Běžné nemoci 

CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc

… je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém – onemocnění dolních dýchacích cest / plicní tkáně, kde dojde k překážce (obstrukci), která pacientovi brání v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází ke zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu (exspiriu) – omezení průtoku vzduchu.

Do plic se dostaneme průduškami (bronchami) a průdušinkami (bronchioly), můžeme si je představit jako kořeny stromu.

Nejmenší „trubky“ – průdušinky – na konci své cesty vstupují do plicních sklípků (alveolů). Vypadá to jako větvička s hrozny vína, kde větvička představuje průdušku a jeden hrozen je plicní sklípek.

Plicní sklípky jsou protkány cévami a svou tenkou stěnou umožnují výměnu plynů mezi krví a vzduchem.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), nebo chronická obstrukční choroba bronchopulmonální (CHOCHBP): Jedná se o kombinaci rozedmy plic (plicního emfyzému) s chronickým zánětem průdušek.Rozedma plic (plicní emfyzém) znamená rozšíření plicních sklípků, čímž dochází ke zmenšení plochy, kudy může prostupovat kyslík do krve.

Chronický zánět průdušek znamená tvorbu hlenu, stažení a zesílení (otok) stěn průdušek, které se brání dráždivým látkám. Nejčastější příčinou je tabákový kouř a prašné prostředí.

Příčina onemocnění

• Kouření,
• opakované či závažné onemocnění plic.

Má vleklý průběh. Začíná nenápadnými příznaky zánětu průdušek (kašlem a vykašláváním po řadu let), kdy většinou nebývá teplota, ani nejsou změny při vyšetření krve nebo RTG hrudníku. Následuje obstrukce (zúžení) průsvitu průdušek, která je způsobena hlavně zánětem sliznice s nadměrnou tvorbou sekretu. Jestliže se sekret obtížně vykašlává a je ho větší množství, a zúžení průdušek se zvětšuje, vzniká zadýchávání (dušnost). Postupně dochází k poruše plicních sklípků, které se rozšíří a vytvoří dutiny. Jde o stav, který v tomto stadiu CHOPN již nelze upravit. Náhlá prudká zhoršení mohou omezit výměnu plynů v plicích (kyslíku a oxidu uhličitého), dojde k dechovému selhání a může dojít k vážnému poškození pravé části srdce.

Chronická bronchiální obstrukce

• Kombinace poruchy malých dýchacích cest (obstrukční bronchiolitida) a destrukce plicního parenchymu (emfyzém),
• chronický zánět – re-modelace a zúžení malých dýchacích cest,
• destrukce plicního parenchymu a zánět vedou ke ztrátě spojení alveolů s malými dýchacími cestami,
• snížení elastického napětí plic.

Pokud kouříte, ale i když již nekouříte, je vám více než 40 let a trápí vás výše uvedené potíže, navštivte lékaře. CHOPN lze zjistit spirometrickým vyšetřením. Včasná diagnóza CHOPN znamená pro nemocného nadějnou léčbu a lepší budoucnost.

Rozdíl mezi astmatem a CHOPN

Jde o dvě různé nemoci s podobnými příznaky (cca 10 % nemocných má obě nemoci současně. Astma je většinou alergického původu, vzniká v raném věku a má záchvatovité projevy. Dušnost se objevuje v klidu v denních či nočních hodinách, nebo po sebemenší námaze. CHOPN spíše zasahuje dospělé. Téměř výhradně jí trpí kuřáci. Obtíže u CHOPN nastupují po řadu měsíců i let a postupně se zhoršují, hlavně v souvislosti s fyzickou zátěží, teprve v pokročilých stádiích jsou i klidové. Tyto dvě nemoci od sebe nejlépe rozliší lékař – pneumolog.

Rizikové faktory:

• genetické, věk,
• nadměrná citlivost dýchacích cest – hyperreaktivita dýchacích cest,
• růst plic,
• tabákový kouř,
• profesní prach a chemikálie,
• znečištění ovzduší i v místnostech,
• infekce,
• sociálně-ekonomické postavení.

Potenciální pacient může napomoci vzniku CHOPN:

• aktivním nebo pasivním kouřením,
• pobytem ve znečištěném ovzduší,
• výběrem zaměstnání v rizikovém prostředí,
• požíváním škodlivé látky v potravinách nebo vystavením se častým infekcím dýchacího ústrojí v dětství. 

