,
• URGODERMYL na Popáleniny-Podráždění-Zarudnutí od slunce – emulze určená k ošetření povrchových popálenin 1. stupně, zarudnutí a popálenin od sluníčka a podrážděné kůže.

Pro péči o pokožku:

• pijte nejméně 6 sklenic vody denně – pomůže odstranit z organismu odpadové látky, které mohou být příčinou kožních problémů,
• správná výživa – udržuje pokožku pružnou a vláčnou, zajišťuje dostatek živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků, zvyšuje imunitu proti infekci a zkracuje dobu léčení již existujících ran;
• pro nemocné obecně platí pravidlo: 15–20 % bílkovin, 25–35 % tuků, 45–65 % sacharidů,
• strava by se měla skládat:
• z dostatku bílkovin (maso, vejce, ryby, luštěniny),
• z dostatku ovoce a zeleniny,
• z mléka a obilovin,
• v případě poruch přijímání potravy i z doplňků stravy – pro doplnění vitamínů, minerálů,
• omezte množství tučných jídel,
• jezte více ovoce a zeleniny, zvláště mrkve (obsahující beta-karoten), aby vaše kůže byla zdravá.

• Kromě dezinfekce a zvýšené péče o danou ránu může tedy pomoci tělu zdravá výživa, především vitaminy C, E, B5 a zinek.

B. První pomoc při popálení (viz také samostatné téma Popáleniny)

1. I. stupeň jen pomalu ochlazujeme vodou o teplotě 4–8 °C,
2. II.a stupeň, pro nějž jsou typické puchýře, rovněž chladíme. Puchýře raději nepropichujeme (kvůli případné infekci – takové ošetření může odborně provést lékař). Při větším rozsahu (hlavně u dětí) vyhledáme lékařskou pomoc,
3. popáleniny II.b až IV. stupně jen sterilně kryjeme + je nutné přivolat odbornou pomoc,
4. ránu ochlazujeme pouze do velikosti 5 % tělesného povrchu, jinak hrozí nebezpečí podchlazení. S chlazením jsme velmi opatrní u malých dětí, změny teploty zejména u malých dětí přispívají k rozvoji šokové reakce, při níž dochází k výrazným změnám životních funkcí a zpomalují se hojivé procesy. V případech těžšího popálení je důležité dbát na prevenci šoku.

Další doporučení:

• nestrháváme „přiškvařené“ oblečení; je-li pouze nasáklé horkou vodou, sundáme je,
• na popáleniny vyššího stupně (tedy II.b a výše) nikdy nenanášíme masti, léčivé vody ani jiné přípravky. Případnou medikaci určí lékař. Jedinou výjimkou jsou defekty, kde není porušena dermis (tedy stupeň I. a II.a). Lékaři doporučují masti s obsahem panthenolu, který tiší bolest a pomáhá hojení epidermis.

Poleptání – defekty způsobené kyselinou vymyjeme louhem, a naopak. Pokud je látka neznámá, použijeme proud vody, který má tu výhodu, že bývá zpravidla po ruce. Raději rychleji vymýt vodou, než pátrat po původci a hledat tekutinu z opačné strany škály pH.

I zde se musíme obrátit na lékařskou pomoc.

C. Omrzliny

Mají obdobný způsob dělení jako popáleniny, ale péče o ně je odlišná.

Základní ošetření spočívá v postupném oteplování. Slovo postupné je důležité, poněvadž rychlé oteplení natropí více škod než užitku, mohlo by vést až ke ztrátám prstů či jiných zasažených koncových částí těla. I zde je důležité zachovat aseptické okolí rány. U těžších omrzlin je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

• Při větších popáleninách, tj. III. a většinou i II. stupeň, ihned voláme lékařskou pomoc, sledujeme základní životní funkce nemocného (stav vědomí, dýchání, krevní oběh),
• v případě jejich selhání zahajujeme první pomoc (resuscitaci):
• odstraníme vše, co se dotýká postižených oblastí, neodstraňujeme to, co je přichyceno k ráně,
• popálené končetiny znehybníme,
• postiženého uložíme do protišokové polohy,
• při popálení úst a krku po polknutí horké tekutiny, žíraviny nebo vdechnutí horkého vzduchu vzniká silná bolest, postižený obtížně polyká, může vzniknout až porucha vědomí – okamžitě voláme lékařskou pomoc,
• dáváme pít studené nápoje po malých doušcích,
• při větších popáleninách nebo při popálení úst a krku, pokud je to možné, nenecháváme postiženého o samotě,
• zejména u dětí stačí 1 den na slunci bez dostatečné ochrany, aby mohly vzniknout nenapravitelné škody na kožních buňkách, a možná i na DNA, které mohou vést až k rakovině kůže a jejímu předčasnému stárnutí. Mnozí lidé si ani neuvědomují, jakou dávku slunečního záření denně dostanou,
• vhodná je kombinace vitaminu C a vitaminu E, které pomáhají chránit kůži před poškozením zvnějšku a před volnými radikály poškozujícími buňky, zklidňují vyrážky a ekzémy, hojí popáleniny, oděrky i řezné rány, potlačují zánět a zmírňují svědění a suchost kůže,
• při kožních onemocněních – zvláště zánětlivých – je velmi účinný pupalkový olej, který lze rovněž aplikovat místně. Olej tea tree (melaleukový olej) a levandulový olej se rovněž nanáší na kůži, aby podpořil hojení hmyzího bodnutí a štípnutí, řezných ranek a odřenin, a zabránil jejich infikování. Aloe vera zklidňuje popáleniny a hojí poraněnou kůži. Heřmánkový krém a jogurt můžete použít místně proti svědění a měsíčkový krém proti zánětu.

