Běžné nemoci 

Prostata (žláza předstojná) – zvětšení (zbytnění)

Prostata má v mužském těle za úkol tvorbu sekretu, který je odpovědný za pohyblivost spermatu. Prostata svírá pod ústím močového měchýře močovou trubici a nazývá se také předstojná žláza.

Nejčastějšími projevy zbytnění prostaty jsou obtíže při močení. Zbytnění prostaty může močení ovlivnit mnoha způsoby.

Zvláště starší muži trpí chorobnou změnou prostaty. Téměř každý muž nad 50 let je tímto postižen.

Prostata prodělává během života muže mnoho změn. Při narození je velká jen jako hrášek. Ke zvětšení dochází teprve v pubertě, kdy dorůstá do velikosti jedlého kaštanu. Do poloviny 5. dekády života se velikost prostaty výrazně nemění, pak se ale u většiny mužů začne zvětšovat. Nejčastějšími projevy zbytnění prostaty jsou obtíže při močení.

Problémy s močením mohou být nenápadné a postupné, takže si na ně muž zvykne. Pak nechápe ani zvětšení prostaty jako obtěžující, „už zapomněl“, jaké je to normálně močit. Řada mužů je přesvědčena, že poruchy močení patří k normálnímu stárnutí. Nemají tak potřebu se svěřit lékaři.

Onemocnění probíhá dlouhodobě, obtíže se pozvolna zhoršují, nebývá nutný akutní léčebný zásah.

Antigen specifický pro prostatu (PSA) je bílkovinná látka, která se dostává ve větším množství do krve při různých onemocněních prostaty. Většinou se měří totální PSA (tPSA), které se skládá z vázaného PSA nebo souhrnného PSA (cPSA) + volné části (fPSA). Volný PSA se více tvoří u nezhoubných onemocnění prostaty, ale cPSA je zvýšen především u karcinomů prostaty.

Prostata je žláza v mužském těle, která má vytvářet sekret odpovědný za pohyblivost spermatu. Prostata svírá pod ústím močového měchýře močovou trubici a zespoda na ni naléhá. Produkuje prostatickými žlázkami sekret, který je součástí ejakulátu. Jeho tvorba je ovlivňována testosteronem (mužským pohlavním hormonem), který ovlivňuje množství žlázek a řídí jejich sekreci.

S věkem stoupá produkce estrogenů, zvyšuje se citlivost prostaty k DHT. Jeho nadbytek stimuluje růst a zvětšování prostaty. Zvláště starší muži nad 50 let trpí chorobnou změnou prostaty.

Rizikové faktory zvětšení prostaty:

• věk,
• zvýšená produkce testosteronu,
• dědičné faktory,
• obezita,
• vysoký krevní tlak,
• cukrovka (diabetes mellitus),
• špatné stravovací návyky,
• špatný životní styl,
• určitý vliv mají i fytoestrogeny v potravě – chemické látky produkované některými rostlinami, které se ve střevě mění na látky s estrogenním účinkem – sója, luštěniny (hlavně mladé) a vojtěška. Muži by měli omezit jejich konzumaci. Ženy je mohou konzumovat více – mají na ně příznivý vliv, hlavně v období klimakteria (přechodu).

Zvětšená prostata – benigní hyperplazie prostaty (BHP)

Jde o onemocnění, které lze nalézt u poloviny šedesátiletých a téměř u všech osmdesátiletých mužů. Řada složitých procesů v buňkách prostaty vede k postupnému růstu velikosti prostaty, zejména v okolí močové trubice, což může vést ke zhoršení možnosti močení. Nejedná se tedy o onemocnění zhoubným nádorem prostaty (karcinomem).

Příčina a mechanismus onemocnění:

Benigní hyperplazie prostaty znamená nezhoubné (benigní) zvětšení prostaty vlivem zvýšení počtu buněk prostaty.

Příčiny zvětšení prostaty přisuzuje moderní medicína mužskému testosteronu (stimuluje růst prostaty) a vyšší tvorbě ženských estrogenů (které se tvoří v malém množství i u zdravého muže v nadledvinách a zcitlivují prostatu na podněty růstu), na což reaguje prostata zvětšením.

Zvětšená prostata tlačí na dolní část močového měchýře a zužuje močovou trubici vedoucí z močového měchýře. Močový měchýř je obalen svalem, jenž svým stahem umožňuje vypuzení moči. Nyní musí vyvinout větší tlak, protože tlačí proti zvětšené prostatě. Dochází k hromadění moči, což je ideální pro rozvoj infekce či močových kamenů.

Příčiny:

• testosteron a především zvýšení tvorby ženských estrogenů,
• androgeny, testosteron, anabolické steroidy (mohou způsobovat akné, plešatění, neplodnost, zvětšení prostaty, žloutenku, zvýšený cholesterol, zvýšený krevní tlak, nádory ledvin),
• zhoršit onemocnění může…
• nedostatek zinku (únava, popraskaná kůže, špatné hojení ran, vyrážky kůže, akné, lámání nehtů, padání vlasů, nechutenství, snížená imunita, šeroslepost, neplodnost),
• vysoký krevní tlak (bolest hlavy, na hrudi, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, dušnost, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku),
• nadváha, obezita,
• cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči).