Komplikace:

Komplikací plicního emfyzému je levostranné selhávání srdce, popřípadě zvýšené množství červených krvinek. Důvody si vysvětlíme na příkladu:

Tělo potřebuje nějaké množství kyslíku. Kyslík se po proudu řeky (krve) vydávají nakládat dopravci (červené krvinky) do plic. Plíce představují místa nakládání a rozedma plic v našem příběhu znamená úbytek nakládacích stanovišť. Co na to tělo? Může zvýšit počet dopravců (zvýšené množství červených krvinek), nebo zrychlit proud řeky (plicní hypertenze), což budu přetěžovat čerpadlo (srdce; srdeční arytmie, selhávání srdce).

Možnou komplikací je i rozšíření cév v mozku a z toho plynoucí bolesti hlavy. Mozek tak reaguje na nižší množství kyslíku v krvi, aby jej měl dost.

Příznaky CHOPN

• Hlavním příznakem je kašel, nejčastěji produktivní s hlenem,
• mezi další projevy patří nedostatek dechu, bolest na hrudi, špulení rtů při výdechu, slyšitelný sípavý dech, ranní vykašlávání hlenu, nechutenství, popřípadě ztráta hmotnosti,
• krev dlouhodobě získává dostatek kyslíku, takže může docházet k promodrání rtů a/nebo prstů (cyanóze),
• objevit se mohou paličkovité prsty.

Pokud kouříte, ale i když již nekouříte, je vám více než 40 let a trápí vás výše uvedené potíže, navštivte lékaře. CHOPN lze zjistit spirometrickým vyšetřením. Včasná diagnóza CHOPN znamená pro nemocného nadějnou léčbu a lepší budoucnost.

Příznaky – přehled:

• vleklý (trvalý) kašel – vlhký kašel,
• vykašlávání žlutého až zeleného hlenu,
• vykašláváte řadu měsíců – alespoň 3 měsíce v roce dva roky za sebou,
• zadýchávání zvláště po tělesné zátěži – často se zadýcháváte,
• problémy s výdechem,
• našpulené rty při výdechu,
• zvuky při dýchání,
• zadýchávání se zhoršuje,
• dušnost,
• suchý kašel,
• kouříte, nebo jste dříve kouřil(a),
• je vám přes 40 let.

Často bývá CHOPN považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím, vážným potížím až invaliditě.

Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením obsahu kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Léčba CHOPN

Léčba CHOPN musí být úzce spojena s prevencí – bez komplexní péče dochází ke zhoršování plicních funkcí, omezení průchodnosti dýchacích cest a ke stupňování pocitu dušnosti. Propojení prevence a vlastní léčby: jedna metoda bez druhé nedosáhne optimálních výsledků.

• Léčbu by měl vždy řídit specialista (plicní specialista, alergolog). Jde o onemocnění, které se v případě, že není léčeno, zhoršuje, a může tak výrazně snížit kvalitu našeho života.
• Léky úlevové – odstraňují akutní potíže jako astmatický záchvat nebo alergickou rýmu.
• Antihistaminika (snižují účinky histaminu na tkáně) – léky s obsahem cetirizinu, léky s obsahem loratadinu, léky s obsahem dimetindenu.
• Dekongestiva a léky obsahující protialergickou složku, určené k nosnímu podávání (zmírňují příznaky alergie) – léky obsahující protialergickou složku, léky dekongescentní, přírodní léky.
• Léky protizánětlivé – jsou-li používány dlouhodobě, pravidelně, oslabují projevy alergie. Jejich používání řídí alergolog.
• Hyposenzibilizace – léčba vakcínami po poradě s lékařem. Nejdůležitější je odstranění alergenu z prostředí. V první řadě bychom měli odstranit roztoče, neboť v místnostech trávíme většinu času. Diagnostikovaní alergici mají u sebe vždy mít některé z moderních antihistaminik, ostatní by si měli do lékárničky pořídit některý z volně prodejných léků.
• A další možnosti.

Samoléčba CHOPN (prevence, doplňková léčba)

