REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Zdravotní problémy

Pásový opar

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Léky

Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.

Homeopatika

Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.

Doplňky stravy

Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.

Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…

V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.

 

Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha

 


Doplňky stravy připravujeme

Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět


Herpes zoster neboli pásový opar

je bolestivé virové onemocnění. Většina těch, kdo prodělali onemocnění planými neštovicemi, si jistě vzpomíná, jak se s „pupínkovou nemocí“ dojemně loučila, neboť plané neštovice máme přeci každý jen jednou za život. Jenže onen virus – varicella – který plané neštovice způsobuje, tento slib, že už se víckrát nevrátí, dodržuje jen částečně. Přetrvá nenápadně v nervových buňkách (spinálních gangliích), a přijde-li podnět, převlékne kabát a vrátí se v podobě pásového oparu.

Podnětem pro reaktivaci viru je nejčastěji oslabení imunity (která měla být po prodělání planých neštovic již dostatečně silná a na virus varicelly vycvičená), které bývá časté při léčbě cytostatiky, u pacientů HIV pozitivních, nemocných Hodginovou chorobou.

Spouštěcím mechanismem bývá také často šok, stres, úraz či porucha výživy.

Pásový opar je tedy druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu nevrací. Platí pro něj tedy pravidlo dvakrát a dost.

Základním znakem nemoci je tvorba puchýřků v ohraničených pásovitých ložiscích. Jedná se vlastně o vnější projev zánětu nervu.

Inkubační doba je 7–14 dní (u planých neštovic 13–14). Období nakažlivosti bývá zhruba 1‑2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení puchýřků (po jejich zaschnutí).

Onemocnění pásovým oparem není přenosné. Proto není pro prevenci onemocnění potřeba vyhýbat se kontaktu s nemocným. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky. Za prvé: u osob, které doposud neprodělaly plané neštovice, hrozí po kontaktu s nemocným pásovým oparem toto onemocnění (plané neštovice), protože se v tom případě jedná o první kontakt jejich organismu s virem varicella, který se při premiéře v daném organismu projevuje (jak již bylo zmíněno) planými neštovicemi. Druhou výjimkou, která by se měla vyhýbat nemocným pásovým oparem, jsou těhotné ženy (ačkoli nebezpečnější je pro plod onemocnění matky planými neštovicemi).

Při přenosu viru varicella (který přenosem může způsobit jedině plané neštovice) hrají roli puchýřky – infekční je právě tekutina v nich obsažená. Proto by měl nemocný před kontaktem s osobou, která neprodělala plané neštovice, puchýřky sterilně překrýt, a tak je izolovat.

Rizikové faktory pásového oparu:

Hlavním rizikovým faktorem pro tuto chorobu je snížená obranyschopnost. K tomuto stavu dochází z mnoha důvodů (různá onemocnění, vyčerpávající psychické stavy, či drastické léčby). Snížená imunita je typická pro vyšší věk. Rizikovým faktorem pro rozvoj pásového oparu je tedy také stáří (což potvrzuje fakt, že častější výskyt je zaznamenaný u osob nad 60 let).

 

Pokračujte čtením článku v sekci příznaky

Více informací

Související zdravotní problémy



REKLAMA

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru