Běžné nemoci 

Bodnutí ucítíte, místo vpichu může otékat a svědit. Bodnutí hmyzem poruší kůži, podkoží až jemné krevní řečiště. Hmyz, jenž chce okusit naší krev, do místa bodnutí vypustí látky proti srážení krve, aby mu naše tělo v ochutnávce nezabránilo.

Bodnutí od včely, vosy, nebo sršně rozvíjí v místě štípnutí zánět, u alergiků hrozící nebezpečným otokem dýchacích cest a znemožněním dýchání.

Naše tělo se vypořádá s jedem, který nám hmyz vpustí do krve (poznáte to podle toho, jak rychle vám bodnutí zmizí).

Bodnutí zpravidla neublíží, ale riziko existuje při rozškrábání ranky – můžete si do rány zanést infekci. Bodnutí se pak špatně hojí a mohou vám zůstat až jizvy.

Jste-li alergičtí na vosí jed, noste s sebou neustále léky!

Při uštknutí – kousnutí hadem:

Pokud vás kousne jedovatý had, může, ale nemusí dojít k uštknutí (vypuštění jedu). Hadi svým jedem šetří, a mnohdy se proto rozhodnou pro zastrašení pouze kousnout.

• Postarejte se, aby byla rána položena níže než srdce (je-li například rána na ruce, měla by viset volně dolů),
• ránu nechejte krvácet, vytékající krev jí sama vyčistí,
• postižený by se měl co nejméně hýbat, jinak se případný jed dostane rychleji do krevního oběhu,
• odstraňte všechny předměty, které by mohly okolí poraněného místa stahovat (hodinky, šperky apod.),
• nejste-li schopni okamžitě sehnat lékaře, utáhněte asi deset centimetrů nad uštknutím končetinu tak, aby se pod obvaz vešel prst. Příliš dlouhé a těsné zaškrcení není dobré – může se tak přerušit krevní oběh a končetina poškodit. Jed z rány nikdy nevysávejte, ránu nevymývejte, ani do ní jinak nezasahujte.

Komplikace:

• alergie, rýma, alergické průduškové astma, zhoršené dýchání a polykání,
• zánět spojivek,
• kopřivka,
• svědění kůže, (ekzém, vyrážka),
• zánět povrchových a hlubokých žil.

Nejčastějším příznakem bodnutí je:

• zarudnutí a svědění štípance,
• otok místa, což může být nebezpečné při bodnutí v okolí oka, nosu či ústní dutiny.

Příznaky uštknutí/kousnutí hadem:

• jako první se objeví otok nebo puchýře v místě kousnutí,
• bolest v místě kousnutí,
• začne se točit hlava,
• pocítíte mravenčení,
• křeče,
• svalovou slabost,
• okamžitě volejte záchrannou lékařskou službu!

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte ze všech nemocí a léků, které již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy kontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně, neboť je to již velmi pravděpodobné…

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

• Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.,
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosi, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady – více léků či doplňků stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Bodnutí hmyzem – kdy jít k lékaři?

V případě, že postižený:

• otéká,
• špatně dýchá,
• je alergik,

okamžitě volejte rychlou záchrannou službu (155) a postupujte dle pokynů operátorky:

• dostaví-li se alergická reakce (dušnost, zvracení, puls),
• při bodnutí do krku – ihned navštivte lékaře,
• při bodnutí do úst – ihned navštivte lékaře!

První pomoc při bodnutí sršněm:

Bodne-li vás sršeň, opatrně vytáhněte zapíchnuté žihadlo. Pro zchlazení a znecitlivění zabalíme kostku ledu do kapesníku a přiložíme na postižené místo.

První pomoc při bodnutí včelou:

Včelí žihadlo často uvízne v kůži, opatrně jej povytáhněte s použitím pinzety nebo jehly, ale netlačte na jedový váček. Místo bodnutí opláchněte mýdlovou vodou a ochlaďte kompresním obvazem.

První pomoc při bodnutí ovádem:

Ovádi vysávají krev a jejich píchnutí je velmi nepříjemné a bolestivé. Pozor by si měli dávat zejména děti a alergici. Ovády přitahuje i voňavá kosmetika – tělová mléka apod., při výletech do přírody se jim raději vyhýbejte.

Vosí bodnutí a první pomoc:

Nikdy se po vosách neohánějte! Bodne-li vás vosa, pomůže kompresní obklad s octovou vodou.