D. Homeopatická první pomoc na úrazy a poranění

Lékem první pomoci pro případ jakéhokoli poranění či pro zahojení rány a úlevy od bolesti je homeopatický lék Arnica 9 nebo 15 CH.

Užívá se v tomto schématu:

• 3 dávky po 5 granulích – po 10 minutách – lék podat co nejdříve po úrazu,
• následně přibližně 3x každou půlhodinu, v případě potřeby v léčbě pokračujte v průběhu celého dne,
• další den pokračujte v dávkování 2–3x denně v dávce 5 granulí až do zhojení.

Na odřeniny, drobné řezné rány a popáleniny můžete použít mast Cicaderma, která kromě homeopatických složek obsahuje protizánětlivě působící bylinky: měsíček, třezalku a řebříček.

Ke zklidnění otoků a krevních podlitin způsobených naražením napomůže i Arnigel. Kromě jiného působí i na svalovou únavu po sportovním výkonu či jiném fyzickém přetížení.

K Arnice můžete přidat některý z níže uvedených léků. Pro všechny léky platí stejné dávkování: na začátku 3x každou půlhodinu, pak stačí 3x denně, 1 dávka = 5 granulí.

Hypericum perforatum 15 CH – pokud je postižené místo velmi bolestivé, hlavně postižení rtů, konečků prstů, kolem přirození. Tento lék se velmi osvědčil i u poranění kostrče.

Ledum palustre 9 CH – společně s Arnikou doporučujeme na rychlejší vstřebání monoklů kolem očí. Tento lék je vhodný u drobných i závažnějších bodných ran. Dávkování jako u předcházejícího.

Staphysagria 9 CH – hojí všechny řezné rány, a to jak úrazy, tak operační rány.

Nezapomínejte na to, že samotnému hojení napomáhá vzduch, slunce a mořská voda.

Pokud se rána nehojí, nebo začne hnisat, neprodleně vyhledejte lékaře!

Pomáhá i…:

• rybí tuk…
  dávkování: 2 lžičky denně,
  pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem,
  doporučení: vegetariáni mohou nahradit i lžící lněného oleje,
• vitamin C…
  dávkování: 500 mg denně,
  doporučení: objeví-li se průjem, snižte dávku,
• vitamin E…
  dávkování: 250 mg denně,
  pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem,
• echinacea (třapatka)…
  dávkování: 200 mg třikrát až čtyřikrát denně,
  doporučení: při akutní infekci užívejte vždy po několika hodinách,
• pupalkový olej…
  dávkování: 1000 mg dvakrát až třikrát denně,
  doporučení: užívejte při jídle.

Návštěva lékaře při vzniku hlubokých ran a při silném krvácení:

• při zasažení hlavy,
• větších cév,
• břicha, hrudníku,
• při zlomeninách kostí,
• při nálezu krve v moči,
• při povrchním poranění většího rozsahu,
• při trvajícím krvácení,
• při výrazné bolestivosti – nebezpečí šoku,
• vzhledem k možným komplikacím (pokračující krvácení, mdloby až šok) je nutné mít u sebe druhou osobu.

Léčba u lékaře

E. Definitivní ošetření rány hojící se per primam intentionem

• na pracovišti s chirurgickým vybavením, za aseptických podmínek, co možná nejdříve po poranění,
• lokální ošetření popálenin – obnovení poškozené nebo zničené tkáně a co nejrychlejší vytvoření bariéry proti pronikání infekce do rány,
• součástí terapie popálenin podle lokálních poměrů je profylaxe infekčních komplikací (systémové podání antibiotik, tetanový anatoxin, antigangrenózní sérum),
• lokální ošetření omrzlin,
• u omrzlin I. stupně zahříváme postiženou část těla vlažnou vodou, jejíž teplotu postupně zvyšujeme. Je-li postižen obličej, aplikujeme jemnou alkoholovou masáž, suché teplo a obvazy s masťovým základem,
• u omrzlin II. až IV. stupně se podávají vazodilatační infuze. Nekrektomii provádíme až po demarkaci postižených tkání,
• systémové podání antibiotik, tetanový anatoxin, antigangrenózní sérum,
• rány několik dní staré, silně znečištěné, s devitalizovanými tkáněmi a s příznaky infekce, neuzavíráme, a ponecháváme na sekundární hojení.

Cílem primárního i definitivního ošetření má být profylaxe sekundární infekce, i když se už nedá zabránit iniciální kontaminaci.

Nedojde-li v ráně k progresi hojení, které by korespondovalo s jednotlivými fázemi hojení, během několika týdnů (6–8) vzniká chronická rána.

Zdroj: Typy ran, MUDr. Sabina Švestková,

weby HARTMANN – RICO, hledamzdravi.cz, nasclovek.cz, medicina.cz, hojeni-ran.cz, cs.wikipedia.org/wiki/...,
ulekare.cz a Svět homeopatie.cz (Lucie Nestrašilová, šéfredaktorka)

Viz samoléčba + neriskovat a řádně o sebe pečovat.