Běžné nemoci 

Šok organismu (šokový stav) může vyplývat z traumatu, úžehu, ztráty krve, alergické reakce, závažné infekce, otravy, těžkých popálenin nebo z jiných příčin. Když je člověk v šoku, jeho orgány nedostávají dostatek krve nebo kyslíku. Pokud se neléčí, může vést k trvalému poškození orgánů nebo smrti.

Šok znamená, že naše srdce a cévy jsou sice schopny dodávat buňkám v těle kyslík a živiny, ale nejsou schopny odvádět odpadní látky a oxid uhličitý.

Šok…

• je reakce organismu na vážné poškození, které může mít různé příčiny,
• kvůli příliš malému objemu krve kolabuje krevní oběh,
• nedostatečný objem krve může být absolutní (ztráta krve, ztráta tělních tekutin ze tkání), nebo relativní (cévy se rozšíří natolik, že ani normální krevní objem je nedokáže dostatečně „vyplnit“: př. anafylaktický šok),
• může ochabnout činnost srdce, pak klesá krevní tlak,
• může dojít až k zástavě srdce. Pro život nezbytné buňky mozkové mohou zahynout již po třech až pěti minutách bez kyslíku.

Nejčastější příčiny šoku:

• významná ztráta krve,
• rozsáhlé popáleniny,
• poškození srdce (např. infarkt myokardu),
• těžká alergická reakce (anafylaktický šok),
• těžká infekce,
• poranění míchy,
• otravy.

Při šoku hrozí:

• nedostatečné prokrvení tělesných orgánů (protože krevní oběh funguje nedostatečně),
• může dojít k jejich trvalému poškození,
• vážný život ohrožující stav (jímž šok je).

Šokový stav může vést až ke smrti.

Kardiogenní šok

Nedostatečná srdeční činnost (kardiogenní šok), kdy srdce neplní svou úlohu pumpy a tkáně mají nedostatek kyslíku:

• infarkt myokardu a angina pectoris (svíravá bolest na hrudi, vystřelující z hrudi do levé ruky nebo zad, obtížné dýchání, pocení),
• srdeční selhání (bušení srdce, arytmie, obtížné dýchání, kašel, vykašlávání krve, zmodrání rtů a prstů, pocení, bolest na hrudi, otoky),
• srdeční arytmie (zrychlený, nepravidelný až chaotický tep, bolest na hrudi, slabost a únava, pocit na omdlení až ztráta vědomí, nedostatek dechu),
• myokarditida (únava, teplota, obtížné dýchání, bolest na hrudi, otoky, zrychlený tep, bušení srdce),
• perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot),
• zúžení, nedovírání srdečních chlopní (obtížné dýchání, bolest na hrudi, únava, bušení srdce, popřípadě otoky končetin či plic),
• kardiomyopatie (nedostatek dechu, omdlévání, otok plic, bušení srdce, arytmie, selhávání srdce),
• aneuryzma (obtížné rozpoznání: pulzace tepny, bolest na hrudi, nedostatek dechu).

Hypovolemický šok

Nedostatečné množství krve v cévách (hypovolemický šok):

• krvácení,
• popáleniny.

Vazodilatační šok

Nedostatečné napětí, stažení cév (vazodilatační šok), kdy dojde k přílišnému roztažení cév a poklesu krevního tlaku:

• otrava krve, sepse (zvýšená teplota, zvracení, zrychlené, špatné dýchání, bušení srdce, zrychlení srdeční činnosti),
• bouřlivá alergická reakce (anafylaktický šok), při které dochází k uvolnění histaminu a heparinu z bílých krvinek. Zmíněné látky vyvolávají rozšíření tepen (přivádějí krev do dané tkáně), ale stažení žil (které odvádějí krev), takže se hromadí krev v tkáních, až prosakuje do tkání (vznikají otoky, v počátku nejlépe vidět na víčkách). Hromadění krve v podkoží způsobuje zarudnutí, svědění pokožky. Příčinou je nejčastěji bodnutí hmyzem, v menší míře alergická reakce na léky, očkování, potraviny,
• kopřivka, svědění, zarudnutí kůže (silné svědění, zarudnutí kůže, vyrážka, otok místa).

Obstrukční šok

Překážka v cévách (obstrukční šok), kdy dojde k ucpání některé cévy a krev nemůže plně cirkulovat:

• srdeční tamponáda (potíže s polykáním, nedostatek dechu, kašel, chrapot),
• plicní embolie (bolest na hrudi je velice silná, dušení se, suchý kašel, vykašlávání krve).

Razantní pokles krevního tlaku může znamenat, že se nedostane krev do mozku. Otok krku může ucpat dýchací cesty. Onemocnění tedy může vést ke smrti udušením; vyžaduje okamžitý zásah záchranné služby.

Vznik šoku bezprostředně ohrožuje člověka na životě. Pokud pozorujete u nemocného známky šoku, volejte ihned ZZS (tel. 155).

Příznaky šoku / šokového stavu:

• kůže zbledne, šedne – to je nejzřetelnější na rtech nebo na konečcích prstů (nehtech),
• kůže je chladná a vlhká potem – studený pot,
• tep (puls) je rychlý a slabý – zrychlený puls (tachykardie),
• bušení srdce,
• dýchání může být pomalé a mělké, nebo hyperventilace (rychlé nebo hluboké dýchání),
• špatně hmatný tep,
• krevní tlak je nižší než normální,
• postiženému může být nevolno – může i zvracet,
• mdloby, omdlévání,
• cyanóza, močení malého množství moči,
• zmatenost, poruchy vědomí,
• oči postrádají lesk a někdy jsou rozšířené,
• zvětšení krčních žil.

Postižený může být i pří vědomí…

• může být neklidný a může začít zívat,
• mít silnou žízeň,
• močení malého množství moči,
• zmatenost, poruchy vědomí,
• může ztratit vědomí, popř. i zemřít – pokud mu není poskytnuta odborná pomoc.

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy kontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to již velmi pravděpodobné…

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – hrozí zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

• Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svou mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům – odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.,
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo – vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady – více léků či doplňků stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Léčba šoku

V tomto případě není o čem psát: je třeba okamžitý transport do nemocnice! Z léku volí medicína sympatomimetika.

Léčiva nevhodná při šoku:

• antihypertenziva (sympatolytika, inhibitory systému renin angiotenzin aldosteron, blokátory vápníkových kanálů, diuretika).

Zásady první pomoci při šoku / šokovém stavu

Ihned přivolejte ZZS (tel. 155).

Do příjezdu ZZS dodržujte takzvaných „pět T“: teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti, transport…

1. Teplo – postiženého chraňte před podchlazením (přikrývka, izolace od země), ale v horku ho naopak chraňte před přehřátím.
2. Ticho – postiženého uložte na klidné místo, uklidňujte ho a komunikujte s ním.
3. Tekutiny – nepodávejte žádné tekutiny, i když má postižený pocit žízně; můžete pouze otírat obličej vlhkým kapesníkem.
4. Tišení bolesti – nepodávejte žádné léky, ale ošetřete případná poranění; s postiženým zbytečně nehýbejte.
5. Transport – postiženého uložte na záda s podloženýma nohama (alespoň o 30 stupňů vyvýšenýma); pokud je v bezvědomí, ale dýchá, uložte ho do zotavovací polohy; při velké ztrátě krve jej uložte na záda s dolními končetinami zdviženými co nejvýše (autotransfuzní poloha).

Pravidelně kontrolujte vědomí a dýchání: pokud postižený přestane dýchat, zahajte kardiopulmonální resuscitaci.

Další postupy:

Nedávejte postiženému nic jíst ani pít, neboť později může být nutná celková anestézie.

1. Pokud postižený krvácí z ran, zastavte co nejdříve vnější krvácení,
2. uklidněte postiženého a hýbejte s ním co nejméně,
3. uložte ho; zvedněte mu nohy podložením polštáře pod ně a otočte mu hlavu ke straně, popř. jej uložte do stabilizované polohy,
4. pečujte o pohodlí postiženého, např. ho zabalte do deky, když je mu zima,
5. jestliže postižený upadne do bezvědomí, musíte zabezpečit základní životní funkce.

Blíže viz také Krvácení a jeho zastavení či První pomoc při krvácení.

Zdroje:
MUDr. Tomáš Jelen, První pomoc (Česká obec sokolská, Praha 2009),

weby mayoclinic.org/first-aid/first-aid-shock/basics/ART-20056620,

ezsp6.estranky.cz, nasclovek.cz,

kniha Mayo Clinic – Kniha domácí opravné prostředky

Předcházet vzniku úrazu…