První pomoc při kousnutí čmelákem:

Kousnutí čmelákem ošetřete antialergickou mastí nebo přímo gelem na bodnutí hmyzem. Místo kousnutí neškrábejte!

Nikdy se po vosách neohánějte! Bodne-li vás vosa, pomůže kompresní obklad s octovou vodou.

Více viz Alergie na pobodání, poštípání a uštknutí.

Ošetření v oblasti úst či hltanu:

• dávejte postiženému cucat kostky ledu, než dojedete k lékaři,

• pomáhají antihistaminika,
• antihistaminika a přípravky pro použití na kůži spolehlivě působí i při požahání rostlinami (kopřiva), mořskými živočichy (medúza), anebo při výskytu solární dermatitidy. Proto doporučujeme mít některý z těchto přípravků v domácí i cestovní lékárničce,
• symptomatická léčba: zklidňující obklady. Lokální antihistaminika nebo kromoglykáty v očních kapkách – pouze na doporučení lékaře,
• léčivé přípravky k vnitřnímu použití: volně prodejná antihistaminika v tabletách jako Zodac, Zyrtec, Xyzal… týdenní balení Cerex, Letizen S, Reactine… Pomáhá též Loratadin, Claritine. U této účinné látky je minimální sedativní efekt. Tato malá balení jsou určena jako první pomoc pro zmírnění krátkodobých příznaků; dlouhodobé používání poškozuje kůži, případně může způsobit další závažné nežádoucí účinky. Delší užívání tohoto přípravku (existuje i větším balení) má být pod dohledem lékaře.
  Poznámka: tyto přípravky lze použít i při jiných typech alergie, než je pylová, např. na prach, plísně, srst, peří a podobně,
• na kůži – ke mírnění svědivé kopřivky či štípanců lze použít např. Fenistil gel, Fenistil roll-on, Livostim, Tantum gel, Antisectin gel, Fenistil 24 v balení po 10 kapslích, použitelný též u alergické rýmy. V krajním případě na zmírnění kožního zánětu je možné použít vysoce účinné přípravky s obsahem kortikoidního hormonu. Mast Hydrocortison má relativně slabé účinky, platí však pro ni také, že není určena k dlouhodobé aplikaci!
• REPELENTY jako Autan (lotion, stick, spray), Off spray (i pro děti), Diffusil repelent spray…
• Jedná-li se o jedno nebo několik málo bodnutí:
• postižené místo chladit (zmírní se otok),
• vzít si tabletu některého z antihistaminik (proti účinkům histaminu) jako Zyrtec, Alerid, Zodac,
• nebo antihistaminika ve formě masti, na postižené místo,
• na místo bodnutí lze přikládat i plátky cibule,
• došlo-li k bodnutí do jazyka nebo do krku, hrozí vznik otoku a udušení. Zavolání rychlé záchranné služby je v tomto případě nejlepším řešením,
• při pobodání stovkami žihadel musí být člověk převezen do nemocnice na ARO/JIP a intenzivně léčen, aby tento stav neskončil smrtí,
• začnou-li vznikat příznaky astmatu a anafylaktického šoku…
• dušnost,
• kolapsový stav,
• rychlý puls,
• prudké snížení krevního tlaku,
  je životně důležité zavolat rychlou záchrannou službu,
• první pomocí může být
• aplikace kortikoidu do žíly,
• aplikace adrenalinu do stehenního svalu;
  že by u sebe měli lidé běžně injekční kortikoidy, ovšem není časté; s adrenalinem je to jiné – lidé, kteří už anafylaktický šok prodělali, by měli u sebe od té doby nosit speciální injekční aplikátor s dávkou adrenalinu. V případě, že je bodne hmyz a oni ucítí přicházející příznaky šoku, vbodnou si adrenalin do svalu. Adrenalin působí proti účinkům histaminu a umí tak zablokovat nebo alespoň zmírnit rozvoj alergické reakce. Po aplikaci si pak postižený zavolá rychlou záchranou pomoc,
• disciplinovanost a dodržování léčby, byla-li stanovena lékařem.

Co dělat při uštknutí hadem

Pokud vás kousne jedovatý had, může, ale nemusí dojít k uštknutí (vypuštění jedu). Hadi svým jedem šetří, a mnohdy se proto rozhodnou pro zastrašení pouze kousnout.