• Odstranit všechny rizikové faktory vzniku CHOPN,
• zákaz kouření – pomoc při odvykání,
• vyloučení nebo omezení znečistění životního prostředí (domácího, pracovního),
• co nejvíce omezte pobyt v místech, kde se kouří nebo kde jsou větší exhalace,
• obnovit přirozenou dodávku vzduchu do plic „roztažením“ průdušek do normálního stavu a udržet je v tomto „roztaženém“ stavu, Tím dosáhnout vyrovnaného režimu zásobování těla kyslíkem a zabránit dalšímu rozvoji nemoci,
• odstranit negativní příznaky spojené s nemocí a zabránit zhoršování stavu,
• vyvarovat se zánětů,
• snažte se předcházet infekcím,
• otužování a správná strava,
• pravidelné cvičení a pohyb na čerstvém vzduchu,
• zdravá životospráva,
• pořiďte si čističku vzduchu,
• často větrejte,
• důsledně léčit nejen každou infekci a obyčejné prochlazení, ale i alergii na pyly stromů, prach, srst zvířat, chemikálie a další četné alergeny,
• zvyšte příjem čerstvého ovoce a zeleniny,
• na podzim se nechte očkovat vakcínou proti chřipce,
• dodržujte léčbu na roztažení plicní tkáně většinou ve formě inhalátorů s bronchodilatancii (látky roztahující průdušky),
• spěte s více polštáři, ať zabezpečíte lepší odstraňování hlenu z plic,
• neužívejte více léků, než vám bylo předepsáno,
• dechová rehabilitace – naučte se správně používat dýchací svaly – bránici, břišní stěnu,
• vhodná je lázeňská léčba,
• léčba klimatická – pobyt v teple u moře, v podzemních jeskyních,
• hra na dechový hudební nástroj,
• po zvýšené námaze dopřejte svým hlasivkám dobu na zotavení. Nemluvte, nesnažte se ani šeptat, zatížili byste své hlasivky dokonce víc než běžnou řečí,
• pijte dostatek tekutin, minimálně 2 litry denně. Zvlhčení Vašich hlasivek napomůže cumlání kyselých bonbónů nebo žvýkání žvýkačky,
• kouření a alkohol zvyšují riziko laryngitidy (a související komplikace). Zkuste se jim vyhnout, nebo je alespoň významně omezte,
• nepodceňovat používání ochranných pomůcek (jednoduché respirační masky ve stavebnictví, prašné výrobě apod.), jinak hrozí vznik chronické laryngitidy jako nemoci z povolání (a další komplikace),
• na podzim a časně zjara zvýšit konzumaci ovoce bohatého na vitaminy, nebo vitaminy požívat v preparátech jako doplněk stravy,
• věnovat pozornost všem zánětům dýchacích cest a řádně je vyléčit,
• vyhýbejte se styku s nakaženými lidmi – omezte pobyt v místech, kde je více lidí, kde je nevětrané prostředí apod.

Proti únavě a vyčerpanosti a pro omezení prohlubování dušnosti:

• střídejte klid a tělesnou aktivitu,
• cvičte kratší dobu, ale vícekrát za den,
• ověřujte si, zda ujdete vaší obvyklou chůzí po rovině alespoň 300 metrů,
• zjednodušte si provádění svých úkolů, nehoňte se,
• dělejte vše tempem, které vám vyhovuje – nespěchat,
• používejte správný způsob odkašlávání a dýchání, držení polohy těla a úsporného pohybu, abyste šetřili svoji energii,
• snažte se narušit vztah dušnosti k úzkosti a naopak – připravte se na situace, o nichž ze zkušeností víte, že u vás vyvolávají dušnost a úzkost,
• naučte se včas rozpoznat nepříznivě působící situace,
• po poradě s lékařem si vytvořte program, jak postupovat při zhoršení vašeho stavu.

Prevence vzniku CHOPN

Chronická obstrukční plicní nemoc je chorobou, které se dá mnohdy opravdu předejít. Nevztahují se na ni tolik rodinné dispozice, stačí dodržovat několik opatření.

• Nekouřit – zákaz kouření je nezbytný, pomoc při odvykání,
• vyloučení nebo omezení znečistění životního prostředí (domácího, pracovního),
• obnovit přirozenou dodávku vzduchu do plic „roztažením“ průdušek do normálního stavu a udržet je v tomto „roztaženém“ stavu. Tím dosáhnout vyrovnaného režimu zásobování těla kyslíkem a zabránit dalšímu rozvoji nemoci,
• odstranit negativní příznaky spojené s nemocí a zabránit zhoršování stavu,
• vyvarovat se zánětů dýchacích cest,
• žít v čistém prostředí,
• zdravý a aktivní životní styl:
• strava – hodně ovoce, zeleniny a bílkovin,
• aktivní cvičení,
• pohyb na čerstvém vzduchu,
• v případě zaměstnání v prašném prostředí – důsledné používání ochranných pomůcek, respirátorů,
• pomáhá rehabilitace a klimatoterapie,
• očkování např. proti chřipce.

Kromě prevence (k vyloučení příčin) se doporučuje inhalace.

Následnou prevencí je snižování počtu infekcí dýchacích cest. S tím souvisí zdravý životní styl (zdravý a silný organismus se s infekcemi vypořádá lépe) a nekouření: zanesené dýchací cesty jsou zesláblé a infekce dýchacích cest jsou častější. Lze jim také předcházet například očkováním proti chřipce.

Zdroj:

weby vitalion.cz, nasclovek.cz, nemoci.doktorka.cz