Běžné nemoci 

Jednoduchý orientační test rizika osteoporózy

• Jste jednou z každých 3 žen (či jedním z každých 5 mužů), u nichž se po 50. roce věku rozvine osteoporóza?
• Osteoporóza poškozuje skelet, způsobuje těžkou invaliditu a může ve svých důsledcích vést i k úmrtí.
• Lze ji však včas odhalit a léčit.

Na otázky odpovídejte ano – ne:

1. Utrpěl některý z Vašich rodičů zlomeninu krčku stehenní kosti v důsledku malého násilí nebo pádu?

2. Utrpěl/a jste Vy nějakou zlomeninu následkem malého násilí nebo pádu?

3. Užíval/a jste někdy celkově kortikosteroidy (prednison apod.) po dobu delší než 3 měsíce?

4. Snížila se Vaše tělesná výška o více než tři centimetry?

5. Pijete často přes míru?

6. Kouříte více než dvacet cigaret denně?

7. Trpíte častými průjmy (při onemocnění zažívacího traktu, jako je celiakie nebo Crohnova choroba)?

8. Pro ženy: Nastala u Vás menopauza (přechod) před 45. rokem věku?

9. Pro ženy: Přestala jste někdy menstruovat na dobu delší než 12 měsíců z jiného důvodu, než je těhotenství nebo menopauza?

10. Pro muže: Trpěl jste někdy impotencí, ztrátou libida nebo jinými příznaky snížené hladiny testosteronu?

Vyhodnocení:

Pokud jste na nějakou z otázek odpověděl/a „ano“, neznamená to ještě, že máte osteoporózu. Diagnózu této nemoci může stanovit pouze lékař na základě vyšetření včetně denzitometrie skeletu. Doporučujeme Vám, abyste se o výsledku tohoto testu poradili se svým gynekologem nebo praktickým lékařem, který rozhodne, zda je nutné nějaké další vyšetření. Máme pro Vás jednu dobrou zprávu – osteoporózu lze dobře diagnostikovat a je léčitelná. Vhodnou změnou životosprávy můžete také riziko osteoporózy významně snížit.

Pro správnou tvorbu a funkci vaziva, chrupavek a kostí je důležitá výživa – dostatek vitamínů a minerálů, především vápníku. Ideální je získat tyto látky ze stravy, v určitých případech je ale třeba sáhnout i po potravinových doplňcích.

Nejvýznamnějším prvkem pro dobré kosti je bezesporu vápník. Vápník je minerální látka, která je potřebná pro tvorbu kostí, zubů a pro fyziologické procesy, jako je např. srážlivost krve, stahy svalů, práce srdce, přenos nervových impulzů. Kosti obsahují 35 % minerálních látek, nejvíce však právě vápníku a fosforu. Pro jejich správnou výživu je celkem jedno, z jakých zdrojů se vápník do těla dostává. Nicméně nejlepším zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané. Jako zdroj vápníku jsou nenahraditelné! Vápník čerpáme i z některých druhů zeleniny, jako například z květáku, růžičkové kapusty či z brokolice. Jiné rostlinné zdroje obsahují sice také dostatek vápníku, ale vstřebává se jej jen málo, často jen 5 % (například ze špenátu, rybízu či angreštu). Vápník je v nich totiž vázán v těžko rozpustných a těžko stravitelných sloučeninách. To samé platí pro obiloviny či pečivo z celozrnné mouky. Proto jsou hlavním zdrojem dobře vstřebatelného vápníku mléko a mléčné výrobky – blíže viz samostatné kapitoly jako např. Nedostatek vápníku…

Doporučené denní dávky vápníku jsou poměrně vysoké:

• děti 1–6 let … 400–650 mg
• děti 6–10 let … 600–850 mg
• děti a dorost 10–20 let … 750–1300 mg
• dospělí … 700–1000 mg
• ženy po menopauze … 1200–1500 mg

Naše populace běžně konzumuje pouze 500 mg vápníku denně.

Nedostatkem vápníku jsou ohroženy zejména ženy snižující váhu, ženy po menopauze, vegani a malé děti! Pro lidi, kteří trpí alergií na mléčnou bílkovinu, jsou vhodné mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy, například jogurty, kysaná mléka. U těchto produktů je laktóza částečně odstraněna při výrobě. Kysané mléčné výrobky (kyselé mléko, jogurty a zakysané mléčné výrobky) mají tu výhodu, že jejich prostředí způsobuje, že se z nich do těla dostává více vápníku než z mléka.

To ovšem neplatí pro tavené sýry, v nichž je obsažen vysoký podíl fosforu, který omezuje využití vápníku.

Bohatými zdroji vápníku jsou také mák, sardinky a ořechy. Tyto potraviny se však běžně nekonzumují ve větším množství. Nicméně v sardinkách je vysoký obsah vápníku dán především tím, že se jedí celé, tedy včetně kostí. Pokud je tedy někdo odstraňuje, připravuje se o jejich důležitou výživovou hodnotu.

Pokud někteří lidé nejsou schopni z nejrůznějších důvodů získat potřebnou dávku vápníku stravou, měli by zvolit vhodný preparát. Optimální jsou takové, které kromě vápníku obsahují například vitamíny potřebné k jeho vstřebávání a ukládání do kostní hmoty – především D, B6, C a K.

Na vstřebávání vápníku má velký vliv zejména obsah tuku. Pokud je vápník konzumován ve stravě s příliš vysokým obsahem tuků, odchází z těla nevstřebán. Nevhodná je proto smetana, ovšem plnotučné mléko či smetanový jogurt lze ještě za dobrý zdroj vápníku považovat.

Snížení využití vápníku způsobují také šťavelany obsažené například ve špenátu, rebarboře, rybízu a angreštu, které jsou jinak na vápník bohaté. Kombinace například špenátu zahuštěného smetanou díky velkému množství šťavelanů a tuků naprosto zbrzdí vstřebání vápníku z jídla.

Obsah vápníku v organismu ovlivňují i sacharidy. Nadměrná konzumace sladkostí a moučných výrobků zvyšuje vylučování vápníku do moče. Podobně negativně působí i větší množství kávy, alkoholu a také kouření. Nápoje typu cola obsahují zase fosforečnany, které vápník přímo z těla vyplavují. Těm je nejlepší se z mnoha důvodů téměř zcela vyhnout.

Vstřebávání vápníku a fosforu naopak podporuje vitamín D. Má vliv také na vytváření kostních krystalů do kostní hmoty, čímž zpomaluje její ztrátu a snižuje výskyt zlomenin.

Nedostatek vápníku je hlavním rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy, a proto je důležité vápník pravidelně doplňovat.

Denní dávka vápníku je obsažena:

• v 50 g 30% eidamu,
• ve 200 g nízkotučného jogurtu nebo
• ve 100 g brokolice.

Zdroj: ordinace.cz