Co tedy dělat:

• nepanikařit,
• vyhledat lékařskou pomoc,
• člověk uštknutý zmijí by měl alespoň 1 den strávit v nemocnici a být sledován, přesný postup v kritické situaci jakékoliv otravy včetně hadího jedu zjistíte zavoláním na linku TIS (Toxikologické Informační Středisko) – tel. 224919293. Po zavolání vám 24 hodin denně řeknou přesný a nejlepší postup, který musíte provést,
• nedoporučuje se rozříznutí rány, ani vysátí hadího jedu ústy,
• postarejte se, aby byla rána položena níže než srdce (je-li například rána na ruce, měla by ruka viset volně dolů),
• ránu nechejte krvácet, vytékající krev jí sama vyčistí,
• postižený by se měl co nejméně hýbat, jinak se případný jed dostane rychleji do krevního oběhu – znehybnit postiženou končetinu, aby svalová činnost zbytečně nezvyšovala vstřebávání jedu do krve a jeho transport žilami k srdci,
• nasadit na ni improvizovanou dlahu – klacek přivázaný ke končetině dvěma pruhy látky bude stačit; pohybovat s ní co nejméně…
• při kousnutí do nohy by měl postižený chodit co nejméně a neběhat,
• zavolat sanitku,
• u zmijího kousnutí není škrtidlo nutné: při špatném použití může nadělat více škody než užitku…
• jako škrtidlo může stačit jakýkoliv pruh látky, kterým nepříliš razantně stáhneme končetinu nad místem uštknutí; sníží odtok krve (a jedu) z končetiny směrem k tělu,
• nebezpečí příliš utaženého škrtidla, které – ponecháno na končetině příliš dlouho – mohlo by končetinu vážně ohrozit nedostatkem přítoku krve a kyslíku; proto by se vždy po cca 20‑30 minutách mělo škrtidlo alespoň na 1 minutu uvolnit,
• ránu ochladit (chladný obklad přiložený k ráně). Chlad zpomalí vstřebávání jedu a je vhodný na případný bolestivý otok,
• odstraňte všechny předměty, které by mohly okolí poraněného místa stahovat (hodinky, šperky apod.),
• nejste-li schopni okamžitě sehnat lékaře, utáhněte asi deset centimetrů nad uštknutím končetinu tak, aby se pod obvaz vešel prst. Příliš dlouhé a těsné zaškrcení není dobré – může se tak přerušit krevní oběh a končetina poškodit. Jed z rány nikdy nevysávejte, ránu nevymývejte, ani do ní jinak nezasahujte.

Okamžitá opatření:

1. odstraňte opatrně, ale rychle, případné žihadlo,
2. položte na místo vpichu čerstvě rozkrojenou cibuli nebo vymačkanou šťávu z cibule,
3. nemáte-li po ruce cibuli, můžete použít i rozmačkaný list jitrocelu,
4. potírejte místo vpichu solí,
5. obklady s měsíčkem lékařským dobře pomáhají.

V nemocnici většinou postačí, když je uštknutý sledován, případně se mu podají infuze k doplnění tekutin a podá se vakcína proti tetanu (hadí zuby nebývají právě čisté).

Léčba samotné otravy nebývá nutná.

Pokud by se objevily vážné příznaky otravy (nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce, dušnost a jiné), je možné použít protijed – uměle vyráběnou protilátku, která se naváže na molekuly jedu a tím jej deaktivuje. Kvůli tomuto protijedu vzniká alergický anafylaktický šok mnohem častěji než na hadí jed – měl by se použít jen u vážných otrav. O jeho použití rozhoduje zkušený lékař.

Blíže viz Alergie na pobodání, poštípání a uštknutí a Anafylaktický šok, Bodnutí a uštknutí – první pomoc.

Pokud ve volné přírodě narazíte na hada, udělejte krok zpět, a jděte dál. Hadi normálně neútočí, útočí jen v případě, že se cítí ohroženi – čímž ale může být i případ, kdy vstoupíte do jejich teritoria.

Pokud se chystáte do míst, kde se vyskytují jedovatí hadi, vezměte si vysoké boty, které nelze prokousnout (kožené nebo gumové) a dlouhé kalhoty.

Preventivní opatření:

• Do lesa choďte řádně oblečeni – dlouhé nohavice, rukávy, vysoké boty / holínky, čepici, šátek na krk apod.,
• používejte repelenty,
• alergici – vzít s sebou příslušné léky!

Zdroj: weby vitalion.cz, nasclovek.cz