Potíže se zvětšenou prostatou se projevují příznaky, které mohou postupně narůstat:

• potřeba častého močení, někdy se může jednat o potřebu velmi naléhavou, a to i v noci, kdy toto nutkání pacienta opakovaně budí,
• obtížný a opožděný začátek močení,
• slabý proud moči,
• nedokonalé vyprázdnění močového měchýře.

Tyto příznaky, které lze velmi dobře léčit, nelze přehlížet a považovat je za nevyhnutelnou známku stárnutí. Přitom velikost zbytnělé prostaty nemusí odpovídat obtížím, kterými se projevuje. Někdy velmi objemná prostata nemusí delší dobu činit žádné obtíže, a naopak i malá prostata může mít za následek velmi obtížné vyprazdňování močového měchýře, které někdy může vést až k úplné zástavě močení, tzv. akutní močové retenci, nebo dokonce poškození ledvin, vedoucímu až k jejich selhávání.

Pokud má muž jakékoli podobné obtíže, neměl by se zdráhat a měl by navštívit lékaře – urologa, který po vyšetření stanoví správnou diagnózu a určí možnosti léčby a dalšího sledování.

Komplikace:

Dlouhodobé zadržení moči v močovém měchýři se může následně rozvinout v následující potíže:

• únik moči, inkontinence,
• impotence, porucha erekce,
• zánět, infekce močových cest,
• zánět ledvin (únava, zvýšená teplota, časté, pálivé močení, zakalená moč, možná příměs krve, hnisu, nevolnost, zvracení, bolest beder),
• ledvinové, močové kameny (silná bolest zad, břicha, podbřišku až třísel, stehen, krev v moči, málo moči),
• selhání ledvin (únava, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutní fáze: až ztráta vědomí, u chronické: bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí),
• rakovina prostaty.

Není vhodné užívání parasympatolytik, antidepresiv (TCA), antipsychotik, protože ta by mohla onemocnění zhoršit (způsobují zadržování moči, stejně jako zvětšená prostata).

Zánět prostaty

Dalším a dosti častým onemocněním prostaty bývá její zánět – prostatitida – který vzniká u dospělých mužů všech věkových kategorií na základě přítomnosti bakterií v moči nebo v močové trubici.

U mladších mužů žijících aktivním (a někdy promiskuitním) pohlavním životem vzniká na podkladě infekce, která se do prostaty dostane močovou trubicí při pohlavním styku, u pacientů starších pak většinou z infikované moči při překážce močení, kterou představuje zvětšená prostata.

Příznaky:

• obtíže mohou být necharakteristické a různé intenzity, většinou se objevují bolesti na hrázi, v podbřišku, někdy také obtíže při močení,
• v případě akutního zánětu se objevují výrazné bolesti vystřelující z oblasti prostaty do okolí,
• vysoká teplota.

Vyšetření a léčba se soustřeďuje na zachycení té bakterie, která zánět vyvolala, a zánět je léčen antibiotiky. V případě, že se jedná o sekundárně vzniklý, na podkladě např. zvětšené prostaty, je vhodné vždy řešit problém primární.

Doporučujeme, aby muži neponechávali jakékoli obtíže, ať už akutní, nebo dlouhodobě se vlekoucí, bez povšimnutí, a aby přišli k lékaři, protože jen tak lze zabránit tomu, aby zánět přešel do stadia chronického, které je mnohdy velmi sužující a obtížně léčitelné.

Cysty prostaty

Méně často se vyskytují např. cysty prostaty – což jsou nezhoubné dutiny v oblasti prostaty, které jsou naplněny sekretem a které, pokud nenarůstají do větších rozměrů, muže nijak neobtěžují.

V případě bolestí je lze vyřešit pouhým vypuštěním pod ultrazvukovou kontrolou.

Rakovina prostaty

Je to jedna z nejčastějších onemocnění mužů. Je-li objevena včas, je k dispozici výběr různých léčebných metod, jejichž výhody a nevýhody je třeba u každého jednotlivého případu zvážit.

Dokud je rakovina omezena pouze na prostatu, pohybuje se šance na uzdravení v rozmezí 85 100 %. Ale tyto malé, mnohdy hlouběji se vyskytující nádory, se pomocí běžné metody včasného rozpoznání často přehlédnou.

Existuje krevní test, který monitoruje výlučně cPSA. Spolehlivě vykazuje i nejmenší koncentrace cPSA. Zvýšené hodnoty poukazují s větší jistotou než u tPSA na karcinom – i tehdy, když vyšetření prohmatáním nepotvrdilo žádné příznaky.

V tomto případě urolog doporučí následné objasnění, zpravidla vyšetření tkáně. Počet falešně pozitivních výsledků je u cPSA výrazně nižší, než u tPSA. Tímto je k dispozici metoda včasné identifikace karcinomů prostaty, která je citlivější a přesnější než dosud běžné metody. Bylo to potvrzeno u mnoha klinických studií.

I poměrně značně zvětšená prostata potíže přinášet nemusí, naopak i menší uzly na místech v okolí močové trubice se mohou projevit velmi záhy.

Antigen specifický pro prostatu (PSA) je bílkovinná látka, která se dostává ve větším množství do krve při různých onemocněních prostaty. Většinou se měří totální PSA (tPSA), které se skládá z vázaného PSA nebo souhrnného PSA (cPSA) + volné části (fPSA). Volný PSA se více tvoří u nezhoubných onemocnění prostaty, ale cPSA je zvýšen především u karcinomů prostaty.

Zdroj: vitalion.cz