Běžné nemoci 

Bolest má velice důležitou funkci: upozorňovat nás, stejně jako hlad nebo žízeň, na momentální změny stavu těla. Je-li ovšem bolest chronická, stává se z ní samostatná nemoc. Ztrácí funkci upozorňovat a osamostatňuje se.

„Bolest je nepříjemný pocit a prožitek, který souvisí s aktuálním nebo potenciálním poškozením nějaké tkáně, nebo je tímto poškozením vyvolán.“
– z oficiální definice mezinárodní odborné veřejnosti

Bolest je velice individuální záležitost, kterou vnímá každý člověk po svém. Nemusí mít vždy jen příčiny tělesné, k tělesným bolestem mohou vést i strázně duševní (psychosomatické bolesti).

Nejčastějšími typy bolestí jsou bolesti zad a hlavy. Se zvyšujícím se stářím stoupá výskyt bolestí v souvislosti s postupujícím opotřebením kloubů, cév a nervové soustavy, a častějším výskytem nádorů.

Akutní bolest

Příčinami akutní bolesti jsou nejen vnější zranění, ale i poškození a záněty uvnitř těla. Tento typ bolesti signalizuje nějakou poruchu v těle. Podnět vyvolávající bolest a prožívaná bolest jsou v přímém spojení. Proto je také akutní bolest označována jako účelná. Bolest vzniká při překročení snesitelnosti podráždění těla podnětem mechanickým (např. úrazem), termickým (např. chladem nebo horkem), chemickým nebo elektrickým.

Takto způsobené poškození tkání způsobí uvolňování faktorů bolesti, které následně aktivují receptory bolesti na nervových zakončeních. Reakce na těchto zakončeních mohou zahajovat i smyslové podněty, jako je například nadměrné teplo nebo chlad. Receptory bolesti jsou přizpůsobeny k varování organismu před poškozením. Jsou přítomny v kůži, sliznicích, svalech, okosticích, kloubech a pouzdrech vnitřních orgánů. Odtud hlásí vzniklou bolest dále do míchy, kde je vyvolán reflex, například úniková reakce (zvednutí ruky z horké plotny). Mimoto je informace o bolesti vedena dále do mozku, kde je zpracována a zhodnocena. Výsledkem je obranná reakce proti příčině bolesti, která je spuštěna, jakmile to situace umožňuje. Někdy (například při zranění) se opravdová bolest projeví až po ukončení stresové fáze, protože až tehdy dojde k rozložení tělu vlastních látek, podobných opiátům, které omezují vnímání bolesti.

Chronická bolest

Jako chronická je označována bolest trvající déle než šest měsíců. Z každé akutní bolesti může vzniknout bolest chronická, protože každý bolestivý podnět vyvolává v nervovém systému trvalé změny. Práh vnímání bolesti může být někdy natolik snížen, že již jen nepatrné vnější podněty vyvolávají pocit bolesti. Tu a tam jsou nervové buňky podrážděny natolik, že k pocitu bolesti není nutný žádný podnět.

Dosud nebylo přesně vysvětleno, jaké mechanismy se u chronické bolesti uplatňují. Jeden z rizikových faktorů je příliš silná nebo dlouhotrvající akutní bolest, která není náležitě ošetřena. Např. příliš slabé nebo krátkodobě působící léky proti bolesti mohou umožnit její návrat. Existují také primární chronické bolesti, při kterých se bolest objevuje periodicky – například migréna. Zneužívání léků proti bolestem je první faktor zaviňující vznik chronické bolesti.

Dalším rizikovým faktorem je bolestivá zkušenost v raném věku (např. nešetrné zacházení s novorozenci). Aby se u dětí co možná nejvíce předešlo traumatickým zážitkům, je vhodné před každým lékařským zákrokem – například před náběrem krve – provést znecitlivění ošetřovaného místa. Nejčastějšími příčinami bolestí dětí jsou virová onemocnění a infekce sliznic.

Bolesti starých lidí jsou nejčastěji vyvolány chronickými záněty nebo opotřebením pohybového aparátu, nemocemi žilního systému, neuropatickými nemocemi (např. polyneuropatie po záchvatu mrtvice) a nádorovými onemocněními.

Průběh:

Akutní bolest je v přímém spojení s faktorem vyvolávajícím bolest. Například při úderu kladivem do palce si nejdříve uvědomíte palčivou bolest v palci a reflexivně uhnete rukou. Tato bolest je označována jako první.

Teprve potom následuje o něco tupější a pálivější druhá bolest, která trvá podstatně déle než první. Síla akutní bolesti se dá měřit dle projevů vegetativního systému. Tělo začne vytvářet hormon noradrenalin, zrychlí se tep, stoupne krevní tlak, který později zase velice rychle klesá, ze všech pórů se řine pot a zvětší se zorničky. U chronické bolesti chybějí vegetativní projevy, ale většina postižených je depresivně naladěna. Vinou strachu je navíc snížen práh bolesti.

Někdy se nedá zcela jasně určit, zda trpí pacient chronickými bolestmi, protože je v depresi, nebo zda má depresi, protože trpí chronickou bolestí. Práh a hodnocení intenzity bolesti jsou u každého člověka jiné. Bolesti, které někteří lidé shledávají nesnesitelnými, jsou pro někoho stále ještě únosné. Za to je v první řadě odpovědný ochranný systém proti bolestem, v druhé řadě také osobní, citové zpracování bolestivého podnětu. Tento osobní prožitek bolesti se dá ovlivňovat psychofarmaky.

Bolesti rozlišujeme podle vzniku a síly vyvolávajících podnětů:

1. nociceptorová bolest (nociceptory = receptory bolesti) 
   spočívá v poškození tkání vnějším podnětem (rána, spálenina, pohmožděnina, skřípnutí), nebo v důsledku zánětu, nádoru či koliky. Při kolice se křečovitě stáhnou svaly vnitřních orgánů, čímž dojde k přímému podráždění receptorů bolesti. K tomuto typu bolesti patří hlavně nemoci zánětlivého charakteru, jako jsou bolesti zubů, revmatoidní artritida nebo zanícené otlačeniny,
2. neuropatická bolest vzniká při poškození periferních nebo centrálních nervových vláken a neuronů. Příklady jsou: polyneuropatie, neuralgie trojklaného nervu (trigeminu), neuralgie po prodělaném pásovém oparu, záchvat mrtvice, výhřez meziobratlových plotének, porušení míchy po úrazu páteře,
3. reflexivní bolest může vznikat buď chybnou regulací cévního systému, nebo špatným držením těla. Příkladem je migréna, bolesti zad nebo otoky a reflexní atrofie svalů po úrazu hlezenního kloubu (Sudeckův syndrom),
4. psychosomatická bolest může být vyvolána i primární duševní poruchou. Příkladem jsou bolesti hlavy. Protože bolest vyvolává silné duševní napětí, mohou se oba tyto faktory ovlivňovat – zvětší se jak bolest hlavy, tak duševní napětí. Často se dá velice těžko určit, která potíž se objevila první,
5. viscerální bolest je bolest pocházející z vnitřních orgánů (např. střev). Bolest je tupá a špatně lokalizovatelná,
6. somatická (tělesná) bolest se dělí na povrchovou a vnitřní. Vnitřní bolest vzniká v kostech, svalech, kloubech a pojivových tkáních. Velice často je taková bolest tupá, vyzařuje, a provázejí ji vegetativní příznaky (nevolnost, třes, pocení). Povrchová bolest naproti tomu vzniká v kůži a sliznicích a souvisí s faktory uvolňovanými při zánětu nebo zranění. Je dobře lokalizovatelná a většinou po odeznění podnětu sama vymizí.

Určení typu bolesti má veliký význam při rozvaze o nejvhodnější terapii, protože různé bolesti reagují na různé typy léků. Bolesti se dají také rozlišovat podle síly.

K tomu jen několik příkladů:

• vystřelující bolest záchvatového typu (neuralgie trigeminu),
• pálivá, tupá bolest (při poranění nervů),
• hluboká vrtavá bolest (zaviněná otoky, jako např. při Sudeckově syndromu),
• tupá bolest, která má tendenci vyzařovat a často je provázena vegetativními příznaky (bolest hlavy, svalová křeč).

Abychom mohli určit vhodnou léčbu bolesti, musíme nejprve určit její příčiny. K tomu je důležité co nejpřesnější popsat bolesti – samotným pacientem – dle následujících otázek:

• Kdy přesně bolesti začaly?
• Kde se bolesti vyskytují? (Nepopisovat jen slovně, ale ukázat i prstem…)
• u srdce, hlava v týle či na zátylku               – navštívit lékaře
• žaludek, křeče, ledviny                             – navštívit lékaře
• hlava, zuby, akutní menstruační bolesti       – navštívit lékaře
• po úrazu, svaly, šlachy                             – navštívit lékaře
• Jakého typu jsou bolesti? (Např. tupé, bodavé, tepající, táhlé…)
• Jak často (dlouho) k bolestem dochází?
• Jak jsou bolesti silné?
• Jaká užíváte analgetika a jak dlouho?
• Jaké další léky pravidelně užíváte?
• Jaké další nemoci máte?

Děti reagují na bolesti jinak než dospělí lidé.

Bolest hlavy od krční páteře, v zátylku, na temeni

Bolest hlavy se může vyskytovat jako samostatné onemocnění, stejně tak však může být i příznakem mnoha chorobných stavů. Pro rozpoznání původu bolesti je důležité určit povahu bolesti a co nejpřesněji ji lokalizovat.

Příčin bolesti hlavy je mnoho a jsou jak psychické, tak fyzické. Rozpínavá, tenzní bolest hlavy na temeni bývá např. přítomna při stresu či celkové únavě organismu. Tenzní bolesti hlavy v temeni či v týlu mohou rovněž doprovázet negativní emoční stavy.

Vzhledem k současnému životnímu stylu je velmi častá také bolest hlavy od krční páteře, zejména jde o bolest hlavy v zátylku, bolesti však může směřovat i do jiných oblastí hlavy – bývá následkem dlouhodobého setrvání v nevhodné poloze, kdy jsou napnuté šíjové svaly a je omezen krevní oběh mozku.

Bolest hlavy a šíje může být také způsobena změnami na meziobratlových ploténkách, s čímž se setkáváme především u starších lidí.

Odhalení zdroje bolesti je určující pro léčbu. Bolest hlavy se může objevit kdykoliv a u kohokoliv, bez ohledu na věk či pohlaví.

Blíže viz též samostatné téma „Bolest hlavy, migréna a další“.

Upozornění: Pokud je bolest náhlá, dlouhotrvající, často mění svůj charakter apod., měli byste svůj stav konzultovat s odborníkem.

Bolest zad

je jednou z nejčastějších obtíží vyspělé civilizace, související se životním stylem a fyziologií člověka. I když se bolest zad často projevuje bez zřejmých příčin, vždy o ní musíme mluvit jako o příznaku, nikoli nemoci. Bolení zad se nejčastěji objevuje jako akutní, tedy krátkodobá bolest, která je obvykle způsobena námahou nebo nechronickým poškozením. Tato bolest obvykle postihuje jedno místo v oblasti páteře. Chronická bolest zad je způsobena celkovou ochablostí svalů okolo páteře, neustále se navrací a vyžaduje dlouhodobou léčbu a rehabilitaci.

Bolest zad může také odkazovat k jiné, vážnější chorobě. Zdánlivě nevinná bolest zad v kříži (nebo bolest kyčle) může být způsobena vyhřezlou ploténkou.

Problematická je také bolest zad v oblasti ledvin nebo současná bolest zad a břicha. Tyto bolesti nemusí mít svůj původ v oblasti páteře, ale mohou indikovat zánětlivé nebo nádorové onemocnění.

Bolesti zad mezi lopatkami mohou pocházet od žlučníku, ve spodní části zad může být problém v ledvinách.

Upozornění: Pozornost by měla být věnována zejména bolesti v oblasti hrudníku, kdy je nejprve nutné provést vyšetření srdce.

Problémy se zády se zhoršují s rostoucím věkem, při špatném životním stylu se ale tento problém týká i mladších věkových skupin, ba i dětí. U ženy může být kritickým obdobím těhotenství, zvláště pokud problémy se zády zažila již dříve.

Bolest zad v těhotenství postihuje poměrně velké procento žen, vzhledem k rostoucí zátěži páteře. Bolesti zad před porodem je možné zmírňovat cviky na bolesti zad, které je ale nutné volit s ohledem na pokročilost gravidity.

Určit příčinu bolesti zad může být někdy obtížné, akutní bolesti ale obvykle po poměrně krátké době odezní samy a není třeba jim věnovat další pozornost.

Blíže viz též samostatné téma „Bolest zad“.

Upozornění: Lékaře vyhledejte tehdy, je-li bolest velmi intenzivní a omezující, nebo pokud delší dobu neodeznívá. Pokud se u vás kromě bolesti zad vyskytují další problémy, může váš lékař zvolit další speciální vyšetření, aby vyloučil, že bolest zad nemá příčinu v jiné nemoci.

Bolesti zad je vhodné předcházet vyváženým poměrem zdravého pohybu a odpočinku. V zaměstnání je páteř obvykle zatěžována jednostranně, a je proto nutné tuto zátěž vyvažovat cvičením a vhodně zvolenou matrací pro zdravý spánek.

Bolest břicha a nadýmání (na levé straně, u dětí, pod pupíkem)

Bolest pociťovaná v krajině břišní může mít původ viscerální, somatický, či se může jednat o bolest přenesenou. Zdrojem viscerální bolesti jsou orgány uložené v břišní oblasti. To jsou jednak orgány trávicího traktu – žaludek, tenké a tlusté střevo, játra, slinivka břišní, slezina – níže jsou pak uloženy orgány močového ústrojí a ženské pohlavní orgány.

Somatická bolest má svůj původ v pobřišnici. Přeneseně pak může být způsobeno bolení břicha od páteře, nebo se bolest může přenášet z hrudníku. Bolest břicha může být i psychického charakteru, např. bolest břicha u dětí a dospívajících je po vyloučení ostatních možných příčin vhodné konzultovat i s psychologem.

Bolesti břicha jsou součástí mnoha onemocnění, k určení správné diagnózy je nutné uvážit lokalizaci a charakter bolesti, kdy se bolest objevuje (např. je-li vázána na období jídla či hladu), a všechny ostatní symptomy pacienta (zvracení, průjem, zácpu, krev ve stolici aj.). Níže uvádíme několik častých příkladů příčin bolestí v oblasti břišní, neboť na tomto místě není možné zmínit všechny. Je však důležité vědět, že bolesti břicha mohou být příznakem i velmi vážných onemocnění, a neměli bychom je tedy podceňovat.

Jednou z nejčastějších bolestí, která přivádí pacienty do lékařských ordinací, je bolest břicha v oblasti žaludku. Žaludek se nachází v levé horní polovině břicha a částečně zasahuje i pod žebra. Dráždění žaludku proto může způsobit bolesti břicha na levé straně, možná je i bolest břicha pod žebry. Bolesti žaludku mohou mít krátkodobý i dlouhodobý charakter a mohou se objevovat jak před jídlem, tak po jídle. Bolesti žaludku se projevují například jako křeče, či jako píchavá bolest, a mohou být navíc provázeny průjmy, zvracením, teplotou aj. Příčiny bolestí žaludku jsou různě závažné.

Bolest břicha a nadýmání bývají mnohdy způsobeny jen nevhodnou stravou nebo přejedením. Nafouklé břicho a plynatost se mohou objevit zejména při stravě bohaté na sacharidy.

Pocit nafouklého břicha však může rovněž provázet některá zánětlivá onemocnění. Kromě nesprávné diety může být příčinou bolesti žaludku i žaludeční vřed, orgánová neuróza či rakovina žaludku. Žaludeční vřed vzniká narušením žaludeční sliznice žaludečními šťávami. Bolest se v tomto případě objevuje v období hladu, po jídle se umírňuje. Orgánová neuróza neboli dyspepsie je označení pro mnoho trávicích obtíží, které mají různé příčiny a vyskytují se v různé kombinaci – např. nevolnost, nechutenství, zvracení, průjmy aj.

Častou příčinou bolesti břicha je apendicitida, tedy zánět červovitého přívěsku (apendixu), neboli zánět slepého střeva. Typicky pacient nejprve pociťuje celkovou nevolnost a neurčité bolesti břicha pod pupíkem, později se objevují bolesti břicha na pravé straně a charakter bolesti se mění v ostrou a bodavou. Bez včasného operačního zásahu může dojít k proděravění apendixu a k rozvoji zánětu pobřišnice, což je život ohrožující stav pacienta.

Upozornění: Bolesti ve zmíněných oblastech břicha bychom proto neměli podceňovat a měli bychom je co nejdříve konzultovat s lékařem.

Včasnou lékařskou konzultaci rovněž vyžaduje bolest břicha v těhotenství. Ta může být banální, avšak může také poukazovat na komplikace s vyvíjejícím se plodem, indikovat potrat či předčasný porod apod. Včasná diagnostika je rozhodující pro zachování zdraví matky i dítěte.

Dalšími možnými příčinami bolestí břicha jsou například: namožení svalu, reakce na stresující zážitek, záněty pohlavních orgánů, žlučníkové kameny, záněty slinivky břišní, záněty jater, bolení břicha od zad, u dětí je často spojená bolest břicha s roupy, které mohou mj. podráždit slepé střevo.

Pozn.: Některé zde zmíněné onemocnění najdete v tomto projektu pod stejnými názvy podrobněji(v sekci „Břicho a problémy trávení“ či v sekci „Vylučování“).

Existují desítky dalších příčin, které bez bližšího vyšetření nelze odhalit.

Upozornění: Lékařskou pomoc je vhodné vyhledat zejména tehdy, jedná-li se o akutní, silnou bolest břicha, bolest provázenou alarmujícími symptomy, jako je horečka, zvracení, krev ve stolici, dlouhodobé pocity nafouknutí břicha apod.

Součástí vyšetření je sepsání anamnézy (předchorobí), vyšetření břicha pohmatem, případně rozbor krve, stolice, různé zobrazovací metody jako CT, RTG, endoskopie. Je lepší lékařem včas odhalená banalita než zanedbané vážné onemocnění.

Bolest zubů na skus, zubů moudrosti, v těhotenství, v noci

Bolest zubů – intenzita bolesti bývá různá. Většinou se typicky bolest zubů zhoršuje při skousnutí, ale trápit nás může i bolest zubů v noci, kdy jsou zuby v klidu.

Nejčastějšími příčinami bolestí zubů jsou: zubní plak, zubní kaz, záněty dásní, paradentóza, prořezávání zubů, dále se např. objevuje zvýšená bolest zubů v těhotenství, kdy dochází k hormonálním změnám a ke změně v rozložení minerálů v těle matky.

Zubní plak je vrstva usazující se na zubech a okrajích dásní, jeho následkem může být zánět dásní, který provází jejich zarudnutí, otok, krvácení aj. Zubní plak může způsobit vznik zubního kazu, což je proces narušující tvrdé tkáně zubu jejich postupnou demineralizací. Zpočátku se projevuje jako bolest zubů na skus či tepelné změny, později je bolest spíše trvalá.

Léčba závisí na hloubce postupu kazu – je-li zasažena jen sklovina zubu, lze zvýšenou ústní hygienou, sníženou konzumací cukrů a fluoridací zubů nastavit proces remineralizace, čímž postupně dojde k uzdravení zubu. Pokud kaz zasáhne hlubší tkáně, je jedinou cestou, jak se zbavit bolesti zubů, odstranění kazové dutiny. Po vyvrtání je dutina vyplněna plombou. Některé bolesti je nutno řešit trháním zubů (např. bolest zubů moudrosti). Trhání zubů nebolí, zub začíná bolet až cca dvě hodiny po trhání, kdy přestává působit anestetikum.

Bolest po trhání zubů lze tišit analgetickými léky na bolest zubů, pomoci mohou i studené obklady.

Nejlepší prevencí těchto nepříjemných zákroků jsou pravidelné návštěvy preventivních prohlídek u stomatologů a dodržování ústní hygieny.

Blíže viz též sekce „Ústa – problémy v ústech obecně“.

Bolest v krku při polykání, domácí léčba, rady, v těhotenství

Zarudlá zadní část úst, pálení a bolest vystřelující až do uší (dost často se spojuje bolest v krku a uších dohromady), bolest v krku při polykání, chrapot, zvětšení krčních uzlin a pocit jakoby „knedlíku v krku“, to vše stojí za nepříjemnými projevy bolestí v krku. Tyto příznaky jsou v povědomí lidí dobře známy jako angína – zánět ústní části hltanu či zánět patrových mandlí. Nemocní mají horečku, trpí různou intenzitou bolesti v krku a nechutenstvím a jsou malátní. Nejsilnější intenzitou se nemoc projevuje 2. a 3. den od prvotních příznaků, celková léčba trvá něco okolo jednoho týdne, nicméně není výjimkou ani dlouhodobá bolest v krku s trváním 10 dnů a více.

Bolest v krku není samo o sobě nemocí, ale příznakem nemoci, symptomem. Při současném pocitu škrábání a pálení vzniká v zadní části úst zánět. Tělo začne ihned reagovat vysláním bílých krvinek do postižené oblasti, čímž tkáň zduří a zarudne. Tím vzniká ona všem dobře známá bolest v krku.

Za vznik bolesti v krku jsou zodpovědny virové a bakteriální infekce, alergie, suchý vzduch a cigaretový kouř. Prudší vzestup nemoci nastává u virových infekcí. Průběh je mírnější a bolest odchází dříve než u bakteriálních infekcí, kdy způsobuje výraznou bolest při polykání a obvykle s ní jde ruku v ruce horečka a někdy také vyrážka. Postiženými bývají lidé bez ohledu na věk a pohlaví.

Léčba bolesti v krku se provádí místními antiseptiky formou cucavých bonbonů či roztoků (ve spreji, k vyplachování), případně antibiotiky (penicilin), ale to jen u těžších forem onemocnění. Způsob léčby pomocí cucavých bonbonů je u nás nejrozšířenější jak v počátečních stadiích, tak jako doplňkový způsob léčby. Látky obsažené v bonbonech místně znecitlivují nemocnou, zanícenou tkáň krku a způsobují tak úlevu od bolesti, ovšem jen na omezenou dobu. U všech stupňů symptomů bolesti v krku je nutné zvýšit příjem teplých tekutin (čaje, polévky), vitamínů, pobyt v klidu a teple (nejlépe na lůžku), dopřát si dostatek spánku a rovněž zajistit vlhké domácí prostředí. Například různými zvlhčovači vzduchu, které v této formě nedráždí bolavý krk jako běžně vzduch suchý.

Nezbytnou součástí je podávání paracetamolu (Paralen). Existují ovšem výjimky, které vyžadují zvláštní pozornost, a to například v období těhotenství. Nastávající maminky si dělají starosti, co na bolesti v krku v těhotenství, jak bude možné zamezit bolesti v krku při kojení a jak bolest v krku bez teploty už na začátku zastavit a rychle vyléčit bez strachu o miminko. Obecně nelze uposlechnout na bolest v krku babské rady, protože ne vždy je na bolest v krku domácí léčba to pravé.

Upozornění: Zajít ihned k lékaři a poradit se s ním, to by mělo být jedinou možností pro těhotnou. Pouze lékař navrhne ten správný a neškodný způsob léčby, který neohrozí maminku ani miminko.

Ale pro všechny ostatní je domácí léčba lékaři doporučována, protože se zdá být tou nejpřirozenější pro lidský organismus. Osvědčenými prostředky jsou cibulová šťáva, tvaroh (rozetřený na gázu a přiložený dvakrát denně na krk, vytahuje zánět a ulevuje od bolestí), kloktání vody se solí, vitamín C v podobě ovoce (kiwi, pomeranče, jablka) nebo šípkového čaje. Také rozdrcený česnek, čajovníkový olej (nakapaný do sklenice teplé vody), nebo imunitu povzbuzující bylinka echinacea (třapatka nachová). Všechny tyto dostupné prostředky jsou zárukou kvalitní a přírodní zdravotní péče.

Blíže viz též např. sekce „Angína a bolesti v krku“ nebo „Laryngitida - zánět hrtanu“.

Příznaky bolestí

• bolest v místě,
• otok,
• ztuhlost,
• trvalá bolest vyvolává depresi a strach,
• …

(Stránka se upravuje.)

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Léčba a samoléčba bolesti

Ke každému nemocnému se musí přistupovat individuálně, neexistuje žádný spolehlivý „mustr“, podle kterého bychom mohli léčbu bolesti naplánovat. Vycházíme však z faktu, že správná dávka léku je ta, která bolest utlumí.

Nemocný by si měl o účinnosti léčby bolesti i případných vedlejších účincích pravidelně vést záznamy. Můžeme je provádět v průběhu dne opakovaně, nejlépe však vždy v pevně stanovenou dobu. Vzniklý dlouhodobý obraz historie bolesti je určen jak pro lékaře, který pak může lépe stanovit dávkování tišících prostředků, tak i pro nemocného, kterému pomůže udělat si jasno o vlivech zesilujících nebo naopak zmírňujících bolest. Víme-li, jakým vlivům naše bolesti podléhají, dokážeme se jim také lépe vyhýbat.

Cíle léčby jsou postupné:

• zajištění klidného a bezbolestného spánku,
• odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesném klidu,
• odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesné aktivitě,
• konečným cílem je odstranění nebo výrazné zmírnění bolesti a dosažení co nejlepší kvality života nemocných.

Trvalá bolest vyvolává depresi a strach. Téměř každý bolestmi trpící člověk je přinejmenším špatně naladěn (deprimován). Deprese a strach snižují práh bolesti, takže nemocný vnímá bolest daleko silněji. Tak upadají nemocní do trvalého bludného kruhu, který může mít za následek sociální pokles a izolaci od okolí. Tento začarovaný kruh se dá prolomit pouze vhodnou léčbou.

Léky proti bolestem – jsou-li nasazovány nesprávně a nekriticky – mohou vyvolávat i jiné vedlejší účinky. Ty se mohou projevovat například vředy a krvácením v trávicím traktu (po užívání ibuprofenu a jiných nesteroidních antirevmatik, kyseliny acetylsalicylové – aspirinu), poškozením jater (např. paracetamol), poškozením ledvin (např. fenacetin) nebo poruchami dýchání (např. opioidy).

Slabě a středně silně působící léky jsou děleny do podskupin a jejich účinek vede k omezení bolesti a ochraně před zánětem, protože brání tvorbě prostaglandinu, tělu vlastní látky, která se podílí jak na vzniku bolesti, tak na rozvoji zánětu. Mimoto mají díky dalším mechanismům působení schopnost uklidnit podrážděná nervová zakončení.

K první skupině (antipyretická analgetika) patří deriváty kyseliny salicylové (například kyselina acetylsalicylová – KAS). Působí velice rychle proti bolestem, bohužel je jejich působení často provázeno vedlejšími účinky. Při vyšším dávkování může dojít k nevolnosti, závratím, pískání v uších a zvracení. Po delší době se nezřídka objevují žaludeční potíže, pálení žáhy i krvácení ze stěny žaludku nebo dvanácterníku.

K druhé skupině (anilinové deriváty) patří paracetamol a fenacetin. Bolest potlačující účinek obou těchto látek je relativně nižší, přičemž ochrana před vznikem zánětu chybí úplně. Obecně je paracetamol – PAR – lépe snášen než fenacetin, a je-li podán hned při prvních známkách bolestí, může mít i velice dobré účinky proti virovým onemocněním. Proto je také často obsažen v dětských léčivech.

Při předávkování (u dospělých nad 10 až 15 gramů na den) hrozí poškození jaterních buněk. Mimoto při delším užívání ve větších dávkách může dojít k poškození ledvin.

Jiné vedlejší účinky se mohou projevovat například:

• vředy a krvácením v trávicím traktu (ibuprofen a jiná nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová – aspirin),
• poškozením jater (např. paracetamol),
• poškozením ledvin (např. fenacetin),
• poruchami dýchání (např. opioidy).

Upozornění:

Před užíváním konkrétního léku čtete pozorně jeho příbalový leták. V případě nežádoucích účinků, zhoršení zdravotního stavu, nebo nezlepšuje-li se ani po 3 dnech samoléčby. navštivte lékaře.

LOKÁLNÍ FORMY ANALGETIK

Někdy lze s výhodou využít lokálních forem léčiv. Účinnost je podobná, závislá na účinné látce a vehikulu (krém v. gel) – je vhodné respektovat individuální zkušenosti nemocných.

• Zvýšení účinku lze dosáhnout zabandážováním (a jindy je nevhodné – Vonum Cutan),
• lokální přípravky jsou vhodnější při bolestech měkkých tkání, šlach atd., průnik do kloubů jenaopak jen omezený (bolest v kyčli nemizí),
• protrahovaného účinku dosáhneme použitím náplastí (např Flector; Flector náplasti lze rozstřihnout),
• derivancia – přípravky s obsahem kapsaicinu. mentolu, metylsalicylátu – mohou pomoci u lokalizované bolesti; při určování intenzity bolesti lze s výhodou využít vizuální analogové škály.

Ke zmírnění bolesti lze využít jak farmakologické prostředky, tedy léky proti bolesti, tak i nejrůznější nefarmakologické přístupy. Neboť v mnoha případech je příčinou bolesti nadměrné svalové napětí…

• Stres vyvolaný chronickou bolestí vede často k přepětí svalstva, narušuje také prokrvování, čímž dráždí nervy vodící bolest. Nastalá bolest pak vede k dalšímu napětí a nové bolesti – vzniká klasický bludný kruh. Nabízí se celá řada uvolňovacích technik, jako meditace a jóga, hypnóza, autogenní trénink, ale i např. tanec, hudba, malování apod.,
• další tradiční a velmi úspěšnou metodou je akupunktura. Je-li prováděna odborně, napomáhá mnohdy k výraznému zlepšení při bolestech hlavy, migréně, bolestech zubů, páteře atd.,
• a známými pomocníky v léčbě bolesti jsou:
• aplikace chladu a tepla,
• polohování,
• masáže.

Vedlejší účinky léků proti bolesti

Všechny látky, které se v léčbě bolesti užívají, skrývají nebezpečí nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastějším nepříjemným vedlejším účinkem je zácpa. Setkáme se s ní nejvíce u léků typu morfinu a kodeinu, ale může nastat i při užívání tramadolu, nebo i jiných léků. Je třeba jí předcházet, upravit životosprávu, zvýšit příjem tekutin a snažit se o co možná nejrozmanitější pohybovou aktivitu, jakou Vám onemocnění dovolí.

Na klasickou zácpu většinou postačí jen tradiční domácí léky, jako ve vodě naložené sušené švestky, zaječická kyselka, ovocné šťávy, čaje a čajové směsi obsahující byliny sennu, krušinu, benedikt, libeček apod. U nemocných léčených opioidy je často nutné sáhnout k razantnějším prostředkům, jako je laktulóza, glycerinové čípky a jiné. Důležité je také zvýšení příjmu potravin s vysokým obsahem vlákniny, např. celozrnného pečiva, čerstvého ovoce, obilnin, syrové zeleniny atd. Dále se také doporučují pomeranče, fíky, datle a kyselé mléko.

Nepříjemné účinky jsou také nevolnost a zvracení. Bývají však zpravidla jen na začátku léčby, po nasazení léku. Pokud přetrvávají dál, může Váš lékař předepsat přiměřenou léčbu. Pro zmírnění a předcházení nevolnosti a zvracení je dobré si jídlo rozdělit do malých dávek, vyvarovat se velkých porcí, jíst a pít pomalu, a to spíše studená jídla, která jsou lépe stravitelná. Po jídle je lépe na nějakou dobu neuléhat a snažit se aspoň hodinu sedět a odpočívat. Důležité je také nošení volného, netěsného oblečení. Ke zmírnění nevolnosti je možné také pít čaj z máty peprné. Pocit únavy, ospalost, útlum – tyto příznaky mohou být způsobené téměř každým lékem, i když nejtypičtější jsou při léčbě opioidy – tedy léky obsahujícími morfin a látky jemu podobné. Mohou být projevem příliš vysoké dávky, nebo naopak důsledkem předchozí únavy a vyčerpání ze silné bolesti, která je již zmírněna. Počáteční útlum po nasazení opioidů většinou odeznívá a nemocný nepociťuje žádné výraznější psychické změny. Suchost v ústech bývá způsobena sníženou tvorbou slin. Je potřeba pít větší množství tekutin, pomáhá také cumlání ledových kostek nebo tvrdých bonbónů a žvýkaček bez cukru, zvlhčování dutiny ústní máslem, vývarem apod.

Využití rad a informací z jakýchkoli internetových stránek nemůže být v žádném případě zaměňováno s lékařkou radou. Při silných potížích, zřejmých tělesných změnách a před užitím léků se bezpodmínečně poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Zvláště těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

LÉČBA DĚTÍ

• Léčba novorozenců a dětí do 6 měsíců věku – samoléčba se nedoporučuje!
  Lze použít léky s obsahem paracetamolu (dále PAR) – čípky, sirup. Jednotlivá dávka 10–15 mg/kg, max. denní dávka 60 mg/kg ve 4 dávkách v odstupu nejméně 6 hodin.
• Od 6 měsíců do 6 let – samoléčení max. 3 dny, možno využít léky s obsahem ibuprofenu (dále IBU) jednotlivá dávka 5–10 mg/kg 3–4x denně do max. denní dávky 40 mg/kg, nebo léky s PAR – dávky viz výše.
• Od 6 do 12 let – jednotlivá dávka PAR je 250–500 mg max, 3x denně, jednotlivá dávka IBU je 200 mg, podávaná v odstupu nejméně 6 hodin, u dětí do 30 kg je max. denní dávka ibuprofenu 500 mg, u dětí do 40 kg je max. denní dávka 900 mg.
• Od 12 let – IBU podávat v jednotlivé dávce 200–400 mg po 4–6 hod., max. 1200 mg/den, lze podávat i přípravky s obsahem kyseliny acetylsaliciové (ASA) – max. 5 dní v dávce 500 mg až 3x denně v odstupu 4 až 8 hodin, nebo přípravky s obsahem PAR v dávce 500 mg až 3x denně v odstupu nejméně 6 hodin.
• Pří migréně – samoléčba výjimečně, lépe zajít k lékaři – např. Migraeflux tbl., (PAR 500 mg, dimenhydrinát 12,5 mg/tbl.) podávat dětem od 10 let, dávkování 1 tbl. až 3x denně v intervalu 6–8 hodin.

Doporučujeme vždy předem konzultaci s lékařem a lékárníkem. V případě nežádoucích účinků, zhoršení zdravotního stavu, nebo nezlepší-li se ani po 3 dnech samoléčby – navštivte lékaře!

LÉČBA TĚHOTNÝCH ŽEN

Doporučujeme konzultaci s lékařem a lékárníkem - nepodání léku v indikovaných případech však může ohrozit ženu i plod více než jeho podání!

• 1. trimestr: možno užít léku s obsahem ASA (po zvážení poměru rizika a benefitu), případně i PAR; ne dlouhodobě,
• 2. trimestr: lze užít léku s obsahem PAR i ASA (krátkodobě + zvážit poměr rizika a benefitu), opatrně IBU,
• 3. trimestr: užít léku s obsahem PAR (krátkodobě), ne NSAID (hrozí riziko prodlouženého krvácení při porodu, předčasného uzavření ductus arteriosus u dítěte a další komplikace),
• pro podání diklofenaku a naproxenu v 1. a 2. trimestru musejí být zvlášť závažné důvody; při léčbě bolesti lze použít i kombinace s kofeinem do dávky 300 mg/den.

Upozornění

Před užíváním konkrétního léku čtete pozorně jeho příbalový leták. V případě nežádoucích účinků, zhoršení zdravotního stavu, nebo nezlepšuje-li se ani po 3 dnech samoléčby – navštivte lékaře!

LÉČBA KOJÍCÍCH ŽEN

Doporučujeme konzultaci s lékařem a lékárníkem.

• Obecně platí, že vzhledem k mírně zásadité povaze mateřského mléka do něj hůře přestupují látky kyselé povahy, např. NSAID, je lepší použít látek s kratším biologickým poločasem (IBU).
• Kofein přestupuje do mléka dobře, avšak vzhledem k dávkám léku může být dávka pro dítě příliš velká: bylo popsáno i úmrtí dítěte, tedy kombinovaná analgetika raději nepodávat.

Upozornění:

Před užíváním konkrétního léku čtete pozorně jeho příbalový leták. V případě nežádoucích účinků, zhoršení zdravotního stavu, nebo nezlepší-li se ani po 3 dnech samoléčby – navštivte lékaře!

LÉČBA DOSPĚLÝCH

Poměrně častým typem bolestí jsou bolesti z nadužívání analgetik, vznikají při užívání vyšších dávek analgetik po dobu nejméně tří měsíců. Vyskytují se až u třetiny pacientů s cefalgií.

Největší potenciál v tomto smyslu mají opioidy a kombinovaná léčiva s obsahem kofeinu.

Bolest se léčí úplným vysazením léků. Bolest se může nejprve zhoršit, zmírňuje se postupně v průběhu týdnů až několika měsíců. Aby nedošlo k tomuto jevu, je vhodné brát analgetika maximálně dva dny v týdnu.

Upozornění:

Před užíváním konkrétního léku čtete pozorně jeho příbalový leták. V případě nežádoucích účinků, zhoršení zdravotního stavu, nebo nezlepší-li se ani po 3 dnech samoléčby – navštivte lékaře!

Kdy zanechat samoléčbu a jít k lékaři:

• bolesti se objevily náhle bez anamnézy dřívějších bolestí,
• bolest se po nenápadném začátku v průběhu dnů či týdnů zhoršuje,
• došlo ke změně charakteru bolesti,
• přítomny jsou varovné příznaky – neurologické, teploty, poruchy vědomí, parestezie,
• projev poprvé po 50. roce věku,
• bolesti lokalizované v týle a zátylku,
• PŘÍTOMNOST JINÉHO ONEMOCNĚNÍ:
• astma,
• alergie s projevy dušnosti.

Jsou vhodnější léky s obsahem PAR než NSAID (u nichž je vyšší riziko vyvolání astmatického záchvatu).

• Hypertenze – vhodnější jsou léky s obsahem PAR, viz dále.
• Vředová choroba, bolesti žaludku – vhodnější jsou léky s obsahem PAR (u NSAID – hrozí gastrotoxicita; současné podávání H2-antagonistů ani antacid neprokázalo snížení rizika gastrotoxicity, v prevenci krvácení fungují prokazatelně pouze inhibitory protonové pumpy).
• Akutní onemocnění jater či těžší insuficience ledvin: nevhodné jsou léky s obsahem PAR!
• Jiná onemocnění: přecitlivělost na salicyláty, myasthenia gravis (nevhodný GJF), revmatoidní aitritida (často léčena NSAID, možnost TT).
• Kuřáci: léky s obsahem NSAID podávat s opatrností, lepší je použít léky s obsahem PAR (NSAID zvyšují riziko gastrotoxicity).

Pozor na možný výskyt interakce ASA a NSAID s ostatními léky, jako je:

• Warfarin – NSAID,
• antiagregancia,
• antihypertenziva,
• SSRI, kortikoidy,
• extrakt z Ginkgo biloby – IBU,
• statiny.

Další interakce analgetik:

• alkohol – v kombinac i s PAR, vhodnější je pak ASA,
• antiepileptika – v kombinaci s PAR, omezit maximální dávku PAR,
• fluvoxamin – pozor na kombinaci s kofeinem (kompozitní přípravky), při současném podávání je potřeba zvýšeně opatrnosti,
• glycerol-trinitrát – ne léky s obsahem ASA, týká se jen jednorázové dávky 1000 mg, kdy dochází ke zvýšení plazmatických koncentrací a tedy i účinku GTN, v dávce 500 mg bezpečné,
• léky tlumící CNS, myorelaxancia – pozor na kombinace s GJF (kompozitní přípravky) – potenciace např. sedativního účinku.

DÁVKOVÁNÍ U DOSPĚLÝCH

• Léky s obsahem PAR: při samoléčbě max. 10 dní, jednotlivá analgetická dávka 750 mg až 1000 mg (hlavně u migrenózních bolestí hlavy), což je zároveň maximální jednotlivá dávka, á 4–6 hod, max. 4 g/den, při déletrvající léčbě max. 2,5 g/den,
• léky s obsahem ASA: max. 10 dní, jednotlivá analgetická dávka 750 mg až 1000 mg (hlavně u migrenózních bolestí hlavy), což je zároveň maximální jednotlivá dávka, á 4 hod, max. 4 g denně,
• léky s obsahem IBU: max. 10 dní, jednotlivá dávka ibuprofenu je 200–400 mg, pro úvodní dávku je lepší zvolit vyšší z těchto dávek, lze podat 3–4x denně. Maximální dávka ibuprofenu je při samoléčbě 1200 mg/den. Dostatečně zapít, či brát spolu s jídlem, pokud je podáván opakovaně. Nekombinovat s ASA a jinými NSAID, a vysadit, pokud se objeví žaludeční potíže či vyrážka,
• léky s obsahem DKL: optimální dávka je 25 až 50 mg. Pokud se jedná o úvodní dávku, je lepší zvolit vyšší z těchto dávek. Lze podat až 3x denně, v odstupu alespoň 8 hodin, v maximální dávce 150 mg/den, ostatní viz IBU. Pokud je žádoucí rychlý nástup účinku, můžeme využít draselnou sůl DKL (Voltaren Actigo),
• léky s obsahem NPX: úvodní dávka 550 mg, dále 275 mg po 6 až 8 hodinách až do max. dávky 1100 mg/den.

Upozornění:

Před užíváním konkrétního léku čtete pozorně jeho příbalový leták. V případě nežádoucích účinků, zhoršení zdravotního stavu, nebo nezlepší-li se ani po 3 dnech samoléčby – navštivte lékaře!

LÉČBA STARŠÍCH OSOB (nad 65 LET)

• Zvýšené riziko projevu nežádoucích účinků, komorbidita, vzhledem k množství léků hrozí častěji interakce, vhodná redukce dávek nebo použití lokálních forem, jinak viz výše.
• Léky s obsahem PAR – lze podávat až 4 g/den, při delším užívání redukce dávek na 2,5 g/den.
• Léky s obsahem NPX – vhodná redukce dávek na 2 x 275 mg/den.
• Léky s obsahem DKL epolamin – rychle rozpustná forma DKL (Flector EP Rapid), může zlepšit toleranci léku, má rychlejší nástup účinku (není OTC, můžeme doporučit).
• QsMnLNSAIQ – nutno brát v potaz častou hypertenzi, věk nad 60 let zvyšuje riziko NU na GIT.

Upozornění:

Před užíváním konkrétního léku čtete pozorně jeho příbalový leták. V případě nežádoucích účinků, zhoršení zdravotního stavu, nebo nezlepší-li se ani po 3 dnech samoléčby – navštivte lékaře!

Pomocné léky

Onemocnění zhoubným nádorem znamená vždy velmi závažný zásah do psychiky nemocného. Nebezpečí smrti, nejistota, strach o sebe a své blízké – to vše vede k úzkosti a depresi. Pokud je nemocný v depresi, pak špatně spí, nechutná mu jíst a všechny strasti včetně bolesti pociťuje daleko intenzivněji. Proto jsou velmi důležitou součástí léčby nádorové bolesti také antidepresiva. Nejenže tlumí depresi, ale přímo se i podílejí na léčbě bolesti – mají vlastní analgetický účinek. Nemocní pak potřebují užívat méně analgetik, jsou spokojenější, jejich největší chmury jsou obroušeny, a mohou tak plně prožít každý den.

Další skupinou léků, které se v poslední době v léčbě bolesti široce uplatňují, jsou léky, které se užívají pro záchvaty křečí, tzv. antikonvulziva. Používají se tam, kde se jedná o bolest způsobenou postižením nervů, nebo pokud bolest přichází v záchvatech. Na některé typy bolesti jsou tyto léky daleko účinnější než běžná analgetika.

Proti strachu, nespavosti, úzkosti a ke zmenšení svalového napětí se používají léky zvané benzodiazepiny.

U nádorové bolesti hrají významnou roli kortikoidy, hlavně u pokročilých stádií a u nádorů, kde dochází k rozpínání a otokům jednotlivých orgánů a k rozsevu nádorových metastáz. Využíváme jejich protizánětlivého a antiedematózního (otok zmenšujícího) účinku.

Dalšími pomocnými léky mohou být léky proti zácpě, svědění, nevolnosti, zvracení, nespavosti atd., zkrátka prostředky ke zmírnění všech nepříjemných pocitů, ať už způsobených vlastním onemocněním, nebo jeho léčbou.

Opioidní analgetika nejsou zdaleka určena jen pro konečnou fázi nemoci, jsou prostě důležitá všude tam, kde slabší analgetika nestačila. Dnes jsou běžně předepisována i u nenádorových bolestí.

Kvalita života

je především hodnotou individuální a nejednoznačnou. Není synonymem radosti, ale především nepřítomnosti bolesti a strachu. I v přítomnosti nemoci, které dáváme přívlastky zhoubná, nevyléčitelná, chronická…, chce nemocný především žít, doufá v něco nebo v někoho, hledá útěchu, hledá možnosti života a „svou“ kvalitu života. I v podmínkách sebevíc komplikovaných dlouhodobou a vážnou chorobou je důležité ze strany zdravotníků, příbuzných a přátel nemocného maximálně psychicky podepřít, vést a hledat s ním tu jeho smysluplnou a kvalitní cestu životem.

Důležité je dát nemocnému člověku psychickou podporu již od začátku onemocnění. Všichni členové rodiny, ale i přátelé, by měli být připraveni naslouchat nemocnému, kterému nesmí být odepřeno právo hovořit o všem, o čem bude chtít. Nemocnému jinak ubíhá čas, jinak prožívá ve chvílích bolesti a úlevy své vlastní tělo, svůj vlastní svět. Doposud opomíjené věci, které často podceňujeme, nebo bereme jako samozřejmost, mohou být velkým darem.

Drobné projevy skutečné účasti a zájmu druhých, krátká návštěva, malý dárek – to vše odkazuje k hodnotám, z kterých nemocný může čerpat sílu a o které se může opřít. Nemocnému musíme usnadnit aktivně bojovat za uzdravení, nebo aspoň za větší či menší zlepšení zdravotního stavu. Sami bychom si měli zjistit, co konkrétní onemocnění obnáší a co mohu svému nemocnému blízkému nabídnout, jakým způsobem mohu být prospěšný.

Správně a přesně vedená léčba spolu s dobrou vzájemnou spoluprací lékaře s nemocným vede k udržení bolesti pod kontrolou u naprosté většiny pacientů.

Základem úspěchu léčby bolesti je navození důvěry mezi nemocným a lékařem.

Psychická (léková) závislost není u dlouhodobé léčby bolesti silnými opioidy problém. Její výskyt nepřesahuje 1 %. Léčba bolesti je správná a nutná v kterékoli fázi života. Téměř s každou bolestí lze účinně bojovat bez ohledu na to, jaké jsou její příčiny.

Při těžkých onemocněních bolest ovlivňuje životní pocit často mnohem silněji než vlastní choroba.

Bolest není vnucenou, nebo dokonce smysluplnou součástí lidské existence, naopak je nepříjemným, často nesmyslným a většinou i zbytečným doprovodným jevem.

Na léčbu bolesti máte právo.

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ

ASA – kyselina acetylsalicylová
DKL – diclofenac
GJF – guaifenezin
GTN – grycerol-trinitrát
IBU – ibuprofen
NPX – naproxen
PAR – paracetamol
BB – betablokátory
RA – revmatoidní artritida
PG – prostaglandiny
CYP – enzymy systému cytochromu P450

Bolest obecně – prevence

• Člověk se může alespoň částečně chránit před bolestmi, které souvisejí s opotřebením těla ve starším věku.
• Výměna kostní hmoty je velice povzbuzována pohybem. Pravidelnou a přiměřenou aktivitou můžete předejít vývoji artrózy, která patří k nejčastějším příčinám bolestí dospělých a starších lidí.
• Těžké akutní bolesti, které dlouho trvají a nejsou dostatečně léčeny, mohou přecházet do bolestí chronických. To platí obzvláště pro bolesti zad. Snažte se posilovat zádové svaly, pomůžete (odlehčíte) tím práci kloubů při držení těla.
• Bolesti hlavy většinou souvisejí se způsobem života. Kdo musí v zaměstnání převážně sedět, měl by do svého denního programu zařadit cviky na uvolnění svalů. Dávejte pozor na dostatečný spánek a snažte se to nepřehánět s alkoholem. Alkohol sice pomůže při usínání, ovšem zhorší kvalitu spánku a způsobuje nepříjemné bolesti druhý den po probuzení.
• Nikdy neužívejte žádné léky proti bolestem hlavy proto, abyste byli „fit“, v žádném případě bez porady s lékařem neužívejte kombinované preparáty. Mnoho lidí si na tyto léky rychle zvykne a zvýší tím svoji citlivost na bolest.

Zdroje: heo.cz, anamneza.cz,
Doporučené postupy ČLnK (České lékárnické komory) – verlagdashofer.cz.